ICDS - kapitola 206

Kapitola 206 – Kvalifikace průzkumníka (3)

Od 61. podlaží se začali objevovat netvoři typu netopýrů. Ačkoli v kobce nikdy nedávalo smysl, jací netvoři se objevili, netopýři byli stejně naprosto mimo mé očekávání. Rozhodně mě nikdo nemohl vinit, že jsem si myslel, že budou až příliš slabí.

Samozřejmě to nebyli malí netopýři, co se nacházeli na Zemi. Byli to obrovští netopýři s drápy jako čepele a křídly ostrými jako břitva, z kterých stříleli auru. Kvůli té své vysoké mrštnosti a útočné moci byli mnohem obtížnější, než jsem si představoval.

Od 63. podlaží se objevili netopýři, co sáli krev. Jelikož se neustále snažili strčit mi tesáky do mezer v brnění, byl jsem z toho víc a víc podrážděný. Kdybych se jim mohl podívat do očí, věřil jsem si, že bych je dokázal proměnit na kámen. Bohužel se dokázali pohybovat rychleji, než jsem já vůbec otočil hlavu. Tedy pokud bych nepoužil Božskou rychlost.

Ve většině situací jsem prostě použil Sharaninu moc, posekal ty, co mi stáli v cestě, a řítil se kupředu. Ovšem když vystřelili svou auru podobnou ostří nebo když se mě snažili kousnout do krku, nemohl jsem si pomoct a mírně jsem sebou trhl. Ačkoli jsem se na ně díval spatra a myslel jsem si, že kobce došel repertoár, vůbec to tak nebylo. Vlastně to bylo mnohem těžší než 59. podlaží, na kterém se nacházeli jak golemové, tak mimikové.

První kobka už nicméně nebyla místo, kde bych musel investovat víc než pár hodin. V této době jsem si uvědomil, že už jsem dávno překonal standard První kobky. Ačkoli to nebyla procházka růžovou zahradou, stejně to šlo hladce. Kdyby mě tohle trápilo, bylo by mi až příliš trapně na to, abych mohl před členy své gildy stát zpříma.

Na rozdíl od netopýrů byli Obrovští ghoulové, co se začali objevovat na 11. podlaží Beyond, mocní a odolní, byť nesmírně pomalí. V důsledku čehož jsem v První kobce nakonec bojoval s mrštnými nepřáteli a v Beyond s pomalými a odolnými nepřáteli. Jelikož Obrovští ghoulové používali Zpátečníka, když jim HP kleslo, naučil jsem se odhadovat zbývající HP protivníka a uštědřit mu okamžitý smrtící úder.

Ale poté, co jsem proplul První kobkou a předchozími podlažími Beyond, jsem dorazil na 13. podlaží Beyond a konečně jsem se setkal s komplikovanou situací. Objevilo se tam nespočet Kostlivých rytířů na svých kostlivých zvířatech. Na 30. podlaží První kobky veleli svým armádám kostlivců a neukazovali svou vlastní sílu. Ale v Beyond to bylo očividně jiné. Když tu byl jenom jeden rytíř, vedl armádu jako její velitel, ale když tu byl houf rytířů, jejich hlavní silou se stala jejich ničivá moc.

[Zabijte toho živého člověka!]

[Zničte mu mozek a rozdrťte srdce!]

[Kuooooooo!]

[Vpřed! Vpřed! K smrti s ním!]

Ta armáda Kostlivých rytířů mi z tváře smázla jakoukoli stopu úsměvu. Když použili Řev nemrtvého, co rychlost veškerých živých bytostí snižoval o 5%, byl jsem bezmocný. Mohl jsem být akorát vděčný za to, že se Řev nemrtvého nesčítal jako u Válečného pokřiku Lorda orků. Ani jsem nechtěl pomyslet na to, jak by ta moje rychlost vypadala, kdyby ještě víc klesla.

[Člověče, dej mi svou hlavu!]

„To určitě! Božská rychlost!”

Když mě zasáhl Řev nemrtvého, mohl jsem udělat jenom tři věci. Zaprvé jsem mohl použít Božskou rychlost, abych si rychlost obnovil na polovinu, a pak se jejich výpadům vyhnout. Zadruhé jsem mohl použít Dračí kůži a během trvání Řevu nemrtvého snést jejich útoky. Zatřetí jsem mohl použít Mrazivý řev, abych Řev nemrtvého anuloval.

Jakmile jsem si na ně zvykl, naučil jsem se střílet blesky prosycené explozivní magií, abych jim zabránil křičet. Sharana, Ruyue a Peika mi také pomohly je umlčet. Bez Řevu nemrtvého nebyli Kostliví rytíři tak strašní.

Mnohem strašlivější byla zvláštní plošná vlastnost 13. podlaží Beyond. Když jsem se vyhnul výpadu Kostlivých rytířů, pokračovali dál, dokud nenarazili do zdi. Ale jakmile se srazili, rozdělili se na dva. Jinými slovy když se ke mně řítili, musel jsem jim čelit přímo. Jinak se akorát navyšoval jejich počet. Jen čistě ze zvědavosti jsem také zkusil narazit do zdi. Jak jsem čekal, nerozdělil jsem se. Akorát mě z toho bolel nos.

Jak už jsem řekl dřív, dokázal jsem se 13. podlažím Beyond prolomit během 4 dnů. Ačkoli jsem párkrát téměř umřel, už jsem si na takové situace zvykl, takže mě to vůbec netankovalo.

Ale když jsem o tom popřemýšlel vážněji, dokonce i jen jednou umřít v Beyond by znamenalo, že bych promarnil měsíc času. Při tom, jak blízko měla Země ke zkáze, jsem si nemohl pomoct a při tom pomyšlení jsem se zachvěl.

Jelikož bylo 13. podlaží takové, jaké bylo, bál jsem se, že mě na 14. podlaží přivítá kombinace Obrovských ghoulů a Kostlivých rytířů. Předtím jsem se samozřejmě musel prolomit 64. podlažím První kobky.

Loretta mi opakovaně řekla, abych si na 64. podlaží dával obzvlášť pozor, ale věděl jsem, že se o mě poslední dobou bála až příliš. Zdálo se, že ještě plně nepochopila mé schopnosti.

Jelikož jsem si věřil, že dokážu okamžitě přeseknout netopýry, co byli dvakrát tak silnější než ti na 63. podlaží, pominul jsem její starosti a vystoupal na 64. podlaží.

To se stalo včera v noci. Dneska jsem měl v plánu se spolu s Lotte plně prolomit 64. podlažím.

„Haa, pojďme skoncovat s těmi netopýry a pak přivítat nové členy... Ech?”

Atmosféra na 64. podlaží byla naprosto jiná než na 63. podlaží. Konkrétně byly chodby užší a dokonce i barva mi přišla jiná. Byl to takový ten druh pochmurné atmosféry, kvůli kterému začalo člověku bušit srdce.

„Nedokážu se uklidnit,” vyjádřila Lotte v lidské podobě svou nespokojenost.

Já s hořkým úsměvem odpověděl: „Zdá se, že toto místo způsobuje nějaký mentální stavový účinek. Předpokládám, že to není nijak zvlášť divné. Přece jenom je to První kobka.”

„Hrdino, nemůžu tu dál zůstat.”

Ačkoli jsem si myslel, že Lotte dokáže snadno snést pocit mírného nepohodlí, zareagovala silně. Tváře měla uzardělé.

„Co se děje, Lotte? Jsi v pořádku?”

„Hrdino, nepřibližuj se. Nebo spíš mě hned vezmi do Rezidenční oblasti, ne, do rezortu.”

„J-jo, dobře.”

„Honem. Pokud tu zůstanu o něco déle, nakonec se na tebe vrhnu.”

„Cože? Je to magie, co způsobuje nepřátelství mezi spojenci? Zatraceně, to je past na družiny! Pospěšme si zpět!”

Chopil jsem se Lotte za paži, abych ji vzal do Rezidenční oblasti. Ale v další chvíli se ona chopila mé druhé paže. Vzhlédl jsem, zatímco se přese mě přelil pocit nervozity. Lotte měla mírně rozšířené zorničky.

„Už se nedokážu udržet, Hrdino. Odpusť mi.”

„Odpustit ti? Za co...?”

„Když se wyverní samice páří, jsou třikrát silnější... Dávej si pozor, abys nepřišel ke zlomenině.”

„Páří?!”

Jakmile jsem to slovo zaslechl, jednal jsem extrémně svižně. Okamžitě jsem použil Božskou rychlost, chopil jsem se Lotte a hnal jsem se do rezortu. Poté jsem ji dal na zem a pro případ, že by účinek stále přetrvával, jsem se vzdálil. Všechno to jsem udělal během tří sekund.

„Hm? H-hrdino?”

„Lotte, jsi v pořádku?”

Lotte se s prázdným výrazem rozhlédla kolem, jako kdyby se zrovna probrala ze spánku. Jelikož vypadala v pořádku, vydal jsem se k ní. Jakmile mě Lotte spatřila, úlevou přikývla a promluvila: „Jsem v pořádku, takže si pospěšme zpět do kobky, Hrdino.”

„Vůbec nejsi v pořádku!”

Okamžitě jsem se zastavil a vrátil se zhruba sto kroků zpět. Lotte semkla rty, jako kdyby jí přišlo, že to byla škoda.

„Kdybych se nebála netvorů, co by na nás zaútočili, když bychom polevili v obezřetnosti, udělala bych to tam.”

„Jsem člověk a ty jsi wyvern!”

„O čem to mluvíš, Hrdino? Bez ohledu na to, jaké sémě přijmu, dokážu porodit wyverna, takže se neboj.”

„Kvůli tomu se bojím ještě víc!”

„Ale já si vybrala Hrdinu a opustila jsem veškeré wyverny. Takže musíš přijmout zodpovědnost, Hrdino, a zaručit, že po sobě zanechám potomky.”

„O tomhle si promluvme později, dobrá?!”

Zdálo se, že jsem musel najít silného a skvělého wyverního samce. Hodil jsem Lotte do rezortu a rychle jsem se vrátil do kobky. Samozřejmě jsem nezapomněl zaběhnout zpět do Obchodu na 63. podlaží a pinknout Lorettu do čela.

„Měla jsi mi říct, že je tam taková past!”

Loretta si mnula čelo a namítla, jako kdyby se cítila ukřivděně: „Ale normálně máme zakázáno cokoli říct o dalším podlaží! Je povinností zákazníka zkontrolovat, jestli jsou v Obchodě nějaké nové předměty, a připravit se na další podlaží! Jelikož ti poslední dobou straním, Shine, ostatní gildmistři administrativních gild to sledují s očima na stopkách... Není to tak, že bych chtěla ohrozit tvoji cudnost!”

Loretta slzela. Když to teď zmínila, měla pravdu. To akorát, že jsem si až příliš zvykl na to, že se o mě Loretta sama od sebe starala. Zapomněl jsem dělat, co měli průzkumníci dělat.

Byla to moje chyba. Sklonil jsem hlavu.

„Promiň, všechno to byla moje chyba. Prostě jsem si příliš zvykl na to, že se o mě staráš. Od teď si určitě zkontroluju, co je v Obchodě. A Loretto, pokud chceš kompenzaci za veškeré ty potíže, co jsem způsobil...”

Loretta se okamžitě rozveselila a v tichosti si přehodila vlasy a přiblížila ke mně tváře. Ušima vesele stříhala, jako kdyby jimi skákala přes švihadlo. Loretta byla vážně roztomilá.

Poté, co jsem jí dal odměnu, jsem si zjistil veškeré dostupné informace a vrátil jsem se zpět na 64. podlaží. Dopadlo to tak, že na 64. podlaží byli succubové. Okamžitě jsem si vzpomněl na Krvavého succuba, co mě málem zabil.

Jakmile jsem vstoupil na 64. podlaží, někdo se mě pokusil očarovat magií. Okamžitě poté dorazili další succubové, používali svou okouzlující magii a dávali na odiv svá svůdná těla. Zdálo se, že Lotte a mě se minule podařilo uniknout, ještě než přišli.

„Pohledný člověče.”

„Pojď ke mně.”

„Tak zářivé manové světlo. Jak rozkošný člověk.”

S Absolutní duší na mě samozřejmě nemohly mít vliv ani čarovné vlastnosti podlaží, ani magie succubů. A i kdyby to zabralo, akorát by mi přišli o něco atraktivnější. Jinými slovy jsem vůbec nepotřeboval předměty na odolávání okouzlení. Hned od začátku jsem sem nemusel Lotte brát.

Takhle řečeno, succubové na 64. podlaží nebyli tak slabí jako Krvavý succubus. Když si uvědomili, že jejich Charisma nemělo žádný účinek, různými způsoby na mě zaútočili. Mohli použít silnou stavovou magii a měli pasivní magii, co vstřebávala manu a HP jejich nepřítele. Byli zruční v živelné magii a dokonce mohli útočit fyzicky, a to svými prodlouženými nehty.

„Charisma nefunguje!”

„Sejměme ho silou!”

„Jako kdybych vás nechal!”

V minulosti bych měl problém, kdyby na mě útočila skupina vysoce inteligentních nepřátel. Bez ohledu na to, jak dobré jsem měl brnění nebo jak silné moje útoky byly, nemohl jsem porazit desítky nebo stovky nepřátel, aniž by mě zranili.

Ale to bylo v minulosti.

„Podívejte se mi do očí!”

„Kyaak, jeho oči...!”

„Zlé oči...!”

Všichni succubové se proměnili na kámen. Zlé oči zkamenění konečně prokázaly svou sílu! Na 56. až 60. podlaží byli nepřátelé, co neměli oči, takže jsem je nemohl moc dobře použít. V Beyond jsem jimi Obrovské ghouly nebo Kostlivé rytíře mohl akorát zpomalit. Byl jsem šťastný, že jsem konečně viděl, jak se Zlým očím vedlo tak dobře.

Ačkoli jsem do Zlých očí musel vlít manu, abych se prolomil vysokou odolností succubů vůči maně, vůbec to nebyl problém. Jakmile se succubové proměnili na kámen, snadno se rozdrolili po zásahu jediné šipky z kuše.

Jak jsem se řítil 64. podlažím jako tank, proměnil jsem všechny succuby na kámen a roztříštil je. Bez ohledu na to, o co se pokoušeli, to bylo všechno k ničemu!

„Pojďte sem, děvčata!”

„Kyaaaak!”

„Všichni utékejte! Ten muž je jako růže s trny!”

„POJĎTE!”

| Použil jsi Provokaci! Všichni nepřátelé na tebe zdráhavě útočí! |

„M-moje tělo se pohybuje samo od sebe!”

„Ne!”

Jak víc a víc succubů křičelo, jelikož mi nedokázalo odolat, začal jsem se cítit divně. Bylo to, skoro jako kdybych byl já ten zlý...

„No, určitě si to jenom představuju.”

Přesně takhle jsem se 64. podlažím prolomil během 40 minut. Když jsem se na to později zeptal otce, řekl mi, že neustále recitoval buddhistickou sutru srdce, co se naučil u vojáků, a prolomil se podlažím za 4 dny. Jelikož jsem na vojnu nešel a nenaučil jsem se buddhistickou sutru srdce, byl jsem rád, že jsem měl Zlé oči.
-----------------------------------------------

Autorova poznámka:

Technika Pána 60. podlaží bude mít brzy šanci se předvést ^^
-----------------------------------------------

~ Co byla technika pána 60. podlaží už jsem zapomněla, takže se nechám překvapit ^_^ ~

~ Sutru srdce v korejštině najdete tady. ~

~ Mohly být wyverňátka... Succubové jsou samozřejmě ženy, sice už jsem narazila na termín succuba (a dokonce sukuba), ale nějak mi to nejde přes klávesnici... takže proto succubové křičeli s měkkým i, i když to jsou stvoření ženského rodu. ~ 

<Předchozí>...<Následující>