OSO - kapitola 3 (2)

Čekala na mě hladová Miu, co se skláněla, aby se na mě podívala.

Jak jsem se opíral o pohovku a Miu na mě zírala s bezvýraznýma očima, honem jsem šel do kuchyně připravit večeři.

„Brácho, bez ohledu na to, jak moc se ve hře bavíš, nezapomeň udělat večeři.”

„Hm, stydím se.”

Po večeři jsme seděli naproti sobě a pili čaj. Ano, zabral jsem se do hry a zapomněl jsem připravit večeři, to bylo špatné. Ale ty se taky někdy zpozdíš, ne?

„Když tu nejsi, večeře se sama neobjeví.”

„Ne, taky by ses mohla o mě starat a někdy tu večeři udělat.”

„Jsi si jistý? Možná to skončí otravou jídlem?”

„No, zkus si vzpomenout na nějaké jídlo, co není jedovaté.”

„O tomhle mluvit nechci! Jak k tomu došlo?!”

„Jak... i když se mě na to zeptáš. Vydělal jsem celkem dost peněz a měl jsem slavnostní náladu.”

Jak jsem nahlas srkal čaj, Miu na mě intenzivně zírala. Beze slov mi říkala „řekni mi podrobnosti”, to to znamenalo.

„Totiž potkal jsem jednoho řemeslníka. Hodně mě toho naučil a koupil předměty, co jsem vyrobil. Takže jsem měl peníze na nářadí a mohl jsem se soustředit na výrobu věcí, co jsem dřív nemohl vyrábět, a zpozdil jsem se.”

„Hmm. Ten řemeslník je muž nebo žena?”

„.......? Žena, proč?”

V ten okamžik jsem měl pocit, že je Miuin pohled ještě chladnější. Přimhouřila oči. Jak na mě takhle přímo zahlížela, nebylo to nic příjemného. Tak nějak mám poslední dobou pocit, že jsem přišel o svou důstojnost staršího bratra.

„Takže kolik jsi dneska vydělal?”

„Prodal jsem Lektvary a nějaký materiál za 4600G.”

Tohle bylo to jediné, na co jsem byl pyšný. Také jsem se mohl chlubit, že jsem byl schopný vydělat takovou částku. Byla to šance, abych mohl získat zpět svou důstojnost jako její starší bratr.

Ale Miuina reakce byla trochu jiná.

„Takže jsi vydělal jenom tolik. Prvotřídní řemeslníci vydělávají za den desetkrát víc.”

„...”

Co nevidět mi to zlomí srdce. Původně jsem byl smetí s levelem 5. A nejsem prvotřídní výrobce. I když jsem prodal tolik věcí a vydělal tolik peněz.

„Jen tak mimochodem, já mám momentálně 300k, ty bys měl mít zhruba 200k.”

Ty byrokrate. Co? To je úroveň tvé moci? V tom případě mě s mými 630G bude považovat za odpad.

Beta testeři si mohli nechat svoje zlato? To je strašná nerovnost.

„Tu dnešní večeři ti odpustím, když zítra půjdeš se mnou.”

„Zase chceš, abych ti nosil tašky? Vážně se chceš v tomhle horkém létě procházet tou betonovou džunglí?”

„Ne! Ve hře chci udělat jednu misi! Podmínkou je, že to musí být družina dvou žen, a já to chci udělat s tebou, brácho!”

„No, ale já jsem muž.”

„Tvůj avatár ve hře je žena, ne? A jelikož ta mise není zase tak známá, neber s sebou žádnou jinou ženskou.”

Proto prosím. Miu dala ruce k sobě a roztomile mě o to požádala. No ano, můj avatár je žena, ale není to tak, že by se mi to líbilo. Navíc jsem se chtěl tak náročné misi vyhnout...

„Řekla jsem, abys se mnou zítra šel! Pokud nepůjdeš, neodpustím ti!”

„Po prošení je to výhrůžka? Dobře. Ale nevadí, že půjdu se začátečnickým vybavením?”

„Eech, ty máš pořád začátečnické vybavení?!”

„Přemýšlel jsem, že bych si koupil něco levného. Až něco našetřím, koupím si od NPC zbraň a brnění.”

„Bude lepší, když to nekoupíš od NPC. Luky od NPC mají nízkou odolnost. Akorát začátečnické zbraně a brnění nemají danou odolnost a nikdy se nerozbijí.”

„Ech, vážně. Tak to je budu dál nosit.”

„Ale vypadají ošuntěle.”

Má pravdu. Vzadu v mysli jsem to věděl. I když jsou kolem ještě začátečníci, Magi a i Taku mají luxusní oblečení a brnění. Trochu jsem jim záviděl.

„Luk je v pohodě, ale aspoň si kup nějaké oblečení. Co takhle kdybychom po té misi šli nakupovat? Znám pár řemeslníků, co prodávají levné a pěkné oblečení. Ale jejich statistika je trochu nízká.”

„Nekoupím si to. Vždyť jsem muž. Proč mám nosit pěkné oblečení?”

„Myslím, že ti to bude slušet.”

Povzdechl jsem si a zamítl to. Zrovna teď se musím soustředit na změnu celého svého vybavení a ne na jeho vzhled.

„Dobře. Máš něco, co bych si mohl vzít?”

„Ne. Nemám vůbec nic, co by ti slušelo.”

Co jiného~ šokovalo mě, že mi to řekla tak jasně. Moje mladší sestra se mě už zřekla. Miu vypila zbytek čaje naráz a šla nahoru, ale zdá se, že její předešlá mrzutá nálada byla pryč a že šla lehkým krokem. Kruci, co se to děje.

Toho dne jsem šel potom spát. A následujícího rána jsem se vzbudil kvůli tomu, že mě Miu bila.

Hodiny ukazovaly, že je pět ráno, hej, to je strašně brzo! I když jsem byl naštvaný, neochotně jsem udělal snídani a dokončil, co jsem měl. Ale vzbudit se v pět ráno nebylo zase tak špatné, chladné ráno bylo příjemnější.

Místo toho, aby do mě při věšení prádla pražilo slunce, užíval jsem si čerstvé sluníčko... bylo to uspokojivé.

Ne, hádám, že na tom nesejde. Ta mise, co mám dělat s Miu, začíná odpoledne, takže do té doby budeme hrát samostatně.

Chci Magi prodat pár věcí. Včera jsem neměl čas na lov, takže jí můžu prodat akorát Lektvary, dohromady čtyřicet kusů—— vydělal jsem 1.400G.

A vyslechl jsem si od ní jednu dobrou zprávu a jednu špatnou.

Ty membrány a kožešiny, co jsem jí včera prodal, měly mnohem vyšší hodnotu, takže mi příště zaplatí víc.

To jsem rád slyšel. Ale další byla špatná zpráva, mračil jsem se.

„Ach, zdá se, že je na trhu nadbytek Lektvarů. Takže se zdá, že ceny klesají.”

„Takže to znamená, že moje Lektvary na tom budou stejně.”

„Och, tím se nemusíš trápit. Tvoje se prodávaly za slušnou cenu, navíc mají vyšší účinek, takže někteří lidé ví, že to jsou skryté poklady.”

„To je skvělé.”

„Taky je na čase, abych si koupila obchod. Konečně jsem našetřila dost peněz.”

„Och, blahopřeju.”

Upřímně jsem jí poblahopřál.

„Ech, nejlevnější obchod stojí minimálně 500k a já si řekla, že když už si jeden koupím, tak si koupím ten největší ve městě. Takže do začátku potřebuju 750k a ještě taky potřebuju peníze na materiál. Momentálně mám zhruba 1M?”

„Vážně. To jsi celkem bohatá, ne?”

M. Jinými slovy mega nebo milion. Jednotka pro 1.000.000. Jo. To je víc než mají Myu a Sei. Co jiného čekat od řemeslníka. Není potom celkem prvotřídní hráč?

„Takže příště mi lektvary přines přímo do obchodu. Řádně je odkoupím.”

„Moc děkuju. Tak to já přijdu.”

Uklonil jsem se. Ačkoli jsem byl nejdřív jen placený externista, co přemýšlel, jestli vůbec ty lektvary prodá, setkal jsem se s Magi a myslím, že máme celkem pěkný vztah.

Magi si se mnou občas povídala nebo občas zavolala na nějaké zákazníky, aby jim řekla o svém novém obchodě. Já jsem se pak jen tak porozhlédl po cenách a výkonu zbraní, co Magi prodávala. Nejlevnější stála 20kG.

„M-magi? Tahle zbraň?”

„Ooch, jednoruční meč? Udělala jsem ho ve volné chvilce. Hmm, nemá žádný Smysl.”

„To nemyslím. Ten účinek, účinek!”

Divoká čepel [Jednoruční meč]

ATK+15 / Dodatečný účinek: Kritický nárůst (minimální)

Můj luk měl ATK+2 a Železné šípy měly ATK+3, takže dohromady +5. Bylo to zhruba stejné jako počáteční meč. Zbraně od NPC měly nanejvýš +6. Hra jen stěží začala a už je tu zbraň na tak vysoké úrovni. Ale to nebyl ten problém. Je na něm něco jako dodatečný účinek, co jsem zatím ještě neviděl.

„Ach, dodatečný účinek? Tohle může přidat každý, co má vyšší level [Kovářství].”

„Hee?”

„Když svoje [Kovářství] zlepšíš na 30, změní se to na [Kalení železa] a tvoje zbraně budou mít dodatečný účinek. Úžasné, že? Jen tak mimochodem když se [Zručnost] dostane na 30, promění se na [Rytí], tak se snaž.”

„Ehm, kdyby ti to nevadilo, mohla bys mě poučit?”

„To nevadí, nevadí. Všechno je to v návodech na stránkách. Důležitější jsou kombinace charakteristik každého Smyslu. Ty se nedají standardizovat. Tohle je hra, kde každý hledá jediné nadání. Nedá se to dělat přes šablonu. Od tebe možná přijde ten nejnečekanější způsob, jak se k tomu dobrat.”

Tak nějak řekla, co jsem si myslel. [Jestřábí zrak] a [Očarování]. Ostatní by to nenapadlo.

Přece jenom [Očarování] je magie, co používá předvoj, a [Jestřábí zrak] dává akorát dalekozrakost. Navzájem jsou proti sobě, ať se na to koukáte, jak chcete, ale když se zkombinují, dosah se zvýší.

„Aha, ale, no. Vážně mi pomůže vědět, že po 30 má [Zručnost] novou odnož. Budu se snažit ze všech sil toho dosáhnout.”

„Jojo, já ráda sleduju, jak se mladí snaží.”

Pomyslel jsem si, copak Magi není celkem mladá? Pravděpodobně je studentka na vysoké nebo tak nějak.

„Už je skoro čas na oběd, takže se odhlásím a půjdu se najíst.”

„Ach, já musím taky jít vařit oběd, nebo se moje mladší sestra naštve.”

„Ooch, jídlo od mladé slečny. Taky bych si ráda dala.”

Tak nějak jsem v tom cítil zajímavou nuanci. Taky jsem se odhlásil na místě, kde mě nebude nikdo rušit.

Dneska na oběd máme polévku miso a restovanou zeleninu a bílou rýži. Jo, se zeleninou jsem nešetřil. Kvůli tomu rannímu probuzení jsem tam přimíchal houby, co Miu nemá ráda...

Miu jedla se slzami v očích, ale já jedl s chutí. Po jídle——

„Brácho, budu čekat u východní brány.”

Jak to moje malá sestra řekla, zavřela se ve svém pokoji. Ne, aspoň mi mohla pomoc umýt nádobí, pomyslel jsem si. No, stejně to není nějaká velká námaha.

Brzy nato jsem se přihlásil a vyrazil za ní.




U východní brány byl hustý dav lidí. Uprostřed toho všeho byla moje mladší sestra.

„Pojď s námi lovit. Máme spadeno na finálního netvora.”

„Hej, mohla bys jít...”

„Nepůjdeš s námi?”

No, volali na ni muži i ženy. Moje mladší sestra možná vydává dobrý dojem, přece jenom je to pěkná dívka. Takhle na ni volají, pomyslel jsem si.

„Promiň, že jsi musela čekat.”

„To byla doba! Pojďme!”

Myu na sobě měla zbroj, meč měla připevněný stejně jako Taku. Měl jsem z toho intenzivní pocit, jelikož byl její avatár laděný do bílé, měl jsem pocit, jako by byla paladin.

„H-hej.”

„No tak pojď už.”

Miu chtěla zdrhnout tomu davu, a tak mě táhla za ruku. Z toho davu za námi jsem pořád slyšel hlasy, co na ni volaly, ale rozhodl jsem se je ignorovat a odejít s Myu.

Když už jsme byli trochu dál, zeptal jsem se, co se stalo, ale——

„Teď jsem celkem známý hráč, hodně lidí se mě snaží naverbovat.”

„Och, vážně to nevadí?”

„Taky tohle vybavení je vyrobené na zakázku od jednoho mého známého z beta verze. Všichni mi pořád říkají, abych si s ním promluvila nebo abych jim to dala. Už mě to unavuje.”

„Dávej si pozor. Ať se na tebe nenalepí nějaký divný chlápek, to není dobrý nápad.”

„Co? Yun, ty se o mě bojíš?”

I když se o ni její bratr bojí, ona si ze mě tropí žerty. Jelikož se na mě podívala s vědoucím úsměvem na tváři, stiskl jsem rty k sobě a odvrátil pohled.

„Promiň. Díky, že se o mě staráš, sestři Yun.”

„Hej, ve hře sice mám ženského avatára, ale nemohla bys mi říkat bratře?”

„To nejde. A takhle to dopadlo, protože ti to trvalo moc dlouho!”

„To mám nechat veškerého úklidu? Mohla jsi mi pomoct, ne? Jako například utírat nádobí.”

To nešlo, volala mě hra, vytasila se na mě s citovým argumentem. Haa, povzdechl jsem si a změnil téma.

„Takže co to je za misi?”

„Jenom pro ženy! Navíc je to mise pouze pro družiny dvou lidí. Jmenuje se to Průzkum Křišťálové jeskyně.”

„No, nemám ponětí, o čem to mluvíš.”

„Jednoduše řečeno v lese je jeskyně, co se má prozkoumat. Muži mají svoji vlastní misi s názvem Ekologický průzkum jezera Hyumune.”

„Hee. Mise dávají NPC, ne?”

„Jojo. A lovné zóny tady v okolí jsou teď zrovna pro mě. V beta verzi se jedna slečna starala o mě. Tyhle netvory všichni nesnáší, ale nakonec je to jenom hra.”

„Ehmm, kvůli tomuhle hovoru mi začíná být celkem nepříjemně...”

„V pohodě. Když zůstaneš vzadu, já všechny ty stonožky ulovím.”

Blee, chci se vrátit. I když nejsem žena, nechci jít proti hmyzím netvorům.

„Jdu zpět! Nechci jít někam, kde jsou stonožky.”

„Včera jsi mi to slíbila! To ten slib hodláš porušit?!”

„Tak jsi mi o tom měla říct hned na začátku!”

„Uuu... a to jsem si myslela, že s tebou konečně vyrazím na nějaké pořádné dobrodružství.”

Co, co to je s těma uslzenýma očima, dobrá, je mi to jasný. Udělám to, jasný?

„Dobrá. Ale jen na tebe z dálky vrhnu očarování.”

„Jo. Jen sleduj, jak jsem udatná!”

Znovu se usmála, i když měla v očích slzy. I když to byla jen VR, mělo bohaté výrazivo. Taková nesouvisející myšlenka mi vytanula na mysl.

„Ale po cestě mě nech sbírat materiál. Chci tu nasbírat cínovou a měděnou rudu. Dokonale se tím zvyšuje [Zručnost].”

„Tohle, to jsi slyšela od té řemeslnice?”

„No, jo.”

„Hm~mm. Dobře. Když už jsme v tom, pojďme lovit menší netvory. Ještě jsi tu nebyla, ne?”

Zdálo se mi, že v Myuných slovech bylo něco skrytého. No, tím se nebudu trápit.

I když jsem tu už jednou byl, po cestě jsem nebojoval. Na rozdíl od býložravců na planinách, tady jsou zrůdní netvoři jako goblini nebo slizové? Klasičtí malí zelení trpaslíci a želatinová kalná vydouvající se věc. Myu vytasila jednoruční meč a zaútočila na dva netvory. Já jsem také zamířil a vystřelil na malého goblina v dálce.

Moje útoky s lukem byly jednobodové útoky a pokud jste se nestrefili do slizova slabého místa, do jeho nukleu, skoro vůbec jste ho nezranili. Proto jsem nechal slizy Myu a zaměřil jsem se na gobliny. Aplikoval jsem na sebe očarování útoku a skolil ho šesti šípy.

No ano, i když použiju umění střelby do dálky, je trochu děsivé, že se ke mně blíží i po šesti zásazích.

Během lovu Velkých divočáků jsem nevěděl, jestli mám úlohu návnady, podpory nebo útoku. Ale uvědomil jsem si, že pokud chci vyrazit do vzdálenějších lovišť, musím si zlepšit vybavení.

Zatímco já jsem s nasazením vlastního života zabil jednoho nepřítele, Myu zabila jednoho jedním máchnutím. Vypadá to, že jsem vážně přítěž.

Copak asi řekne, až boj skončí, pomyslel jsem si, když jsem čekal, až se Myu vrátí.

„Konečně je konec.”

„Haa, to byla dobrá rozcvička, sestři.”

„To byla rozcvička? Pro mě to bylo vážně nebezpečné.”

„Ještě tam byla nějaká ta rezerva. Ale vážně mě to překvapilo. Zlepšila ses ve střelbě.”

„Cením si, že to říkáš.”

„Když už jsme u toho, jak jsou na tom tvoje Smysly?”

„Aach, nějak takhle.”

-----------------------------------

SP v držení 8

【Luk lv16】

【Jestřábí zrak lv20】

【Nárůst rychlosti lv4】

【Magické nadání lv19】

【Magická moc lv20】

【Alchymie lv7】

【Očarování lv19】

【Syntéza lv13】

【Zručnost lv10】

【Řemeslné znalosti lv9】

Neaktivní:

【Krocení lv1】

【Mísení lv13】

--------------------------------------

V té nedávné bitvě se mi level trochu zvedl. Dal jsem prioritu [Syntéze] a [Zručnosti], abych mohl identifikovat kameny, co sesbírám.

„Hee. Přivzala sis [Nárůst rychlosti]. A nečekané je, že [Jestřábí zrak], [Očarování] a [Magická moc] mají vysoký level. Jak to, že jenom tyhle tři jsou tak vysoko?”

„No, očarování používám za pochodu. Cokoli dělám, vždycky na sebe aplikuju očarování.”

„Ach, jenom během pohotovosti při bojích by se to zlepšovalo jen těžko. Ale za pochodu, hm:”

„Jakmile to jednou zkusíš, je to vážně užitečné. Dá se tím nahradit [Narůst útoku]. A co ty?”

-----------------------------------

【Jednoruční meč lv7】

【Brnění lv28】

【Nárůst útoku lv31】

【Bojový duch lv17】

【Nárůst obrany lv31】

【Magické nadání lv24】

【Obnova magické moci lv14】

【Světelný živel lv22】

【Léčivá magie lv15】

-----------------------------------------------


~ A je tu další část OSO ~
~ Takhle jen v číselném srovnání už na tom není tak bídně ^_^ ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>