ICDS - kapitola 77

Kapitola 77 - Elementalista, co zapečetil. Elementalista, co zachrání (4)

„Pft! To jsi vylezl na Himaláje nebo tak něco?”

Jakmile jsem se vrátil, uvítalo mě Lorettino pošklebování. Když jsem pominul to, jak Loretta věděla o Himalájích, nabručeně jsem se k ní obrátil zády.

„Půjdu.”

„Ach, počkej! Promiň, počkej! Otřu ti vlasy!”

Loretta rychle vytáhla ručník, sundala mi kápi a otřela mi vlasy, co mi visely jako rampouchy z okapu. Při tom procesu, kdy mi sušila vlasy, se její tělo přirozeně přiblížilo k tomu mému. Abych ignoroval tu květinovou vůni, co mě šimrala v nose, horečnatě jsem v duchu zpíval národní hymnu.

„Huu.... Tak, hotovo.”

Když mi Loretta dosušila vlasy, ustoupila s mírně uzardělou tváří. I dech měla trochu zhrublý. Jak málo se pohybovala, že kvůli takovému cvičení lapala po dechu...? Zdálo se, že v tom stavu váhala a pak se mě opatrně zeptala:

„T-ty, nachladíš se... Chceš jít dál? Jakmile se naložíš do horké lázně, budeš se cítit lépe. Můžu ti půjčit něco na převlečení.”

„Uch... To...”

Přišlo mi na tom něco divného. Ačkoli jsem to nedokázal vysvětlit, měl jsem pocit, že bych neměl udělat to, co navrhovala. I když v jejím domě nemohlo být nic nebezpečného, měl jsem pocit, že mé tělo bylo v nebezpečí. S ustaraným pocitem, že bych přišel o něco, co jsem chránil, jsem zakroutil hlavou.

„Ne, jsem v pohodě. Stejně dobře můžu využít této příležitosti a zkontrolovat svůj dům. Poté se vrátím do kobky.”

„Tak to se nedá nic dělat... Pche.”

Loretta nespokojeně mlaskla. Bylo to velmi děsivé. Založila si kapesník zpět do záňadří a změnila téma. Promluvila s jasnějším výrazem: „Blahopřeju, že jsi stvrdil úmluvu s novým elementálem. Ani mě nenapadlo, že by ten elementál měl shodné duševní vlny, Shine.”

„Víš, co se stalo s elementalistou, kvůli kterému Ruyue zešílela?”

Tohle jsem si chtěl na jisto potvrdit. I kdyby to nebylo teď, chtěl jsem, aby za to nějak zaplatil.

„Byl to elementalista, co byl majitel jedné z dalších Zvláštních vil. Jako odměnu z úkolu získal právo vstoupit do Elfí zahrady, ale potrestali ho, že kvůli němu zešílel elementál, a tak přišel o své právo být průzkumníkem kobky.”

Tuto odpověď jsem neuvážil. Tohle bylo poprvé, co jsem slyšel, že člověk mohl přijít o své právo průzkumníka kobky. Zeptal jsem se znovu: „A pak?”

„Zemřel. Spolu s ním i celý jeho svět podlehl zkáze.”

Protože byl Lorettin hlas příliš lehký, cítil jsem z něj strach. Bylo to jiné, než když Ellos mluvil o svých padlých společnících. Lorettin hlas byl naprosto bezcitný, jako kdyby to, co popisovala, bylo naprosto normální. Něco, co viděla mnohokrát. Něco, co se dělo dokonce i teď. A něco, co se bude dít ještě mnohokrát. Zdálo se, jako by popisovala každodenní události.

Protože jsem měl pocit, že bych se jí začal bát, kdyby pokračovala, snažil jsem se něco říct. Ale bez ohledu na to, co jsem chtěl říct, nedokázal jsem to, protože jsem se bál, jak Loretta zareaguje. Nakonec jsem se rozhodl říct tohle: „Kdybych... kdybych tě už z nějakého důvodu nemohl znovu vidět, myslím, že bych byl vážně smutný.”

Loretta zaječela: „Počkat, počkat! Proč takové důležité věci říkáš vždycky jen tak, když nejsem připravená je nahrát?!”

„Prosím?”

„Dobrá, řekni to znovu! Teď!”

Zatímco Loretta objímala podivnou křišťálovou kouli, co odněkud vytáhla, požádala mě o zopakování, zatímco stříhala svýma dlouhýma ušima. Mohli všichni elfové volně pohybovat svýma ušima? Nebo to bylo zvláštní právo Královny elfů?

Na odpovědi nezáleželo. Díky její reakci jsem se cítil mnohem bezstarostněji. Zrovna teď nebyla vůbec děsivá. Byla to obvyklá Loretta.

„Tak já půjdu, Loretto. Za všechno díky.”

„Aaaach! Než půjdeš, musíš zopakovat, co jsi řekl, Shine! Dám ti 10 milionů zlatých! 10 milionů zlatých!”

První místo, co jsem ve vile navštívil, byla koupelna.

„Je obrovská.”

[Obrovská.]

[Obrovská.]

Ačkoli do ní musel vstoupit jenom jeden člověk, vana byla velká jako plavecký bazén. Ani nemluvě o tom, že tam bylo spoustu ozdob. Z velkého okna jsem viděl do zahrady, takže jsem si při koupeli mohl vychutnávat její scenérii.

Když jsem vstoupil do horké koupele, mé tělo, co v Akční kobce prochladlo, se okamžitě uvolnilo. Jelikož by mnou projel elektrický proud, kdyby šla Peika do vody, pro dnešek se toho zdržela. A do koupele mě následovala jenom materializovaná Ruyue, co byla dost velká na to, aby na ní člověk jel.

[Je to teplé.]

„Jo, kdo říká, že se ledový elementál nemůže koupat? Není to tak, že bys měla tělo z ledu.”

[Mám pocit, že se rozpustím.]

„Snaž se se nerozpustit.”

Když jsem se umyl, vybral jsem si jednu ložnici ve vile a tvrdě jsem spal. Jelikož i postel byla obrovská, nedokázal jsem se uvolnit. Naštěstí jsem si dokázal odpočinout s Ruyue a Peikou.

Teprve pak se Ruyue ustálila. Možná to bylo tím, že tak dlouho zůstala materializovaná, instinktivně se odmítala dematerializovat. Po dostatečném odpočinku a odbourání nahromaděného napětí se dematerializovala, než jsem se nadál.

Po pravdě mě to trápilo, protože mi vysávala manu od chvíle, co jsme odešli z Akční kobky. Ačkoli to nebylo zdrcující množství, mít materializovaného elementála vysávalo víc many. Nemohl jsem se cítit volně, když mi takhle mana odtékala.

„Takhle tu den zůstaneme, Ruyue. Od zítřka můžeme společně bojovat.”

[Dobře!]

Stejně jako dematerializovaná Peika i 20 centimetrová Ruyue byla velmi rozkošná. Protože byla příliš roztomilá, neustále jsem ji hladil. A protože Peika trucovala, musel jsem ji taky hladit.

Když jsem teď měl dva elementály, boj s Kostlivým rytířem teď byl ještě snazší. Poté, co jsme všichni zničili skupinu kostlivců, jsme vyrazili ke Kostlivému rytíři a rozdrtili ho, než mohl povolat další kostlivce. Když se Ruyue zmaterializovala, mohl jsem na ní jet do bitvy, a proto už jsem Kostlivému rytíři nezáviděl jeho kostlivé zvíře.

„Ruyue, pojďme!”

[Avuuuuuu!]

Ruyue odpověděla s elánem a odrazila se od země. Bylo mi líto Peiky, co se teprve teď naučila materializovat, ale při boji s Kostlivým rytíře bylo lepší ji pomocí Duchovní aury prodchnout do mého kopí, než ji nechat materializovat. Zdálo se, že se elementálové rádi materializovali, neboť Peičina nespokojenost s nováčkem Ruyue rostla.

[Chcípni, Bijče lebeeeek!]

„Ruyue, Ledový dech!”

[Kuaaaaa!]

Z Ruyueny tlamy vyšel dech, co všechno zmrazil. Zatímco se tomu Kostlivý rytíř snažil honem zabránit mečem. Kostlivé zvíře, co bylo Ledovému dechu plně vystaveno, se nemohlo pohnout, jak mu mráz naplnil kosti.

V té chvíli jsem svým kopím vertikálně udeřil. Když jsem bodl svým kopím skrz hlavu zmrzlého kostlivého zvířete až po slabiny a pak ho vytáhl, kostlivé zvíře se rozpadlo a zmizelo v částicích světla.

Když Kostlivý rytíř padl na zem, pozvedl svůj meč a předvídatelně zakřičel: [Kuaaaa, Bijče Lebek!]

| Kostlivý rytíř použil Řev nemrtvého! Bytosti s živými těly to zpomalilo na 5% jejich maximální rychlosti! |

[Kuaaaaang!]

Jakmile aktivoval Řev nemrtvého, Ruyue zařvala a vyrazila mu meč z ruky. I když byl elementál materializovaný, pořád byl duchovní! Řev nemrtvého na něj neměl vliv. Mezitím jsem já použil Božskou rychlost a Válečný pokřik Lorda orků, abych zrušil Řev nemrtvého. Jak jsem své kopí držel na Ruyueně hřbetě, šklebil jsem se, jak jsem jím namířil na hlavu Kostlivého rytíře.

„Uvidíme, kolik úderů dneska vydržíš.”

[Kuk, 2 proti 1. To je nefér!]

„To nechci slyšet od jedince, co má 200 kostlivců!”

Po 3 Hrdinských úderech se Kostlivý rytíř roztříštil. Stejně jako vždycky se rozplynul v částicích světla.

„Získal jsi dalšího elementála. Tenhle není ten, co s sebou obvykle míváš, co? Tvůj elementál předtím nebyl vidět,” řekl Lin, jak zíral na Ruyue, na které jsem jel.

Jemně jsem ji pohladil po hlavě a odpověděl jsem Linovi: „Peika se teď také dokáže materializovat, ale... tahle pochází ze skryté oblasti v Elfí zahradě. Jmenuje se Ruyue.”

„Ach, ten zapečetěný... Úžasné, vážně.”

[Drakonián! Cítím z něj pach Elfí zahrady!]

„Ech? Řeklo něco? Já slyším jenom štěkání.”

„Takže i když je zmaterializovaná, neslyšíš její hlas. Line, jsi členem Elfí zahrady?”

„Jo, jsem zástupce gildmistra.”

„...Zástupce gildmistra?”

„Jo.”

Co tady děláš?!

Po mém tázavém pohledu Lin polovičatě odpověděl: „No, jakékoli postavení obsahující slovo zástupce je nejvíc poklidné. Zástupce předsedy, zástupce předsedy třídy, zástupce představitele, zástupce prezidenta... Zatímco jsem si užíval svůj šťastný život bez práce, snažil jsem se vzít si trochu vody z elementálního pramene, abych nechal vyzrát nějaké to hadí víno, ale gildmistr mě přichytil. A tak jsem tady.”

Drakonián vyrábějící hadí víno, nedalo se to brát tak, že zabíjel svůj vlastní druh?

Lin mé starosti ignoroval a zeptal se: „Jen tak mimochodem, proč pořád opakuješ nájezd na Pána 30. podlaží? Copak jsi už nenasbíral všechny díly Sady Kostlivého rytíře?”

„Dává Elixíry na posílení kostí. Elixíry jsem nasbíral všechny od 5. podlaží dál, takže to teď nemůžu odbýt.”

Po mých slovech Lin ztuhl.

„...To jsi zrovna řekl Elixír na posílení?”

„Jo, Elixíry na posílení.”

„...Haa. Aha. Samozřejmě že se objeví posilující Elixír, když máš jen jednoho Strašáka člena družiny. Hahaha, hahahaha.”

Lin se z celého srdce zasmál a zvedl se ze svého místa.

„Kam jdeš, Line?”

„Hm? Ach, jen chvilku počkej. Jen jdu gildmistra trochu chytit pod krkem.”

„Nechoď. Místo toho zmlátí ona tebe.”

„...Díky, že jsi mě zastavil.”

Jelikož jsem sám zakusil Lorettinu Druhou střelu ničení, poradil jsem Linovi, aby to nedělal. Lin se prostě znovu posadil. Chudák Lin. Zdálo se, že už ho dřív praštila. Mezi našima očima problýskl pocit sdílené bolesti. My, co jsme měli pouto jen prostřednictvím své sázky, jsme začali mít pocit kamarádství.

Za tři týdny poté jsem dokončil své drilování Kostlivého rytíře.

| Pozřel jsi Elixír posilující kosti a posílil sis kosti až na vrchol! Jak síla, tak konstituce +3. Zdá se, že další konzumace tohoto elixíru nebude mít další efekt. |

| Oblékl sis Sadu Kostlivého rytíře. Síla a konstituce +15. Když máš oblečenou sadu Kostlivého rytíře, můžeš jednou denně použít Řev nemrtvého. |

Samozřejmě jsem okamžitě vyjmul Řev nemrtvého a uložil ho na pozici 6. hodiny. Ačkoli jsem přemýšlel, jestli kdy budu tuto techniku potřebovat, uvědomil jsem si, že jsem ji mohl použít v naléhavých situacích. Pak jsem mohl použít Válečný pokřik Lorda orků, abych se dostal ze stavového účinku nebo použít Dračí kůži, abych ustál údery, zatímco bitvu nechám na svých dvou elementálech. A tak jsem se rozhodl tu techniku uložit do kapesních hodinek.

| Jméno: Kang Shin |

| Rasa: člověk / Pohlaví: muž |

| Profese: Elementalista (vedlejší profese: Sběratel technik) |

| Titul: Zabiják Kostlivého rytíře |

| Řád: Stříbro 6 / Level: 31 |

| HP – 12.540/12.540 / MP – 7.150/7.150 |

| Síla – 106(+41) / Mrštnost – 87(+22) / Konstituce – 90(+34) |

| Inteligence – 20(+12) / Magie – 87(+12) |

| Charisma – 58(+12) / Štěstí – 21(+12) |

| Normální techniky – Bojové umění vysokého řádu (Lv 3), Boj s kopím vysokého řádu (Lv 5), Střelba z kuše nízkého řádu (Lv 5), Perutův okruh (Lv 4), Hrdinný úder středního řádu (Lv 5), Provokace středního řádu (Lv 4), Sprint středního řádu (Lv 2), Návrat (Lv 1), Božská manifestace, Protisíla smrti, Jízda |

| Profesní techniky – Mistrovství ducha středního řádu (Lv 4), Duchovní aura středního řádu (Lv 2), Kontrola elementála středního řádu (Lv 2), Úmluva s elementálem středního řádu (Lv 2), Živelná bouře středního řádu (Lv 1), Hřmící zvíře (Lv 2) |

| Techniky vedlejší profese – Obdařit technikou, Duch sběratele |

| Vybavení: Náušnice moci (Síla +2), Ukazovák Masového golema (Síla +7, Konstituce +7), sada Kostlivého rytíře (Síla +15, Konstituce +15), Arachnino Černé zemské kopí (Síla +5, Mrštnost +10, jedová újma u všech základních útoků, způsobuje otravu) |

| Sběratelovy kapesní hodinky: 1. hodina – Válečný pokřik Lorda orků, 2. hodina – Nářek mstivého ducha, 3. hodina – Temná hřmící exploze, 4. hodina – Dračí kůže, 5. hodina – Zpátečník, 6. hodina – Řev nemrtvého |

| Pokořeny 3 Akční kobky, pokořen 1 Akční nájezd, bonusových bodů: 6 |

| Momentální počet technických bodů: 11 |

| Efekty sedmi titulů: (Zabiják Lorda orků, Zabiják Královny přízraků, Zabiják Temného krysího muže, Zabiják Obrovského ghoula, Zabiják Kostlivého rytíře, Mistr Ještěřího rytíře, Hermes). Celkové účinky: všechny hodnoty +12, rychlost +15%, zvýšená afinita ke všem živlům, velmi zvýšená afinita k větrnému živlu, jednou denně lze povolat Talarii. |

| Smluvení elementálové: 1. Elementál blesku Peika, 2. Ledový elementál Ruyue |

Jak jsem se díval na svou statistiku, široce jsem se usmíval; Lin típl cigaretu, co měl v puse, jako kdyby ho přešla chuť.

„Ty vytrvalý pse, tohle je poprvé za 900 let, co jsem viděl člověka, co by konzumoval elixíry až na limit.”

„Jsi mnohem starší, než jsem si myslel, Line!”

„Uch, cože? Pokud se podíváš na Lorettu... Ne, ne. Zapomeň, že jsem to řekl.”

„...”

Když jsem se na Lina upřeně díval, vyhnul se mému pohledu a promluvil: „Hej, neříkej jí, že jsem řekl něco o jejím věku. Zabije mě. Vážně.”

„Line...”

„Honem jdi na 31. podlaží. Zatraceně, zbývá už jen něco málo přes dva měsíce. Pokud chceš plášť, měl by sis pospíšit!” zakřičel Lin, jako kdyby se už vzdal.

Lehce jsem se usmál a odpověděl jsem mu: „Kdyby se někdo díval, myslel by si, že mi to vážně chceš dát. Nicméně teď na 31. podlaží nejdu. Brzy jdu na večeři, takže se dneska večer musím vrátit.”

„Hm? Nejdeš teď na 31. podlaží?”

„Ach, víš...”

Vložil jsem své kopí zpět do inventáře a pokračoval jsem rozechvělým hlasem. Dneska jsem musel čelit někomu mnohem hrůzostrašnějšímu než Kostlivý rytíř.

„Dneska nám končí zkoušky. Moje kamarádka po mě pravděpodobně bude chtít, abychom šli na hranolky a pivo... Prosím, přej mi šťastný návrat, Line.”

„...Ech? Řekl jsi kamarádka, že?”

Jediná kamarádka, co jsem si na vysoké udělal, Su YeEun. Děsil jsem se, co se stane, když se s ní setkám tentokrát!
-----------------------------------------------

~ A příště nás čeká nový blok kapitol s názvem Pod dvěma měsíci. Neboli hurá do reálného světa! ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>