ICDS - kapitola 82

Kapitola 82 – Pod dvěma měsíci (5)

Fakultní výlety nejsou zase tak zvláštní! Takový jsem měl pocit. Prostě jsem poslouchal řečnit pár znuděných profesorů a těch zhruba 400 lidí se rozdělilo na 20 skupin. Těm skupinám se říkalo třídy a zdálo se, že tyto třídy se vytvořily na uvítacím večírku.

„Věděla jsi o tom?”

„Ne.”

Zatraceně, když si pomyslím, že se od začátku školy vytvořila taková komunita... Jak jsme sledovali, jak se lidé rozdělovali do svých tříd, vypadali jsme uboze. Samozřejmě jsme nebyli jediní, kdo nešli na uvítací večírek, takže s pomocí našich seniorů se nám podařilo přidat se ke třídě. Z těch 20 tříd jsme Su YeEun a já byli ve stejné třídě.

„...Hehe, jsme ve stejné třídě.”

„Ach, v téhle třídě je Kang Shin.”

„Sakra.”

„...Su YeEun jej následovala dokonce i sem.”

Pak jsme grilovali maso a sledovali talentovou soutěž, co ostatní v naší třídě připravili. Já jsem samozřejmě dál cirkuloval Perutův okruh a uvědomil jsem si, že jsem se nehodil na vysokoškolský život. Dvacet lidí, co se piplalo s pouhými dvěma grily, mě rozčilovalo a sledování amatérského tancování ve mně vzbuzovalo touhu jim podkopnout nohy.

Poté lidé šli do pokojů, co byly přiděleny jejich třídě, na skleničku. Občas k nám vtrhli lidé z jiných pokojů na soutěže v pití, ale mě to celé znavilo přesně za 17 minut. Nechápal jsem, proč museli hrát hru, aby pili alkohol. Pokud se chtěli tak moc zchlastat, měli to prostě vypít z lahve!

Jak se dalo čekat, vysokoškolský společenský život se ke mně vážně nehodil. Ačkoli na tom muselo být víc než jenom tohle, měl jsem silný pocit, že cokoli mi ušlo, pro mě stejně nebylo správné.

„Příště nepojedu.”

„Proč?! Pojďme na výlet jen s naší třídou. Bude to zábava!” prohlásila dívka, co pila nedaleko, a přišla ke mně.

Třídní výlet? Podíval jsem se po 18 lidech vedle Su YeEun a mě. Byli tu dva čínští studenti. Oba byli muži a mluvili s dívkami s celkem očividnými úmysly. Su YeEun pak zaječela a skryla se mi za zády, kvůli čemuž na mě zahlíželi.

Kromě nich tu byl chlapec a dívka, co ve vzájemné přítomnosti působili rozpačitě, jako kdyby se zrovna rozešli; skupina chlapců, co měli v plánu jít na jiné pokoje balit dívky, a dívky, co měly podivně v oblibě dávat mi další skleničky. Přemýšlel jsem, jestli znaly moji totožnost a snažily se mi vyhrožovat, a tak jsem znervózněl. Jít s těmito lidmi na další výlet? To bych radši zemřel.

Když Su YeEun prohrála několik kol picí soutěže a vypila zvláštní drink za trest, se zamračením se mi přitiskla k zádům. Kvůli tomu jsem musel samozřejmě vytrpět další zahlížení od chlapců. I když se Su YeEun zakryla svou kapucí, zdálo se, že lidé zjistili, jak byla pěkná.

„Hele, Shine.”

„Uch, jo... Ino.”

Jen stěží jsem si vzpomněl na jméno dívky, co na mě zavolala, a vyměnili jsme si pití. Když Su YeEun začala být příliš opilá, aby pokračovala, picí soutěž skončila. A všichni seděli ve velkém kroužku a začali si povídat o zajímavých věcech, co se udály během semestru jako obecné drby nebo příběhy o slavných členech Ochránce nebo Křídel svobody.

Mladí a pohlední členové Ochránce a Křídla svobody se proslavili prostřednictvím televizních sítí bez ohledu na jejich schopnosti. To byl pokus vlády, jak přimět obyvatelstvo, aby cítili spřízněnost s Osvícenými. Měl jsem podezření, že vláda nakonec zavede televizní pořady, ve kterých budou Osvícení lovit netvory.

„Vážně se Su YeEun nechodíš?”

Ta dívka ukázala na Su YeEun, co byla přilepená k mým zádům. Jako lenochod měla svoje paže na mých zádech a pospávala. Vážně nevěděla, co je hanba.

„Ne. Jsme jenom kamarádi.”

„Ale YeEun tě má ráda.”

„Jen nemá odvahu udělat si další kamarády.”

„Rozhodně to není jenom tohle...”

Ta dívka si povzdechla a podívala se na Su YeEun lítostným pohledem. A pak se ta dívka, co jsem znal jen jako Inu, zeptala: „T-takže... nemáš přítelkyni?”

„Aaaach!”

„Jde na to!”

„Jdi, jdi!”

Dívky kolem mě začaly hlučet. Peika a Ruyue, co obě seděly na mých ramenou, začaly vrčet. Pomyslel jsem si, že tahle pitka bude ještě nějakou chvíli trvat, a odvolal jsem je.

Pak jsem jí odpověděl: „Nemám.”

„Aaaaach!”

„Řekl, že nemá!”

Zatímco ostatní vzrušeně mluvili, najednou jsem ucítil něco podivného. Něco zkaženého. Přiblížil jsem nos k pití ve své ruce. Byla to dokonale normální whiskey. Tak odkud se ten pach linul? Páchlo to trochu jako železo. Rozhodně jsem ten pach znal. Tohle bylo...

Pach krve.

Pomalu jsem vstal. Ostatní se na mě podívali, ale mě to nezajímalo. Su YeEun, co také vstala, si promnula své ospalé oči.

„Hm, co se děje, Shine? Jsem doma?”

„Proč bys byla u sebe doma? Pokud jsi vzhůru, jdi si umýt tvář.”

Jelikož se ode mě Su YeEun nechtěla hnout, nesl jsem ji na zádech, jak jsem kráčel k oknu a otevřel ho. Venku bylo ticho a klid. Ne, to ticho okamžitě prolomil pach chemikálií, jak na oblohu vystoupal malý ohňostroj. Zdálo se, že lidé z ostatních tříd pouštěli ohňostroj. Nicméně jsem věděl, že se venku netvor neobjevil. Mýlil jsem se?

Pak se dveře otevřely. Když jsem se otočil, stál tam někdo naprosto nečekaný. Byla to ta francouzská výměnná studentka a následovalo ji pár studentů.

„Huk, to je Chloe.”

„Chloe Blanc.”

Chlapci, co měli v plánu jít do jiných pokojů, se zastavili a v tichosti se znovu posadili. Ta dívka jménem Chloe pak s úsměvem vešla do místnosti.

„Chlapci u mě v pokoji už odpadli. Nevadí vám, když se k vám přidám?”

Korejsky mluvila nesmírně plynně. Nikdo samozřejmě neodmítl a Chloe Blanc se k nám přirozeně připojila.

Zároveň s tím se Su YeEun začala třást a zašeptala mi do ucha: „J-já, nelíbí se mi.”

„Jak drzé. Ještě jsme se ani nesetkaly. Kromě toho bys to neměla říkat, když sis zabrala tak sexy kluka.”

Vážně měla dobrý sluch. Su YeEun to polekalo a přitiskla se ke mně ještě blíž. Chlapci si začali stěžovat a Blanc pokrčila rameny.

„Já jsem Chloe Blanc. Jak se jmenujete vy?”

Lidé v místnosti se postupně představili. Blanc počkala, až skončí, a pak mi věnovala pohled.

Odpověděl jsem krátce: „Kang Shin.”

„Shin! To je ale skvělé jméno. Hodí se k tvé pohledné tváři.”

„To samé můžu říct o tobě.”

„Prázdná slova, ale ráda je přijmu.”

Sklenice s pitím se znovu podávaly sem a tam. Zdálo se, že jen kvůli její přítomnosti atmosféra zesládla. Chlapci, co pokukovali po Su YeEun, zaměřili pozornost na Chloe Blanc, takže to pro mě bylo snazší. Ale protože ona upírala pohled na mě, cítil jsem se trochu nepříjemně. Ostatním dívkám to také přišlo k naštvání.

„Má spoustu jiných kluků. Proč...?”

„Argh, otravné.”

Zdálo se, že se rozneslo, že je v tomto pokoji, neboť dovnitř přišlo pár dalších chlapců. Protože bylo omezené, kolik lidí jsme mohli nacpat dovnitř, museli jsme je odmítnout. Ačkoli nadnesli, že chtějí vyměnit osazenstvo místnosti, nikdo to nepřijal. Na druhou stranu já jsem chtěl jít na čerstvý vzduch. Když jsem vstal, Chloe Blanc mě najednou zastavila.

„Kam jdeš, Shine? Vezmi mě s sebou. Chci si s tebou víc povídat.”

Znovu jsem se posadil. Pohledy od ostatních studentů začaly být víc nepřátelské. Co ode mě tahle francouzská studentka chtěla? Jak jsem o tom přemýšlel, Su YeEunin třes se zhoršil. Když jsme si vyměnili pár dalších skleniček, nakonec jsem se jí otevřeně zeptal: „Chloe Blanc, o co ti jde?”

Mírně váhala a pak se rozhlédla po místnosti. Následoval jsem její pohled a také jsem se rozhlédl po místnosti. Většina studentů ležela na zemi nebo měla zamlžený pohled. Skoro jako kdyby byli zombie. Skoro jako kdyby je tak někdo udělal.

Upřímně odpověděla: „Chci tě zabít a vzít ti vitální energii, Shine.”

Zavřela oči a pak je znovu otevřela. Ty vertikální zorničky, co se objevily, dávaly znát, že nebyla člověk.

Kruci! Věděl jsem, že měla něco za lubem, ale nemyslel jsem si, že byla netvor! Su YeEun mě zatahala silněji. Když si uvědomila, že to, co bylo před ní, byl netvor, aktivovala svůj mód super vibrací.

„Nemůžeš utéct. Myslíš si, že jsem tu pila jen tak pro zábavu? Už jsem polapila všechny v této místnosti.”

S tím Chloe Blanc elegantně zvedla ruku. Jedna z dívek, co vyhlížela omámeně, jí přirozeně podala šálek. Udělala to s respektem a oběma rukama.

„I pro tebe je příliš pozdě, Shine.”

Kouzelně se usmála. Slyšel jsem párání látky, když jí ze zad vystřelil pár černých křídel. Vypadaly jako zvětšená křídla netopýra. Pak otevřela ústa a z očí jí sálalo zlaté světlo.

„Znovu se představím. Moje jméno není Chloe Blanc, ačkoli jsem přišla ze země, které vy lidé říkáte Francie. Jsem Krvavý succubus, majitel kobky, co se objevila ve Francii.”

| Propukl Akční nájezd! Nájezd řádu B pro 20 lidí, Krvavý Succubus. Protože jsi byl na místě s bossem nájezdu, budeš nucen se účastnit. |

| Máš v Akčním nájezdu prioritu. Pokud nechceš odhalit jeho existenci, ostatní průzkumníci kobky budou informováni až za hodinu! |

Zaskřípal jsem zuby. Z nějakého důvodu vypadala neuvěřitelně kouzelně. Succubus. Netvor, o kterém se povídalo, že se objevoval v mužských snech a požíral jejich vitální energii. Ten succubus přede mnou měl v realitě strašlivou schopnost očarovat jak muže, tak ženy.

Ačkoli byla jen boss nájezdu řádu B pro 20 lidí, její zvláštní schopnost byla bezpochyby strašlivá. Byl jsem uvězněný v jejím stavovém účinku. Než bude příliš pozdě, musím použít Válečný pokřik Lorda orků...!

„Kuk, už jsem ho použil...!”

Válečný pokřik Lorda orků jsem už použil během souboje z dnešního rána proti Dullahanovi. A kromě toho jsem použil i Temnou hřmící explozi, Dračí kůži a Zpátečníka! Pokud nedokážu vyřešit ten stavový účinek, mohl bych vážně umřít!

Musel jsem utéct. To byl jediný způsob, jak jsem mohl žít! Pokusil jsem se aktivovat Návrat, ale nefungovalo to. Moje instinkty mě odmítaly nechat odejít. Nechtěl jsem se s ní rozloučit. Nechtěl jsem od ní být daleko. I když jsem věděl, že umřu! Ze stejného důvodu jsem nemohl dát vědět ostatním průzkumníkům kobky. Návrat, Povolání elementála, Božská manifestace a dokonce i jít zpět do kobky, její kouzlo bylo dost silné, aby mi v čemkoli zabránilo.

Zaskřípal jsem zuby a zatímco jsem stále mohl volně mluvit, zeptal jsem se: „Brána ve Francii měla zmizet!”

„Správně, ale pročpak asi? Když jsem se probrala, byla jsem v Paříži. Bohužel mě pronásledoval/a děsivý stařík jménem Michelle, a tak jsem musela utéct. Podařilo se mi dostat na letiště Charlese de Gaulla a proplížit se do letadla. Dopadlo to tak, že letělo do Soulu. A pak když jsem se bezcílně potulovala, jsem se setkala s Chloe. Dala mi svoje vědomosti, tělo a dokonce i svou existenci. Byla to taková hodná holka.”

Na místech, kde zmizely Akční kobky, byla zvýšená šance, že se objeví Akční nájezd. Konečně jsem pochopil, co to znamenalo.

Momentálně byl svět plný bossů, co utekli ze svých kobek, když jejich Akční kobky zmizely! To akorát, že jejich charakteristika určila, jestli Akční nájezd propukl okamžitě nebo jestli se skryli mezi lidmi jako Krvavý succubus, na kterého jsem se zrovna díval.

„Nevěděl jsem, že jsi netvor!”

„Co myslíš tím netvorem, jak hrubé. Podívej se na mě, nejsem nádherná? Co na mě vypadá jako netvor?”

„Ta část... kuk... když jsi zabila lidi. Dneska už jsi taky zabila, ne?”

„Och? Ale lidé také zabíjejí jiné lidi. Kvůli tomu bys mě neměl nazývat netvorem. Takový nevychovaný muž. Ale nemýlíš se. Víš, dneska jsem se už postarala o pět pokojů. Dnešek bude přece jenom můj poslední den na této vysoké. Dneska v noci jsem chtěla pohltit co možná nejvíc vitální energie. Abych řekla pravdu, dneska jsi hlavní chod.”

Postavila se. Odhodila sklenici a ta se roztříštila. A pak ke mně pomalu šla. Její dlouhé, úzké zorničky zářily zlem a kouzlem.

„Ta čistá a nekonečná mana, co máš, je to příliš velké pokušení. Víš ty co, to já jsem naplánovala tento výlet.”

Když jsem se střetl s jejíma očima, nedokázal jsem se vůbec pohnout. Bez Válečného pokřiku Lorda orků jsem byl proti stavovým účinkům bezmocný. Měl jsem si to uvědomit dřív, abych to mohl naplánovat! Příliš jsem se spoléhal na techniky Pánů podlaží a tohle byl důsledek. Příliš jsem se styděl.

Tehdy jsem si uvědomil, že Su YeEunino chvění ustalo. Teď si pro sebe mumlala.

„B-bojím se... ale...”

„Ty zůstaň, kde jsi. Taky tě sním, až skončím s Shinem.”

„P-pokud to neudělám... umřu... Shin... umře...”

Abych ochránil Su YeEun, horečnatě jsem se pokoušel vymyslet řešení. Jak bych mohl uniknout z tohoto kouzla? Kdybych se z toho jen na chvíli vzpamatoval, mohl bych tu ženu roztrhat na cáry!

Ale v hlavě mi bzučel bílý šum. Ovinula mě neodolatelná přitažlivost. Jakoukoli metodu, co jsem mohl použít, abych se od ní vzdálil, jsem sám zamítl.

Správně, byla moje všechno. Odejít od ní by mělo malý smysl. Pokud chtěla, mohl jsem jí dokonce dát svůj život, tak jak jsem mohl odolávat?

Usmál jsem se. Krvavý Succubus se také usmál. Oči se jí doširoka rozevřely, jak z nich sálalo zářivé zlaté světlo. Měl jsem pocit, jako kdybych zapomínal na sebe sama a potápěl jsem se do nich.

V té chvíli Su YeEun předstoupila přede mě a zvedla své chvějící se ruce. Dokonce si sundala kapuci, bez které jsem jí do teď neviděl. Její dlouhé, nádherné, jako noc černé vlasy plynuly jako voda.

A pak Krvavému Succubovi vytrhla levé oko.
-----------------------------------------------

~ Shin, oddělán succubem pouhého řádu B. Taková hanba, Lin si ho podá, no, a Loretta, ta možná taky... ~ 

~ U staříka Michelle si nejsem jistá, jestli to byla muž nebo žena. Ono se to později ještě zmíní, byť to pro děj není nijak moc důležité... ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>