ICDS - kapitola 59

Kapitola 59 – Akční nájezd (2)

Čína měla vážně smůlu. Z pěti kobek, co měli, se boss objevil ve dvou kobkách řádu C+. Ani nemluvě o tom, že to všechno byly rozsáhlé nájezdy pro více než 300 lidí. Kdo jen dal rozkaz pokořit všech pět kobek najednou? Dokonce i poté, co je Mastifordová varovala o nebezpečí! To ty bossy nájezdu podceňovali?!

Kdyby kobky pokořovali po jedné, mezinárodní komunita by jim samozřejmě věnovala pronikavé pohledy. Ale i tak pokořili všech pět najednou? Skoro jsem jim chtěl rozlousknout lebky, abych se podíval, jestli uvnitř měli mozek. To potřebovali obrovský nápis „nesahat”? To chtěli jít příkladem ostatním zemím? To vážně chtěli zabít bosse nájezdu? To tak moc chtěli mrtvoly netvorů a Modré kameny? A co všichni ti civilisti a turisti, které to smetlo? Jak jsem byl rozzuřený, hlavou mi plavalo nespočet otázek.

Otevřel jsem komunikační kanál průzkumníků kobky. Mastifordová byla jako vždycky první, kdo předstoupil a mluvil.

[Tak jste to slyšeli, že?]

[Slyšeli a viděli.]

Walker Mastifordové odpověděl. Zároveň s tím si nás všech zhluboka povzdechlo.

[Vážně chci upálit všechny ty vládní pitomce.]

[Hwayo...]

[Slečno Mastifordová, uklidni se. Čína je příliš velká, aby ses jí sama postavila.]

[Jsem si jistý, že čínská vláda bude s touto situací spokojená. Až ti obrovští netvoři zemřou, přirozeně po sobě nechají obrovskou odměnu. Představte si, že by se objevil Modrý kámen.]

[Pokud měli hned od začátku spadeno na bosse nájezdu, měli se na to pořádně připravit! Proč neevakuovali civilisty?!]

[Kdyby to udělali, přišly by na to jiné země. Pravděpodobně to nevysvětlili ani uživatelům schopností. Pochybuji, že by čekali, že se objeví tak obrovští netvoři. Tím myslím, že dokonce i mě jejich velikost překvapila. Minikrakeni jsou malí, ale podívejte se na jejich množství.]

[To je ale banda mizerů. Co si myslí, že jsou lidské životy?]

[Ale Mastifordová, není to to samé, co jsi provedla v Yeungdeungpu? Co kdyby se objevil netvor nájezdu tak velký jako v Číně? Ani nemluvě o tom, že kdyby se uprostřed Soulu objevil boss nájezdu z kobky řádu A, způsobilo by to mnohem víc škody.]

[Prosím, jsem uživatel schopností řádu SS a průzkumník kobky. I kdyby došlo k nájezdu řádu A pro 500 lidí a objevil se obrovský netvor, dokázala bych se o to postarat bez ztrát na civilních životech. Jinak bych to nenavrhla!]

Kdyby tohle bylo poprvé, co jsem s Mastifordovou mluvil, nad jejím prohlášením bych si odfrkl a prohlásil to za absurdnost. Když jsem teď s ní jednou bojoval, mohl jsem přikývnout a souhlasit. Její království zvířat... Každý, kdo viděl její Armádu plamenů, by souhlasil. A nemyslel jsem si, že by to byla její plná moc.

„Bratře, co se děje? Máš v Číně nějakého kamaráda?”

„Shine, jsi v pořádku?”

V té chvíli jsem si uvědomil, že se na mě moje kamarádka a mladší sestra ustaraně dívaly.

Odpověděl jsem s hořkým úsměvem: „Omlouvám se, pro dnešek se vraťme. Když jsem teď slyšel ty zprávy z Číny, trochu mě to trápí.”

„Dobře, bratře. Pojďme domů.”

Yua prostě souhlasila a zavěsila se do mě. Myslel jsem si, že tahle Yuina stránka byla velmi obdivuhodná. Naopak Su Ye-Eun se zatvářila velmi nešťastně a upřeně zírala střídavě na mě a na Yuu. Pak otevřela pusu, jako kdyby chtěla něco říct, ale když se podívala na katastrofální scénu v televizi, zase ji v tichosti zavřela. Naštěstí měla pocit nouze.

„Uvidíme se později.”

„Jo, uvidíme se ve škole.”

Když jsem se rozloučil se Su Ye-Eun, zamířil jsem s Yuou domů. Mezitím jsme pokračovali v konverzaci mezi průzkumníky kobky.

[Hwayo, co budeš dělat?]

[Mluvila jsem se Strážcem v mé zemi, ale zdá se, že čínská vláda odmítá jakékoli nabídky pomoci. Říkají, že čínský Strážce a Křídlo svobody se o to dokáží sami postarat. Nezávisle se účastnit nájezdu je porušení čínského práva na podrobení netvorů.]

[Takže říkáš, že můžeme akorát sedět a čekat.]

Po Walkerových slovech všichni ztichli.

Já se zeptal: [Ale Čína má mnoho silných uživatelů schopností, ne? Slyšel jsem, že mají dokonce řád SS.]

[Mají. Je to starší paní jménem Xin Shaomei.]

[To zní jako jméno z dramatu nebo filmu.]

[Problém je, že tahle paní je uživatel zvláštního typu schopností. Dokáže aktivovat kletbu, co významně sníží schopnosti nepřítele. To je celé. Její tělo je slabší než řád D a nic jiného nedokáže. Sama sebe nazývá Mág kleteb.]

[Čína by měla mít aspoň 20 uživatelů schopností řádu S. Ačkoli je polovina z nich mimo zemi, druhá půlka tam pořád je. I když jsou ti netvoři masivní, nejsilnější je pořád řádu C+. Pokud se dají dohromady s Xin Shaomei, měli by být schopní se s jedním netvorem snadno vypořádat.]

[Ale mají tři bosse. Co mají dělat ty další dvě místa?]

[Předpokládám, že se o ně postarají uživatelé schopností řádu A a B. Měli by jich mít spoustu.]

Vytáhl jsem svůj telefon a zkontroloval jsem nynější situaci v Číně. Našel jsem live stream ze Šanghaje, kde se objevili Minikrakeni. A tam nespočet uživatelů schopností chránilo okouzlující krásku v luxusních fialových šatech.

[Slečno Mastifordová, můžeš mi to ověřit? Ten uživatel schopností v Šanghaji je ten řád SS?]

[Jo, to je Xin Shaomei. Zdá se, že je tam i hodně uživatelů schopností řádu S. Ach, zdá se, že někteří šli do Pekingu. Určitě to je proto, že to jsou větší města než Guangzhou.]

[A co Guangzhou?]

[Hele. Jsou tam uživatelé schopností.]

Čína měla vážně velkou populaci. I v Guangzhou bylo nespočet uživatelů schopností a bojovali s Obrovským divočákem, co se objevil. Ale ten Obrovský divočák je svou masivní velikostí snadno tlačil zpět. Uživatelé schopností se k němu nechtěli dostat blízko, a tak používali své schopnosti k útoku nebo aby jej spoutali. Vlastně se zdálo, že divočák spíš sílil.

Počkat, jasně se zvětšoval!

[Je to typ požírače many.]

[Můžeš vysvětlit, co tím myslíš, Walkere?]

[Je to prosté. Existují bossové nájezdu, co absorbují manu a sílí. Spíš než čistě magické útoky musíte používat fyzické útoky prosycené manou. Ale pokud si toho nevšimnete a dál na něj chrlíte manu z dálky...]

[Tak?]

[Tak dojde k evoluci bosse nájezdu! Obrovský divočák se vyvine na Obrovského železného divočáka řádu B!]

[To se stane.]

[Díky, žes mi o tom řekl...]

Obrovský divočák v televizi, ne, Obrovský železný divočák prodělal masivní změnu. Jeho krátká hříva narostla a jeho kopyta ztvrdla. Jeho rudé oči zčernaly, a přesto se v nich stále odráželo světlo, jako kdyby byly kovové.

Uživatelé schopností, co na něj vysílali útoky z dálky, ta náhlá změna vyděsila a stáhli se.

Obrovský železný divočák oproštěný od salvy útoků ze sebe vydal šťastný řev a rozmetal okolní budovy. Spolu s civilisty a uživateli schopností, co včas neutekli. Kvůli jejich zbytečné smrti jsem se skoro rozesmál.

„Musím jít.”

„Bratře!”

Kruci, řekl jsem svoje myšlenky nahlas. Jak jsem se díval, jak se mě vyděšená Yua chopila, znervózněl jsem. Mastifordová a Walker v komunikačním kanálu oba hlučeli.

[Žádost o asistenci nepřichází! Ti hlupáci, chtějí v tom pokračovat sami!]

[S Minikrakeny v Šanghaji jim to celkem jde. Co jiného čekat od uživatele schopností řádu SS, Minikrakeni proti ní nic nezmůžou. Jelikož je Peking hlavní město, zdá se, že je tam většina elitních sil. Možná to bude nějakou dobu trvat, ale nebudou mít problém zabít Obrovského šavlozubého tygra.]

[Walkere, můžeš jít do Guangzhou?]

[Proč bych chodil na tak nebezpečné místo? Ani to není moje země.]

[Jak můžeš být tak sobecký?! Zatímco tady mluvíme, umírá tam nespočet lidí!]

[Tak co ty, Mastifordová? Jsi řád SS. I když je ten divočák požírač many, pochybuju, že bude schopen vystát tvou manu.]

[Samozřejmě že chci jít! Vážně chci! Ale... moje tvář a schopnosti jsou až příliš dobře známé!]

Mastifordová zněla, jako kdyby brečela. Měla pravdu. Kdyby šla do Guangzhou, Čína by to nenechala jen tak. Obvinili by Británii, že je podceňují, že mají spadeno na jejich prostředky nebo že se chlubí tím, že mají dva uživatele schopností řádu SS. Určitě by z toho vznikl mezinárodní problém.

I když měla Británie dva uživatele schopností řádu SS, nemohli ignorovat moc Číny. Přece jenom při své velké populaci měli mnoho uživatelů schopností řádu S. Ačkoli měli jenom jeden řád SS, s její proklínací schopností by se nebáli dvou řádů SS.

„Bratře, to žertuješ, že jo? Řekni mi, že jsi to nemyslel vážně!”

„Uch, víš, Yuo... Jsem vlastně vážně silný.”

„Bratře!”

Lidé kolem se podívali naším směrem. Yuu vlastní hlasitý výkřik překvapil a zakryla si ústa. S hořkým úsměvem jsem jí položil ruce na ramena.

„Yuo, nežertuju. Vážně jsem silný. V mžiku se o to postarám a vrátím se.”

„Ale bratře, pokud se něco pokazí...”

„Pokud to začne být nebezpečné, hned uteču. Neboj se.”

Měl jsem techniku Návrat. Bez ohledu na to, v jaké jsem byl situaci, jsem mohl utéct, kdyby to začalo být nebezpečné. Věděl jsem, co pro mě bylo důležité.

„Bratře...”

„Vážně, neboj se. Už jsem ti někdy lhal?”

„Ne... ale stejně.”

„No tak, nebreč. Už jsme doma, tak pojďme dovnitř.”

„Bratře, vážně se můžeš hned vrátit, když to začne být nebezpečné?”

„Samozřejmě.”

Yua a já jsme přišli domů. Tam na mě čekal otec. Měl na sobě kompletní černé brnění, co jsem ještě neviděl. Protože mu helma naprosto zakrývala tvář, prvně jsem si myslel, že to je někdo jiný. Předpokládal jsem, že měl v kobce štěstí. Možná jeden nebo dva netvoři se jménem. Nevěřil jsem, že to je lepší než sada vybavení Pána podlaží, ale žárlil jsem na to, jak to vypadalo. Vypadal jako černý rytíř.

„Synu, jdeš?”

„Co ty, otče?”

„Neptej se na tak očividnou otázku, synu. Vždycky jsem chtěl bojovat proti tak velkému protivníkovi.”

„Táto, ty jdeš taky?!”

Po tom bolestném úsilí, co jsem vynaložil, abych Yuu uklidnil, znovu vypadala, že se co nevidět rozpláče. Ale otec byl v uklidňování dítěte mnohem šikovnější.

„Yuo, dneska budeme mít k večeři polévku z divočáka, jen počkej. Určitě se v televizi dívej, jak jsem skvělý.”

„Hiing, tati!”

Ačkoli to bylo zbytečné, když jsem viděl, že Yua přesunula svůj cíl na otce, pomalu jsem šel do svého pokoje a oblékl si sadu Ještěřího rytíře. Ke stříbrnému brnění jsem si nasadil helmu, co zakrývala celou hlavu jako otec. Nikdo nebude vědět, že jsem Kang Shin nebo dokonce Yeon Hwawu.

[Yeone Hwawu, strýčku Yungungu! Vy dva půjdete? Ano? Prosím!]

[Ne, samozřejmě že ne.]

[Promiň, slečínko. Prioritou je moje rodina.]

[Uk, a-ale!]

Ačkoli mi to přišlo mírně děsivé, zdálo se, že jsme s otcem měli nějaké neviditelné spojení. I když jsme si nic neřekli, naše koordinace byla dokonalá. I když jsem to řekl, samozřejmě jsem Mastifordové poslal soukromou zprávu.

„Jdu do Guangzhou. Pan Yungung řekl, že taky půjde. Jen nechceme, aby o tom Walker věděl.”

[Yeone Hwawu! Díky, vážně jsi hodný chlap!]

„Jo, jo. V komunikačním kanálu si to nech pro sebe. Slečně Minami to v soukromí říct můžeš.”

[Nech to na mě!]

Když jsem vyšel z pokoje, Yua visela na otci s uslzenýma očima a zdálo se, že otec nevěděl, co má dělat. S kompletním brněním na sobě jsem otevřel svůj telefon, abych zkontroloval nynější situaci. Byl jsem tak klidný, že jsem mohl v klidu přemýšlet, jak nadpozemsky jsem v tom brnění vypadal.

[Myslím, že jsme tady skončili. Čínští uživatelé se o tenhle problém postarají, ačkoli na úkor civilních obětí.]

[Rozumím, tak zmlkni, Walkere.]

[Jéjej, nebuď tak přecitlivělá, Plamenná čarodějko. Tak já půjdu.]

[Hwayo, můžu jít místo tebe! Zvládnu to!]

[Ne, Sumire. To nic nezmění na tom, že do Číny nemůžu. Vím, jak silnou máš obranu, ale pořád ti chybí útočná síla. Ačkoli to nechci přiznat, budeme muset poslechnout Walkera. Prostě buďme trpělivé. Brzy udělám organizaci dost silnou na to, aby se něco takovéhleho nestalo!]

[Hwayo... Promiň, kdybych jen byla silnější...]

[Uuu, Sumireeee...]

Mastifordová, úžasné herecké schopnosti! Nechám na tobě, abys to vysvětlila Minami.

Po pravdě by bylo lepší, kdyby o tom nevěděly, ale bez ohledu na to, jak byly zabedněné, přišly by na to, jakmile by spatřily naše schopnosti nebo vybavení. Bylo by nemožné zabránit tomu, aby na to přišly. Jelikož určitě natočí, jak začneme běsnit, řekl jsem o tom Mastifordové předem. Ani nemluvě o tom, že obě byly celkem důvěryhodné.

O Walkerovi jsem ještě nevěděl. Zdál se logický a chladný, ale nic moc dalšího jsem nevěděl. Proto jsem o tom Mastifordové nechtěl říct v komunikačním kanálu. Doufal jsem, že Mastifordová to Minami dobře vyloží, a zkontroloval jsem nynější situaci. Minikrakeni se najednou rozdělili a jejich počet vzrostl.

Místo Walkera, co se odmlčel, situaci vysvětlila Mastifordová: [Tihle jsou taky požírači many...! Rozdělili se v reakci na tu proklínací magii! Ach jo, co to s Čínou je?! To je prokletá?]

[Individuálně není těžké se s nimi vypořádat, ale bude trvat dlouho, než naprosto zmizí!]

„Otče, co budeš dělat?”

„Budu bojovat pěstmi. Taky mám pěknou hračku. V téhle bitvě si nikdo nevšimne, že to jsem já.”

Otec mi ukázal náramek, co měl na rukavici, a zašklebil se. Samozřejmě jsem věděl, že jeho bojové umění nebylo o nic horší než moje. S tím jeho náramkem, co vystřeloval pavučiny, jsem věděl, že odvede skvělou právi.

„Pokud to začne být nebezpečné, použij kopí. Ne, pokud to začne být nebezpečné, prostě se mnou uteč. Pamatuješ, jak funguje moje technika Návrat, že?”

„Ano, neboj se. Moje technika Bojové umění vysokého řádu je už v levelu 4.”

Moje byla jenom v levelu 2! Zdálo se, že jsem se bál pro nic za nic.

„A navíc kdybych si myslel, že to je příliš nebezpečné, vůbec bych neřekl, že jdu. Bez ohledu na to, jak jsou životy lidí vzácné, nemůžou být důležitější než můj.”

„Vážně přemýšlíš stejně jako já.”

Spustil jsem hledí své helmy, abych si naprosto zakryl tvář. Jen pro případ jsem si nasadil i Otovo tajemství. Se svými stříbrnými vlasy by mě lidé nepovažovali za Korejce, ani kdyby mi spadla helma.

„Rychle se pojďme postarat o ty slaboty a získat odměnu.”

Naše duo otce a syna nemělo v žádném úmyslu vzdát se tak masivní odměny ve prospěch čínského Strážce. Zvláště s tím, jak se vůbec nezajímali o vlastní obyvatelstvo! Lidské životy byly jedna věc, ale naším cílem byl samotný nájezd. Mohli jsme zachránit lidské životy a dokonce si nárokovat odměny! Takovou příležitost si nenecháme ujít.

„Bratře, určitě uteč, pokud to začne být nebezpečné!”

„Neboj se, brzy se vrátíme domů.”

Zdálo se, že se Yua stále bála, takže jsem její nervozitu hlasitě utišil. A pak jsme otec a já vyjádřili svůj úmysl bojovat v nájezdu řádu B pro 500 lidí v Guangzhou.

V dalším chvíli jsme se našli v ničivé scéně v Guangzhou. Byla to náhlá teleportace stejná, jako když jsem použil Návrat.
-----------------------------------------------


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>