ICDS - kapitola 61

Kapitola 61 – Akční nájezd (4)

Duchovní aura na okamžik opadla a z mého těla probleskl černý blesk. Počáteční blesk Temné hřmící exploze udeřil do divočákova těla, přesně jak jsem plánoval. Tehdy jsem si všiml, že se zdálo, že má jeho tělo kovové vlastnosti, přesně jak jeho jméno Železný divočák naznačovalo. Když do něj udeřil první náznak energie blesku, trhlo to celým jeho tělem.

Tohle bylo velké. Obrovský netvor přes 70 metrů na délku a 50 metrů na výšku sebou trhl ze slabé energie blesku pocházející z 2 metrového člověka? Pro většinu netvorů této velikosti by to mělo být jako bodnutí komára. Počáteční blesk Temné hřmící exploze měl malý význam. Dokonce ani lidé při něm neutržili moc velkou újmu.

Počkat, a co ten mág, co předtím použil magii blesku? ...Pokud ji divočák pohltil svou charakteristikou požírače many, co je na Temné hřmící explozi tak zvláštního? Ale zase Páni podlaží by nepoužili obyčejnou magii. Když jsem se v myšlenkách dobral až sem, zavřel jsem oči, neboť z mého těla začaly vybuchovat černé blesky. Tuhle techniku jsem miloval, ale jelikož ten blesk vybuchoval z mého těla, bolelo mě se na to dívat.

„Začni běsnit!”

Pzzzzt!

„KUAAAAAAA!”

Zdálo se, že Temná hřmící exploze byla mnohem mocnější než obvykle. Bylo to proto, že jsem čelil „Železnému” divočákovi? Obrovský železný divočák na okamžik ustal ve svém výpadu. Ale Temná hřmící exploze teprve začínala!

„B-b-bum!”

„KUAAAAANG!”

Divočák tu bolest nedokázal ustát a válel se po zemi. Válel se! Tenhle bláznivý mizera! Naštěstí jsem byl v bezpečí, protože měl hlavu pořád vytrčenou do vzduchu. Ale stejně mě tou svou tíhou několika tisíc tun málem rozdrtil na padrť. Neměl bych ani čas uniknout pomocí Talarie.

Bez ohledu na to, jak skvělá obranná technika byla Dračí kůže, nezáleželo by na tom. Ta síla několika tisíc tun by do mě jenom nenarazila, ale taky by mě rozdrtila mezi sebou a zemí. Skončil bych přesně jako Ještěří rytíř, co se postavil mým technikám Jiujitsu. Nasucho jsem polkl a ulevilo se mi s vědomím, že jsem zrovna unikl jisté smrti.

„KUOOOOOOONG!”

Když jsem otevřel oči, zatímco jsem se stále pevně držel jeho srsti, zalapal jsem po dechu. Jeho srst, co kdysi zářila černým leskem, teď byla zšedlá a ztrácela sílu. Když jsem za ní trochu zatahal, vypadla. Nebyla to jenom srst v dosahu Temné hřmící exploze. Stejné to bylo i u srsti po celém jeho těle. Jeho tělo mělo vážně kovové vlastnosti a rozvedlo náraz z Temné hřmící exploze po celém těle. S tím bylo pochopitelné, že dokonce ani masivní boss nájezdu pro 500 lidí nedokázal vystát ten šok a válel se po zemi.

Divočák se svými třemi nohami, co se nekontrolovatelně třásly, vypadal jako prase zasažené bleskem. Osvícení, co se specializovali na boj zblízka a co se do teď jenom dívali, se konečně začali přibližovat k divočákovi. Podle toho, co jsem viděl, mezi nimi bylo celkem dost uživatelů řádu A.

Řád A nám mohl předtím pomoct, ale zdálo se, že divočáka nechali na pokoji, aby se vyhnuli nebezpečí. Vážně byli sobečtí!

„Vy lidi nedostanete žádnou šanci! Hřmící zvíře!”

[Pane, dokážeš to!]

Za Peičina povzbuzování moje tělo ovinuly zlaté blesky. Překvapivé bylo, že jsem měl manu skoro plnou. Protože Temná hřmící exploze nespotřebovala mou manu, mezitím se doplnila. Ale i tak, Hřmící zvíře bude trvat maximálně 100 sekund. Zvedl jsem ruce do výšky a uhodil jimi divočáka do hlavy.

„Chcípni! Chcípni! Chcípni! Chcípni!”

Bum! Bum! Bum! Bum!

Při každém úderu do hlavy projel blesk v mých pěstech volně od hlavy až k patě. Nevěděl jsem proč, ale každý můj útok bleskem poničil celé jeho tělo!

„Synu, taky mě ta elektřina zasahuje!”

„Prostě uteč! Chcípni! Chcípni!”

Otec samozřejmě žertoval. Můj blesk by nezranil žádného člena družiny. Ale Osvícení, co se na divočáka chystali se svými meči a kopími, takové štěstí neměli. Blesk je zasáhl a oni se roztřásli a ve stoje omdleli. Patřilo jim to!

Bum! Bum! Bum! Bum!

„KUAAAAA!”

Obrovský železný divočák zařval a pustil se do posledního boje o přežití. Ale 10 minutový limit Talarie ještě neskončil! Bez ohledu na to, jak moc divočák zápolil, jak moc se pod ním silnice propadala nebo jak moc do toho zasahovali čínští uživatelé a jak moc byli nuceni se útoků vzdát, já ničemu z toho nevěnoval žádnou pozornost a dál jsem bušil do jedné oblasti. A pak ta energie blesku, co se rozpínala z mých rukou, zesílila.

| Hřmící zvíře se dostalo do levelu 2! Při použití této techniky se fyzická schopnost tvého těla a síla blesku ještě více zvýší. Tato technika spotřebovává 0,9% many a zdraví za sekundu a při použití v kobce používá 0,9% MP a HP za sekundu. |

Skvělé, doba použití se zvýšila! Ve svém nadšení jsem bušil kurážněji. Miloval jsem ten pohled, jak sebou divočák při každém úderu pěstí zacukal. Tento netvor ohrozil velké město jako Guangzhou a teď ječel bolestí pod mými pěstmi! Tento fakt fungoval jako obrovská očista a podpora mého ducha.

Bum! Bum! Bum! Křup!

Na okamžik se ozvalo křupnutí. Brzy budu mít hotovo! Zrychlil jsem své útoky a bušil bez přestávek. Cítil jsem, jak divočákův odpor slábne. Nakonec se celé jeho tělo naposledy zatřáslo.

„Kuoooooo...!”

Tohle byla jasně jeho smrtelná muka a divočák pak ochabl. Jeho tíha ještě víc rozdrtila zemi. Zdálo se, že opravné práce budou vyžadovat nemalé úsilí. Rychle jsem deaktivoval Hřmící zvíře. Okamžitě poté se ozvala fanfára.

| Dokončil jsi Akční nájezd! S pouhými dvěma členy družiny jsi uspěl v Akčním nájezdu! Toto velké dosažení ohromně zvýší odměnu! Tvůj značně nadřazený řád vůči bossu nájezdu odměnu značně sníží! |

Takže v tom není žádný rozdíl! Tak to prostě neříkej!

| Uspěl jsi v Akčním nájezdu a získal jsi 1 bonusový stavový bod. Jsi první, kdo uspěl v Akčním nájezdu na Zemi! Získal jsi 1 technický bod. Momentální počet technických bodů: 10. |

| Odměna za nájezd se rozdělí dle zásluh. |

| Kang Shin má nejvyšší zásluhy. Vyber si svou odměnu. |

| 1. Boty kvapného hněvu |

| 2. Opasek nárazové vlny |

| Kdykoli se můžeš vrátit na svou předchozí lokaci. Chceš se vrátit? |

Haa, nemusel jsem se ani dívat a věděl jsem to. Boty kvapného hněvu se pravděpodobně vztahovaly k divočákově výpadu a Opasek nárazové vlny k nárazovým vlnám, co vystřeloval z tlamy. Ačkoli se mi nárazová vlna líbila víc než výpad... měl jsem Černé zemské kopí a prsten, co jsem získal z Útoku Obrovské zombie. Ani nemluvě o tom, že otec lépe zužitkuje účinky opasku. A tak jsem se rozhodl nechat ten opasek otci.

Když jsem si vybral Boty kvapného hněvu a uložil je do inventáře, otec se zatvářil nesmírně spokojeně, když se podíval na odměnu. Ne, se staženým hledím jsem neviděl jeho výraz, ale předpokládal jsem, že to byl výraz, co měl na tváři. Když jsem viděl, že je otec bez zranění, zkontroloval jsem své okolí. Z dálky nás obkličovala velká armáda čínských Osvícených.

„Ani hnout!”

„Jste zatčeni pro porušení mezinárodních zákonů!”

Nevěděl jsem, co říkali, ale jejich výrazy napovídali, že nás chtěli zabít. Ušklíbl jsem se. Skutečný svět byl jiný než kobka. Totiž mrtvola bosse nájezdu nezmizela v malých částečkách. Jejich cílem bylo pravděpodobně toto. Výsledek špinavé, ošklivé hamižnosti lidstva. Podívejte se na výsledek! Divočák, co jste všichni chtěli, byl tady, ale bylo zničeno nespočet lidských životů a panorama města!

Jako zřejmý výsledek o to víc chtěli divočáka. Kdyby z tohoto divočáka dostali Modrý kámen, pak by jim zbyly peníze i poté, co by pokryli náklady ze zničeného města Guangzhou!

„Otče, vrať se první.”

„Dobrá, uvidíme se doma.”

Otec zakřičel, že se vrátí na svou předchozí lokaci, a okamžitě zmizel. Když to spatřili čínští Osvícení, šokovalo je to a nahrnuli se ke mně, co stál na hlavě divočáka.

„Tihle mizerové!”

„Zatkněte ho! Hned!”

Znovu jsem se ušklíbl a položil ruku divočákovi na hlavu. A pak jsem si to představil.

Představil jsem si, jak divočák skončil v mém inventáři.

„Huk!”

„Divočák zmizel!”

„To udělal ten mizera! Hned ho zatkněte!”

„Magii, použijte magii!”

„Sorry, už je pozdě!”

I když mi masivní divočák zabral 240 políček z celkového počtu 260 políček, úspěšně se mi ho podařilo uložit v inventáři. Byl jsem vděčný, že jsem uvnitř neměl uložené nahodilé věci jako otec. Ačkoli kvůli hledí nemohli spatřit můj úšklebek, ušklíbl jsem se ještě víc, jen abych ukázal svou dominanci.

Těmi magickými útoky, co divočáka posílili, zaútočili i na nás, co jsme jim přišli pomoct. A ani jejich pokus ukrást tělo divočáka mě nijak nezasáhl. Vyjádřil jsem svůj úmysl se vrátit.

Hned poté jsem se našel doma.

„Bratře!”

„Počkej, jsem teď špinavý!”

Zdálo se, že Yua čekala na můj návrat, neboť na mě hned skočila. Chtěl jsem ji zastavit, neboť jsem měl všude na sobě divočákovu krev, maso a jiné ohavnosti, ale nepodařilo se mi to. A navíc kvůli brnění jsem to Yuino objetí ani necítil!

„Bratře, škyt, tolik jsem se bála! Skoro jsem od všech těch starostí umřela!”

Yuě nevadilo, že jsem měl na sobě brnění nebo že jsem byl špinavý, neboť mi zabořila tvář do blízkosti helmy a plakala. Chtěl jsem ji nějak utišit, ale měl jsem pocit, že mi vyhubuje bez ohledu na to, co řeknu, a tak jsem zůstal zticha. Za Yuou jsem viděl otce, co potřásal hlavou. Zklamaně se díval na Yuu s helmou v jedné ruce.

„Mě Yua neobjala...”

„Bratře, bratřeee...”

To proto, že jsem prováděl mnohem nebezpečnější cirkus divočákovi na hlavě. Ačkoli jsem mu chtěl říct tohle, prostě jsem ta slova spolkl. Bez otcovy pomoci by bylo mnohem obtížnější toho divočáka zabít. Otec sehrál v dnešním úspěchu velkou roli, neboť pohltil divočákovy nárazové vlny a dokonce zničil jednu jeho nohu.

„Yuo, jsem v pořádku, tak se uklidni. Chci se jít umýt, dobře?”

„Uung, dobře... škyt.”

I když jsem řekl tohle, Yua ke mně zůstala přilepená dalších 5 minut. Teprve když si otec dětinsky postěžoval, že se mu nedostávalo její pozornosti, mě nechala jít. Jelikož se Yua zašpinila, jak mě objímala, otec navrhl něco šokujícího, a to abychom šli do vany všichni tři spolu. Zastavil jsem tento jeho nebezpečný návrh a přiměl jít Yuu do koupelny v přízemí, zatímco otec a já jsme vyrazili do koupelny v patře.

„Dneska sis vedl dobře, synu.”

„To samé platí o tobě, otče.”

Když jsme z těl spláchli tu špínu, seděli jsme ve velké vaně a vyměňovali si chválu. A pak jsme v lázni ze sebe v tichosti spláchli vyčerpání.

Dneska za méně než hodinu jsme zažili mnoho věcí. Ale rozhodli jsme se o tom moc nemluvit.

Naše podivné ticho přerušila zpráva, co mi zazněla v uších.

[Yeone Hwawu, moc ti děkuju! Díky tobě to částečně zničilo jen centrální region Guangzhou!]
-----------------------------------------------

~ Příště budeme pokračovat v načaté konverzaci a taky v drilování v kobce a Shin se dokonce stane "koučem" Pána podlaží! ~



Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>