KY - kapitola 41

Kapitola 41 – Začátek příprav

Jak zapadalo slunce, Loren začal rozdělávat oheň ve výhni, co našel v nedalekém kovářství.

Pec byla ve tvaru hrnce a i když byla celkem velká, nebylo pro něj příliš těžké ji donést zpět ke klinice. Když dovnitř nasypal uhlí, zatáhl za páku a z otvoru vystřelily horké plameny.

Plameny uvnitř kontrolovalo kouzlo, takže bylo možné ovládat intenzitu ohně.

Byl to magický nástroj, co používal manu uživatele prostřednictvím držení páky. A Lapis mu řekla, že to byl celkem drahý nástroj, ale Lorena nezajímala jeho cena, pokud odvedl svou práci.

Ale vskutku to bylo velmi užitečné a Loren přemýšlel, že by si ho vzal s sebou, neboť jeho funkce ovládání ohně by z něj dělala lepší verzi táborového ohně.

Když se každopádně oheň rozhořel, chopil se kleštěmi tyglíku, co našel v kovárně, nasypal do něj suroviny, co našel v budovách okolo a držel ho nad výhní.

Jelikož při té jeho nynější práci sálalo spoustu tepla, kdyby si nedával pozor, mohlo by začít hořet, a tak to prováděl venku před klinikou. Přitom seděl na židli.

„Co to děláš?” zeptala se ho Lapis, zatímco pracoval.

Svůj zvědavý pohled soustředila na jeho ruce, ale Loren neodpověděl, ale místo toho se v tichosti soustředil na práci.

Ze surovin v tyglíku by se nic nevyrobilo, kdyby to jen ožehnul nad plamenem.

Chopil se páky a potáhl s ní nahoru a dolů, takže dovnitř vpustil vzduch. Uhlí uvnitř začalo nespoutaně hořet a poté, co oheň zvýšil s použitím magického kouzla, byl dost horký na to, aby se suroviny v tyglíku začaly tavit.

„Lorene, být ignorována je celkem smutné, víš?”

Loren odpověděl Lapis, co vypadala frustrovaně, aniž by spustil oči z práce.

„Jako co to vypadá, že dělám? Snažím se tu být kovář.”

„He, co se snažíš vyrobit?”

Město bylo během dne tiché, ale nedalo se říct, co by se mohlo objevit v noci.

Jelikož se kolem města objevovali nemrtví, byla tu vysoká pravděpodobnost, že by tu mohlo být něco jako nemrtví. Takže Klaus momentálně ničil okolní budovy a ze sutin dělal kolem kliniky bariéru.

Klause na tuto práci vybrali z větší části kvůli moci jeho Nadání, ale Loren měl podezření, že to byl Lapisin plán. Pokud by z toho později vznikl problém, veškerá zodpovědnost by padla na Klause.

„Vypadá to, že našimi protivníky jsou hlavně nemrtví, takže bude třeba vhodná zbraň.”

„To říkáš, že velký meč nebude stačit?”

Loren se podíval na velký meč, co byl opřený vedle něj. Loren odhadoval, že tento velký meč, co byl od jílce až na špičku pochvy černý, nebyl obyčejný velký meč, ale momentálně to nebylo nic víc než černý meč.

No, když by se uvážila jeho obrovská velikost a váha, většina by možná vůbec nesouhlasila, že to je normální meč, ale z pohledu toho, že neměl žádné zvláštní rysy, vlastně byl normální.

„Pokud by to šlo, chtěl bych to brát zlehka.”

Loren máchání tak těžkou zbraní nikdy nepovažoval za něco obtížného. Ale kdyby to dělal pořád, nakonec by ho to unavilo.

Takže když o tom Loren chvilku přemýšlel, došel k závěru, že si vyrobí věci, co potřeboval, aby si to ulehčil. Což vedlo k tomu, co momentálně dělal.

„Aha. Takže co to vyrábíš?”

„Klasickou zbraní při jednání s nemrtvými je stříbro, ne?”

Vedle Lorena byla forma na odlití tenkých plátů.

Loren vylil obsah tyglíku do formy a když byl plát skoro stejně dlouhý jako jeho dlaň, vyklepl jej z formy a zvedl to kleštěmi. Pak to položil na kovadlinu, co si přinesl z kovárny, a bušil do toho, aby zostřil hrany. Pak to zchladil ve vědru s vodou u svých nohou.

Za hlasitého syčení se vyvalila pára a Loren se otočil a nasypal do tyglíku další suroviny a začal znovu tavit.

„Stříbrné zbraně? Ale kde jsi našel všechno to stříbro?”

Lapis si vyhrnula rukávy a vytáhl z vědra s vodou tu věc, co tam Loren pustil.

Ten předmět podobný čepeli nebyl v žádném případě mistrovské dílo, ale když po tom černém povrchu přejela prstem, objevil se pod ním stříbrný lesk.

„No... muselo se to udělat...”

Jak jí Loren dal mlhavou odpověď, Lapis stočila pohled k vaku za Lorenem, v kterém se zdálo, že byly suroviny, a otevřela ho.

Uvnitř byly stříbrné mince.

Různé národy používaly na mince různý poměr stříbra a pokud neměly dost stříbra, často to mísily s dalšími kovy. Ale rozhodně to bylo něco, co se dalo použít jako surovina ke stříbru.

Ve vaku byly také nějaké šperky, ale většina z toho byly mince. Lapis vzhlédla a s vážným pohledem na tváři řekla Lorenovi: „Není ničení měny považováno za zločin?”

„Hmm, vážně?”

I když si Loren hrál na hloupého, dál pokračoval v práci.

Zločiny se stávaly zločiny, pokud tu byl někdo, kdo by je reguloval. Ale v Hanze nic takového nebylo a Lorenovi v jeho počínání nic nebránilo.

„Kde je vůbec Shayna a Shutel?”

„Zamkla jsem je v oddělených místnostech.”

Zamknout je se nezdálo jako to nejpokojnější řešení, a tak Loren odhadoval, že tím prostě myslela, že zamkla dveře.

Ale Lapis pak dodala: „Zabarikádovala jsem jim dveře židlemi a stoly, takže nemůžou vyjít ven, i kdyby chtěly.”

„Vlastně jsi je zavřela.”

„Nebuď tak drzý. Že nejsou schopné jít ven, znamená, že se nic nedostane dovnitř. Také jsem zatloukla okna, takže by to mělo být dokonalé.”

Loren se pohledem vrátil zpět ke své práci a tichým, neslyšným hlasem se Lapis zeptal: „Takže čeho sis všimla?”

„Tvoje otázka je tak nejasná, nejsem si jistá, jak odpovědět.”

Loren si po Lapisině klidně odpovědi povzdechl.

Jak při jeho reakci Lapis naklonila hlavu ke straně, Loren jí naschvál řekl, jako kdyby si stěžoval: „Takže to nemůžeš říct ani mě, co?”

„Tak to není. Tvoje otázka byla doopravdy nejasná, takže si nejsem jistá, co ti mám říct.”

„Ohledně sledu těchto událostí. Už sis toho všimla celkem dost, ne?”

„Například proč jsme Shaynu našli v lese? Proč na ni lesní vlci neútočili? Ta záhadná nemoc, co mají Broas a ostatní? To, že jsme s tímto načasováním našli přeživší?”

Loren věnoval Lapis, co ty otázka vyjmenovala, ostrý pohled.

Pokud Lapis měla vysvětlení na všechno, co zrovna řekla, Loren věřil, že nebylo příliš přehnané říct, že většina záhad na celé téhle věci byla vyřešena.

Problémem bylo, jestli byla Lapis ochotná to vysvětlit nebo ne.

„Omlouvám se, jestli ti to zvedlo naději, ale to jediné, co zrovna teď vím, je, že Shayna je velmi podezřelá. Stav Broase a ostatních je kvůli drénu energie. A ta Shutel není nic než podezřelá.”

Myslel si, že mu to bude ještě chvíli odepírat, ale Lapis mu nečekaně jen tak dala informace.

To ho překvapilo, ale ještě víc ho překvapilo to spojení „drén energie”.

Věděl, co to bylo. Drén energie byla zvláštní schopnost nemrtvého vysokého řádu, z živých to vstřebávalo životní energii a manu. Lidé, co na to zemřeli, nemohli odpočívat v pokoji a místo toho bloudili jako nemrtví.

„To říkáš, že příčinou je Shayna?”

„Když se podíváš na to, co se stalo lidem, co s ní jeli, pomyslel by sis tohle, ne? Ale podle toho, co vidím, je Shayna člověk. Vlastně naprosto normální člověk.”

„Takže...”

„To je to, co nedokážu vymyslet. Je tu možnost, že nás pronásleduje nemrtvý netvor vysokého řádu, ale to je vysoce nepravděpodobné.”

Jedni ze známých nemrtvých vysokého řádu byli upíři, co pili krev. Nebo ličové, na které se někdy proměnili mágové vysokého řádu. Ale pokud je něco takového pronásledovalo, bylo by divnější si toho nevšimnout.

Takové to byly existence.

„Každopádně jednám za předpokladu, že Shayna je podezřelá. Proto se ji snažím držet dál od Broase a ostatních. A nenechám k nim nikoho přiblížit. Také jsem v místnosti vytvořila rituál na zažehnání zla.”

„Ty?”

Loren byl znovu překvapený.

Zažehnání zla bylo vskutku na zažehnání špatných věcí. Ale ačkoli to Lapis skrývala, ona sama byla démon.

Jak si Loren pomyslel, že démon zažehnávající zlo mu přišlo jako špatný vtip, Lapis vypadala mírně uraženě a řekla: „Jsme rasa, co je zručná v používání zla a magie. Samozřejmě máme metody, jak se s tím vypořádat.”

„Vážně?”

„Tato technika se dá použít i na tělo.”

Jak to Lapis hrdě řekla, Loren zvedl ruku a dotkl se svého čela. Nechápal, co tím myslela, ale pak si vzpomněl, co se stalo v táboře, a podíval se na Lapis.

Tehdy když Loren řekl, že chtěl Shaynu pozvat k nim, neboť všichni ostatní dobrodruzi se jí báli.

Lapis mu řekla, aby si dělal, co chtěl, a přitom mu položila ruku na čelo, jako kdyby ho hladila po hlavě.

„Ty... Důvod, proč jsem neupadl do bezvědomí.”

„Jen tak mimochodem, já jsem v pořádku, protože to samé kouzlo mám zabudované do svých protetických údů. Co se Klause týče... asi to jenom ukazuje, že má potenciál stát se hrdinou.”

Když přišlo na Klause, Lapis byla velmi skeptická. Ale než aby se Loren snažil vymyslet, co se s Klausem dělo, chtěl zjistit, co se dělo až do teď.

„A co Shutel?”

„V této chvíli jediná přeživší ve městě. V podstatě celému světu oznamuje, že je podezřelá. No, je vážně přeživší?”

„Je důvod, proč jsi je dala do dvou různých místností, že?”

Když Loren pominul všechny ty dedukce a situaci, jeho cílem bylo vzít Shaynu zpět k jejím rodičům.

Ale když ji Lapis bez jakékoli ochrany dala do blízkosti někoho, o kterém věděla, že je podezřelý, dalo se na to nahlížet jen tak, že ji použila jako návnadu.

Ale takhle využít mladou dívku nebylo pro Lorena něco, co by mohl přehlédnout.

„Nemusíš se tím trápit, Lorene. Tuhle špinavou práci nech na mě. Přece jenom jsem démon.”

Určitě to řekla, protože tu nebyl Klaus, ale když to Loren zaslechl, ustal ve svém počínání.

„Lorene?”

„Něco takového neříkej. Ať už jsi cokoli, zrovna teď jsi moje partnerka, ne?”

Sekundu poté, co to řekl, se Lapis tvářila bezdušše. Vypadala, jako že nechápala, co jí to Loren zrovna řekl. Po chvilce se vyhnula jeho pohledu a pomalu se k němu obrátila zády.

„N-no, víš. Ehmm, asi jsem tvoje partnerka. No, spíš asi klientka. Nebo tvůj věřitel.”

„Nesejde mi na tom, co jsi. Nenechávej si věci pro sebe a mluv se mnou.”

Po Lorenově agresivních a otevřených slovech se na něj Lapis znovu podívala s mírně rozpačitým výrazem na tváři.

„Máš pravdu. Ano, budu se trochu víc svěřovat.”

Jak si Loren povzdechl a přál si, aby to prostě dělala od začátku, Lapis se znovu podívala na vědro u jeho nohou, co teď bylo celkem plné stříbrných plátů.

„Takže jak to hodláš použít?”

„Hodlám to použít jako vrhací nože. Na zombie a navrátilce by to mělo stačit.”

Jakmile Loren odpověděl, nocí se z dálky ozval řev.

Zdálo se, že se to doneslo až ke Klausovým uším, co dělal barikády, neboť přiběhl zpět ke klinice.

Při pohledu na něj Loren odhadl, že dneska celou noc nebude moct spát. A přitáhl si velký meč blíž k sobě.
-----------------------------------------------

~ Loren jako amatérský kovář, hmm... Takže Lapis už má více méně nějaké domněnky a nevypadá to vůbec růžově. ~


Hlavní stránka novely

<Předchozí>...<Následující>