ICDS - kapitola 49

Kapitola 49 – Hermes (4)

| Dostal ses do levelu 25. Získal jsi právo vyzvat na souboj Pána podlaží. |

| Získal jsi 5 bonusových bodů. |

| Nad těmi, co létají, jsou ti, co skáčou skrz dimenze. Pokořil jsi podlaží 21. až 24. za méně než 7 hodin. Jen tvá kuráž, neohroženost a svižnost stačí na to, aby ses umístil mezi Velkými průzkumníky. Máš na výběr. Když se zřekneš třech titulů, co jsi získal během pokoření 21., 22. a 23. podlaží, získáš titul Hermes. Nebo pokud zkombinuješ tituly Mistr božské rychlosti a Ztělesnění blesku, můžeš získat titul Ztělesnění Světla. |

| Božská rychlost se dostala do levelu 3. Při použití spotřebovává 18% tvé many a zvýší tvou rychlost o 570% po dobu 0,7 sekundy. |

| Sprint se dostal do levelu 5 nízkého řádu. Můžeš rychle běžet déle bez pocitu únavy. Za okamžité úhybné manévry získáváš bonusy. |

Loretta se na mě zaraženě dívala. Já se na oplátku nesměle usmál.

„Byly to dvě hodiny.”

„Shine... Za pouhé dvě hodiny ses dostal do levelu 25... Jak?”

„Kdo ví? Hahaha.”

Když jsem se rozpačitě zasmál, Loretta naštvaně nafoukla tváře. Pak natáhla ruce dopředu a štípla mě do tváří. Vůbec to nebolelo.

„Bála jsem se. Že se rozdivočíš a nebudeš dbát na mé varování, Shine. Taky to bylo, jak jsem čekala. Ačkoli jsem si nemyslela, že vlastně uspěješ.”

„Ghoulové se nedokázali dostat přes mou obranu.”

„Haa, vážně, co s tebou budu dělat?” Loretta mi pustila tváře a hluboce si povzdechla. „Chápeš to, Shine? Zrovna jsi během 7 hodiny čtyřikrát vyleveloval. Předpokládám, že sis už rozdělil bonusové body z levelování. Bez ohledu na to, jak věříš své fyzické schopnosti, nějakou dobu nebudeš schopen předvést plnou sílu levelu 25.”

„Kvůli updatování, že?”

„Správně. Nemusím se ani ptát, ale měl jsi v plánu jít na 25. podlaží a hned vyzvat Pána podlaží na souboj, že?”

Při její nebývalé přesnosti jsem sebou trhl. Po pravdě řečeno, když jsem se dostal až sem, cítil jsem se celkem sebevědomě. Vzpomněl jsem si na svůj souboj s Pánem 20. podlaží a byl jsem vzrušený při pomyšlení na odměnu, co získám za to, že budu první, kdo porazí Pána 25. podlaží sólo a na první pokus. Měl jsem v plánu běžet kupředu... ale zdálo se, že moje plány byly odhaleny. Jak se dalo čekat, po 5 letech dohledu mě Loretta znala celkem dobře.

„To ne. Musíš si odpočinout. Pokud chceš trénovat, akorát si lehce zacvič. Aspoň 5 hodin! Ačkoli ani těch 5 hodin nebude stačit, při tvojí fyzické schopnosti by sis na to měl aspoň trošku zvyknout. A potom 3 hodiny odpočívej. Rozumíš?”

„Dobře, tak se na mě nedívej tak hrozivě.”

Hořce jsem se usmál. Pak jsem si vzpomněl na zprávu, co jsem dostal, když jsem pokořil 24. podlaží. Ta zpráva, která mě nabádala, abych si vybral. Rozhodl jsem se na to zeptat Loretty, protože jsem na to byl zvědavý.

„Loretto, kdyby sis měla vybrat mezi Hermem a Ztělesněním světla, co by sis vybrala?”

„Hm? To je ale zajímavá otázka. Proč se ptáš?”

Loretta se zahloubala. Ukazovák měla na tváři a ťukala si do ní, jak o mé otázce ve vší vážnosti přemýšlela. Zdálo se, že brzy došla k rozhodnutí, neboť mi řekla: „Ztělesnění živlu nebo bůh. Ačkoli já bych si radši zvolila živel, to druhé není ztělesnění, ale boží jméno. V tom případě je vlastně jenom jedna možnost. Boží skutečné jméno v sobě má ekvivalentní moc boha. Takže Hermes. Vybrala bych si Herma.”

„Aha. Ale vážně jsem to nepochopil.”

Když jsem to řekl, Loretta se na mě roztomile zašklebila, jako kdyby chtěla říct: to jsem si myslela. Pak se mě zeptala: „Kde jsi o tom slyšel, Shine? Bez ohledu na to, z které mytologie to pochází, abys v kobce zaslechl boží jméno, měl bys být alespoň na 50. podlaží... Přátelíš se s průzkumníkem zlatého řádu?”

„Ach, ne, zrovna mi bylo řečeno, abych si mezi těmi dvěma tituly vybral.”

„...Cože?”

„Víš, mezi Hermem a Ztělesněním světla.”

„COŽE?!”

Lorettě se rychle rozšířily oči. Pak mě najednou popadla za ramena. „Hermes! Honem, honem! Než se stane další zázrak a nějaký jiný průzkumník si to jméno vezme místo tebe! Honem!!!”

„D-dobře! Vyberu si Herma!”

I když se mnou Loretta třásla, dal jsem najevo svou vůli. V tom okamžiku zazněla fanfára.

| Stal ses prvním průzkumníkem na Zemi, co získal skutečné jméno boha! Blahopřejeme! Za toto Ohromné dosažení získáváš 3 technické body. Momentální počet technických bodů: 9. |

| Získal jsi titul Hermes. Tvoje rychlost vzrostla o 15%. Všechny hodnoty statistiky +5 bodů. Získal jsi kvalifikaci. Tvoje spřízněnost se všemi živly stoupla a tvoje spřízněnost s živlem větru velice stoupla. Jednou denně můžeš na 10 minut povolat Talarii. Talaria ti umožňuje volně kráčet vzduchem a dokonce létat. Ale v kobce ji nemůžeš používat jen pro ryzí účel přesouvání. Jak se tvoje tělo seznámí se skutečným jménem, objeví se více schopností. |

„Z-získal jsi to? Ano?”

„Ano.”

Jakmile jsem získal titul Herma, cítil jsem, jak se mé tělo stalo významně lehčí. I když bych vzal v úvahu dva z těch tří smazaných titulů, co mi zvyšovaly rychlost o 6%, moje rychlost teď se zvýšila o 9%. Nebylo tak překvapivé, že jsem měl pocit, že mám tělo tak lehké. Ani nemluvě o tom, že síla a mrštnost se zvýšila každá o 5 bodů.

Být schopen se pohybovat o 15% rychleji bylo pěkné. I když jsem řekl tohle, zdálo se, že budu potřebovat víc než den nebo dva dny, abych si na tuto rychlost zvykl. Vlastně jsem měl pocit, že dokud dopodrobna nepochopím svou fyzickou schopnost a dokud nebudu vědět o každé malé změně, že tato schopnost nadělá víc škody než užitku. Ale na oplátku jakmile si na tu změnu zvyknu, nárůst síly bude nesrovnatelný, i kdyby někdo další získal stejnou schopnost.

A navíc tu byla Talaria. To bylo jméno Hermových okřídlených sandálů. Ačkoli to bylo jen 10 minut denně, schopnost létat měla skvělé výhody. Tohle bude samozřejmě také trvat víc než den nebo dva, abych si na to zvykl.

A ještě důležitější bylo to, že toho bylo víc, co jsem ještě neodemkl. Jak se mé tělo seznámí se skutečným jménem... to krátké prohlášení bylo klíčové. V budoucnu dostanu víc schopností. Omráčilo mě to. Ani jsem nevěděl, proč jsem mohl získat Herma. Byl to titul na naprosto jiné úrovni než tituly z 21. až 23. podlaží.

„Když si pomyslím, že jsi vážně získal Hermovo skutečné jméno. Dokázal jsi to, Shine! Získal jsi kvalifikaci!”

„Jakou kvalifikaci?”

„Ut! Ach... hm... To je prozatím tajemství.”

Jak jsem si myslel. Nemohl jsem si pomoct a usmál jsem se. Boží skutečné jméno muselo představovat i něco jiného než surové hodnoty. Mohl jsem to jen pomalu zjistit. Kdyby to teď pro mě bylo nezbytné, věděl jsem, že by mi to Loretta vysvětlila.

Hermovo skutečné jméno byla opravdu úžasná schopnost. Ale i když to bylo úžasné, svým způsobem to nestačilo na to, aby mi to naprosto změnilo totožnost. Bylo důležité, abych nezačal být příliš sebevědomý. Ačkoli jsem možná byl první, kdo získal Hermovo skutečné jméno, Země by neměla být jediným světem s mýty. V tom případě by nebylo divné, kdyby existovali další průzkumníci kobky, co získali skutečné jméno bohů ze svých mýtů.

„Proč by se tu objevil Hermes? Ach, aha. Hermes je posel bohů, ale také to je emisar, co vede zemřelé duše do Podsvětí. Když je to takhle, určitě ho museli ovlivnit všechny ty zombie a ghoulové, co během krátké doby zemřeli. Ačkoli největším důvodem by měl být ten rychlostní rekord pokoření, ke kterému za celou historii První kobky nedošlo...”

„Loretto?”

„Ech? Ach, to nic! Vůbec nic, Shine! Každopádně ti blahopřeju! Hermova síla ti v dnech příštích bude velkou pomocí. Ale...”

„Ale?”

Loretta zvedla ukazovák a vážným hlasem, co jsem od ní ještě nikdy neslyšel, mi poradila: „Boží skutečné jméno je těžké, Shine. Nezapomeň, že jednou přijde den, kdy budeš muset zaplatit za to, že jeho jméno používáš, takže se touto mocí příliš neopíjej. Naštěstí Hermes není bůh, co je znám svými schopnostmi v boji.”

„Za to bych měl být vděčný?”

„Huhu, Shine, pořád jsi jenom průzkumník v levelu 25. Na téhle úrovni pro tebe bude těžké zvládnout boží moc. Vlastně máš velkou šanci, že selžeš, protože se ztratíš v jeho moci. To jen díky tomu, že to je Hermes, ti to pomůže.”

„To nechápu kvůli své nízké inteligenci?”

Ačkoli jsem řekl tohle, tak nějak jsem měl ponětí, co tím myslela. Řekněme například, že bych získal skutečné jméno Atheny, co byla známá jako bohyně války. Nakonec bych dopadl tak, že bych se na její moc spoléhal víc než na svojí, což by se nijak nelišilo od spoléhání se na sílu ostatních. I kdybych se potom znovu snažil najít svůj vlastní styl, bylo by příliš pozdě. Mohl bych jen dál šplhat kobkou se špatným dílkem.

Naopak Hermova moc byla z podstaty naprosto podpůrná. Když ji v bitvě použiju, akorát to zvýší moji dovednost v bitvě. Jelikož to jako základ potřebovalo moji sílu, byla to vskutku výtečná schopnost.

Nemohl jsem si pomoct a byl jsem neuvěřitelně šťastný, že moje touha rychle šplhat kobkou vedla k takovým výsledkům.

„Promiň, že ti to říkám, když jsi takhle šťastný, ale mám i špatné zprávy.”

„Špatné zprávy?”

Když jsem na Lorettu upřeně zíral, natáhla ruku.

„Předtím potřebuju 30 tisící zlatých za informace.”

„Musím si je koupit?”

„Shine, vždycky s tebou chci udržovat vztah výhodný pro obě strany. Bez peněz nemám dovoleno otevřít pusu a pokud si nevyslechneš, co ti mám říct, budeš toho mírně litovat.”

Loretta mi dávala nápovědu. Přece jenom musela mít důvod, proč to vůbec nadnesla. 30 tisíc zlatých nebylo dostatečně velké riziko, abych zničil náš přátelský vztah.

„Dobrá. Tady, 30 tisíc zlatých.”

Důležitější bylo, že s tím velkým množstvím zlata, co jsem získal z pokoření Akční kobky, jsem se nemusel moc trápit bezstarostným utrácením. Loretta zašeptala tiché „ano” a vzala si peníze.

„Slávu za úspěšný sólový nájezd na Pána 25. podlaží na první pokus už získal Hrdina z cizího světa před 1.500 lety.”

„Gek!”

Vážně to byla špatná zpráva! Jak Loretta řekla, kdybych si to nevyslechl, litoval bych toho, ale nechtěl jsem platit 30 tisíc zlatých, jen abych si to vyslechl! Ta spokojenost, že jsem získal Hermovo skutečné jméno, zmizela a svěsil jsem ramena.

„Těch 30 tisíc zlatých bylo za tuhle informaci a také za informaci o Pánovi 20. podlaží. Ačkoli to bylo na úvěr... takhle ani ty, ani já nebudeme mít žádné penále. Fuu, díky bohu, že jsem nemusela zase poslouchat tu starou bab... Ach.”

Loretta si uprostřed řeči zakryla pusu rukama. Měl jsem pocit, že to dělala naschvál, aby mi dala nějaké informace. Když jsem se na ni podíval přimhouřenýma očima, vyplázla jazyk a řekla: „Ehet.” Bylo to tak roztomilé, že jsem se do ní málem zamiloval.

Když jsem si suše odkašlal, zeptal jsem se jí: „Můžu se v tom případě zeptat na dostupnost 'poprvé' u 30. a 35. podlaží?”

„Jo, to bude 50 tisíc zlatých, zákazníku.”

...Možná byla vážně jen lačná po zlatě. Jak jsem ji sledoval se tak šťastně usmívat, představil jsem si, že jsem ji pinknul do čela.
-----------------------------------------------

~ Nějak se mi podařilo sloučit kapitolu 48 s kapitolou 47... Mě bylo divné, že ta 47 byla nějak dlouhá... V předchozím postu jsem to už zvýraznila. ~

~ Kdo tipoval, že Hermes bude titul, měl pravdu. ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>