sobota 22. května 2021

ZW - kapitola 48


Část 11 (Zashiki Warashi – Yukari)


Zatímco Shinobu ležel v posteli, začal vzlykat, takže jsem neměla na výběr a musela jsem odejít z pokoje a najít si něco jiného na práci. Musela jsem zvažovat, jestli vážně věřil tomu o tom detektoru lži s funkcí omračování. Supermoderní přístroje se mi neprotivily, ale to neznamenalo, že jsem měla ponětí, jak nějaký sestrojit. Nedokážu vystát pach pájeného železa.

„Brum brum... Ale pokud tomu Shinobu vážně věřil, mluvil pravdu, když řekl tamto...? Hmm...”

Nemohla jsem tomu uvěřit.

Jednoduše jsem tomu nemohla uvěřit.

O Shinobua jsem se nijak zvlášť nezajímala, ale trochu jsem se bála, jak moc klesla moje přesnost, když mi jako Zashiki Warashi uniklo v domácnosti něco tak závažného.

Ale na druhou stranu jsem neměla žádný důkaz, že Shinobu mluvil pravdu. Bylo možné, že Shinobu prohlédl ten můj bluf s omračujícím detektorem lži a sám se bavil na můj účet. Neměla jsem důkaz ani pro, ani proti. Bylo by bláhové Shinobuovi jen tak věřit.

Shinobu se uměl tak trochu předvádět.

Neměla jsem ponětí, jestli existovala mužská verze pseudocyézy (nepravého těhotenství), ale Shinobu rozhodně měl šálivou moc to zvládnout.

„Potřebuju trochu času na zklidnění.”

Když jsem se chtěla trochu pobavit, půjdu se trochu pobavit.

Na chodbě hotelu nikoho nenajdu, a tak jsem zamířila do haly v přízemí a do přilehlého salónku, kde pravděpodobně někoho najdu. Technicky mě považovali za domácí zvíře, takže bych se tu vážně sama neměla potulovat. Ale za mého páníčka považovali Shinobua, takže to on bude v maléru a ne já. Mít někoho, na koho padne vina za vaše počínání, byl skvělý způsob, jak mít lehkou mysl. V tomto ohledu bylo moje postavení domácího zvířete celkem pěkné.

„Ty jsi Zashiki Warashi, že?”

„A ty jsi Sunekosuri.”

„Musí to být pěkné. Nejenom že jsi celkově pěkná, ale také jsi jedna z hlavních youkai. Je téměř zaručeno, že se jedna z vás objeví v manze nebo filmu o youkai.”

„Ano, ale tak nějak si přeju, abych měla podobu zvířete. Když se natáčí reklama, vždycky chtějí roztomilé kotě nebo štěně.”

„Ale ve zvířecích youkai je až příliš velká inflace. Smrtící youkai jako Nekomata může být maskot a přitom se stále může přidat k boji. A pokud chtějí psí youkai, vždycky si vyberou Inugami. Pro Sunekosuri nic nezbyde.”

Nebyla jsem si tím tak jistá.

Měla jsem pocit, že to s maskotem fungovalo jen tehdy, když byla youkai naprosto bezmocná.

„Když přijde na vliv, nemůžu udělat nic, čím bych porazil Zashiki Warashi. Jsi neškodná a vypadáš jako dívka, takže po tobě nikdo nemůže chtít nic dalšího. A jelikož primárně přinášíš štěstí, dokonale splňuješ podpůrnou roli po boku hlavního hrdiny.”

„Nikde není psáno, že Zashiki Warashi musí být žena a jen stěží jsme nevinné, neboť předpovídáme požáry. Pročpak je představa ženské Zashiki Warashi tak silná?”

„V zábavním průmyslu je dokonalé, když je dotyčná roztomilá s trochou jedu pod povrchem. Já jsem Sunekosuri. Akorát se otírám o holeně. Není tam žádný prostor pro drama.”

„Copak Sunekosuri nevznikly ze strachu, že při chůzi v noci bude mít člověk něco u nohou? Víš, něco jako jedovatý had. Řekla bych, že to je mnohem víc standardní původ než u mě.”

„Tak si přeju, abych měl aspoň jako dodatečnou schopnost jed. Já se akorát otírám o lidi. Strach to způsobí jen tím, že to lidi poleká, že je pronásleduje něco podivného fetišistického.”

„A přesto stejně jdeš ke mně a otíráš se mi o nohu.”

„...To je smutný instinkt,” řekl, zatímco se o mě dál otíral, a odvrátil zrak.

'Hmm. Tohle není špatné. Je to proto, že vypadá jako štěně? Kdybych se posadila do luxusního křesla a dala nohu přes nohu, pravděpodobně by mě to naplnilo neuvěřitelným pocitem nadřazenosti. Možná bych to někdy měla zkusit se Shinobuem.'

„Sunekosuri, už jsi šel na pastvu podívat se na krávy a koně a tak?”

„Když si mě ovce spletla s ovčáckým psem a utekla přede mnou, vzdal jsem to. Co chceš dělat?”

„Radši bych si dala nějaké to hovězí než se dívat na živé krávy. Ach, i jehněčí by bodlo.”

„Takové komentáře ti projdou jen proto, že jsi Zashiki Warashi. Závidím. Při tom, jak vypadám, lidé prostě předpokládají, že jsem masožravec, co chce sníst svoji kořist.”

Chvíli jsem se dál bavila s tou druhou youkai.

Jelikož tento výlet neměl žádný skutečný cíl, byla jsem na to připravená. Ale stejně jsem se nudila.

Obávala jsem se, že až do večeře to bude takhle.

Mohla jsem akorát doufat, že se Shinobu rychle zotaví.
-----------------------------------------------

~ Jaká idylka, kam se podělo to drama na začátku kapitoly...? ~

2 komentáře: