čtvrtek 6. května 2021

DM - kapitola 235


Kapitola 235 – Nové loviště (3)


Tady Satou. V hrách se objevují různé abnormální stavy jako jed nebo paralýza. Ačkoli je během začátku hry těžké se s abnormálními stavy vyrovnat, jelikož je mnoho her, kdy v závěru dostáváte předměty, co deaktivují abnormální stav, mám pocit, že z toho vznikl jen takový řečnický obrat.



„Co to je?”

„Nedívej se. To je boss bazilišků. Promění tě na kámen.”

„Není to náhodou Pán podlaží?”

„Ne, zdá se, že v horní stratě není žádný Pán podlaží.”

V této oblasti bylo jen pár monumentů, takže člověk s normálním zrakem viděl v síni jenom stíny.

Pánem Oblasti 77 byla obrovská ještěrka, u které se hodilo ji přirovnat ke kopci [Bazilišek Matka]. Představoval jsem si, že to bude matně vypadat jako krokodýl, ale pokud už bych musel něco říct, pak se vzhledově podobal chameleonovi. Byl vysoký zhruba 7 až 8 metrů, ale plnou délku těla měla kolem 70 až 80 metrů. Pokud by tato síň neměřila na délku téměř 300 metrů, pravděpodobně by se nedokázal pohnout.

Kromě tohoto netvora typu bosse bylo v této síni zhruba 10 desetimetrových kamenných ještěrek (bazilišků). Baziliškové měli level do 35, takže původně měli být protivníky, co byli pro všechny tak akorát. Ale ta jejich schopnost zkamenění byla nebezpečná, takže jsem měl v úmyslu kolem nich projít.

„Pane, baziliškové jsou to uzené maso, co jsme jedli během večerní oslavy u trpaslíků?”

„To bylo~”

„Lahodné nodesu!”

„Na jazyku to trochu pálilo, ale se sladkým alkoholem to šlo velmi dobře, že?”

„Mwu.”

Měl jsem pocit, že naznačovaly, že bychom je měly ulovit.

„Později ulovím tak dva nebo tři, takže se k nim nepřibližujte, dobře?”

„Přece jenom je to kvůli tomu, že je ta schopnost zkamenění nebezpečná?”

Na Arisinu otázku jsem odpověděl „správně” a kývl.

„Zkravení~?”

Nanodesu?”

„Gufufufu~ Já vám něco řeknu~”

„Arisa se tváří zle nodesu! To je znak toho, že se snaží Pochi oklamat nanodesu!”

„Ale~ ne~ vážně ti to řeknu.”

Tama mě tahala za šaty, a tak jsem se ohlédl a spatřil jsem, jak se tam potají plížil Nižší bazilišek. Rychle jsem mu odsekl krk magií Flexibilní meč a Magickou rukou jsem ho uložil do Inventáře, aniž bych se pohnul z místa.

Přece jenom tu byla možnost, že ta hlava měla stále schopnost zkamenění jako Medúza v legendě. Na naší následující trase bylo náhodou několik Nižších bazilišků a jeden Bazilišek, a tak jsem je zabil a uložil jsem je do Inventáře. Jenom jednoho menšího jsem rozsekal na kousky, co se budou snadno udit.

„Nyunyu~?”

„Co se děje nodesu?”

Tama si položila obě ruce na hlavu a nad něčím dumala.

„Pokud to zírá a kámen~? Bacilišek nemůže soupeřit v zírání~?”

„To je špatné nanodesu! Chudák bazilišek, nemůžou si hrát nanodesu!”

Trápilo vás něco takového, co?

„Perseus použil odraz zrcadla, aby Medúzu proměnil na kámen. Co kdybys udělal štíty se zrcadlovým povrchem a nechal nás s tím bojovat.”

Proč chceš tak moc bojovat.

„Nechoď si za mnou stěžovat, pokud ti zkamení oblečení a vybavení a budeš muset bojovat nahá.”

Tu schopnost „zesílit, kdykoli se svlékne” nech jen zahraničním ninjům. Navíc z toho, jak ses na sebe podívala, zaujala divnou pózu a pak mrkla, dokážu odhadnout, z jakého období pocházíš, tak s tím přestaň.




Oblast 74, kam jsme konečně dorazili, sestávala z 10 velkých síní a 30 malých místnosti, co byly navzájem propojené. Díky zkratce, co vedla od místnosti švábů do oblasti bazilišků, se nám podařilo výrazně zkrátit čas se sem dostat.

První síň byla žabí oblast, co byla napůl ponořená ve vodě. Na hladině bylo mnoho megalitů porostlých lišejníkem, zatímco na hladině a na břehu se vznášely řasy a vodní rostliny. Na hladině uprostřed místnosti rostly velké listy podobné lotosu a nedaleko té vodní rostliny létalo mnoho hmyzu. Zdálo se, že to byl normální hmyz, neboť neměl žádný konkrétní podivný účinek.

U stropu se hloučila hejna netopýrů. Zdálo se, že ti netopýři byli netvoři. Ale jelikož měli jednomístný level, nechám je tak. Tedy pokud se nevrhnou do útoku.

Zdálo se, že v hloubi této oblasti byla skrytá místnost. Udělejme si z ní náš osobní Teleportační bod.

Když jsem skončil s všeobecnou kontrolou, dovolil jsem Lize a ostatním bojovat.

„Takže Tamo, nalákej nějakého vhodného netvora.”

„Aj aj pane~”

Tama vymazala svou přítomnost, přesouvala se mezi megality a přiblížila se ke Skalní žábě, co spala na břehu. Zpoza megalitu zaútočila magickou pistolí na Skalní žábu. Skalní žába by neměla být schopná si všimnou prvního útoku, podobně jako netvoři v hrách. Ale zdálo se, že Skalní žába měla široké zorné pole, neboť Tamu objevila.

Vyskočila s tím svým tělem tak, jak se od žab očekávalo, a Tama se tomu vyhnula s využitím pár překážek. Kdykoli žába doskočila, zavibrovalo to. Tama se nenechala žábou chytit a přilákala ji na místo, kde se ostatní připravili v bojové formaci. Přišla jenom jedna žába. Jelikož se nezdálo, že by žáby byly navzájem propojené, na mě se řada nedostala.

„Ty žábo! Odhoď tu svou hroší kůži a žij skromně, tak prohlašuji!”

Skalní žába podlehla Nanině obvyklé nepochopitelné provokaci a změnila svůj cíl z Tamy na Nanu.

Skalní žába měřila na výšku akorát čtyři metry, ale zdálo se, že byla celkem těžká. Vnější kůži měla pokrytou modrými balvany, vypadalo to, že jí normální úder mečem neublíží. Byla v levelu 34 a vypadalo to, že dokázala vyplivnout smrtící jed v podobně střel.

Jelikož už jsem jim o tom řekl, všechny kromě Lizy použily Skořápku, aby si ochránily čepele mečů.

Nana vykryla výpad tělem, co vážilo bůh ví kolik tun. Pak té váze podlehla a ustoupila vzad, ale bylo to jen o několik metrů. Zdálo se, že pěkně použila přírodní magii, aby si na podrážky bot přidala hroty.

„Ohnivý výpad nanodesu!”

Pochi v kombinaci Arisiny ohnivé magie a svého fyzického posílení zaútočila na bok Skalní žáby jako dělo. Byla to kombinace Mihotajícího pohybu a Těžkého úderu. Kvůli úderu malé Pochi se těžké tělo Skalní žáby na okamžik vzneslo.

Arisa během té krátké chvilky aktivovala prostorovou magii Prostorové boláky a mnoho jich proniklo břichem Skalní žáby. Zdálo se, že dimenzionální hroty pronikly hlouběji kvůli váze samotné žáby. Chytře využila tíhu protivníka proti jemu samotnému.

Lulu vedle mě držela magické dělo a zaútočila. Mířila na velké oči Skalní žáby. Zdálo se, že Skalní žába měla oči chráněné průhlednou skořápkou podobnou sklu, neboť ji ta ohromná střela z magického děla akorát na chvilku oslnila.

Liza z druhé strany aktivovala magické ostří a bodala do žáby, mířila na oči a bok. Tama vypustila nával útoků dvojitými magickými meči s magickým ostřím, soustředila se na zranění, co udělala Pochi.

Skalní žába sebou trhala, neboť bylo možné, že ještě nikdy neutržila takové jednostranné útoky. V zoufalství chtěla vyplivnout jedové střely, ale Nana to svižně vycítila a zastavila to přírodní magií Vzdálené omráčení. Jed, co žába hodlala vyplivnout, zůstal v tlamě.

Mia jí v tlamě aktivovala magii Vodní trhání a Skalní žába utrpěla velkou újmu kvůli jedu, co sama vyloučila. Trpěla jedem nebo to bylo tím, že ji to zranění bolelo? Každopádně nahodile útočila jazykem a Nana to úžasně zvládala svým magickým mečem a velkým štítem.

Nakonec to Liza ukončila Spirálovým útokem kopí a Skalní žába padla k zemi.

Pochi a Tama, co obvykle vítězoslavně volaly, místo toho přišly ke mně.

„Voní to pěkně~?”

„Je to hotové nodesu?”

Dělal jsem marinádu na to baziliščí maso. Jelikož si předtím Arisa stěžovala, používal jsem Kontrolu vzduchu a zařídil, že vítr vanul tak, aby se ta vůně nedonesla k bojišti.

„Ještě ne. Až tahle omáčka vychladne, musí se tím namarinovat maso a nechat uležet přes noc.”

„Škoda nanodesu.”

„Těším se, na zítra~”

V té chvíli se vrátila Liza, co nesla velké rudé magické jádro a flákotu masa, co by měla velmi dobře vážit několik kilogramů.

„Přinesla jsem zadní nohy, co nezasáhl jed. Myslím, že bude lepší maso z hrudi nejíst.”

„Promiň.”

„To nic~”

„Pořád tu je spoustu jiných žab, takže to nic nanodesu.”

Mia se sklíčeně omluvila za to, že ten jed nechala vybuchnout. Zdálo se, že zvířecí dívky nebyly naštvané, rozveselovaly Miu.

Já jsem vytáhl sadu na grilování, co jsem si předtím uložil do inventáře, a začal jsem grilovat žabí maso. Ačkoli jsme s lovem teprve začali a do oběda ještě nějaká ta chvilka byla, rozhodl jsem se začít dělat oběd brzy, neboť brzy pravděpodobně dojde na dožadování jídla.

To žabí maso bylo příliš velké na to, abych to mohl jen tak grilovat na mřížce, a tak jsem to nakrájel na plátky na šířku dlaně. Do okolí se šířila vůně škvařené odkapávané masové šťávy. Griloval jsem dva druhy masa: maso, co bylo obyčejně kořeněné solí; a maso, co bylo potřené tou dřívější marinádou na uzení.

Pro Miu jsem také griloval zeleninu a ohřál jsem kukuřičné palačinky z dřívějška.

Bylo to celkem chaotické, jak se do toho mísila vůně páleného medu. Reguloval jsem vzduch Kontrolou vzduchu, abych zabránil tomu, aby se ty vůně smísily.

„Hloupě lahodné~?”

„Grilované věci jsou nejsilnější nanodesu!”

„Je to měkčí, než jsem si myslela, ale jak je to šťavnaté, je to vskutku lahodné. To maso grilované s omáčkou chutná slanosladce, ale je to čím dál lepší, že?”

Pochi a Tama držely v obou rukách žabí maso na železných jehlicích, plně si vychutnávaly grilování a zakusovaly se do jehel střídavě. Liza srdečně mluvila a zdálo se, že byla vážně šťastná. Nana žvýkala rovným dílem maso a zeleninu. Mia měla ještě i teď stále jiné menu než ostatní, ale pohybovala svými malými ústy z plných sil.

Arisa a Lulu jedly normálně, neboť se zdálo, že si poslední dobou zvykly na maso z netvorů. Konkrétně Lulu zkoušela na malých plátcích masa různé omáčky. Nedělala to jenom u sebe, ale také žádala Lizu a ostatní, aby to vyzkoušely. Vypadalo to, že porovnávala rozdíly mezi jejich chutěmi.




Po krátké přestávce na jídlo jsme se vrátili k lovu.

Pokračovali jsme v lovu, zatímco já jsem to reguloval, aby nenastala nějaká nebezpečná situace.

Měl jsem v plánu, že si na noc odpočineme v Břečťanové vile, protože už to bylo nějakou dobu od poslední série bitev s nepřáteli ve vysokém levelu. Ale jelikož Arisa řekla nějaké podivné poznámky jako „Ten pocit labyrintu vyprchá”, rozhodl jsem se zůstat v labyrintové vile v oblasti 17 jako včera.

K hlášce „ten pocit labyrintu vyprchá” došlo, i když jsme přebývali v bezpečné vile s koupelí.
-----------------------------------------------



5 komentářů: