ICDS - kapitola 144

Kapitola 144 – Co zvládneme (2)

Dosažení gildy Revival se rychle rozšířila. To bylo jenom očividné. Otec řekl, že bude jednat sám, takže na pokoření Akčních kobek zůstaly jenom nádherné dívky. Bez ohledu na to, jak by byly slabé, získaly by si pozornost. Celé to zhoršovalo to, že každá z nich měla neuvěřitelnou sílu. Dokonce i Shuna v nejnižším levelu měla zvláštní schopnost, co se předávala v její královské rodině a která jí udělovala šokující obranou schopnost.

Možná to bylo tím, že se v mnoha ohledech velmi podobala Sumire, ale vycházely spolu dobře. Podle toho, co jsem slyšel v gildovním komunikačním kanálu, se zdálo, že byly nejlepší kamarádky. Také byly ve stejném věku.

Těch 5 dívek každopádně neskrývalo svou totožnost a sebevědomě pochodovalo do bran zemí, co umožňovaly vstup cizím uživatelům schopností. Hwaya samozřejmě poskytla své soukromé letadlo jako dopravní prostředek.

Bez ohledu na to, jestli ty Akční kobky byly řádu C nebo řádu A, řádně je pokořily. I když došlo k Akčnímu nájezdu, bez námahy ho pokořily. Jelikož Ohnivá čarodějka Hwaya Mastifordová už byla dobře známá, lidé měli ze začátku podezření, že byly přidružené k britskému Strážci. Ale když identifikovali Ludii a YeEun jako dívky, co bojovaly v Americe s Dračím rytířem, začalo se povídat, že ta skupina byla pod velením Dračího rytíře. Měli pravdu.

Jejich rozhodné a svižné počínání při ničení Akčních kobek bez ohledu na jejich řád přitáhlo pozornost jiných uživatelů schopností a různých masmédií. Pravděpodobně chtěli znát náš cíl, ale Hwaya se vyhýbala kontaktu s médii. I kdyby to Hwaya nevysvětlila, všichni by už přece jenom měli vědět, proč se Akční kobky musely zničit. Hwaya prostě vedla ostatní, aby pokořily co možná nejvíce Akčních kobek.

Díky jejich počínání začaly i jiné oblasti pokořovat své Akční kobky. Pravděpodobně si mysleli něco jako: „Nevím, co je co, ale určitě tím získávají něco úžasného. Tak do toho pojďme taky!”

Nemýlili se. Hwaya a ostatní získávali z pokoření Akčních kobek ohromné výhody. Ale tyto výhody se vztahovaly jen na průzkumníky kobky a ne obyčejné uživatele schopností. Ovšem takhle řečeno pokud se jim podaří zmírnit škodu způsobenou vládou tím, že se snažili nechat Akční kobky proměnit na Plošné kobky, v budoucnu to jenom prospěje.

Neboť každá Akční kobka dávala alespoň 1 stavový bod, Hwaya a ostatní velice pokročily. Za danou dobu pokořili 88 kobek. Jelikož dokonale pokořili i Akční nájezdy, nemohl jsem si pomoct a když jsem propočítal stavové body, co získali, záviděl jsem. Samozřejmě jsem nebyl tak hloupý, abych je zarazil a přiměl na mě počkat. Pro mě byl nejdůležitější můj nynější trénink. Hwayino vychloubání jsem mohl snést.

[Huhu, zrovna jsem pokořil svou 30.]

[Blahopřeju, otče.]

I otec sám zničil mnoho kobek. Když jsem uvážil, jak byl poslední dobou sebevědomý, zdálo se, že dokonale zvládl techniku Boje s kopím vysokého řádu. Byl jsem si tím jistý, neboť se vychloubal, jak ve svém umění s kopím dosáhl nových výšin. Byl hoden toho svého samozvaného titulu nejsilnějšího na světě.

[Jak se ti poslední dobou vede, synu? Pokračuje tvůj trénink s kopím dobře?]

[Nevalně. Blížím se k pochopení.]

[Ho, ale i tak se nedostaneš na moji úroveň.]

[Jen počkej a uvidíš.]

Musel jsem se ještě víc soustředit na Beyond. Dneska byl poslední den z té doby jednoho měsíce, co jsem slíbil.

Při snaze Revivalu se i Strážce a Křídlo Svobody snažilo pokořit kobky vysokého řádu a doteď pokořili 222 Akčních kobek. Bylo to jen něco přes polovinu celkového počtu. V Rusku a v Americe pořád byly dvě kobky řádu SS a 14 dalších kobek řádu S+ a výše. Pak tu bylo 35 kobek mezi řády A a S, co se elity států snažily pokořit, a 167 kobek v řádu B a níže, u kterých různé vlády intrikařily, že je promění na Plošné kobky.

Dobře. Jenom s tím to stálo za pokus.

[Kiaaaaa!]

[Kyaaaaaak!]

Stál jsem uprostřed dlouhé a rovné chodby a podíval jsem se dopředu a dozadu. Ječely tam stovky Královen přízraků a letěly ke mně.

| Ochrana duše se dostala do levelu 7. Rozvinul sis dokonalou odolnost vůči téměř všem mentálním útokům. Liga tvé existence se ještě více zvýšila. Zbraně bez many už ti nedokáží ublížit. |

Ooo, cítil jsem, jak mi EXP Ochrany duše závratně stoupalo jen tím, že jsem tu byl! Ale nemohl jsem tu zůstat jen tak navěky. Ukvapené Královny přízraků už začaly plivat ektoplazmové šípy.

Vystřelil jsem pár šipek z kuše a sestřelil jsem tak šípy, kterým jsem se nemohl vyhnout. Pak jsem snížil těžiště. Pod nohama se mi objevily víry světla a poslalo mě to do letu. Poté, co se Perutův okruh dostal do levelu 7, jsem začal být schopen ho do určité míry aplikovat.

„Ha!”

Silou jsem vystřelil vpřed a sekl jsem Královnu přízraků před sebou. Okamžitě poté jsem stoupl na zem, vystřelil jsem jako pružinka a aktivoval jsem techniku. A to Stopu vichřice.

[Kiaaaaa!]

„Třetí, čtvrtá, pátá!”

Kopí nenasytnosti zářilo zlatou Duchovní aurou, jak probodávalo všechny nepřátele, co mu stáli v cestě. Jak technika Boj s kopím vylevelovala, každý útok způsoboval více škody. V důsledku čehož když měly Královny přízraků smůlu a dostaly se do cesty Stopy vichřice, umřely okamžitě. Jakmile jsem zabil deset Královen přízraků, samozřejmě mi to k útoku přidalo 50% bonusovou škodu a všechny zemřely okamžitě.

„Huaaaaa!”

[Kyaaa!]

[Moje... srdce...!]

Peika byla prosycená v mém kopí, zatímco Ruyue zůstala venku a bránila Královnám přízraků v pohybu a naváděla je tak, abych je mohl zabít snadněji. Peičina schopnost se soustředila na útočení, zatímco Ruyueina schopnost se dala použít různými způsoby.

„Vy všechny, pojďte na mě!”

| Použil jsi Provokaci! Všichni nepřátelé v oblasti na tebe zaútočí s velkým nepřátelstvím! |

[Zabijte toho člověka!]

[Nenechte ho odejít!]

[Udělejte z něj našeho spojence!]

[Muž... spojenec... Král přízraků?]

[Udělejte z něj spojence!]

[Manžel... totiž spojenec!]

Huk! Oči Královen přízraků se podivně leskly! Bylo to stejné, jak se občas dívala Loretta!

S použitím Stopy vichřice jsem vyrazil k místu, kde byla brána, a trhal jsem Královny přízraků, co mi stály v cestě. Jakmile jsem byl před branou, otočil jsem se. Vzdouvala se ve mně velká rotační síla. Na hrotu kopí se mi shromáždila energie větru, zdánlivě chtěla každou chvíli vybuchnout. Cestovala mým tělem a pak se znovu shromáždila na hrotu kopí.

Pozvedl jsem kopí. Pořád zbývala zhruba stovka Královen přízraků.

„Živelná bouře!”

[To je festival!]

[Vítr, větrák!]

[Super spin spin~!]

K mému kopí, kolem kterého se ovíjela energie větru, letěli elementálové. Když se ke kopí přidali elementálové, sálalo z něj duhové světlo. Kvůli té explozivní energii větru a moci z elementálů se mi třásla ruka, v které jsem kopí držel, ale já jsem ho s odfrknutím uchopil pevněji.

A pak jsem bodl vpřed.

[Kyaaaaa!]

50% many mi okamžitě uniklo z těla a tělem se mi prohnal pocit únavy. Natáhl jsem nohu dozadu a zabránil jsem tak tomu, abych spadl. Královny přízraků, co vyplňovaly chodbu, ve velkém zemřely, a já jsem neustále slyšel zprávy o tom, jak jsem získal 3.000 zlatých.

„Hu, je konec.”

Vážně to skončilo. Pohled na širokou chodbu, co byla naprosto prázdná, mě hluboce dojal. Teď jsem nemohl drilovat, ani kdybych chtěl.

Momentálně jsem měl techniku Boje s kopím v levelu 9. K tomu došlo před téměř dvěma týdny. A přesto jsem nevěděl, jestli by mi mé poslední dva měsíce drilování umožnily dokonale zvládnout techniku Boje s kopím. Technické EXP nebylo něco, co bych mohl vypočítat. Ale nemohl jsem tu prostě zůstat navždy.

I kdybych mohl dokonale zvládnout techniku Boje s kopím vysokého řádu, bylo to v pohodě. Nemyslel jsem tím, že by ty dva měsíce tréninku byly na nic. Víc jsem si zvykl na praktickou aplikaci Perutova okruhu v boji a věřil jsem si, že ve svém umění s kopím dosáhnu nových výšin. Ochrana duše se dostala na level 7 a i mé schopnosti Elementalisty vzrostly. To stačilo.

„Tak dobrá... pojďme!”

S pocitem nervozity jsem prošel branou. V tom okamžiku mi v uších zaznělo několik zpráv.

| Pokořil jsi 3. podlaží Beyond. Můžeš se vydat na 54. podlaží kobky. |

| Tvé maximální HP a MP vzrostlo o 2%. Získal jsi 5 stavových bodů. |

| Techniky, které jsi použil při pokroku 3. podlažím Beyond, získaly dodatečné EXP. |

| Bojové umění vysokého řádu se dostalo do levelu 5! Ke všem počinům, při kterém používáš své tělo, obdržíš pozitivní účinky! |

| Střelba z kuše středního řádu se dostala do levelu 8. Dokážeš střílet bez míření a zasáhnout životně důležité body svého terče. |

| Dokonale jsi zvládl Stopu vichřice nízkého řádu! Energie větru shromážděná k závěrečnému úderu zesílí. |

| Naučil ses Stopu vichřice středního řádu! Kdykoli nepřítele odtlačíš, tvoje útočná síla vzroste o 7% až na maximálních 200%! |

| Sprint středního řádu se dostal do levelu 6! Všechny techniky výpadového typu získají pozitivní účinky! |

| Perutův okruh se dostal do levelu 8! Dokážeš cirkulovat Perutův okruh dokonce i v litém boji a obnovit si manu jako normálně. Zároveň můžeš efektivně útočit a bránit se pomocí proudu many. |

| Ochrana duše se dostala do levelu 8! Tvá vznešená liga deaktivuje většinu mentálních útoků a odrazí je zpět na jejich původce. Nepřátelé silnější než ty tě nezastraší. A jak se tvá existence stane kompletnější, velice se zvýší tvá odolnost vůči temné maně. |

| Zdolání se dostalo do levelu 2! Jen kvůli tvé existenci se všichni tví nepřátelé chvějí. Veškeré schopnosti tvého protivníka to sníží o 10%. Šance, že se tvému protivníkovi nepodaří aktivovat techniku, se zvýší o 10%. |

| Mistrovství ducha vysokého řádu se dostalo do levelu 2. Všechny duše, co jsou s tebou propojené, získaly možnost přeskočit původní potenciál své duše. |

A.

| Dokonale jsi zvládl Boj s kopím vysokého řádu! Když držíš kopí, automaticky se vytvoří aura. Dokonce i bez kopí dokážeš s pomocí své aury vytvořit kopí. Velice zastrašuješ nepřítele s nižším levelem technik zbraní. V tvém kopí začíná klíčit potenciál prahnout po božství. |

| Teď musíš vytvořit svou vlastní techniku kopí. Tato cesta je dlouhá a náročná a bude to trvat dlouho. Nebuď netrpělivý. Pokud můžeš vyhledat pomoc, doporučuje se ti, abys tak udělal. Jedinečné techniky kopí, co překonávají techniky kopí vysokého řádu, se nevytváří tak snadno. |

„Děkuji ti za starost, informační slečno.”

| … |

„Ale místo toho, aby ses tím trápila, nejdřív...”

Když jsem viděl, jak se Lorettě rozšířily oči, široce jsem se usmál a zamával. A pak jsem v duchu zakřičel: Ano! Dokonale jsem zvládl techniku Boj s kopím!

„Shine, konečně jsi zpět!”

„Jo, získal jsem, co jsem chtěl.”

„Copak to je?”

„Dokonalé zvládnutí techniky Boj s kopím vysokého řádu.”

Lorettě spadla brada.

„To... to jsi zrovna řekl dokonalé zvládnutí? Techniky zbraně vysokého řádu?”

„Ano. Zdá se, že i otec ji dokonale zvládl. Neměla by ji mít dokonale zvládnutou většina průzkumníků řádu zlata?”

„Chceš se mnou zajít do Rezidenční oblasti a zkusit to nahlas zakřičet? Slibuju ti, že během 30 vteřin tě lidé začnou kamenovat.”

„Dva měsíce jsem tvrdě dřel, víš?”

„Haa, nevím, co ti mám říct, Shine, ale... Jsem ráda, že jsi zpět v pořádku a v bezpečí.”

Protože jsem se kvůli Lorettinu pohledu cítil mírně nepříjemně, o krok jsem ustoupil. Loretta rychle přimhouřila oči.

„Tohle je naše znovushledání po dvou měsících. Nemůžeš být šťastnější, Shine?”

„Jen mám hodně práce. Od teď budu mít na pilno.”

„...”

Loretta na mě upřeně zírala. Její zlaté oči byly tak jasné a čisté, že mi přišlo, že ze mě vysávaly duši.

„C-co se děje, Loretto?”

„Shine, se mnou...”

„S tebou?”

Loretta mírně našpulila rty. Zdálo se, že váhala něco říct.

„Se mnou... Ne, to je jedno. To nic. Co to říkám... Huu, to nic. Shine, vedeš si dobře. Jen se cítím trochu nervózně.”

„Můžeš to říct tak, abych to pochopil?”

„Tím myslím, že bys mi měl říct, když věci začnou být těžké. Dej mi vědět, i když nezačnou. Alespoň tě můžu namasírovat. I když si za to vyberu řádnou odměnu, co nebude v penězích, huhu...”

„Vím, že to říkáš, protože se o mě bojíš, ale nikdy tě o masáž nepožádám.”

„Tsk.” Loretta nespokojeně mlaskla. Pak se zlehka zasmála. „Tohle by mělo stačit. Ale Shine, nesmíš se přepracovat. Až věci začnou být příliš únavné a těžké, musíš mi říct. Tohle říkám vážně, dobře?”

„Vůbec to není únavné a těžké, ale jasně, řeknu ti to.”

Únavné a těžké? Zdálo se, že mě Loretta tak dobře neznala. Jak jsem po rozloučení mířil do své vily, pomyslel jsem si: Za celý svůj život jsem nikdy neměl tolik energie! Posilovat své schopnosti, učit se umění šermu! Dosáhnout nových výšek, co jsem nikdy neviděl! Tyto věci smazávaly to podráždění, co jsem ze všeho cítil!

Ve vile nikdo nebyl. Zdálo se, že všichni pilně pracovali. To bylo dobře. Pokud by to šlo, nechtěl jsem, aby mě někdo rušil.

Zamířil jsem do sklepní tréninkové místnosti. Postavil jsem se uprostřed temné a prostorné místnosti a zavřel jsem oči.

„Božská manifestace!”

Nebylo to tak, že by mě někdo volal jménem. A ani jsem já sám jsem na sebe nevolal.

| Za použití poloviny své many a vitality jsi projevil Ducha mytologického hrdiny Peruty Rello Vatifoy po dobu 37 minut a 21 sekund. |

Bylo to volání průvodce, co mi pomůže udělat krok kupředu.
-----------------------------------------------

Autorova poznámka: 

Další kapitola bude o dlouho očekávaném zjevení Perutovy techniky s kopím! Těšte se na to!

-----------------------------------------------

~ Takové malé před-víkendové překvapení! V příští kapitole bude Kang Shin bojovat s Kang Shinem, kterého posedl Peruta. Dává to smysl? ~

~ 24.5 OPRAVA! - Peruta zůstane povolán 37 minut a 21 sekund. ~ 

<Předchozí>...<Následující>