ICDS - kapitola 146

Kapitola 146 – Co zvládneme (4)

Ludia a já jsme měli na starosti provincii Gangwon-do, kde se nacházely kobky řádu B, A a A+. Jelikož to bylo od Soulu daleko, bylo nejefektivnější, abych šel já, neboť jsem mohl letět na Lotte, co byla rychlejší než stíhačky.

„Ale...”

Když Ludia vylezla spolu se mnou na Lottin hřbet, chladně zamumlala. Ukázala na dívku, co mi ovinula ruce kolem zad a měla oči ve tvaru hvězd. Na sobě měla šaty v barvě vody, co byly dokonalé na procházky.

„Co je tohle?”

„To je Plene, je to siréna. Je to moje společnice, stejně jako Lotte.”

[Ahoj! Já jsem Plene! Není to pěkné jméno? Dal mi ho Shin!]

Plene se nevinně usmála a odtáhla ode mě paže. Natáhla ruku k Ludii, ale Ludia na ni prostě zahlížela.

„.Já... myslela jsem si, že jsi mě pozval na rande.”

„Ne, jdeme do kobky. Jaké rande?”

„Vážně jsi hlupák.”

„Ty jsi hlupák.”

[Je ošklivá! Nepřijala můj pozdrav! Shine, vyhubuj jí!]

„Ludia je normálně trochu drzá. Odpusť jí, Plene.”

„Dokonce mi ukradla moje místo. Nenávidím ji...!”

Plene byla dokonalá k tomu, aby udržovala Ludii v šachu. Ačkoli to k Ludii, se kterou jsem se setkal po dvou měsících, možná bylo trochu kruté, myslel jsem si, že Ludia poslední dobou využívala všechny možné výmluvy, aby se mnou mohla strávit důvěrné chvilky!

Jsem muž a Ludia žena. Bylo by to v pořádku, kdybychom spolu chodili. Ale my jsme spolu nechodili, takže takhle se k sobě tisknout bylo problematické. I Hwaya a Ye-Eun vysílaly k Ludii podivné pohledy. Řekl jsem, že přijmu zodpovědnost za Ludiinu závislost na mé osobě, ale to neznamenalo, že se s ní ožením! Pokud by začala být ještě důvěrnější než momentálně... moje... Ehm.

Ale co teď? Plene, co měla ráda důvěrnost stejně jako Ludia, držela Ludii v šachu! Jak Ludia stráví víc času ode mě, uvědomí si, že se ke mně nemusí neustále tisknout!

...Ale bylo to divné. Proč jsem měl pocit, že se nezměnilo nic kromě toho, že Plene nahradila Ludii?!

Každopádně jsme se prvně rozhodli pokořit kobku řádu B. Tato akční kobka se objevila uprostřed kempu v Gangwon-do. Šokovalo mě, kolik Strážců tam stálo v řadě a chránilo ji. S tímhle počtem mohli prostě jít dovnitř a sami ji pokořit!

Strážci nás na nebi neviděli. To proto, že Lotte byla wyvern cheat, co se specializoval dokonce i v utajení. Její techniky Utajení přítomnosti a Neviditelnost nás dokonale skrývaly! To byl také důvod, proč jsem ji při našem prvním setkání nemohl poznat, i když se mi objevila přímo před očima.

„Shine, co budeš dělat? Promluvíš si s nimi?” zeptala se Ludia, jak pozvedla svou hůl.

Divné. Proč to vypadalo, že jsi spíš než ve svém normálním módu v módu pro boj? To jsi omylem dvakrát ťukla na mezerník?

Ačkoli mě to omráčilo, trápilo by mě, kdyby zakřičela „Ach, Země”, a tak jsem jí rychle odpověděl: „Ne, budeme zpívat.”

„Zpívat?”

Ludia naklonila hlavu ke straně. Brzy se podívala po Plene, jasně přemýšlela, jestli se to týkalo jí.

Když jsem Plene pobídl pohledem, se stydlivým úsměvem přikývla. A pak začala zpívat.

„Lalala~”

„Hm? Odkud se ten zvuk bere?”

„To je ale nádherný hlas.”

„Hlupáci, mohl by to být útok netvora. Zůstaňte...”

Jak se Plenin hlas snášel z nebe, Strážci se začali jeden po druhém hroutit, začalo to od těch, co kárali ostatní, aby zůstali ostražití. Poté, co se Plene stala mou podřízenou, její schopnost zpěvu se zvyšovala, čím víc trénovala. V podstatě se to v systému kobky bralo jako technika. Jelikož od našeho setkání dál zpívala, její schopnost, co měla vliv dokonce i na uživatele schopností řádu S, ještě víc zesílila. Dokonce i pro Osvícené magického typu s vrozenou odolností by bylo těžké odolat Pleninu zpěvu.

„Tahle píseň, taková nádhera...”

„Pro nás to je jen nádherná píseň, ale pro ně...”

U nich to mělo zvláštní účinek. Takový, co je během 10 sekund uspí.

Plene stačilo zpívat jen 30 sekund a všichni uživatelé schopností upustili zbraně a usnuli. Až se vzbudí, zjistí, že je únava opustila. Pokud trpíte nespavostí, doporučuju, abyste si pořídili sirénu! Byly by super populární. Jak jsem přemýšlel o celkem zbytečných věcech, zlehka jsem poplácal Plene po rameni.

„Lalala~ Hm? Co?”

„Můžeš přestat zpívat, Plene.”

„Ale já jsem tuhle píseň chtěla dozpívat...”

„Můžeš zpívat později. Pak si to vyslechnu do konce.”

„Dobře!”

Jen pro případ, že po pokoření kobky dojde k Akčnímu nájezdu, jsme přesunuli uživatele schopností jinam. Krátce poté jsme byli jediní, kdo byl kolem brány.

„To je ale neuvěřitelná schopnost.”

„Plene, Ludia tě chválí.”

„Vážně? Děkuju! Mám tě ráda!”

„N-ne! To nebyla pochvala!”

Jako vždycky bylo snadné se Plene zavděčit. Jak jsem poslouchal, jak se za mnou dohadovaly, široce jsem se usmál a rozkázal Lotte: „Vleť do brány.”

[Rozumím, Hrdino!]

Lotte jednou mávla křídly a svižně vletěla do brány.

Naše okolí se pokroutilo a objevila se Akční kobka. Byla to otevřená louka, na které rozpustile pobíhali jeleni. Měli tyrkysovou srst a byli třikrát větší než normální jeleni. Každý měl na čele spirálový roh a kopyta měli ve tvaru nůžek. Kdyby nebylo těchto rysů, celý ten výhled by vypadal nesmírně pokojně.

„Jelení maso ani není dobré... zatraceně.”

„Ty jsi přemýšlel o tom, že je sníš?!”

Plene si počínala pozoruhodně dokonce i v kobce. Když změnila melodii, mohla aplikovat různé stavové účinky. Momentálně používala stavový účinek, kterým byly sirény známé. Správně, její zpěv k ní lákal posluchače jako bezduché zombie. Ať už se jeleni pásli na trávě nebo pořádali souboje smíšeného bojového umění, obrátili pozornost k Plenině zpěvu. Přestali dělat to, co dělali, a kráčeli po louce k nám. Jak Plene dál zpívala, letěli jsme po pastvině na Lottině hřbetě.

„Shine? Co to děláš?”

„To nevidíš? Svolávám jeleny k sobě.”

„Lalala~!”

Zhruba v době, kdy už jsem mohl sebevědomě říct, že jsme si prohlédli celou Akční kobku, nás následovalo obrovské stádo jelenů.

„Kraaa...”

„Krrrrr...”

V minulosti jsem chtěl netvory lovit, jen jsem je spatřil. A teď slabí netvoři nedokázali ani v nejmenším vyburcovat mého bojového ducha. Byl jsem rád, že jsem si s sebou vzal Plene.

„Musíme ulovit všechny netvory, než se objeví boss? Jak to je v jiných kobkách, Ludio?”

„Myslím, že se to zakládá na tom, na kolik netvorů jsi narazil a ne kolik jsi jich porazil. Jelikož potřebuješ netvory akorát najít, měl by se co nevidět objevit... Ach, je tu!”

[Kuoooooooo...!]

| Objevil se netvor boss Pastvin Kiladeer, Železný Kiladeer! Když bosse porazíš a pokoříš Akční kobku, získáš zvláštní odměnu! |

Když se objevil boss, konečně jsem zjistil, jak se ti netvoři nazývali. Kiladeerové! Co se týkalo bosse, jen tělo měl přes 3 metry vysoké, zatímco nohy měl z oceli! Jeho velké, tlusté paroží působilo, že to bude dobrá ozdoba. Takhle řečeno, proč se všichni netvoři bossové zvířecího typu objevovali jako pokovené verze?! Obezřetně jsem pozvedl své kopí.

„Hrdinný úder!”

| Porazil jsi netvora bosse Akční kobky Kiladeera! |

| Mezi členy tvé družiny se rovnoměrně rozdělí 30.000 zlatých. Získal jsi 15.000 zlatých. |

| Kang Shin má nejvyšší zásluhy. Vyber si odměnu. |

| 1. Meč z paroží Železného kiladeera |

| 2. Paroží Železného kiladeera |

Kiladeerové samozřejmě nezmizeli jen tím, že jsem zabil bosse. Nejdřív jsem si vybral Meč z paroží kiladeera a nechal jsem ho vstřebat Kopí nenasytnosti (nevyrostlo ani o 0,3%). Pak jsem se svižně postaral o kiladeery jedinou Živelnou bouří. Mezitím Ludia...

„Ludio, copak?”

„Paroží.”

„...Co to děláš?”

„Drtím ho.”

„Kvůli čemu...?”

„Abys ho snědl, Shine.”

Ludiina oddanost vůči mé osobě byla vážně hodná obdivu. Paroží bylo vskutku dobré pro tělo, takže jsem jí byl vděčný. Tohle stranou, zdálo se, že budu muset vyzpovídat matku. Co jen to Ludii učila?!

| Naprosto jsi pokořil Akční kobku řádu B! Všichni členové družiny získali 1 bonusový bod! |

| Nyní se vrátíš. |

Pokořili jsme i ty další dvě Akční kobky, ale nedošlo na žádný Akční nájezd. Celkem jsme získali 4 bonusové body. Jenom pokoření kobky řádu A+ dalo 2 bonusové body. Pravděpodobně to bylo proto, že už jsem dávno překonal standard.

[Skončili jsme. Co vy?]

[My jsme pořád u druhé.]

[My jsme také u druhé, synu. Jak jsi to zvládl tak rychle?]

[Chceš to vědět, otče?]

[Ne, to nic. Měl bys jít napřed a pokořit další kobky.]

Když jsem na telefonu zkontroloval zprávy, v poklidu jsem pokořil další dvě kobky. Korejská vláda zjistila, že jsme ničili Akční kobky a poslali k nepokořeným Akčním kobkám posily. Dokonce nás v médiích kritizovali. Jejich počínání mě každopádně ani v nejmenším nezastavilo. Plene prostě všechny uspala a my jsme pokořili kobky. Později se ve zprávách šířilo, že neznámí útočníci se záludnými úmysly obcházeli zemi a pronikali do korejských bran.

„Ačkoli Strážci brány chrání, po pravdě nemají právo nám bránit v pokořování Akčních kobek.”

Ačkoli ohledně Akčních kobek existovaly zákony, dokud se s kobkami a potenciálními Akčními nájezdy bylo možné vypořádat, ani vláda, ani Strážce do toho neměl co mluvit. Brány se přece jenom objevily samy od sebe. Nikomu nepatřily.

Zprávy každopádně tvrdili, že jsme teroristi, co se snaží vypustit do Koreje netvory tím, že pokořovali Akční kobky a čekali na průlom Akčních nájezdů. Kdyby to byla pravda, Strážce by nepochybně měl právo zakročit.

Hej, kdo mohl vědět, že být teroristou bylo tak těžké?

[Potvrdilo se, že to je stejná skupina lidí, co během posledního měsíce aktivně ničila brány v různých zemích. Tato skupina, o které se ví, že ji vede uživatel schopností řádu SS Hwaya Mastifordová...]

[Naléhavé zprávy. Pořídili jsme fotografii skupiny lidí, co letí na wyvernovi. Domníváme se, že muž na něm je Dračí rytíř, co nedávno ovládl noviny svým dosažením v Americe. Zdá se, že jeho nynější cíl se shoduje s cíli Hwayi Mastifordové.]

[Proč by tohle dělali? Někteří tvrdí, že ničí korejské brány ze stejného důvodu, proč ničili ostatní brány během posledního měsíce.]

[Vláda intenzivně vyslala Strážce k nepokořeným bra... Ach! Zrovna jsme obdrželi hlášení, že zničili všechny brány kromě čtyř řádu S nebo S+!]

Nemohl jsem říct, že to bylo příjemné, neboť jsem kvůli tomu zněl jako zločinec. Samozřejmě jsem nedokázal pochopit, kde na to chodili. Určitě si mysleli „proč my?!”. Kdybych mohl, řekl bych jim to.

Nebojte se, to samé se stane ve všech ostatních zemích!

Zamířil jsem na Lotte do Soulu, kde jsme si slíbili, že se setkáme. I zbylé dva týmy tam mířily. Naschvál jsme jednali nápadně. To bylo praktičtější. Nechtěl jsem to vysvětlovat dvakrát.

„Jo, vypadáš dobře. Jsem si jistý, že zazáříš dokonce i před kamerou, Shine.”

„Shine, jsi skvělý!”

„Nepotřebuju lichotky. Ale díky.”

I když jsem tu během posledního měsíce nebyl, gilda Revival se zbavovala Akčních kobek. Jejich dosažení mi pomůže udělat neuvěřitelně mocné prohlášení. Díky nim jsem byl připravený předstoupit před veřejnost.

Bylo na čase, aby Revival vykročil na světové jeviště. Ne jako spojenec všech, ale jako divná skupina, co dokonale zvládla techniku Provokace.

Ciaro, chtěla jsi, abych vedl všechny uživatele schopností na světě, ale já si vybral jinou metodu. Tohle tě naštve, ha!
-----------------------------------------------

Autorova poznámka:

Tohle neříkám jen proto, že jsem v této kapitole udělal narážku na Mabinogi, ale slyšel jsem, že nedaleko 11. východu stanice Sadang otevřeli Mabinogi kavárnu.

Chci. Tam. Zajít!

Zatraceně, od šestky na základce do druháku na střední jsem své mládí vlil do Mabinogi! Mabinogi kavárna, Mabinogi kavárna! Chci tam zajít!!

To s mým výlevem stačí.

-----------------------------------------------

~ Mabinogi je MMO hra, co byla (možná ještě i je) v Koreji celkem oblíbená. ~

~ S Ludií je to jako vyhánět čerta ďáblem. Moc si nepomohl. ~ 

~ Shin pokořuje kobky v podstatě jedinou ranou, v příští kapitole se vypořádá s novináři a se zbývajícími kobkami... no, vlastně ne, to by bylo moc rychlé. V příští kapitole bude jen tlachání s novináři a dalšími nevýznamnými lidmi. ~  

<Předchozí>...<Následující>