sobota 15. května 2021

ZW - kapitola 45


Část 8 (Jinnai Shinobu)


Pět hodin. Celých pět hodin.

I když jsme si to zkrátili letadlem, na výlet to stejně bylo až příliš dlouho. Jen stěží se mi podařilo přežít díky tomu, že jsem byl poprvé v letadle, ale bylo to dalece za limitem toho, co by pouhý student mohl snést.

Když jsme dorazili do hotelu, už bylo odpoledne.

Celkově byl zbarvený do ruda. To mohlo být tím, že byl postavený hlavně z cihel. Budova byla jenom zhruba třípatrová. Její silueta vytvářela tvar obráceného T. Uprostřed stála válcovitá budova a na obě strany se táhly obdélníkové budovy. Ty obdélníkové části... totiž ty části, co vypadaly jako budova školy, bylo pravděpodobně místo, kde se nacházely naše pokoje.

„Asi existuje mnoho různých Intelektuálních vesnic,” řekl můj „mazlíček” Zashiki Warashi, jak k té budově vzhlédla.

Rozhodně to bylo celkem odlišné od našeho domu s doškovou střechou. Intelektuální vesnice se nesnažily věrně a přesně napodobit scenérii nějakého konkrétního roku v historii. Místo toho si vzaly mlhavé ponětí lidí, jak si představovali venkovské městečko, a přetáhly ty představované nápady do reality. A z toho důvodu se mohlo představované časové období velmi lišit v závislosti na regionu.

„Hovězí a kravské mléko se vážně ujalo teprve během období Meiji, takže možná se zaměřili na takový formát.”

Ale i tak jsem pochyboval o tom, že to, co jsem viděl, bylo věrné napodobení období Meiji. Jak už jsem řekl, soustředili se na to, aby se trefili do mlhavých představ, co lidé měli ohledně venkovských oblastí.

Jednoduše řečeno se tak dala vytvořit silnější image značky.

Jak jsme vyjadřovali své dojmy o budově, Madoka promluvila: „Pojďme dovnitř.”

„Ach, jasně.”

„Zajímá mě, jestli ji přejdou jako domácí zvíře nebo ne.”

„Osobně bych řekl, že mě to spíš 'trápí' než 'zajímá'.”

Co jsme měli vlastně dělat, kdyby to nevyšlo? Kolem hotelu nebylo nic než pastviny, kam až oko dohlédlo. Jedinými dalšími budovami byly benzínky a telefonní budky. Pastvy kolem hotelu vlastnily čtyři různé zemědělské usedlosti a jedním z lákadel oblasti byla možnost pohladit si zvířata. Ale slyšel jsem, že samotné mlékárenské zařízení bylo 20 až 30 km odtud. Pracovníci usedlosti tu byli jen během dne, takže jakmile padne noc, oblast bude vyjma hotelu naprosto opuštěná.

Jelikož to byla mlékárenská Intelektuální vesnice, musely tu být instituce na rozvoj čistokrevného rodokmenu a chladící zařízení na uchování genetických informací značkového masa pro případ vypuknutí nakažlivé choroby. Ale zdálo se, že všechno toto zázemí se nacházelo po vnějším obvodu pastvy spolu se solární elektrárnou.

„...No, pokud na to dojde, jedinou možností bude spát venku,” okomentoval jsem to.

„Vážně vydržíš celý týden venku, Shinobu?”

„Počkat!! Kdy jsi mi štípla tu vstupenku?!”

Zashiki Warashi se mírně usmála a sálal zní tichý nátlak, co mi říkal, abych se snažil ze všech sil, pokud jsem chtěl zůstat v hotelu.

'Prosím, dělej svou práci a přinášej našemu domu štěstí, ty zatracená youkai!'

Vchod do hotelu byl ve válcové části obráceného T. Zvnějšku to bylo hlavně z rudých cihel, ale vnitřek byl z větší části bílý. Stěny i strop byly bílé. Na podlaze byl jasně barevný koberec.

Recepce se nacházela vzadu v relativně malé lobby. Na stěně za recepcí byl jednoduchý diagram prvního patra hotelu. Za recepcí stál zaměstnanec v černých kalhotách, propínací košili a vestě. Tohle pro mě bylo první kontrolní stanoviště. Pokud tady neuspěju, výlet nemohl ani začít, takže jsem musel využít veškerou svou moc a tak nějak jsem od Madoky a jejího bohatství chtěl trochu té podpory navíc.

Ale...

„Hej, Madoko. To jsi zrovna dorazila?”

„Och, takže jsi přijela před námi, Enbi.”

'Geh?! To už šla pryč?! A kdo kruci byla ta dívka, co vypadala, že teprve nedávno začala nosit podprsenku?!'

„Hm? Ta věc támhle v hale je Sunekosuri?”

„Neutíkej i ty!! Možná jsme na stejné lodi, ale mě do toho zatáhli! Tohle se týká hlavně tebe!!”
-----------------------------------------------

~ Období Meiji (nebo Meidži) = éra osvícené vlády, datuje se od 23.10. 1868 do 30.7.1912, hlavními rysy jsou industrializace, modernizace a  zánik třídy samurajů. ~ 

3 komentáře: