KY - kapitola 63

Kapitola 63 – Neschopnost rozhodnout se po útoku

Na podlaze dál v chodbě, kam světlo z lucerny nedosahovalo, něco leželo.

Zázrak byl, že v té oblasti nebyl žádný sliz.

Mělo to kožené brnění a kolem dokola se rozkládaly dlouhé hnědé vlasy a Lorenovi to přišlo jako člověk.

„To je jedna z dívek z Parminy družiny.”

Cloud k tomu pomalu přišel a když spatřil, co to bylo, zrychlil krok.

Nebylo jisté, jestli ta dívka byla při vědomí nebo ne, ale na kročeje, co se k ní blížily, nezareagovala a dál ležela tváří k zemi.

„H-hej?” zavolal Cloud se strachem v hlase, ale ta dívka se stále nepohnula.

Cloud se otočil na své společníky, ale nikdo z nich neměl odpověď.

„Je... naživu?”

Neměli jak vědět, jak dlouho tam ta dívka takhle ležela.

Ale jelikož bylo v oblasti tolik slizů, bylo by divné, kdyby nějak upadla do bezvědomí a podařilo se jí být v pořádku.

Pak by bylo normální předpokládat, že byla mrtvá, ale Ain a Cloud nedokázali říct, jestli ta dívka, co před nimi ležela, byla mrtvá nebo naživu.

„Co budeme dělat?”

„Hm, kdo ví.”

Ain nevěděl, jak se s tímhle vypořádat, a tak do dívky šťouchl hrotem svého meče.

Dívka na to nereagovala.

Ain a jeho družina se na sebe navzájem podívali a usoudili, že byla vskutku mrtvá, ovšem mezitím sebou dívčino tělo začalo najednou cukat.

Ain a Cloud o pár kroků ustoupili a dívčino cukající tělo se nějak přetočilo tváří ke stropu.

„Aaa?!”

Jeden z nich ze sebe vydal překvapený výkřik.

Každopádně spatřili dívčinu tvář.

Co spatřili, byla tvář podobná masce. Kterou jako by vyrobil špatný řemeslník.

Oči měla napůl otevřené, ale místo očních bulev viděli pod jejími očními víčky jen černou prázdnotu.

I ústa měla otevřená, ale neviděli jí zuby nebo jazyk.

Jelikož měla pěknou tvář, ty prázdné díry, co jí zůstaly po očích a ústech, působily podivným dojmem. A i poté, co se její tělo přetočilo tváří nahoru, sebou stále cukalo a nebyl ani náznak toho, že by to mělo přestat.

„C-co to je?!” vyhrkl Cloud znechuceně.

Jako kdyby v reakci na Cloudův hlas začalo z dívčiných očí, nosu a úst něco vytékat.

„Tohle je sliz?” řekl Ain roztřeseným hlasem, když spatřil, co vylezlo z dívčina těla.

Byl to opravdu sliz, jak Ain řekl.

Zdálo se, že na tu dívku nějak zaútočil a zabil ji. A pak vnikl do jejího těla všemi otvory, co našel, a zničil jí vnitřnosti.

„Takže to znamená...”

Cloud zbledl, když si uvědomil, že to tělo před ním nebylo nic než kůže.

Znamenalo to, že nic z toho, co by mělo být v těle, tam nezůstalo. A že uvnitř byl sliz.

Bez ohledu na Cloudův duševní stav dívčino tělo zevnitř vybuchlo a rozprsklo se.

Zevnitř vyskočil sliz, co jí snědl vnitřnosti.

Tělo, co obvykle bývalo průhledné, bylo jasně rudé, jako kdyby to nebylo dlouho, co snědl veškeré dívčino maso a krev. A uvnitř jeho průhledného těla viděli části, co ještě nestrávil a co se tam jen tak vznášely.

„Ugh...”

Cloudovy reakce se kvůli tomu pohledu před ním zpomalily.

Nebylo možné, aby sliz pominul příležitost, kdy se jeho kořist přestala pohybovat.

„Cloude, pozor!”

Ain zareagoval rychleji, neboť neviděl všechno to, co viděl Cloud.

Zablokoval tělo sliza svým štítem a odstrčil Clouda vzad, ale sliz se začal natahovat po Ainově těle včetně jeho štítu.

„Ty!”

Ain se sliza snažil setřást tím, že svým štítem zamával, ale nebylo možné, že sliz tak snadno odletí.

Tak moc se soustředil na štít, že neviděl zbytek slizů, co se plížil z dívčina těla a natahoval po něm.

Než si to uvědomil, jeden z nich ho chytil za pravou nohu a ten na štítu se začal natahovat po jeho ruce. A jeho se zmocnil naprostý strach.

„P-pomoc!”

„Aine! Sakra! Pusť ho!”

Cloud se vzpamatoval, když zaslechl Ainovo volání o pomoc, a bodl svým rapírem do slizu, co se chápal Ainovy nohy. Ale vůči slizovi, co se dal zabít, jen když mu člověk zničil jádro, bodavá zbraň jako rapír vůbec nezabrala.

Sliz ty údery vůbec nebral v potaz, pokryl Ainovi kotník a jeho bota začala měnit barvu, jak se začala rozpouštět.

„Au?! Zatraceně! Pálí mě ruka?!”

Co se týče té dívky, nějak ji zabili a pak pokročili k tomu, že jí vstoupili do těla a snědli ji zevnitř. Ale jelikož Ain zápolil nebo byl na špatném místě, tentokrát ho začal pojídat ještě před tím, než ho zabil.

Ainova ruka a část paže, kterou sliz pokrýval, se začala rozpouštět a zaněcovat, rudla a černala, jako kdyby mu na to vylili kyselinu. A Ain ječel, jak se ho ze sebe snažil dostat.

„Ale! Dělej něco!”

„A co...”

Sliz sebou při bodnutí Cloudovým rapírem ani netrhl a nebylo možné, aby se ho chopil holýma rukama, a tak požádal o pomoc Ala. Ale ani on neměl jak toho sliza odtrhnout.

„Ehm, jak se vypořádat se slizy...”

Zatímco Al a ostatní na sebe pokřikovali, Feim se šacovala a snažila se ve své róbě najít něco, čím by tu situaci vyřešila.

Pohled jí opakovaně sjížděl k Lorenovi a Loren si toho byl vědom, ale nic neřekl, protože se ho na nic nezeptala. A tak v tichosti sledoval Aina, zatímco Cloud a Al přešlapovali kolem něj. Ale po chvilce si povzdechl, podíval se na Feim a ukázal na pochodeň, co držel nad hlavou.

Feim přemýšlela, co tím myslel, ale nakonec se zdálo, že ji něco napadlo, neboť ze své róby vytáhla malou lahvičku, proběhla kolem Aina a ostatních a nalila hustý obsah lahvičky na tělo mrtvé dívky a také ho rozptýlila kolem.

„Aine! Zadrž dech!”

Když Feim zakřičela své varování, roztříštila vedle sebe lucernu.

Kusy lucerny se rozlétly do okolí a oheň, co planul uvnitř, se rozšířil na tělo a rozhořel se na velký plamen.

„Feim?! Co to děláš?!”

„V hodinách jsme se učili, že se slizu ovinutého kolem těla můžeme zbavit jen tak, že ho spálíme!”

Pálení slizu bylo známo jako jedna z nejefektivnějších metod, jak na ně.

Někdy v závislosti na druhu to nezabralo tak dobře, ale většina slizů oheň nenáviděla, neboť většina jejich těl se skládala z vody.

To, co Feim nalila na tělo, byl olej.

Byl to olej, co se lil do luceren. A vyráběl se tak, aby obzvláště dobře hořel.

Ten oheň, co se začal šířit, začal spalovat i sliza, co byl omotaný kolem Aina.

Jak se začal zvedat černý dým a puch, zdálo se, že si sliz buď uvědomil, že hoří, anebo pocítil bolest, neboť začal od Ainova těla ustupovat.

Ale ani Ain z toho nevyšel bez zranění, neboť byl blízko plamenům a horku.

Odvrátil tvář od dýmu a pachu spáleného slizu, ale na těle se mu začaly dělat spáleniny.

Ovšem vyčkával na příležitost, až slizův úchop ochabne, a pak se mu podařilo vyprostit paži a nohu a odkoulet se z místa. Kašlal a dával si pozor, aby zaštítil svou spálenou paži.

„Jsi v pořádku, Aine?!”

„Sakra! To bylo strašné!”

„Ošetřím tě léčivy a obvazy, protože si chci pořád šetřit léčivé božské umění.”

Ain se dostal ze situace, kdy by se stal kořistí slizu, ale nebyl v dobrém stavu.

Boty měl děravé a levou paži, kterou držel štít, měl oteklou a celou spálenou.

A kvůli plamenům měl na tváři a krku lehké spáleniny. Al mu to začal ošetřovat a obvazovat.

„Jak bys oznámkoval to, jak se v té situaci zachovali, Lorene?” zeptala se Lapis, co to celé sledovala v tichosti, zatímco se mu stále tiskla k pasu.

Loren o tom chvilku přemýšlel. Pochodeň držel stále nad hlavou a odpověděl: „Jako dobrodruh nejsem tak zkušený, takže...”

„A co jako žoldnéř?”

„Asi to bylo v pohodě? Obzvláště to, jak ten oheň bez váhání hodila.”

Slizové byli vůči fyzickým útokům celkem odolní.

I když jim člověk rozdrtil, odsekl nebo odtrhl část těla, netrhlo to s nimi, neboť necítili bolest.

Pokud člověk neměl jak jim přesně zničit jádro, bylo běžné, aby se situace zvrtla v to, co předvedli Ain a Cloud.

A aby se tomu zabránilo, bylo třeba je rychle vymýtit. A jedním takovým způsobem bylo je zabít ohněm.

Pokud družina měla mága, co mohl použít spoustu kouzel, šlo se spolehnout na magii. Ale pokud měli mága, co mohl použít jen pár kouzel, podobně jako v žoldnéřské skupině, v které byl členem Loren, nebo pokud nastala situace, kdy tam nebyli žádní mágové, obvykle měli jedinou možnost, a to slizy spálit.

A pokud sám člověk nebo někdo z jeho kolegů byl ve spárech sliza, jediný způsob, jak ho z něj stáhnout, bylo popálit toho dotyčného spolu se slizem.

I kdyby jste se pokusili rozdrtit jádro, mohli jste nakonec zranit člověka, na kterého sliz útočil. A sliz by si pak našel cestu do těla skrz to zranění.

Jeden z důvodů, proč Loren držel v ruce nůž a nad hlavou pochodeň, bylo to, že kdyby se k němu přisál sliz, okamžitě by mu mohl nožem rozdrtit jádro. Anebo kdyby nemohl, popálit ho pochodní.

Loren věděl, že ten velký meč, co měl na zádech, by proti slizům nebyl co platný.

„Nebylo by lepší, kdybychom to vzdali a zamířili zpět?” navrhl Loren, když viděl, v jakém byl Ain stavu a kolik léčiv a obvazů na sobě měl.

Ale když Ain zakroutil hlavou a Cloud na něj zahlížel, stáhl se.

„Už jsme ti řekli, že jdeme až na spodní podlaží!”

„To jsem slyšel, ale co světlo? Máte náhradní lucernu?”

Jak to Loren řekl, Cloud se podíval na hořící tělo dívky a slizu. A při pohledu na střepy jejich lucerny, co byly rozeseté kolem, si uvědomil, že přišli o zdroj světla.

Loren si myslel, že rozbít lucernu, aby zapálili oheň, byla celkem násilná metoda. Ale věděl, že Feim neměla moc času, aby lucernu otevřela a přemístila plamínek. Takže si nemyslel, že by ji měli obviňovat z toho, že ji hodila na zem, ale zdálo se, že Cloud si myslel něco jiného.

„Hej, co budeme dělat? Ještě před sebou máme dlouhou cestu?!”

Jak se Cloud s pochmurnou tváří přiblížil k Feim, ta se po ostatních rozhlížela s rozpačitým pohledem na tváři.

„Nemáme žádné náhradní lucerny?”

„Já jednu mám. To nic Cloude, jsme v pohodě.”

Al zachytil plamínek, co za puchu planul na dívčině těle, a rozžal náhradní lucernu, co vyndal.

Jak družina získala zdroj světla, zdálo se, že se jim ulevilo, ale obrátili pohled k hořícímu tělu.

„Jedna z nich tady skončila.”

„Problém je, jestli zamířili zpět nebo pokračovali dál... Podle Parminy povahy si myslím, že pravděpodobně mířili dál.”

„Je s nimi Klaus, ale na druhou stranu je to jenom proktor. Pokud nic neřekl, Parme určitě pokračovala dál.”

„Co budeme dělat?”

Po Cloudově otázce Ain chvíli přemýšlel, zatímco si mnul zraněnou paži. A nakonec pevně prohlásil: „Půjdeme dál. Nemůžeme se vrátit jen po takové maličkosti.”

„Všichni budeme mít kvůli slizům v ruce olej a troud. A i když spatříme Parminu družinu nebo Klause, nepřiblížíme se k nim.”

„Zrovna teď tu máme pěkný ohýnek, tak si plamen vezměme odtamtud.”

Sliz, co na ně zaútočil, planul spolu s tělem a svíjel se na podlaze. Jeho pohyby byly čím dál pomalejší.

Ain a družina se rozhodli, že bylo v pořádku ho tak nechat, a začali si zapalovat troud z plamenů na těle.

„Tentokrát ponesu lucernu já. Pokud se tahle rozbije, jsme vyřízení, takže to mějte na paměti.”

„Pokud si budete myslet, že jste v nebezpečí, spalte to. Jasné. Aine, pokud to bolí, podepřu tě?”

„Jsem v pohodě.”

Ain se rozhodl odhodit štít, neboť byl tu a tam rozežraný slizem. A kromě toho byl i ohořelý.

Vzali by si vybavení od té dívky, ale Feim už všechno spálila a nezůstalo tak nic užitečného, co by si mohli vzít.

„Feim, poznač na mapě tuhle oblast. Jen pro jistotu. Až oheň zhasne, ostatní slizové pravděpodobně všechno sní, ale až se dostaneme zpět na povrch, stejně to musíme nahlásit.”

„Dobrá.”

„Dobře, pojďme.”

Po Ainově zvolání se družina dala do pohybu.

Jak se je Loren vydal následovat, uvědomil si, že Lapis, co se k němu stále tiskla, ho tahala za rukáv. A tak na ni shlédl.

„Lorene, nalezení příležitosti nechám na tobě.”

„Příležitosti? Jaké příležitosti?”

„Takové a makové. Například jak se odtrhnout od téhle družiny.”

Lapis bez váhání navrhla, aby zakázku vzdali, a dívala se na záda Aina a ostatních, co kráčeli před nimi.

„Nemáš v plánu s nimi zemřít, že ne?”

„No, ne... ale bez nich se nedostaneme do našeho cíle, ne?”

„Vyjde to. Jen to nech na mě, Lorene,” řekla Lapis sebevědomě.

Lapis řekla, že nějaký způsob existoval, a tak určitě měla nějaké eso v rukávu. Ale když ho použijí, znamenalo to, že Aina a jeho družinu opustí a vydají se po svých.

Loren si povzdechl, že na něj Lapis naložila zodpovědnost takovou šanci najít. A začal o tom přemýšlet.

-----------------------------------------------

~ Příliš bujná fantazie teď pracuje proti mě. Fuj tajksl. Takhle umřít... Ovšem naskýtá se otázka, co ostatní z dívčí družiny? Podařilo se jim utéct anebo už taky skončily jako potrava pro sliz? ~ 

Hlavní stránka novely

<Předchozí>...<Následující>