ZW - kapitola 40

Část 3 (Hishigami Mai)

Venkov se všemi těmi youkai mohl být otravný, ale velká města byla jen stěží dokonalá. Byla tak přeplněná a plná nezdravých zplodin a chemikálií. A to navzdory tomu, že to byla oblast naprosto pozměněná k životu lidí. Mohla jsem si akorát představovat, že lidé se prostě vyžívali v odkrajování vlastního života.

Vešla jsem do franšízové kavárny a policejní detektiv s pochmurným výrazem na tváři na mě mávl z místa vzadu. To, co dělal, se počítalo jako práce, takže jsem mohla akorát závidět, jak snadné to měli veřejní činitelé.

Ale i tak se zdálo, že kvůli těm několika zásahům z lovecké pušky měl trochu ztuhlé pohyby.

Ale dle „našeho” standardu se tohle ani nepočítalo za zranění. A také se mu dostalo lékařské péče pokryté z daní ostatních, takže stejně říkám, že to měli celkem snadné.

„Co to máš za pití?”

„Co na tom záleží? Jen tak mimochodem... co to je za ohoz? Tílko a šortky? Zapomněla jsi, kolik ti je? Vypadáš jako naprostý idiot. Vypadáš jako vysokoškolák, co se ledabyle dostal na univerzitu přes zvláštní přijímací zkoušky a pak nedokázal udržet krok s výukou.”

„Pokud by tohle nosili skuteční idioti, pak by jim nebylo pomoci. Ale pro ty, co nejsou idioti, to funguje jako praktická kamufláž.”

„Aha. Takže o čem jsi chtěla mluvit? Rychle to vyřešme.”

„Ale no tak. Alespoň mi dopřej si trochu postěžovat o svých problémech. Poslední dobou se na mě zaměřilo pár lidí, co jsou vážně jak osiny v zadku. Vůbec to není zábava. Ach, já vím. Mohl bys mi třeba pomoct to s nimi vyžehlit?”

„U tebe je dané, že to bude tvoje vlastní zatracená chyba. Nenávidím, že takového člověka jako ty nemůžu zatknout. V policejní organizaci je prostě až příliš mnoho děr. Takže kdo se na tebe zaměřil? PSIA?”

„MI6. CIA. Ach, a Evropské bezpečnostní síly.”

„To je jasně mnohem víc, než co může zvládnout japonská policie!! Co jsi k čertu provedla?! Ne, počkat... ne!!”

„Chceš to vědět? Chceš, že? No, doslechla jsem se, že v Evropě sestavili systém, co využívá Succuby, a tak jsem se rozhodla se na to podívat. Ten systém byl tak chabě vytvořený, že to vypadalo, že ho navrhl hlupák. Důstojníci, co toho Succuba kontaktovali, byli vlastně—...”

„Přestaň!! Prosím, zadrž! Nechci skončit jako nějaká ubohá oběť poté, co jsem vyslechl něco, co jsem neměl!!”

'Ale no tak.'

'A zrovna jsem se dostávala k té dobré části.'

„Proč vy dvě sestry vždycky ničíte hranice logiky...?”

„Och? Uznávám, že já to dělám, ale myslela jsem si, že moje mladší sestra je trochu víc normální.”

„Co je normální na nezletilé, co se ukáže na místě činu každé záhadné vraždy? Z oddělení životní bezpečnosti jsem dostal spoustu stížností. Neustále mi říkají, abych nenechal dítě koukat na něco takového a řešil ty případy sám. ...Nevím, jak se to k nim doneslo, ale dokonce si na mě stěžovala zásahová jednotka.”

„Proč do toho prostě nepraštíš a neoženíš se s ní?”

„To jsi naprosto neobeznámená s konceptem kontextu?! A máš vůbec nějaké ponětí, co to jsou japonské zákony?!”

„Ach, správně. Ohledně té mojí sestry.”

„Zase kontext, prosím...”

„Řekla, že si ode dneška máš vzít týden placené dovolené.”

„Proč?! Nemám ponětí, o čem to mluvíš!”

No, to mě moc nepřekvapilo. Moje sestra věděla, že po něm chce až příliš. A proto mě použila jako prostředníka, co měl tuto zprávu vyřídit.

„Tady mám pár lístků. Jeden pro mě, jeden pro tebe a jeden pro moji sestru. To jsou celkem tři. Na tyhle lístky máme ubytování zdarma v hotelu ve vesnici Fuuka, to je Intelektuální vesnice. Máš tam hned vyrazit. Rozumíš?”

„...Tohle zkrátím. Co se stane, když tě prostě budu ignorovat?”

„Touhle mokrou utěrkou tě připravím o vědomí a nacpu si tě do cestovní tašky. Ale pak si nebudeš moct zavolat do práce a vzít si placené volno, takže možná přijdeš o práci.”

-----------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>