ZW - kapitola 41

Část 4 (Jinnai Shinobu)

Poté, co jsem se vypořádal s těmi problémy v koupelně, jsem se stáhl zpět do svého pokoje.

V pokoji naplno běžela klimatizace a z nějakého důvodu tam byl roztažený futon a na něm ležela Zashiki Warashi.

„...Co to děláš?”

„Nemyslíš si, že to je nefér?” Zashiki Warashi se na mě podívala s naprosto vyrovnaným výrazem. „Nedávno ses nachladil, Shinobu. A kdopak tě to opečovával, než ses uzdravil? Z větší části já. Není to fér. Vůbec to není fér. Nemyslíš si, že je nefér chovat se ke mně nevlídně poté, co jsem se já k tobě chovala tak pěkně?”

„...Ale jak jsi ždímala ten mokrý ručník, přišla jsi mi dostatečně šťastná. Myslel jsem si, že tu tvoji nabídku můžu stejně dobře přijmout.”

„Vždycky jsi tak protivný, ale když jsi nemocný, najednou tak posloucháš. Je to, jako kdyby se z tebe ve chvilkách slabosti stalo zase dítě. Tak nějak se mi to líbí. Začínám si přát, abys měl rýmu celý rok. He he... He he he he he.”

'Neříkejte mi, že tahle youkai, co má mému domu přinést štěstí, se vždycky poflakuje kolem a snaží se mě oslabit.'

„Ale tohle je naprosto něco jiného. Aby to bylo fér, musíš mi mou laskavost oplatit. Taky chci, aby ses o mě staral, dokud se neuzdravím.”

„...Akorát sis pomyslela, že ta kaše, kterou jsi mě krmila, vypadala chutně, ne? A youkai je zatraceně těžké zabít, takže pochybuju, že se vůbec můžeš nachladit.”

„Och, na to jsem nezapomněla. Pokud si pamatuješ, zrovna před chvílí jsem se svlékla a koupala se ve studené vodě.”

„Ech?! To chceš říct, že to měla být předzvěst?!”

Usoudil jsem, že bylo nejlepší s ní spolupracovat, a tak jsem šel pro ručník a lavor s vodou.

Zashiki Warashi zavinutá ve futonu řekla: „Chci vanilkovou zmrzlinu.”

„Přijdeš mi dostatečně zdravá.”

„Vyfoukej mi ji.”

„Takhle to nefunguje. To se dělá u horkého jídla.”

Zashiki Warashi se tvrdošíjně odmítala posadit, a tak jsem ji musel zvednout a podpírat jí horní půlku těla, zatímco jsem ji po lžičkách krmil mléčným výrobkem.

Úkoly na letní prázdniny jsem měl už hotové a neměl jsem co jiného na práci, takže mi na tom vážně nesešlo. Jen jsem doufal, že mě Yuki Onna zase nesledovala s tím podivným pohledem v očích.

Zashiki Warashi z nějakého důvodu přepnula televizi na výchovný program.

Pak řekla: „Myslím, že mě to po půl hodině omrzí.”

„Napadlo mě to.”

„Ale jelikož se zdá, že mě chceš tak moc opečovávat, dokud nebudu zase zdravá, budu v tom pokračovat po zbytek dne.”

„A takhle to s tsundere nefunguje.”

A pak začal zvonit můj pochroumaný starý mobil s rozbitým fotoaparátem.

Zashiki Warashi vypadala trochu rozladěně, ale já musel dát prioritu telefonu.

Volala Madoka, moje podivná krásná spolužačka, co bydlela v Sanatoriu.

„Shinobu, pojďme do hotelu.”

„Copak, Madoko? To se tvoje morálka naprosto rozpadla?”

„Aha ha ha ha ha. Promiň, půjdeme ve skupině. Mám lístek navíc, takže mě napadlo, jestli nechceš jít taky.”

'...Ne, i tak si myslím, že to je celkem vážná věc. Jsi si jistá, že se celá nerozpadla? No, možná tu ideu „školních letních prázdnin” brala až moc zlehka.'

'A zase z jiného konce, kdy jsme se s Madokou tak sblížili???'

„Kde je ten hotel? Na pláži? V horách?”

„Někde daleko.”

„To mi vyhovuje. Půjdu přesvědčit rodiče, tak mi řekni, kde a kdy se sejdeme.”

Poznamenal jsem si nezbytné informace a zavěsil jsem. Přesvědčit rodiče... no, pochyboval jsem, že to bude snadné, ale musel jsem to zkusit. Tohle byly přece jenom letní prázdniny. Cítil jsem, jak se ve mně vzdouvala zbytečná moc.

A pak jsem si všiml, že ke mně Zashiki Warashi vzhlížela z futonu, jako kdyby chtěla něco říct.

„Není fér.”

„Co?”

„Shinobu, o férovosti se toho musíš ještě hodně učit. A tak chci jet taky.”

„Myslím, že řekla, že má jenom jeden lístek navíc. A vsadím se, že u takové buržoastky jako Madoka bude absurdně drahé přidat další lístek.”

„Zapomínáš, že youkai se tradičně berou hodně jako lidé, ale že k takovému chování není žádný zákonný základ?”

„To nechápu.”

„Pokud budeš trvat na tom, že jsem tvoje domácí zvířátko, můžu tam zůstat zadarmo.”

'...Copak... nejsi smutná... z pomyšlení, že by se k tobě chovali takhle?'

Cítil jsem nesmírné nutkání to okomentovat, ale ta Zashiki Warashi se pravděpodobně jen nudila. Ten úvod ke studené koupeli a opečovávání, dokud se neuzdraví, byl celkem nucený. Očividně jen chtěla, aby se stalo něco vzrušujícího.

Ale říkalo se, že když Zashiki Warashi opustí svůj dům, stane se něco špatného. Rozhodl jsem se, že bude nejlepší ji nechat, aby upustila trochu páry, než ji náš dům skutečně omrzí a vydá se do světa.

-----------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>