ZW - kapitola 61

Část 24 (Zashiki Warashi – Yukari)

'Schéma hotelu?'

Schéma hotelu muselo být všude. Například v každém pokoji na dveřích. Pokud jsem si to správně vybavovala, byla tam hostům vyznačená úniková cesta pro případ různých pohrom. Nebylo ze zákona nutné je tam vyvěšovat, ale zdálo se, že to byl standard.

A kromě těch map únikových cest se často vyvěsovala jiná schémata, aby ukázali cestu do restaurace nebo k jiným službám.

Ale...

Ta schémata nemusela být dokonale přesná. Mapy únikových cest například musely ukázat akorát cestu k únikovým východům. Mohly se u toho vypustit části dlouhé chodby a podobně. Schémata a mapy, co byla vytvořená přesně, budou pravděpodobně vzácností.

„Schéma u recepce?”

„Správně. Na zdi za ní visel obrovský nákres. Pokud jako součást Paketu použili něco, co odpovídá hotelu, musí to být to.”

„Ale nemáš ponětí, kolik je v budově hotelových schémat. Co třeba mapy s únikovými cestami nebo průvodcovské mapy? V letácích mohou být také nákresy. Kvůli čemu jsi si tak jistý, že to je ten diagram na recepci?”

„Myslím si, že Hyakki Yakou ví o této situaci hodně věcí, co my nevidíme. A pravděpodobně to jde ještě dál, než co si představuju.” Shinobu se široce usmál a zamířil k hale s výtahy. „Ale jednu věc nevidí dokonce ani Hyakki Yakou. Paket Zashiki Warashi na mě měl vliv. A ten Paket ti ukazuje neblahou budoucnost. 'A proto naprostý amatér jako já ví něco, co Hyakki Yakou neví.'”

„Viděl jsi něco v budoucnosti?”

„Všiml jsem si něčeho, co mi přišlo divné a co je možná skutečnou podstatou problému.”

„Takže říkáš, že když se od teď stane něco dobrého, je to díky mě.”

„Radši bych se poklonil Hyakki Yakou, než abych to řekl.”

Sjeli jsme výtahem dolů do přízemí. Když jsme dorazili, na recepci nikdo nebyl. A opravdu, zeď za recepcí pokrýval obrovský ozdobný nákres hotelového přízemí. Vypadalo to, že někdo zarámoval dřevěnou desku pokrytou papírem.

'Ale ne.'

Když jsem přišla blíž, všimla jsem si, že na nákresu byly tu a tam stříkance. Viděla jsem rudé tečky, co vypadaly jako krev. Možná to odpovídalo tomu, co se dělo v hotelu.

Ale...

Bylo by příliš naivní si myslet, že na vyřešení celé situace stačilo jen ten nákres rozbít. Bylo to, jako snažit se zastavit načasovanou bombu sekem z karate.

O to víc to platilo, když tento Paket sestavili Hyakki Yakou.

„Takže čím tě tento nákres upoutal?”

„V předpovědi, co mi Paket dal, 'tohle nebyl ten nákres, co jsem viděl',” řekl Shinobu. „Tehdy jsem si toho moc nevšímal, protože jsem nacházel jednu mrtvolu za druhou, lidi, co jsem znal. Ale jakmile jsem se zklidnil a znovu na to pomyslel, vzpomněl jsem si. Ten nákres, co tu visel, nebyl tenhle.”

Shinobu přelezl pult recepce a zamířil ke stěně za ní. Natáhl se po tom velkém nákresu, u kterého se zdálo, že zakrýval nějakou malbu, a sundal ho.

A za ním bylo...

„To je...”

„To je nákres našeho domu,” řekl Shinobu.

Správně. Byl to nákres doškového domu v japonském stylu, co jsem momentálně chránila.

'Takže tohle je to, co Shinobu v té vizi viděl?'

Ale dopadlo to tak, že ani to nebylo správně.

„Ani tohle není to, co jsem viděl.”

A pak ten nákres odstranil. A pod tím byl třetí. U tohohle jsem měla pocit, že ho Shinobu nepoznával. S největší pravděpodobností by ho nepoznal žádný z hostů hotelu. Ze všech lidí tady jsem pravděpodobně byla jediná, kdo věděl, co to bylo.

„...To je staré velitelství Hyakki Yakou.”

„Takže to jde dozadu. Zashiki Warashi, tohle je tvoje historie. Pokud odstraním tento, pravděpodobně najdu nákres domu, co jsi chránila předtím. A když půjdeme historií dopředu, nákres na vrchu byl nákres tohoto hotelu. Chápeš, co tím myslím?”

„Snaží se mě přesunout z tvého domu do tohoto hotelu?”

„Nemám ponětí, jestli to mohou udělat proti tvé vůli, ale když uvážím, co Hyakki Yakou chce, s největší pravděpodobností to je jejich konečným cílem. Když tě to naprosto natáhne do Paketu, možná tě to vytáhne z našeho domu.”

„Ale tohle...”

„Takže sis toho všimla?” Shinobu mluvil pomalu, jako kdyby si za pochodu urovnával myšlenky v hlavě. „Jsi youkai, co putuje od domu k domu. A má se za to, že ovládáš štěstí domu, ve kterém momentálně přebýváš. 'Ale to není přesné'. Dům, co Zashiki Warashi opustí, upadne. A účinky Zashiki Warashi přetrvají i poté, co ten dům opustí. Jinými slovy máš na Hyakki Yakou stále přímo negativní účinek. Nemám ponětí, kde je velitelství Hyakki Yakou, ale pokud máme něco, co na tebe může mít přímo vliv, 'můžeme na velitelství Hyakki Yakou zaútočit bez ohledu na to, kde jsou. Stejně jako se oni pokusili ovlivnit nás, když na hotelové schéma umístili ty rudé tečky.'”

Jeho argumentování bylo možná rozumné.

Když by se to zakládalo na zákonech youkai a ne na zákonech fyziky, jeho argumentování možná bylo rozumné.

Ale...

„To nebude fungovat.”

„?”

„Tady to nebude fungovat. Nemáme tu dost, abychom proti Hyakki Yakou udeřili.”

Ano.

Věděla jsem o fatální slabině v Shinobuově únikovém plánu.

„Velitelství Hyakki Yakou je už dávno ztracené. To díky tomu, že si udělali až příliš mnoho nepřátel. Teď jako velitelství pravděpodobně používají naprosto jiné místo. Jinými slovy 'nenajdeš srdce Hyakki Yakou, když půjdeš zpět do minulosti. Srdce Hyakki Yakou leží v budoucnosti, takže je mimo náš dosah.' Hyakki Yakou má s největší pravděpodobností v plánu mě přemístit do tohoto hotelu a pak přes schéma hotelu pověsit schéma jejich nového velitelství, aby mě přesunuli tam!”

Když jsem to Shinobuovi řekla, nedívala jsem se mu do tváře. Měla jsem svůj tip, jak se tvářil, ale nepodívala jsem se. Pokud to přece jenom byla jediná naděje, kterou jsme měli, a pokud to bylo eso v rukávu, co měli Shinobu a ta osoba, co mu ty informace poskytla, pak naším jediným osudem bylo...

'Vwaach?!'

'Proč je...'

'tady?!'

Vědomí se mi začalo trhat. Vycházelo to z pravé strany recepce. Chodba, co vedla pryč, byla obklopená tlumenou temnotou. Světla stále svítila, ale teď bylo příliš temno na to, aby bylo vidět nějak dál a na celou oblast padla jasně podivná atmosféra. Byla jsem youkai, takže mě nebylo tak snadné zabít, ale kvůli tomu, co jsem tam spatřila, jsem se chvěla dokonce i já. Přišlo mi to neblahé. Bála jsem se. Tenhle pocit už jsem dřív cítila. Po té době, co jsem na tom místě strávila, jsem to dobře znala.

Hyakki Yakou.

Existence, co byla ještě deviantnější než prostá smrtící youkai.

Ta žena, co toho muže bodla vidličkou, si svou kamufláž zachovala i poté, co začala jednat. To bylo už tak dost strašlivé, ale tohle bylo na úplně jiné úrovni. Tohle byla masa strachu, co v člověku vytvářela novou představu o tom, co to je „ryzí” strach.

Zatímco mi tělo smáčel pot, zaslechla jsem prostý elektronický tón. Bylo to, jako kdyby na ten moment někdo čekal. Vycházelo to z předmětu, co měl Shinobu v ruce a co vypadal jako nevkusný mobil. Shinobu musel mít ponětí, kdo to byl, neboť jak ten hovor vzal, vypadal nervózně.

Slyšela jsem, jak z toho zařízení vycházel hlas mladé dívky.

Ale vážně to mluvila dívka?

„Vidím, že ses dostal k jádru tohoto problému.”

„Díky tobě.”

„Pravděpodobně máš jenom pár minut, než se k tobě dostane uživatel Magie nemoci. Nezajímá mě, co do té doby budeš dělat, ale bez ohledu na to, co s těmi diagramy uděláš, nemůžeš se ke mně dostat.”

„Takže to beru tak, že když zničím ty hotelové diagramy, že to Paket nezničí.”

„Pokud to uděláš, akorát způsobíš, že se hotel zhroutí s tebou uvnitř. Ale rám je masivní a sklo neprůstřelné, takže bude obtížné to zničit.”

„Co když zničím schéma staré vily Hyakki Yakou?”

„Ta vila už dávno vyhořela do základů. Je možné, že poničíš nějakou budovu, co s tím nemá co dělat a co postavili na tom pozemku, ale ke mně se to nedostane.”

To byla pravda.

Poslední kousek skládačky nebyl v hotelu.

Shinobu potřeboval schéma nynějšího velitelství Hyakki Yakou. Ale to tu nebylo. Jakmile to Zashiki Warashi... totiž mě... plně natáhne do Paketu, moje rezidence se přesune do tohoto hotelu. A pak akorát budou muset pověsit nový diagram, aby svůj plán dokončili. A Hyakki Yakou neměl žádný důvod sem v této fázi ten diagram nosit.

Ale...

„Mám jen jednu poslední otázku,” řekl Shinobu.

Tón jeho hlasu pročísl můj strach a já se kvůli tomu zamračila. Nehodilo se to k situaci. Zdálo se, jako kdyby mu ještě zbývala nějaká naděje.

„V Paketu Zashiki Warashi využíváte schopnosti Zashiki Warashi, aby ji dospělí neviděli a aby informovala lidi o blížících se požárech nebo jiných nebezpečích pro domácnost. A přestavěli jste je tak, aby lidem ukazovaly obrazy neblahých předpovědí smrti, že?”

„Ano. Kvůli okolnostem je můžeme jenom ukázat. A nemůžeme je vidět. Ale ta tvoje tragédie je vytesaná do kamene. Ať jsi viděl cokoli, muselo to být zlé znamení.”

„A to bylo. Nynější situace je na tak složité úrovni, že je nejisté dokonce i to, jestli je ta žena v bezpečí. Vytvořili jste to tak, aby prohrál kdokoli bez ohledu na to, co dělá. Pokud to nezastavím, rozhodně se to stane. Ale na to jsem se neptal,” řekl Shinobu. „Ten váš Paket funguje jenom jednou?”

„Cože?”

„Schéma hotelu je jenom v přízemí. A poté, co jsem zamířil do výtahu, jsem neviděl žádné takové nákresy. Takže chci vědět tohle: budu nucen vidět tu předpověď pořád dokola, dokud zůstanu v přízemí hotelu?”

Nedokázala jsem vymyslet, na co Shinobu mířil.

Nechápala jsem, jak by mu opětovné spatření těch strašných vizí mohlo pomoci uniknout z této krize.

Navzdory tomu nebezpečí, kdy se k nám blížil člen Hyakki Yakou, jsem se soustředila na Shinobua.

„Zatraceně. Celé je to překroucené. Nedokážu vymyslet pořadí událostí. Je to úplně jako tehdy. Zase se blíží předpověď Zashiki Warashi.”

„A jak ti to prospěje?” zeptala se dívka po telefonu. „Jakou pomoc získáš, když spatříš budoucnost, které se nemůžeš vyhnout? Jak jsem řekla, nemůžeš nás zastavit jen s těmi nákresy v hotelu. Chybí ti jeden kritický díl. V co doufáš, že dosáhneš?”

„'Nebyl to tenhle',” vložil se do toho Shinobu.

Síla za těmi jeho slovy ho jen nevyšvihla na stejnou úroveň jako ta osoba z Hyakki Yakou. Nabyl tím kontrolu nad konverzací.

„Nákres, co jsem viděl ve vizi, nebyl nákres hotelu. 'Ale nebyl to ani nákres staré vily Hyakki Yakou'.”

„Cože...?”

„'Ten nákres, co jsem viděl, byl nákres zvláštního osobního letadla ve tvaru V zvaném létající křídlo!' Když to celé skončilo, ten nákres se objevil na ostatních! Ten závěrečný díl tu teď možná neexistuje, ale v budoucnu tu bude. A já jsem budoucnost viděl!!”

Na recepci leželo pero, co lidé používali při ubytování.

Shinobu ho vzal a přiblížil hrot přímo k povrchu recepce.

„Zrovna teď vím jen obecné detaily. Zrovna teď nedokážu vytvořit podrobný nákres. Ale pokud tu scénu znovu uvidím, získám vaši slabinu! Když to nakreslím na stůl, přinesu ten nákres létajícího křídla zpět do přítomnosti!!”

„!! Magie nemoci!!”

Zřetelně jsem cítila, jak se tou tlumenou temnotou, co se šířila chodbou, něco blížilo. Ale něco to drželo zpátky. Něco to zastavilo.

'To se tomu netvorovi někdo postavil?!'

„Řekla si, že pokud ten nákres hotelu zničím, tento hotel se zřítí! A řekla jsi, že pokud zničím starou vilu Hyakki Yakou, možná to zničí novou budovu postavenou na tom samém pozemku. Takže pokud budu mít nákres toho létajícího křídla, můžu zařídit, aby se to letadlo ve vzduchu rozbilo!!”

Ta dívka něco křičela, ale nezdálo se, že by ji Shinobu poslouchal.

Tělem se vrhl vpřed.

Očima sledoval něco, co tu velmi jasně nebylo.

-----------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>