Část 21 (Jinnai Shinobu)
Zatímco jsem čekal na výtah v chodbě, hrál jsem si se satelitním telefonem, co mi ta žena dala.
Anténu měl nesmírně tlustou a tělo masivní. Vypadalo to víc jako velké rádio než jako mobil. 0015. Poté, co jsem naťukal čísla, co mi řekla, že to odemknou, jsem dokázal říct, že se to celkem snadno používalo. Dalo se z něj volat a posílat emaily. To bylo celé. Nemělo to ani funkci poznámek. Ale musela být ten typ, co vymaže jakékoli záznamy, neboť schránka byla prázdná.
Otevřel jsem adresář a našel jsem pár čísel.
Žádné z těch jmen nevypadalo jako jména lidí. Ani to nevypadalo jako názvy firem. Vypadalo to spíš jako názvy skupin nebo organizací, ale žádnou jsem nepoznával.
Posunul jsem kurzorem na jednu z nich.
Jméno tohoto čísla bylo Hyakki Yakou.
Poslední ze „zainteresovaných stran”.
Pochyboval jsem, že i s tímto satelitním telefonem je budu moct kontaktovat opakovaně. Pokud mi zavěsí, s největší pravděpodobností bude se vším konec. Všechno záviselo na tom prvním hovoru. Pokud si budou myslet, že jsem jen malého důsledku, zmizí mi tato poslední nepatrná naděje.
Ale...
Nikdy jsem se nesetkal s touto osobou (?) uvedenou jako Hyakki Yakou.
A...
Pokud jsem měl nějaké spojení s někým, s kým jsem se nikdy nesetkal, napadala mě jenom jedna věc, z které mohlo toto spojení vycházet.
Přece jenom...
Nebylo nezbytně nutné, že to setrvávalo na jednom místě. Nemělo to žádného jasného majitele. Vždycky tu byla možnost, že vás to opustí. A jelikož bylo dobře známo, co se při takové možnosti stane, pravděpodobnost této možnosti nemohla být zase až tak nízká.
A tak bylo naprosto možné, že Hyakki Yakou a já jsme měli spojení.
„...”
Palcem jsem setrvával nad tlačítkem volání.
Váhal jsem.
Ale nakonec jsem ho zmáčkl.
Nevyzvánělo to. Normálně by to s největší pravděpodobností vyzvánělo, ale někdo na druhém konci to vzal, než to vůbec mělo šanci vyzvánět.
„Haló,” řekl někdo, co zněl jako školačka na základce.
Ale její hlas v sobě nesl eleganci, co se k takovému věku nehodila.
Nikdy jsem se s ní nesetkal, ale měl jsem pocit, jako kdybych už její hlas slyšel... a pak jsem si uvědomil, že jsem ten stejný hlas nedávno slyšel v tom videu na telefonu.
„Nemusíš předstírat, že jsi Hishigami Mai. Už vím, že ten telefon opustil její držení.”
'Věděla to'.
Bylo to prostě tím, že to předvídala? Nebo že to zařídila tak, aby se to stalo.
„Vím, jak jsme spojení.”
„To je vše, o čem si přeješ mluvit?”
„Zashiki Warashi,” řekl jsem.
Rozhodl jsem se jít rovnou k věci a ne se pokoušet o nějaké triky.
Hádal jsem, že náhlý šok z toho vědomí způsobí největší dopad.
„Zashiki Warashi je youkai, co chrání konkrétní dům, ale není zaručeno, že zůstane na jednom místě. Přece jenom je dobře známo, že domácnost, kterou Zashiki Warashi opustí, upadne. Nemám ponětí, v jakém domě dříve... tedy Yukari přebývala. Jen jsem prostě předpokládal, že byla vždycky u mě doma. Ale je možné, že dříve bydlela u tebe.”
„Je to problém?”
„Vím, co se mi zrovna před chvilkou přihodilo. Dokonale to dává smysl. Zashiki Warashi má následující schopnosti: 1. Dospělí ji nemůžou vidět. 2. Poskytují neblahé předtuchy ohledně požárů a jiných nebezpečí své domácnosti.”
Na druhou stranu moji prarodiče naši Zashiki Warashi bez problémů vidí a nikdy jsem neslyšel nic o tom, že by předpovídala požár.
Ale...
To byl problém s naší konkrétní Zashiki Warashi. Tato fakta se vztahovala na jejich druh jako celek.
„Dokáží přepsat informace, co lidé vidí, a poskytují informace ohledně nadcházejících nebezpečí. ...To dokonale sedí na tu iluzi, co jsem viděl. Co se v tomto hotelu stalo? Pokud je pravda to, co mi řekla ta žena, co mi dala tento telefon, všechny zdejší pracovníky vyměnili. Vytvořila jsi Paket, abys tu Zashiki Warashi získala, že?”
„To je všechno, co víš?”
„Cože?”
„Ptám se, jestli to je rozsah tvých znalostí. Pokud ano, pak je mi líto říct, že nevidím žádný důvod, proč bych v této konverzaci musela pokračovat.”
„Pokud bylo tvou nejvyšší prioritou vylákat Zashiki Warashi do tohoto hotelu...”
Zatímco jsem mluvil, přemýšlel jsem, až se mi z hlavy kouřilo.
Ale nestačilo to.
Už teď jsem měl plné ruce práce. Ale pokud se rychle nevzpamatuju, přijdu i o tu tenkou nitku naděje, co tento hovor představoval.
„Kupón na ubytování v tomto hotelu jsem dostal přes Madoku. To mi přišlo divné. Určitě jsi měla nějaký jiný způsob, jak ho dát přímo Zashiki Warashi.”
„Promiň, že to říkám—...”
„Přišlo mi divné, že bys použila takovou nepřímou metodu. Za jedno to znamená, že jsi přesně věděla, že se prohlásí za domácí zvíře, aby mohla jít se mnou. Ale to nebyl jediný důvod. Pokud s takovou přesností dokážeš lidi ovládat, měla bys být schopná Zashiki Warashi vylákat do hotelu, aniž bys do toho zatáhla Madoku a mě. A to znamená,” na okamžik jsem se odmlčel. „'Naschvál jsi sem přivedla Madoku a mě. Že jsme tady, nemá žádnou spojitost se Zashiki Warashi.'”
V duchu jsem uvažoval, jestli to stačilo.
Ale neměl jsem čas všechno pečlivě promyslet. Pokud bych zmlkl, ta dívka by zavěsila. Ale pořád jsem měl pocit, že jsem se k něčemu blížil.
„A kvůli tomu padá podezření i na jiné hosty než Madoku a mě. Je jenom náhoda, že tu také jsou? Možná mezi námi všemi existuje nějaké běžné pojítko? Já a Madoka máme společného jen málo. Za předpokladu, že nás nevybrali jen kvůli tomu, že chodíme do stejné třídy na stejné škole, mě napadá jen jedna jiná možnost. ...Oba jsme byli zapletení do incidentu s youkai v Sanatoriu.”
„Naznačuješ, že i ostatní hosté mají silnou spojitost s Pakety nebo youkai?”
„Nemám na to žádný důkaz, ale pokud by to bylo třeba, mohl bych ho najít.”
„Co bychom mohli chtít z toho, že jsme vás všechny svolali na jednom místě?”
„Shromáždili jste skupinu lidí, co překonali nějaký incident, kde šlo o youkai, a pak jste způsobili podivný fenomén, co se soustředil okolo té Zashiki Warashi.”
Ta iluze.
Kromě té přesnosti jsem hned teď v tom podivném fenoménu neviděl žádnou finanční hodnotu.
Ale to nebyl ten problém.
Na tom konkrétním fenoménu nezáleželo. V tomto hotelu existovalo něco, co tomu přidávalo na hodnotě.
„Děláš toto. Chceš celý hotel zahrnout do Paketu Zashiki Warashi a pak nás snadno porazit a zabít. To by byl pro tebe úspěch. Předpokládám, že to je otázka flexibility. Když ukážeš, že tento Paket je něco jako nevyhnutelná černá díra, co spolkne dokonce i lidi, co se vypořádali s různými incidenty, 'přiřkneš svému Paketu cenné značkové pojetí.'”
Správně.
Bylo to to samé jako Intelektuální vesnice, co posilovala značkové pojetí svých plodin tím, že využívali špičkovou technologii, aby vytvořili jasnou představu venkovské oblasti.
Hyakki Yakou dělalo to samé.
Dali dohromady tento plán, aby zvýšili hodnotu svých youkai produktů.
Ovšem nevěděl jsem, jestli vlastně působili v koupi a prodeji nebo jestli zakládali výrobní techniky a zkoumali prostředky aplikace.
„...Takže jsi to vymyslel až sem,” řekla dívka.
„No ano.”
„Ale pořád vidím jen malý smysl v této konverzaci pokračovat. Nepřiměl jsi mě naprosto změnit názor. Možná to je užitečné pro tebe, ale nevidím v tom žádnou hodnotu pro sebe.”
„Tak rychle o tom nerozhoduj. Ta žena mi dala tento satelitní telefon. Mohla se pokusit s tebou vyjednávat nebo ti vyhrožovat, ale neudělala to. Předala tuto poslední tenkou nitku naděje mě. Proč si myslíš, že to udělala?”
„...”
„Protože v jádru tohoto incidentu je Zashiki Warashi z mé domácnosti. Já jsem tady ten prostředník. Nemám v úmyslu tvrdit, že ji vlastním, a možná v jednu chvíli byla u tebe doma. Ale zrovna v této chvíli jsem pravděpodobně člověk, co s ní má nejsilnější spojení. Ty to nejsi.”
„Myslíš si, že s pomocí toho spojení můžeš zasáhnout do naší kompletace?”
„Myslíš si, že nemůžu?”
…
To byl samozřejmě bluf. Takovou schopnost jsem neměl a toto „spojení” nebylo nic hmatatelného. Neměl jsem ponětí, jak to bylo cenné.
A také jsem pochyboval, že tento nepřítel bude vlastně slova středoškoláka brát vážně.
Ale...
Zatímco moje osobní počínání byla jedna věc, pochyboval jsem, že ta dívka mohla ignorovat, co udělala ta žena.
A ta dala satelitní telefon mě.
„...Potřebujeme obrodu,” řekla dívka.
„Cože?”
„Organizace, co v hotelu jedná, je z větší části vlastně Saishi Kajin a ne Hyakki Yakou. Zní ti povědomě jméno Matsukai Hiroshi? Nedávno je převzalo Hyakki Yakou. Během toho incidentu ve vesnici Ubasute jsme je museli oslabit, abychom je mohli převzít. Ale pořád to nestačilo. Pořád máme do obrody daleko. Potřebujeme víc než to.”
„O čem to mluvíš?”
„Dům, který Zashiki Warashi opustí, upadne. Přesně tak to je. Trvalo to stovky let, ale přesně to se stalo Hyakki Yakou. Proto jsme vymysleli plán, jak ji co nejrychleji znovu získat. Není něčím novým, co bychom získali. Jen si bereme zpět, co jsme kdysi ztratili. Ale i kdybychom jí kompenzovali moc, o kterou jsme přišli, nebude to stačit na to, aby to ten úpadek zastavilo. Hyakki Yakou se už začalo hroutit. Proto musíme použít všechno, co je třeba, abychom navýšili hodnotu moci Zashiki Warashi.”
„Odpověz mi!! O čem to mluvíš?!”
„Kdybys vlastně věděl, o čem jsi mluvil, mělo by ti stačit to, co jsem řekla. Pokud ti to nestačilo, budu tě brát jako zabezpečený přínos.”
'To není dobré.'
'Nedopusť, ať ti otřese odhodláním.'
„Ta žena bojovala s někým jiným než Zashiki Warashi. Poslala jsi je ty?”
„Je to jeden z našich nejlepších 5 lidí. Je to jeden z těch pár ryzích zaklínačů, co Hyakki Yakou má. Jen to samotné je znakem našeho úpadku, ale stačí na to, aby porazil Hishigami Mai. Tohle je další zabezpečený přínos. I kdyby ho porazila, on ji přitom sejme. Zashiki Warashi to nezničí, dokud toto skutečně nezačne.”
'Zatraceně.'
Čím dál méně jsem chápal, o čem to mluvila. A i tón dívčina hlasu se jasně měnil. Čím déle mluvila, tím bylo očividnější, jak mělké jsem měl znalosti.
Věděl jsem jen velmi málo o tom, co se dělo.
Domácnost nebo organizace známá jako Hyakki Yakou začala upadat. Jedním z důvodům bylo to, že je opustila Zashiki Warashi. Přáli si Zashiki Warashi znovu získat, aby zabránili dalšímu úpadku.
Ale to nestačilo na to, abych věděl, jak jejich plán zastavit.
Otřásala mou odhodlaností, ale já neměl nic, čím bych otřásl tou její.
'...Ne.'
'Počkat.'
'Co ta dívka řekla?'
'A co řekla ta žena, než jsme se rozešli? Řekla, že často přijímala práci od Hyakki Yakou, že?'
'Takže...'
„Je mou povinností dosáhnout obrody Hyakki Yakou,” řekla dívka.
Její slova byla ledová.
Věděla, že jsem neměl žádné eso v rukávu, a brzy zavěsí.
„A abych toho dosáhla, nezaleknu se žádných obětí. Ovládli jsme Saishi Kajin, znovu získáme Zashiki Warashi... a vás všechny rozdrtíme pod sebou a zbude z vás jen hnojivo. Promiň, ale tohle nemůžeš zvrátit. Nevidím, že bys měl k dispozici nic, co by ti v tom pomohlo.”
„Můžu něco říct, než zavěsíš?”
„A copak to bude?”
Když přišlo na youkai nebo podsvětní společnost, amatérský student jako já neměl žádnou naději na vítězství.
Musel jsem změnit strategii.
Musel jsem použít nějakou metodu, kdy byl student jako já ve výhodě.
„Mladá dámo, co se týče youkai, možná jsi odborník, ale hodiny přírodovědy tě moc nebaví, co?”
„O čem to mluvíš?”
„To akorát... Radši bych neumíral kvůli nějakému plánu, co vymyslel hlupák, co neumí počítat. Doufal jsem, že to popřeš. Pokud mám zemřít, nemůže to být aspoň kvůli plánu, co vymyslel génius?!”
„Cože...? Och, slyšela jsem, že se to dříve nazývalo přírodovědou. My to nazýváme 'studiem životního prostředí' a baví mě to. Sloučit tradiční vědu s historií do jednoho předmětu byl slušný nápad, ne? Ale na druhou stranu, já se učím jen z učebnic. Učím se doma.”
„Ha ha.”
Nemohl jsem si pomoct a zasmál jsem se.
Obával jsem se, že moje hraní nebude dost dobré, aby ji oklamalo.
„To tomu stále říkali 'studium životního prostředí', když mluvili o reformě školních osnov. Že se prý zbaví uvolněnějších rozvrhů a možná že dokonce budeme chodit do školy o víkendech, abychom měli víc času na vyučování? Myslel jsem si, že tehdy to změnili zpět na přírodovědu.”
Dívka zmlkla.
Já pak začal znovu mluvit, abych zarazil její další výmluvu.
„A dokonce i učebnice pro žáka základky, co se učí doma, se budou shodovat v předmětech učebních osnov. Jakmile tomu školy přestanou říkat 'studium životního prostředí', začnou dělat učebnice jen pro přírodovědu. Počkat... nebo ne? Jak to tedy je?”
Upřímně řečeno, středoškolák jako já neměl ponětí, jak to chodilo u žáků základky.
Bez ohledu na to, kolik znalostí člověk měl, některé věci věděli jen ti, co byli vlastně v tom věku. A přesto ta osoba na druhém konci drátu dál mlčela. Možná měla rozsáhlé znalosti, ale student jako já otřásl jejím sebevědomím.
A to znamenalo...
Že jsem hádal správně.
S tím sebevědomím, co jsem tím získal, jsem se do toho vrhl.
„Co kdybys s tím hraním přestala. Když už jsem na to přišel, není to zábava.”
„...”
„To ještě nestačilo? 'Ztrapňuješ se, takže co kdyby ses začala chovat, jak přísluší tvému věku.'”
Řekl jsem to.
Když se přihlédlo ke všemu, co se stalo, byla to přirozená otázka. Byla ta osoba, s kterou jsem mluvil, vlastně ta, kterou ta žena chtěla, abych satelitním mobilem kontaktoval?
Jednoduše řečeno, nebylo možné, že ji vyměnili za falešnou osobu přesně jako u pracovníků hotelu?
„Ha ha ha.”
A...
Slyšel jsem smích. Hlas byl stejný. Byl to hlas rozkošné malé dívky. Ale něco na tónu toho hlasu se změnilo. Ten tón patřil drzému a sprostému muži.
„Ha ha ha ha ha. Ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha! Ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha !!”
„Stačilo toho předstírání. Přece jenom tě přes telefon nevidím.”
„Co tě na to upozornilo? To s tou přírodovědou versus studiem životního prostředí musela být jen poslední kapka. Musíš mít nějaký zásadnější důkaz,” řekla dívka (?), zatímco postupně upravila emoce, co se za těmi slovy skrývaly.
Moje odpověď byla prostá.
„Ta žena řekla, že od Hyakki Yakou často dostává práci. A přesto neváhala bodnout toho pracovníka ze Saishi Kajin... pana Matsukaie, že? Pokud už je Hyakki Yakou ovládlo, pak to nedává smysl. Přinejmenším by ho nezabila takhle při prvním pohledu.”
„To není žádný důkaz. Takže jsi ve skutečnosti jen spekuloval.”
Nevysvětlila, kde byla v mém argumentování chyba. Možná jsem řádně nechápal organizaci Hyakki Yakou nebo počínání té ženy.
„Ale přiznávám, že jsi to prohlédl dál, než se čekalo. V Hyakki Yakou došlo k rozkolu. Na jedné straně je frakce Kaikoku, co dělá kompromisy a dovoluje vnějším lidem přijmout zakázku, aby zachovali řád. A na druhé straně je frakce Sakoku, co opustí řád, aby posílili organizaci a zdrželi všechno uvnitř organizace. Skutečné 'odstranění' začalo teprve zhruba před týdnem, takže není známo, jestli si je Hishigami Mai té situace vědoma, neboť v té době pracovala v Evropě.”
Jedna strana se snažila řád ochránit a druhá se ho snažila zničit.
Z nynější situace mi přišlo jasné, která z nich byla naším nepřítelem.
V ideální demokracii nemohla být většině ukradnutá moc.
„Na to, že jste to naplánovali, o tom vážně mluvíš, jako kdyby na tom nezáleželo.”
„Co, chceš, abych byla vítězoslavnější a abych se tím víc chvástala? Gwa ha ha ha ha ha. My jsme akorát vymýtili neschopné vůdce.”
„...Aha. Rozdrtit je je pro tebe tak přirozený tah, že tě to ani nevzrušuje a ani necítíš potřebu to vysvětlovat. Jsi si vůbec vědoma, že to, co jsi provedla, se bere jako coup d'etat?”
Svým způsobem to bylo ještě nebezpečnější než otřepaný král démonů.
Copak jsem někde neslyšel, že smysl pro spravedlnost dokáže zničit celé národy?
„Co se stalo se skutečným Hyakki Yakou? Co se stalo s tou dívku?”
„Jsem součástí skutečného Hyakki Yakou. Už jsi slyšel historku o tanuki z hory Kachi-Kachi, co zabil starou paní a vzal na sebe její podobu?”
„...”
„Dělám si srandu. Nešlo to 'tak' dobře. Ale i když jsme se rozštěpili, nebylo to ani rovnocenné rozštěpení. Jedna strana je mnohem větší než druhá. A ovládli jsme Saishi Kajin, abychom se ještě víc rozšířili.”
„Takže jste se spojili s vnější skupinou navzdory tomu, že trváte na ryzosti organizace?”
„Přepsali jsme je. Akorát jsme jim dali šanci k náboženské konverzi. Ke sporu dochází jenom tehdy, když se do organizace zabudují odlišné systémy. Pokud je naprosto předěláme a teprve pak použijeme, nedojde k žádné odmítavé reakci. Hlavním požadovaným principem je sjednocený formát.”
…?
Mluvila s naprostou sebedůvěrou, ale něco mi na tom přišlo divné.
Něco na té ideologii mi nepřišlo správné.
Bylo to, jako když někdo mluvil o konkrétním žánru a přitom nechápal žádný detail toho žánru. Bylo to to samé, jako když lidé obecně popisovali matchu nebo pastu z adzuki jako chuť Wagashi.
Frakce Sakoku chtěla zachovat ryzost tím, že přerušila normální proud informací a distribuce, takže vážně by pokročili s plánem, kdy by přijali externí organizaci?
Vážně tato dívka (?) patřila k frakci Sakoku?
Byla vlastně vůbec součástí Hyakki Yakou?
Stejně jako když mocné národy podporovaly během Studené války teroristické skupiny, bylo možné, že akorát od někoho, kdo za tím incidentem – ať už to byl kdokoli – stál, dostala svůj cíl a přitom ona sama měla nějaký jiný cíl.
Neměl jsem ponětí, jak to bylo, ale měl jsem pocit, že by bylo prozíravé mít to na paměti.
Ať už si uvědomila, o čem jsem spekuloval, nebo ne, ta dívka začala mluvit o tom, co mohlo mít spojitost s jejím cílem.
„Zbytky starých vůdců opustily své létající křídlo a našli si skrýš na zemském povrchu. Ale je jen otázkou času, než je najdeme. Aby mohli dál prchat, potřebují to křídlo. Je samozřejmé, co se stane, pokud zůstanou na jednom místě.”
Podle ní Hyakki Yakou přepsalo Saishi Kajin a vstřebalo ho, ale stále bylo možné, že ten proces vlastně zahájil Saishi Kajin. Nebo možná že obě strany měly komplexně provázané plány a navzájem se využívali k vlastním cílům.
'Zatraceně...'
Tohle bylo horší než jen prostá neschopnost vyjednávání. Ta osoba, s kterou ta žena čekala, že se spojím, tam ani nebyla, takže ta konverzace nemohla ani začít.
„Vážně je tak důležité ochránit organizaci před čímkoli novým?”
„Kdyby ti někdo řekl, abys od zítřka 24 hodin zkusil žít jako nudista, prostě bys kývl a souhlasil?”
To měla tahle dívka od samého začátku vítězství v rukách?
To byl rozsah toho incidentu mnohem větší, než si ta žena myslela?
„Proč sis vybrala tento hotel?”
„Zaprvé proto, že bylo snadné zapracovat jeho půdorys do našeho plánu. 'Ale to je ve skutečnosti jen málo důležité.' Na čem skutečně záleželo, byla Kotemitsu Madoka. Chtěli jsme shromáždit každou jednotlivou postavu, co jsme potřebovali, ale abychom nalákali ji, museli jsme se držet formalit. Tento hotel jí dopřál klid mysli. Kdybychom kvůli tomuto postavili zbrusu nový hotel, až příliš by to podezírala, než aby se sem vůbec přiblížila. ...To znamená, že jsme původním pracovníkům museli provést něco strašného. A kvůli tomu to bylo celkem drahé.”
Z jejího tónu bylo jasné, že to pro ni mělo jen malý význam.
I kdyby při procesu kompletace tohoto Paketu Zashiki Warashi vyhladili nás všechny, pravděpodobně by nehnula ani brvou.
„Ale nebyl to žádný velký problém, neboť téměř všechno šlo podle plánu. Když se na to podíváš ze správného úhlu, některé věci šly vlastně ještě lépe, než jsme plánovali. Okolnosti pracují v náš prospěch.”
„Cože?”
„Lidská hamižnost dokáže být strašlivá. Z počátku jsme došli k závěru, že bude nemožné mít naprostou kontrolu nad informacemi. Dobrým příkladem je ten satelitní telefon. Proto jsme prostě museli přijmout možnost, že do toho zatáhneš policii. Jelikož jsme vytvářeli podivný fenomén, co pohltí lidi, co už překonali jiné Pakety, došlo nám, že to pohltí i policii.”
„Počkat. Takže ty vypuštěné gumy u aut a nefunkční telefony není dílo Hyakki Yakou?!”
„Díky tomu to vypadá, že se zvýší přesnost kompletace našeho Paketu Zashiki Warashi. Z naší strany to není úplně dobře, ale... vlastně na tom nezáleží. Nakonec nám to přinese lepší výsledky.” Ta dívka se na sekundu odmlčela, než řekla: „A pokud sis toho nebyl vědom, pak skutečně nemáš řádné pochopení situace.”
Spojení se přerušilo.
Bez přemýšlení jsem prstem namířil na opětovné vytáčení, ale nezmáčkl jsem to tlačítko. Věděl jsem, že bylo beznadějné pokoušet se znovu volat. Řekla, že „věděla”, co jsme dělali. Pokud neudělám něco, co přitáhne pozornost nynějšího Hyakki Yakou, znovu už mi telefon nevezme.
Ale...
„Hyakki Yakou není jediným nepřítelem. Ještě se neukázaly všechny postavy.”
Propíchnuté pneumatiky.
Nefungující telefony.
„Kolik jen nepřátel jsme tu měli...?”
-----------------------------------------------
~ Tak se to zase zašmodrchalo... ~
~ Wagashi - tradiční japonské cukrovinky... zákusky? 
Děkuju za překlad.
OdpovědětVymazatďakuje za tretie čítanie.
OdpovědětVymazat