ICDS - kapitola 149

Kapitola 149 – Co zvládneme (7)

Za minulý měsíc se moji společníci spojili, aby pokořili všechny možné Akční kobky. Ačkoli ty kobky byly níž než řád A, neměl jsem pocit, že by ten čas promarnili. Víc si zvykli na boj spolu.

„Ha!”

Otec s živým výkřikem bodl kopím kupředu. Kus kyklopovy nohy vybuchl a kvůli tomu kyklop spadl na své dva kamarády. Znehybnit ty dva samozřejmě nijak nepomohlo v nynější situaci. Už nějakou dobu se na nás hrnuly hory kyklopů.

„Už jenom jeden je dost otravný. Odkud se všichni berou?”

„To je všechno kvůli našemu roztomilému vůdci. Museli si uvědomit, že nemají šanci na výhru, pokud všichni nespojí síly,” namítla Hwaya v klidu, natáhla ruku a spálila kyklopy v tom směru.

Sumire a Shuna blokovaly kyklopy zpředu, zatímco Hwaya je pálila útoky na dálku. Co se týkalo nás bojovníků na blízko, pobíhali jsme kolem a sami jsme zabíjeli přicházející kyklopy. Jedna věc byla jistá, v porovnání s tím jedním útočníkem na dálku jsme měli až příliš mnoho útočníků na blízko.

„Shine, pomoz pravé straně!”

„Jasně.”

Zareagoval jsem na Sumiřin křik a odrazil se od země, zatímco kolem mého kopí se s pomocí Perutova okruhu vzedmul vír. Ty dva kyklopy, co útočili na Sumire, smetlo kopí, kterým jsem bodl.

„Plene!”

„Lalala~!”

Když se objevilo pět dalších kyklopů, Plene začala rázně zpívat. Kdykoli s potěšeným výrazem zazpívala, vypadalo to, že kyklopy opouští síla.

„Kuk, ztrácím sílu...”

„Zatraceně... to...”

Na řády S, co nebyli považování za součást naší družiny, to také mělo vliv, ale to bylo v pohodě, protože nepotřebovali bojovat. Aniž bych se o ně staral, jsem dál pokračoval v lovu.

„Lotte!”

[Já vím!]

Jelikož jsem se rozhodl bojovat s družinou na zemi, Lotte a já jsme jednali samostatně. Lotte obtěžovala kyklopy za letu. Ty černé plameny, co chrlila, je mohly těžce zranit, a dokonce vrhala kletby.

[Kuaaaa! Pták s křídly nás dál zdržuje!]

[Ten pták je škodlivý pták!]

Kyklopové se snažili na Lotte zaútočit, ale bez útoků na dálku to bylo nemožné. Jelikož to Lotte také věděla, vrhala se sem a tam a přitahovala k sobě co možná nejvíc aggra. A my jsme mezitím využívali příležitostí, co nám takhle vytvořila, a útočili jsme.

„Eit! Eit! Chcípni!”

Ye-Eun roztomile křičela a vytrvale se soustředila na slabiny kyklopů. V rukách měla pár jedné černé a jedné bílé dýky, byla to odměna, co získala z nájezdu s Plamenný drakem. Její výkřiky a výraz se vůbec neshodovaly, a tak jsem si přál, aby přestala.

„Co budeme dělat s mrtvolami?” zeptala se Hwaya, jak donekonečna vytvářela plameny a pálila kyklopy. Trochu na mě mrkla. Ačkoli jsme už o tom mluvili, zdálo se, že to řekla proto, aby to slyšeli ti řádové S.

Také jsem klidně odpověděl: „Prodáme je. Jsem si jistý, že hodně lidí bude chtít mrtvoly netvorů řádu S+. Ach, pár si necháme jako suvenýr... jestlipak budou k jídlu.”

[Ku, kuoooooo!]

[H-hrdina je děsivý!]

Poté, co zemřely stovky kyklopů, se situace změnila, neboť se začali objevovat černí kyklopové. Tito kyklopové byli větší než normální a drželi v rukách gigantické palice. Jelikož je Hwayina magie nemohla snadno spálit, zdálo se, že měli vyšší odolnost vůči živlům.

„Brzy se objeví boss, Hwayo!”

„Pokud jsi unavený, stáhni se za obrannou linii a odpočiň si, dokud nepřijde boss!” zakřičela Hwaya v reakci na moje slova a vystřelila na všechny strany bílé plameny.

Byl to mocný útok, kvůli čemuž všichni kyklopové ustoupili. Walker se okamžitě rozběhl dozadu. Zdálo se, že otec byl také unavený z neustálého bojování, neboť také běžel zpět s Walkerem.

„Huk huk, zatraceně, moje útoky jen stěží zabírají...!”

[Walkere, pokud vytrváš, zesílíš díky bonusovým bodům.]

„Kdybys mě nenutil být bodyguardem své sestry, zrovna teď bych byl mnohem silnější!”

„Walkere, musíš se chopit příležitosti, až dorazí!”

„Jak jsem řekl, zabránil jsi mi v tom!”

Ačkoli jsem s ním chtěl mluvit v gildovním komunikačním kanálu, zdálo se, že Walker nechtěl. Pravděpodobně na tom nezáleželo, neboť řády S se až příliš soustředili na to, co se dělo před nimi, než aby věnovali pozornost naší konverzaci. Začalo mi být Walkera vážně líto. Doufal jsem, že ho brzy odměním!

Povídat si s Walkerem byla zábava, ale bylo na čase vyčistit bojiště a připravit se na bosse. Nejdřív jsem vytáhl Manový lektvar nejvyššího řádu a dal si ho do pusy. Zesílil jsem sevření na kopí, sehnul jsem se a skočil kupředu.

„Shuno, Sumire! Stáhněte se!”

„Ano!”

„Shine?!”

Poté, co jsem okamžitě vyskočil přes 10 metrů do vzduchu, jsem stáhl kopí vzad a aktivoval Perutův okruh až na limit. V mém kopí se pak začalo hromadit pětibarevné světlo.

[Kyak! Jednoocí obři!]

[Dáváš jim lekci? Princi, dáváš jim lekci?]

[Taky se můžu svézt! Divné je, že jsem v pohodě!]

[Všichni pojďte, je to speciální kolo kolo!]

Kvůli nespočtu elementálům se vír kolem Kopí nenasytnosti zbarvil do barev duhy. V té krátké chvíli, kdy jsem zůstal ve vzduchu, jsem bodl kopím směrem k přicházejícím kyklopům a zakřičel jsem: „Chcípni!”

Zatraceně, kdypak se asi zbavím toho svého zvyku křičet.

| Kritický úder! |

Od nebe až k zemi zuřila intenzivní živelná bouře. Černé kyklopy vpředu to rychle smetlo, stejně jako kyklopy za nimi. Ačkoli ne všichni byli mrtví, byli znehybnění.

„Hwayo, pročistěme to!”

„J-jo!”

Hwaya na mě chvilku prázdně zírala, pak procitla a začala rychle zabíjet kyklopy, kterým se podařilo přežít. Prostě jim vrhla své bílé plameny do hrdla. Pokud nedošlo k žádné reakci, byli mrtví. Jinak se udusili a zemřeli. Bylo to celkem praktické.

Když jsem přistál, vypil jsem Manový lektvar, co jsem si dal do úst. Když Živelná bouře skončila, nespočet elementálů se rozprchlo a přitom mi dávalo požehnání a posílalo polibky. Nemohl jsem si pomoct a usmál jsem se. Slyšel jsem, že jak budu růst, budu moct vidět elementály, s kterými jsem nebyl propojený. Zdálo se, že to byla pravda. Ačkoli byli pořád trochu rozmazaní, tak nějak jsem je dokázal poznat.

„Y-yeone Hwawu, co to je za schopnost? Nebyla vaše schopnost blesk?”

„Vážně si nemyslíte, že vám to řeknu, že?” odpověděl jsem na otázku ořádované ženy a mrkl jsem na ni. Pak jsem zahodil prázdnou lahvičku od lektvaru.

Ačkoli Živelná bouře spotřebovala 50% mé many, pokud jsem si připravil lektvar předem a včas ho vypil, většina many se mi obnovila, než jsem skončil! Jelikož jsem tím mohl zkrátit prodlevu mezi jednotlivými lektvary, bylo to celkem chytré.

„To je ale schopnost hodná závisti. Hm...!”

„Nárazové vlny jsou také dobré.”

„Stačilo povídání. Připravte se,” zakřičela Hwaya pronikavě.

Jelikož půjdeme proti bossu kobky řádu S+, bylo to pochopitelné. A navíc se pravděpodobně připravovala na potenciální Akční nájezd.

[Shine, znovu použiju Požehnání.]

[Jo. Díky, Ludio.]

„Plene, připrav se znovu zpívat.”

„Dobře!”

Ludia zabodla svou hůl do země a stříbrným hlasem začala odříkávat svaté písmo. Ta únava, co se ve mně bezděky nahromadila, zmizela a tělo mi přetékalo silou. Byla to vskutku záhada. I poté, co její svět padl a co se Ludia přestěhovala na Zemi, stále si udržovala moc boha, v kterého věřila. Ačkoli jsem o tom nepřemýšlel nijak hluboce, znovu jsem pomyslel na existence zvané bohové.

„Boss bude pravděpodobně kyklop. Až Lotte vychrlí své černé plameny, aby mu snížila odolnost, všichni použijeme náš nejsilnější útok. A pak začne boj s bossem.”

„Dobře.”

„Rozumím.”

„Boss kyklopů... nedokážu si ani představit, co to bude.”

Členové družiny si začali připravovat své útoky. Otcovo kopí už nějakou chvíli vibrovalo. Měl jsem podezření, že to byl nový styl bojového umění, co vytvořil.

A pak se to konečně objevilo, zdánlivě odnikud. Prostě se nám to najednou objevilo před očima.

[Guoooooooo!]

Mělo to přes 10 metrů na výšku a z jeho rudé kůže a hrozných očí sálala útlačná aura. Měl dvě paže navíc, jako kdyby dvě byly málo, takže jich měl celkem čtyři. V každé ruce držel palici. Zároveň s tím začalo Kopí nenasytnosti vibrovat. Ech? Počkat, nebylo to náhodou...? Jak mi ta myšlenka vytanula na mysli, boss otevřel pusu. Jelikož pravděpodobně nehodlal vychrlit plameny, hodlal zakřičet.

[Černý prokletý dech!]

Tak skvělý název!

Než se pokusil vyděsit celou družinu, Lotte na něj vychrlila své plameny. To slovo „vychrlit” se na její útok nesmírně hodilo. Její plameny mu jako dehet přilnuly k tělu, nepříjemně se svíjely sem a tam a spalovaly mu tělo. Kdyby nebyla na naší straně, vyděsilo by mě to k smrti.

[Guoooook!]

[Nevydrží to dlouho. Sníží to jeho útočnou sílu, rychlost pohybu a odolnost vůči všemu.]

[Proč jsi to nepoužila proti drakovi?]

[Tehdy jsem nemohla. Získala jsem to tím, že jsem s tebou, Hrdino... Hm.]

Zdálo se, že Lottě bylo trapně, ale neměl jsem čas o tom teď přemýšlet. Hwaya zaútočila jako první. Její plameny byly tak bílé, že se daly splést se světlem.

„Chcípni!”

To byl univerzální výkřik?! Její plameny zasáhly kyklopa do hrudi a ožehly ho, až byly vidět kosti. Ještě větší šok bylo to, že Lottin dehet mu bránil v regeneraci. Otcův útok kopím pak udeřil do stejného místa. Zahřměl výbuch a kyklop se kvůli tomu nárazu zachvěl a vykašlal velké množství krve. Otec se vyhnul máchnutí jeho palicí a ustoupil, po celou dobu přitom střílel zhutnělou auru nárazových vln.

„Chcípni!”

„No vážně! To zní tak chabě!”

Nemusíme všichni říkat to samé!

„Eit, chcípni!”

„Kuk!”

„Huu... Výpad kopím!”

„T-taky jdu! Chvat štítem!”

Ostatní členové přispěchali se svými útoky. Kyklop ze sebe vydal rozzuřený řev a snažil se po nich máchnout palicemi. Lottin dehet pomalu ztrácel na účinnosti.

„Ach moci Země, zastav meč chátry!”

[Guoook!]

Zaznělo Ludiino stříbrné zaříkání a kyklopovy palice se zarazily ve vzduchu. Jeho zraněná hruď byla jako na výstavě.

„Teď!” zakřičela Ludia. Z její hole zářil lesk.

Zamířil jsem svým kopím na jeho hruď. Už dávno jsem ho proměnil na bílý blesk. To zranění na hrudi, co Hwaya ožehla a co otec vyryl! Dokonce jsem viděl jeho tlukoucí srdce.

„Chcíííípni!”

„T-trapné...”

Skoro jako kdyby to moje kopí nasálo dovnitř, probodlo hruď s obrovskou explozí aury. Vír aury zhltl jeho regenerativní moc a úspěšně mu rozsápal srdce.

| Porazil jsi netvora bosse Akční kobky Lorda kyklopů! |

| Mezi členy družiny se rovnoměrně rozdělí 2.000.000 zlatých. Získal jsi 250.000 zlatých. |

| Kang Shin má nejvyšší zásluhy. Vyber si odměnu. |

| 1. Široký meč Lorda kyklopů |

| 2. Hadry Lorda kyklopů |

| 3. Poloviční elixír |

| 4. 1.000.000 zlatých |

| 5. Kyperská dýka |

| 6. Zlaté oko Lorda kyklopů |

| 7. Hrouda zušlechtěného modrého železa |

| 8. Prsten smrtkrve |

„Shin ho zabil, teď je naše šance, všichni zaút... Ech?! Zemřel?!”

Přesně takhle jsme dokonale vyčistili Les zuřivosti.
-----------------------------------------------

Autorova poznámka:

Co se týče ostatních 3 kobek v Koreji, nezaberou tolik kapitoly a z větší části to přeskočím. Důležité jsou dosažení postav a ne proces pokořování kobek... Kobka bude muset být aspoň v řádu SS, aby byla vzrušující, že? ^^

-----------------------------------------------

~ Poslední replika to vážně vystihla, Shin je teď král one-shot-kill. Copak si z odměn vybere? ~

<Předchozí>...<Následující>