DM - kapitola 44

Kapitola 44 – Pauza: Konverzace jistého pána a jeho vazala

~ Tentokrát z pohledu dvou šlechticů v hrabství Seryuu ~

„—Jak bylo řečeno, při spolupráci všech chrámů a mágů se labyrint nebude šířit k městu. A dokud se bude ta ceremonie udržovat, bariéra vytrvá. V budoucnu postavíme ve východní čtvrti několik svatých monumentů, abychom bariéru posílili. Prosím, podepište tyto dokumenty, abychom ty stavební parcely zajistili.”

Bělovlasý úředník – rádce hraběte jménem Ortes přečetl hlášení, zatímco si upravil svůj monokl.

„Takže se dá využít? Ten labyrint?!”

Muž se nahnul nad stůl s radostným výrazem na tváři, to byl hrabě ze Seryuu.

12K - kapitola 2

Kapitola 2

Rokuta tak nějak omámeně řekl: „Zelená se.”

Stál na balkóně Královského paláce a zíral dolů skrz Moře mraků na město Kankyuu. Od korunovace uběhlo dvacet let. Země se pomalu zotavovala.

Kankyuu bylo hlavním městem Království En. Na vrcholku hory stál palác Gen'ei, malý ostrov plující v širém prostoru Moře mraků.

KNM - kapitola 84

~ Ehm, jen s mou zběžnou kontrolou, takže pokud zaregistrujete nějakou chybičku, dejte prosím vědět do komentářů. ~

Kapitola 84 – Spravedlivé uzdravení

„Lanski!” Jasmína skočila dopředu a popadla svou dobrou kamarádku. Lanski se také zastavila a svýma velkýma modrýma očima zírala na Jasmínu, už věděla, co jí hodlá říct.

Nicméně Jasmína to stejně hodlala říct: „Lanski, co takhle, já půjdu ukrást dračí křížek, zatímco ty vymyslíš, jak ho přiložíš Paladinovi k čelu. Jenom ne...”

„Jasmíno,” řekla Lanski tiše.

DM - kapitola 43

Kapitola 43 – Odjezd (2)

Tady Satou. Nejsem člověk, co by často jezdil na výlety, ale to město, kde jsem byl jenom pár dní, mi podivně přirostlo k srdci.

Chci znovu přijít kvůli významným turistickým atrakcím.

12K - kapitola 1

Kapitola 1

Setsuzan. Pustina rozlámaných hor, jako kdyby se do nebes vypínající vrcholky hory Ryou'un rozsypaly na kousky a někdo je rozházel po krajině.

Rokuta zkoumal venkov s čirou nevírou. Posledně, když to místo viděl, by přísahal, že už to nemůže být o nic horší. Ten pohled, co měl před očima, jej pokoušel tohle přesvědčení zpochybňovat.

Chomáčovitá oblaka se držela vysoko na nebeské klenbě. Pod krutě jasnou oblohou bude brzy léto. Ale očekávaná červeň květin a zelenost trávy nebyla nikde vidět. Zemědělská půda nevypadala o nic úrodnější než poušť.

12K - kapitola 0

Prolog

Na konci země byl oceán jménem Kyokai, Moře nicoty.

Na jeho východním a západním okraji ležely dvě říše. Ačkoli byly od sebe normálně odříznuté, bez komunikace nebo obchodu mezi nimi, v každé z nich vznikla legenda – o zemi snů daleko za obzorem.

Jenom vybraných pár mohlo toto požehnané a úrodné místo navštívit, místo, kde bohatství vyvěralo jako fontány, jehož lidé prostí bolesti a utrpení ani nestárli a ani neumírali.

DM - kapitola 42

Kapitola 42 – Odjezd (1)

Tady Satou. Miluju dělat programy bez omezení. Když jsem to dělal naposledy, byl to robot s nohama pro můj závěrečný výzkum na vysoké. Když se ze mě stal pracující dospělý, už jsem to nedělal.

Tentokrát se zdá, že budu vyrábět magické nástroje.