HK - kapitola 33

Kapitola 33 – Děda se vrací domů

Zítra se dědeček vrací do své vlasti. Takže dnešní večeře byla poslední. Po večeři jsme všichni tři trávili příjemnou chvilku, ale předtím dědeček řekl: „Chci si s tebou promluvit.”

Z toho jsem měl akorát špatný pocit. Protože se zeptal, jestli spolu vycházíme. Pravděpodobně chtěl slyšet detailní historku. Možná si všiml, že jsme jenom dočasný pár, protože kolem nás není taková ta sladká nálada jako u novomanželů.

Byla to pěkná chvíle po jídle, ale jelikož dědeček vypadal ospale, měl bych promluvit teď.

HK - kapitola 32

Kapitola 32 – Ryba

Třetí den dědečkova pobytu tady.

Dneska ráno řekl, že by si rád vyzkoušel tradiční oděv, tak jsem mu půjčil svůj. Naštěstí jsme byli skoro stejně vysocí, takže mu byl dobrý.

„Tak zatím.”

„Opatrujte se. Sieg, dávej na dědu pozor.”

„Dobře.”

DM - kapitola 66

Kapitola 66 – Extra: Arisin pán

Jsi hlupák?

Hej, řeknu to ještě jednou. Jsi hlupák?

Jelikož jsem dokázala rozpoznat náladu, přestala jsem v duchu s těmi urážkami. Ta slova jsem směřovala na svého pána. Ten mocný nepřítel se choval troufale, protože měl tak monstrózní moc. A můj pán teď tohle vyzýval na souboj.

DM - kapitola 65

Kapitola 65 – Extra: Mladý kupec a děti ze sirotčince

~ Z pohledu kupce, od kterého Satou koupil karty. ~

Když jsem šel na pochůzku od svého zaměstnance do sirotčince, spatřil jsem tam, jak si malé děti hrály s kartami. Ty karty byly stejné naučné karty, co jsem vyrobil. Ale návrh byl trochu jiný.

„Hele, děcka, kde jste vzaly ty karty?”

„Udělal je Tsui.”

„Špatně, Yuni je dostala od svého kluka.”

DM - kapitola 64

Kapitola 64 – Extra: práce pana vedoucího

Jmenuji se Yusalatouya a jsem elf, co se narodil v lese Borenan.

„Pane vedoucí, je to připravené.”

Ta dívka, co na mě zavolala, byl jediný zaměstnanec mého podniku, malá Nadi. Když jsem ji poprvé potkal, výškou mi nesahala ani po kolena, ale než jsem se nadál, přerostla mě. Lidé vážně rostou rychle.

„Pojďme.”

DM - kapitola 63

Kapitola 63 – Extra: Tama

~ Překvapivě z pohledu Tamy...~ 

My jsme Tama dearu. Je to jméno, co mi dal můj pán.

Tama má rodinu, mňau. Vážně silného a laskavého pána a Pochi, co je jako moje mladší sestra, a Liza, co je jako matka. A taky neomalenou Arisu a poslušnou Lulu. Nikdo z nich nebyl kočičí člověk, ale všichni to byli moje důležitá rodina, mňau.

Arisa řekla, že pokud budu používat „mňau”, pán bude mít radost, ale to je lež. Jakápak radost, místo toho ho to trápilo.

DM - kapitola 62

Kapitola 62 – Extra: Labyrint a skřítek

~ Tentokrát z pohledu Trazayuyi. Jak to chápu já, na časové ose je to někde v minulosti. ~

„Učiteli! Houya a ostatní šli do goblinního hnízda!”

Ta osoba, co tak neomaleně přerušila tenhle elegantní čaj o páté, byl domácí skřítek (brownie), co měl svěřenou péči nad touto břečťanovou vilou, Giril.

Giril, jenž byl obvykle velmi klidný, panikařil a koulel očima.