HK - kapitola 4

Kapitola 4 – Napjatá jízda kočárem a dům Wattin

Už to jsou tři dny, co jsem se setkal se Sieg. Dneska jsem měl navštívit její rodný dům.

Jelikož se o celém tom utrpení rozhodlo ve spěchu, neměl jsem nic než dřevěnou sošku ledního medvěda, ale jelikož jsem neměl nic jiného, rozhodl jsem se to vzít jako dárek. Původně byl ve vesnickém obchodě, ale jelikož se neprodal, vzal jsem si ho zpět. Měl jsem v plánu ho dát svému příteli nebo tak něco.

Na zastávce kočárů čekal výjimečně znamenitý kočár tažený čtyřmi koňmi. Jelikož jsem slyšel, že erb rodu Wattin měl žluté a černé pruhy s korunkou, byl jsem si jistý, že kočár přede mnou byl můj dnešní dopravní prostředek.

KNM - kapitola 88

Kapitola 88 – Ztracen, toť předchůdce poutníka

~ Chybičky hlásit do komentářů, aby se mohly opravit! ~

~ A je tu poslední kapitola v jedenácté knize. To znamená, že do konce nám zbývají už jenom dvě knihy. (•̀ᴗ•́)൬༉  ~

„Papa, kterým směrem je Kaiser?” Baolilong chvíli letěl, ale pak se najednou popleteně zastavil; zdálo se, že nevěděl, kde se Kaiser nacházel...

Liola se odmlčel a zeptal se se sklopenou hlavou: „Myslel jsem si, že to víš.”

„Baolilong neví!”

HK - jmenný seznam

Kromě jmenného seznamu postav i zeměpisné názvy a cizí slova.

Vzhledem k tomu, že seznam obsahuje i stručnou charakteristiku postav, mohou se zde vyskytnout spoilery. Tedy čtěte na vlastní nebezpečí.

(Novela sice není tak obsáhlá, aby vyžadovala seznam, ale už je to taková tradice)


✿✿✿✿✿

HK - kapitola 3

Kapitola 3 – Příjemný nakupovací výlet a první den

Jelikož jsme si mezi sebou vyměnili pevné potřesení mezi muži (?), myslel jsem si, že je hovor u konce, když jsem se pokoušel vstát, zadržela mě v trapné pozici. Hovor ještě neskončil. Řekla mi „sedni si”, tak jsem se posadil jako poslušný pes.

„Ještě něco dalšího?”

„Ne, jen jsem přemýšlela, kdy se hrabě Levantret bude vracet domů.”

„Za pět dní.”

HK - kapitola 2

Kapitola 2 – Výslech a hlášení o situaci

Opustili jsme oslňující sál a chvíli šli temnou chodbou. Podle váženého Karmínového orla měli někteří pozvaní hosté přidělené soukromé salónky.

Sieglinde s jistotou, ale v tichosti kráčela chodbou. Myslel jsem si, že je celkem vysoká, ale zdá se, že má boty s vysokými podpatky. S údivem jsem přihlížel, že dokázala kráčet tak rychle v tak nepohodlných botách. Zatímco jsem chviličku nedával pozor, vzdálenost mezi námi vzrostla, takže jsem si pospíšil.

Po chvilce chůze jsme dorazili do Sieglindina salónku. Sama otevřela dveře a vstoupila. Nakonec jsem byl překvapený, že v té místnosti nebyli žádní sluhové.

HK - kapitola 1

Kapitola 1 – Osudné setkání

~ Vánoce se blíží, padá sníh a aby to bylo stylové, tady máte příběh ze zasněžené země, Laponska. ~

Bál v cizí zemi, na který jsem jednou ročně zvaný. Je to také místo, kde si muži a ženy hledají kandidáty k sňatku.

Atmosféra v sálu byla jaksi veselá. S tím se nedalo nic dělat. Nebylo mnoho příležitostí, kdy by se muži a ženy mohli navzájem stýkat.

Jak jsem se zády opíral o zeď se svým přítelem, navázal jsem oční kontakt s dámou přede mnou. Své blonďaté vlasy měla řádně sepnuté a její pokožka, co se ukazovala mezi růžovými šaty jasně zářila. Dle libosti jsem z její neobratnosti na bálu předpokládal, že byla v náctiletém věku. Byla pořád mladá, ale tělo už měla celkem vnadné. Bezděky jsem spočinul pohledem na jejích prsou, ale když jsem obrátil pohled vzhůru k její tváří a usmál se, její tváře se rychle zbarvily do temné rudé.

—Tohle zvládnu!!

KNM - kapitola 87

Kapitola 87 – Ten, co by měl být obětován

~ Chybičky hlásit do komentářů, aby se mohly opravit! ~

Yizhou se rytířského kodexu cti nikdy moc pečlivě nedržel, ale obdržel léta tréninku v rytířské etice. Držet člověka rukojmím nebylo něco, co by měl rytíř dělat. Ani nemluvě o tom, když to byla žena, a zvláště princezna.

Dokonce i největší nerytířský rytíř by váhal, než by přijal takovou misi, a Yizhou nebyl výjimkou. Nezdálo se, že by mu Baolilong dal nějaký čas na přemýšlení; zakousl se do cípu Yizhouova oděvu a zařval: „Tohle je rozkaz mého pána, musíš poslechnout!”