12K - kapitola 6

Kapitola 6

Rokuta seděl obkročmo na Rikakuově hřbetě. Rikaku byl youma a Rokutův sluha. Jenom kirin dokázal přimět youmu k poslušnosti. Nebo tak si to vždycky myslel.

Rikaku se hnal oblohou jako větrná smršť a Rokuta bloumal pobřežím provincie Gen, když proletěl kolem dalšího člověka. Konkrétně kolem dítěte, co letělo na youmovi.

Jen stěží měl čas byť i na nějaké to překvapení. Ten youma byl velký okřídlený vlk s dravčím zobákem, pravděpodobně tenken také nazývaný nebeský pes. Na jeho hřbetě sedělo dítě. Kvůli jejich vysoké rychlosti se jejich cesty zkřížily jen na zlomek vteřiny. Opravdu to bylo náhodné setkání.

Rokuta rozkázal svému youmovi: „Otoč se! Za nimi!”

HK - kapitola 12

Kapitola 12 – Sieglindino hlášení II

Co se týče toho, proč jsem navrhla ten roční dočasný sňatek, udělala jsem to s myšlenkou, že si to dokonce i Ritzhard uvědomí.

Moje tělo, osobnost a dokonce i vzhled se od normálních žen velmi liší. Jakmile spolu začneme žít jako muž a žena, čekala jsem, že si uvědomí, že „něco není v pořádku”.

Nevadilo mi, co řekl, ale prozatím jsem potřebovala místo, kam se ukryju, dokud se moje sestřenice nevdají. Navíc pokud mi to tam bude vyhovovat, mohla bych se tam usadit.

Ačkoli se možná nebudu moct stát dobrou manželkou, mohla bych se stát obyvatelem, na kterého je spolehnutí.

HK - kapitola 11

Kapitola 11 – Sieglindino hlášení I

Osmnáct let ve vojenské službě. Koho by to napadlo, že se jednoho dne vdám.

Před několika měsíci mě přinutili k tomuto osudnému rozhodnutí.

Když ta dlouhá válka skončila, trávila jsem svůj čas v práci. Jednoho dne si mě zavolal můj nadřízený.

Albert von Hertling. Ten muž, co byl náhodou můj strýc, mladší bratr mé matky, na mě čekal se záhadným výrazem na tváři.

EGA: Extra - Zákaz Vánoc

~ Narazila jsem na jednu extra "vánoční" kapitolu s Anri, takže ji dávám k dobru! ~

SS Nezvyklé hlášení: Zákaz Vánoc

Vánoce, křesťanský festival z mého předchozího světa. Co měl být den oslavující narození Krista, se stal den, kdy byl člověk mnohem natěšenější, že dostane dárky od Santa Klause.

No, takhle to bylo ještě v pohodě. Problémem bylo, jak se tak důstojný oslavný den stal dnem, co podporoval pokoutné sexuální vztahy. Nevím, jak k tomu došlo, ale když pomyslím na tamější (pozn.: myšleno v Japonsku) Vánoce, veřejnosti se vybavili dva milenci, co spolu strávili vášnivou noc.

A zároveň jak ta atmosféra zaplavila celé město, lidé, co v takovém vztahu nebyli, se cítili trapně. Například pokud člověk neměl milence, ale měl dobrou partu kamarádů, udělali si spolu párty a celý den žili naplno. Ale pro člověka jako já, co patřil do střední kategorie, to byl sen ve snu. Honem jsem se vracela domů a předstírala, že nevidím ta oslepující světla zdobící město – to byly moje Vánoce.

Oneshot - Podomní prodej

~ Tak  jsem narazila na tuhle velmi kratičkou japonskou povídku a řekla jsem si, že se o ni musím podělit. Ke konci mě trochu zamrazilo... i když to rozhodně nebylo nic hororového. ~

Podomní prodej v 10 hodin večer

Cink, cink.

Zazvonil zvonek. Najednou jsem se podíval na hodiny. Bylo přesně deset večer. Pomalu jsem otevřel dveře a vykoukl ven, byla tam neznámá černá kočka.

„Nedal byste si sójovou omáčku?”

12K - kapitola 5

Část II
Kapitola 5

Rokuta odešel balkónem, krále zanechal v péči Itana a ostatních. Slunce zapadlo, uvrhlo Moře mraků do temnoty. Na východě vyšel tenký srpek měsíce.

„Ve vzduchu je pach krve.”

Na obzoru se rýsovala válka. Vzhledem k počtu intrikujících ministrů a provinčních pánů, co sbírali své síly, byl zázrak, že ještě nepropuklo občanské povstání.

Rokuta kráčel dvorem, lomcoval jím ten žluklý pocit zlé předtuchy jako ostrý vítr. Nálada mu poklesla jeho vrozenou nechutí k válce a prolévání krve.

12K - kapitola 4

Kapitola 4

Král En a jeho význačné, ale zvrácené schopnosti byly kárány v soukromé komnatě ve Vnitřním paláci.

„Jo, je mi jasné, odkud vy všichni jdete,” řekl Shouryuu a podíval se po čtyřech mužích, co jej oslovili.

Itan na něj na oplátku zahlížel. „Je vám to jasné? To je celé?”

„Polepšil jsem se.”