čtvrtek 12. prosince 2019

OSO - Extra 2


Kapitola 8,5 – Obchod, co se najednou objevil


„Hele, o tomhle víš? V jižní části města se evidentně objevil obchod.”

„Vážně? Objevil se po aktualizaci?”

Dva hráči mluvili o zkazce, že se najednou objevila budova.

Bylo to v jižní části Prvního města, v tiché části města, kde byla z větší části půda na zemědělství, a tak to mnoho hráčů překvapilo.

„Co to je za obchod?”

středa 11. prosince 2019

KY - kapitola 17


Kapitola 17 – Od rekurze k zachycení


„Plošně je odstřelit Ohnivou koulí.”

„Proti tolika? To samé jako nalít vodu na horký kámen. To nedoporučuju.”

„Zablokovat je Zemní stěnou.”

„Udělat dostatečně velkou zeď, aby zablokovala celou tuhle chodbu? To dokážu, ale... proti tolika nám to dá jenom chvilku navíc.”

HK - kapitola 100


Kapitola 100 – Lucův příjemný piknik


~ Lucovo hledisko; zhruba 2 roky po svatbě ~

Dneska tchyně řekla, že celá rodina půjde na piknik do hor. Myslel jsem si, že budeme ráno trávit pomalu, když byla celá rodina na prázdninách, ale tchán byl znovu vedle mé postele a zval mě na lov.

...Jak jsem řekl, od léta do brzkého podzimu byl lov zakázaný.

I když jsem to řekl, tchán mi nerozuměl.

neděle 8. prosince 2019

Povídka - Kobka z toalety


Protože se z mé toalety stala kobka, začalo být příliš složité si odskočit

~ Doufám, že tato povídka nikoho nepobouří... ~

„Promiň, můžu si na chvilku odskočit?”

Zrovna teď jsem byla u své kamarádky doma, se kterou jsem se poznala na univerzitě, kam jsem se toto jaro dostala. Měla jsem mírné nutkání jít se vymočit, a tak jsem požádala o svolení použít záchod.

„Jasan~”

Moje kamarádka, co ležela na posteli a četla mangu, mi takhle odpověděla, zatímco se škrábala na zadku.

KY - kapitola 16


Kapitola 16 – Šplhání k útěku


„Hej, Lapis. Promiň, že tě ruším při dobré náladě.”

Jak Loren sledoval Ritzovo nešikovné šplhání po žebříku, co možná nejklidněji zavolal na Lapis, co stála vedle něj s velkým úsměvem na tváři.

Lapis měla dobrou náladu, protože byla schopná zkoumat trosky Dávného království. Otočila svou usmívající se tvář na Lorena.

„Jakmile vyšplháme nahoru, neřeknou nám, abychom šli domů?”

úterý 3. prosince 2019

KNM - kapitola 101 (2)


Ačkoli Liola kráčel vpředu, nevěděl kam jít. Když žil v paláci, většinu času byl ve stavu hypnózy. Po chvilce rozmýšlení si vzpomínal jenom na jedno, a to kapokový strom a Susannin hrob. Nohy ho bezděky začaly nést tím směrem.

Mizerui ho v tichosti následoval. Oči skryté za brýlemi měl upřené na Liolova záda. Nezdálo se, že by ho zajímalo, jak daleko půjdou, aby si promluvili.

Když vyšli z paláce, pod nohama jim šustila tráva. Kapokový strom a Susannin hrob byl v dálce matně vidět, ale Liola na něco najednou šokovaně přišel; zdálo se, že pod stromem byl ještě jeden náhrobek? Když tu bylo naposledy, nic takového tu nebylo. Najednou se zastavil a prázdně na ten náhrobek zíral. V nitru už měl matné ponětí pravdy, ale měl pocit, že se k tomu nemůže přiblížit.

DM - kapitola 188


Kapitola 188 – Každodenní život elfů


Tady Satou. Při vyvíjení her jsem často selhal, když jsem byl schopen jen napodobit vnější vzezření (jiné hry), aniž bych vlastně pochopil její strukturu. Myslím, že musíte pochopit strukturu, pokud ji chcete naprogramovat a prakticky využít.

Ale také existovali vzácní lidé, co jakékoli pochopení přeskočili a vytvořili nové nápady. Tomu se říká génius, co~