HK - kapitola 105

Kapitola 105 – Luca viděl

Zatímco Luca procházel kolem výlohy obchodu, při pohledu dovnitř ho to zhnusilo.

(Matko, zase jsi tady, aby ses setkala s manželkou lenního pána.)

I dneska tu bylo setkání lidí, co se chtěli setkat s manželkou lenního pána.

(Ale ta osoba je celkem úžasná.)

Žena, co okouzlovala ostatní ženy. Luca nad tou záhadnou scénou rozmýšlel.

HK - kapitola 104

Kapitola 104 – Znepokojený Ritzhard

~ Na začátku příběhu. Uprostřed dočasného života. ~

Bylo to pár dní, co jsem začal žít se Sieg. Už to bylo desetiletí, co jsem žil s někým jiným vyjma rodiny bojovné rasy, takže jsem se snažil se nenechat unést. Každý den to bylo zmatečné, takže jsem přirozeně udělal pár chyb.

Jedno ráno.

Z nějakého důvodu jsem se vzbudil brzy, napadlo mě, že na Sieg počkám v obýváku. Pořád byla tma, protože slunce ještě nevyšlo. Ve tmě jsem v pyžamu vyšel ze svého pokoje.

OSO - kapitola 13 (1)

Kapitola 13 – Prokleté vybavení a lišče

Dalo by se říct, že tábor Myuiny družiny bylo peklo, a nijak bych nepřeháněl.

Uprostřed se zvedal ohnivý pilíř a hráče, co se od něj snažili utéct, to moře plamenů spolklo. Ani já, ani ty tři se mnou jsme nevěděli, proč se něco takového stalo. Všichni jsme byli zaražení.

„No tak... i když tak moc chtěli táborák, není pořád ještě světlo?”

„Teď není čas na žerty! Evidentně to je abnormální situace... pojďme za Lucato a ostatními. Nejdřív je zkontaktuj.”

DM - kapitola 206

Kapitola 206 – Neštěstí ve městě Puta (2)

„Co se stalo, Keno? Nabrala sis o dost víc členů, co?”

„Tihle jsou jenom navíc. Spíš než tohle chceme něco nahlásit.”

Dorazili jsme do města a Kena řekla strážnému o té abnormální situaci v horách.

Během této šance jsem se pokusil pokoutně dostat do města, ale další strážný mě snadno chytil a přimáčkl mě na zemi. Nemohl jsem vyklouznout, i když měl akorát nohu položenou na mých zádech.

Tohle bylo poprvé po půl měsíci, co jsem se dostal do města, prosím, buď vlídnější.

DM - kapitola 205

Kapitola 205 – Neštěstí ve městě Puta (1)

~ Z pohledu Kona, chlapce z města Puty. ~

„Keno! Našla jsem stopu. Tahle zvířecí stezka je určitě ta, co goblini používají.”

„Dobrá, dobrá práce, Gadi. Až se vrátíme, pozvu tě na spoustu piva.”

„Tsk, ty lakoto. Kup mi nějaké lepší pití, jasné?”

Gadi zvedla větev a bodla jí do pár spadlých listů, ale já jsem vůbec neviděl, kde ta stopa .

„Hej, Gadi. Kde je ta stopa?”

„To máš místo očí díry? Tohle tady je goblinní trus, vidíš?”

Povídka - Svatá (lol)

Svatá (lol) je stavitelka praporů smrti

~ Aneb variace na otome hry / dating sims, kdy hlavní hrdince padají k nohám všechny mužské postavy. ~

„...To stačí, jen to musím vydržet, to jsem si myslela... ale, ale už jsem na pokraji svým sil!”

Copak chce tahle osoba zemřít?

To jsem si pomyslel, když jsem zaslechl výrok „vážené Svaté”.

Takže abychom pokročili v příběhu, je třeba prostého vysvětlení.

Vypravěčem jsem já, jeden ze sluhů Jeho Výsosti korunního prince.

DM - kapitola 204

Kapitola 204 – Rozloučení s lesem Borenan

Tady Satou. Ten den, kdy jsem kvůli tlaku v práci přežíval na Kalorických tyčinkách, je vzdálená vzpomínka. Uvařit nutričně vyvážené jídlo je obtížné, že?