DM - kapitola 116

Kapitola 116 – Na břehu průplavu (2)

Tady Satou. Vždycky jsme ochucovadla používali přirozeně, ale nebylo jenom pár lidí, co věděli, z čeho jsou vyrobená? Majonéza, worcestrová omáčka, dresing. Jejich výhodu pochopíte, až když zmizí. Nebo tak se to říká.


„N-ne, to nemůžeš, pane.”

Lulu se na mě nervózně podívala.

„To nic. Teď se uvolni.”

„D-dobře.”

Položil jsem vyděšené Lulu ruce na boky, nahnul jsem se dozadu a opřel si její tělo o své.

„Jdeme na to, Lulu.”

„T-to nemůžu. Je to příliš velké.”

„Nemusíš se bát. Věř, co ti říkám.”

Zatímco jsem stále nervózní Lulu uklidnil, položil jsem své ruce na Luluiny jemné ruce.

A—

Lulu zmáčkla spoušť magické pistole.




U vodopádu, co se rozkládal před našima očima, bylo šest obrovských netvorů, co připomínali mloky. Měli víc než deset metrů a dělali si, co chtěli. Jmenovali se Tvrdí mloci a zdálo se, že jejich zvláštní schopností byl kyselinový dech.

Každý byl v levelu 25+, byli relativně silní.

Měl jsem svůj důvod, proč jsem Lulu vzal na lov netvorů, i když ji to poděsilo.

Během incidentu v Muno měla Pochi nejnižší level ze všech, a tak jsem ji vzal na lovecké rande, když se na silnici nedaleko našeho tábořiště objevili netvoři. Arisa a Mia na to přišly a protestovaly, že to je příliš nefér. Jelikož se s tím nedalo nic dělat, slíbil jsem jim, že je vezmu na lovecké rande, kdykoli se na silnici u tábořiště objeví silní netvoři.

A pak si zahrály kámen-nůžky-papír, aby rozhodly o pořadí. Ale netýkalo se to jenom Arisy a Miy, účastnily se toho i Nana a Lulu. Nakonec bylo pořadí loveckých rande takovéto: Mia → Lulu → Nana → Arisa. Dělat to jednu po druhé je neefektivní, ale evidentně se zdálo, že bylo velmi důležité to „jenom my dva spolu”.

Zhruba před třemi dny jsem našel přiměřeně silné netvory, a tak jsem s sebou vzal Miu. Ale i když jsme porazili sedm housenkových netvorů v levelu 15, její level se moc nezvýšil. Pro elfy bylo evidentně těžké levelovat.

„P-pane, jeden se blíží sem. C-co mám dělat?”

Lulu se mi zoufale tiskla k hrudi. Zoufalá Lulu byla také roztomilá.

Mimo její zorné pole jsem vyvolal Vzdálený šíp a když rána z magické pistole udeřila do netvora, snadno jsem ho zničil šípem. Zdálo se, že zbývajících pět netvorů nás vzalo jako nepřátele. Jelikož čolkové šplhali po útesu, vystřelil jsem po nich Vzdálené omráčení, abych je srazil z útesu.

„Lulu, vypij tohle a potom vystřel podruhé.”

Přiměl jsem Lulu vypít manový lektvar a nechal jsem ji nabít zbraň. Myslel jsem si, že když byla v levelu 3, dokáže nabít 30 střel. Ale po jediném výstřelu kleslo její MP o polovinu. Zdálo se, že u každého člověka byla naprosto jiná efektivita.

Možná vylevelovala po porážce toho jednoho netvora, při druhém výstřelu spotřebovala jenom 20% svého MP. Zamířili jsme společně jako předtím a vystřelili. Jakmile magická pistole zasáhla, zničil jsem netvora Vzdáleným šípem. Po třech minutách této rutinní práce jsme vyřídili všech šest netvorů.

Nechal jsem Lulu, co byla naprosto vyčerpaná po svém prvním souboji, na útesu a sešel jsem dolů, abych sesbíral ostatky netvorů. Vypadalo to, že na druhé straně vodopádu byli tři netvoři ve vyšším levelu než tito předchozí. Ale poté, co Lulu porazila tolik netvorů, její level by se měl dostat do rozmezí 7~10. Zbytek lovu nechám pro Nanu.

Nesl jsem Lulu, co se necítila dobře, v náručí a běžel jsem po hladině velké řeky podél silnice k přítoku, u kterého jsme tábořili. Technika Nebeská jízda byla vážně až příliš praktická.




„Ale? Lulu, co se děje? Jsi unavená po své první bitvě?”

„A-ariso. J-jsem v pořádku.”

Když jsme se dostali zpět do tábora, Arisa k nám ustaraně přiběhla. Lulu pevně řekla, že je v pořádku, ale vypadala bledě.

Zdálo se, že její tělo bylo překvapené po tak radikálním vylevelování. Stejně jako Liza a ostatní v labyrintu. Když uvážím, za jak dlouho se tehdy zotavily, měla by to zvládnout po 3~4 hodinách spánku. Pokud ji bude něco bolet, dám ji lektvar proti horečce.

„P-počkat, s čím přesně jste vy dva bojovali?” tlačila na mě Arisa, když se ujistila o Luluině levelu.

„Šest čolků na dalším přítoku.”

Lulin level se radikálně zvýšil z levelu 3 na level 13, a to bojovala jenom se šesti netvory. Její level vzrostl mnohem víc, než jsem čekal. Možná v tom byl něco jako bonus z Prvního útoku nebo tak něco, jako ve hře.

Lulu získala nové techniky. Techniku Vaření, po které Lulu tak toužila. Navíc také získala Střelbu a Ostřelování, to bylo pravděpodobně kvůli lovu netvorů. A také techniku Mísení, to bylo možná proto, že mi pomáhala s mísením. A nakonec se jí také nějak podařilo získat techniku Zaříkávání. Lulu se ještě nikdy neúčastnila tréninku zaříkávání, takže jsem přemýšlel, proč takovou techniku získala. Záviděl jsem.

Arisa na to znala odpověď.

„Ech? Zaříkávání? Ach~ možná vím. Lulu od mala vždycky trénovala zaříkávání spolu se mnou. Až do teď se tu techniku nenaučila. Možná to bylo proto, že do teď neměla dost technických bodů?”

„Nenaučila by se potom Mentální magii?”

„Lulu tak nějak není schopná přemýšlet o ničem, co se vztahuje ke vědě. Ať dělala, co dělala, magická teorie jí nikdy nešla a v půlce to vzdala.”

Vzdala...

„Copak nestačí, když si to akorát zapamatuje nazpaměť?”

„To je špatný postoj! Pokud chceš použít magii, musíš pochopit smysl zaříkávání!”

Vypadalo to, že Arisa byla ohledně estetiky celkem zvláštní.

Příště Lulu potají naučím nějaké to zaříkávání. Přece jen by se při dalším levelování mohla naučit magickou techniku. Nebo spíš bych byl rád, kdyby mě naučila techniku Zaříkávání.

Arisa uložila Lulu na polštář a chladila ji mokrou utěrkou. Já vytáhl lék proti bolesti a lektvar proti horečce a předal je Arise.

„Děkuju. Ale bolest z růstu by se neměla mírnit léčivy. Sama jsem to nezkoušela, ale zdá se, že se tím sníží nárůst statistiky.”

Hoo, aha. Skoro jsem ji přiměl to vypít.

Nechal jsem Lulu v Arisině péči a požádal jsem Lizu, aby připravila snadno stravitelné jídlo pro jednoho člověka. Pochi a Tama šly k velké řece nachytat ryby. Jelikož jsme včera měli tempuru, hádám, že dneska večer udělám smažené bílé maso.

Zatímco jsem přemýšlel o tomhle, vedl jsem Nanu na lov.

Lov s Nanou byl snadný, protože uměla použít Magický šíp.

Nebo spíš ten měkký pocit během cestování na loviště a to tělo, na které se lepilo mokré oblečení, když jsme byli v jeskyních za vodopádem, bylo tak sexy, že to bylo nebezpečné. Rád bych pochválil svou racionální mysl.

Lov skončil bez zvláštních události a já v jeskyni nasbíral křišťály, nefrit a trochu stalaktitů. Kdyby se Nana nezastavila a 30 minut neobdivovala vápencovou jeskyni, skončilo by to rychleji.

Přemýšlel jsem, jestli zdejší čolci byli zvláštní a jestli dávali hodně EXP. Nana také levelovala z levelu 5 na level 12. Naučila se nové techniky Jednoruční meč, Štít, Krytí a Jízda na koni. Zdálo se, že i její technika Přírodní magie také levelovala a mohla teď použít novou magii, a to Přístřešek a Ostrý okraj.




„Jen za půl hodiny Lulu překonala můj level a za další hodinu se mi Nana vyrovnala. Myslím, že to je celkem vážné.”

„Souhlasím.”

„Také chceme silné nepřátele!”

„Na kořist!”

Arisa a Mia, co formálně klečely s rukama na kolenou, měly schůzi. Co to bylo za frašku?

„Kořist~?”

„Maso, lepší než ryba nanodesu!”

Ha? Než jsem se nadál, vrátily se Pochi a Tama. Vědra měla plná chycených ryb. Vypadalo to, že také řádně nachytaly měkkýše, krevety a podobně. Když jsem to viděl, dostal jsem chuť na paellu. Smutné bylo, že jsem ji nemohl připravit, protože jsem neznal recept.

Zdálo se, že Pochi byla nespokojená, že měla každý den ryby. Možná bych měl udělat pár steaků z vlčího masa.

Zdálo se, že se Lulu probrala, ale pořád vypadala špatně. Rozhodl jsem se zrušit náš dnešní odjezd a nechal jsem Lulu a Nanu odpočívat.

Když jsem Arise a Mie řekl o hmyzích netvorech v jeskyni, nakonec jsem na lov vyrážel po třetí, zatímco jsem ty dvě nesl každou u jednoho boku. Ty dvě neměly rády, když levelově zůstaly pozadu. Ještě víc než zůstat o samotě.

„Jé! B-běžet takhle na vodě. Vodní chodec!”

„Nadnášivá chůze?”

Už jsem o tom řekl Arise a ostatním, ale zdálo se, že si myslely, že to není technika, co by se dala používat dlouhodobě. Mia pravděpodobně mluvila o mírně pokročilé vodní magii.

Příště je překvapím letem oblohou.

„Není divu, že Lulin a Nanin lov šel tak rychle.”

„Praktické, co?”

„Hm.”

Lov hmyzu jsme prováděli tak, že jsem nechal Arisu a Miu opakovaně útočit jako první magií a pak jsem já netvora zničil. Jelikož těm dvěma uprostřed lovu došla magická moc, vzorec se změnil. Já jsem zaútočil první Vzdáleným omráčením a pak ty dvě zaútočily krátkým kopím a dýkou, aby uštědřily nějakou tu újmu. A já pak netvora dodělal elfím mečem.

Hmyzí netvor dával méně než 10% z EXP čolků předtím. Dle Arisina pozorování během lovu se zdálo, že by vylevelovala jednou po 40~50 netvorech.

Já jsme si svou EXP měrku zkontrolovat nemohl, protože se zastavila na čísle se samými devítkami. Podle počtu číslic nebylo pochyb, že to bylo víc než deset milionů.

Pak jsem měl ještě měrku zobrazující, kolik procent zbývalo do dalšího levelu. Věděl jsem jenom to, že do dalšího levelu mi pořád zbývalo 80%. Nechtěl jsem přemýšlet o konkrétním čísle.

Ten lov s rychlým tempem a manickou efektivností skončil poté, co jsme za dvě hodiny porazili více než sto malých netvorů. A výsledkem bylo, že jak Arisa, tak Mia vylevelovaly o 2 levely. Navzdory tomu, že Arisin level zůstal vyšší, Mia za chvilku zase vyleveluje. Elfové potřebovali zhruba dvojnásobek EXP než lidé.

Nicméně jsem přemýšlel, co tolik netvorů jedlo, že se tak množili?

Mia mi na tu otázku odpověděla: „Duchy.”

Neviděli jsme je, ale zdálo se, že v jeskyni bylo podzemní jezero s průzračnou vodou, odkud vyvěraly duchové. A netvoři je lovili. Správně řečeno to nebyl lov, ale pohlcení. Ale jelikož Mia neznala podrobnosti, přeptám se na to dospělých v lese Borenan.

Zkusil jsem upřeně zírat na podzemní jezero, ale bohužel jsem neviděl žádné duchy.




Po jídle jsem trénoval mistrovství elfího meče, aby mi to pomohlo s trávením.

Zvedl jsem meč nad hlavu, zastavil jsem, vlil do něj magii a máchl dolů. A když byl pak meč dole, vysál jsem z něj magii a rychle jsem zvedl meč, co začal být zase lehčí.

Začínal jsem si zvykat na charakteristiku proměnné tíhy elfího meče a rychlost mého máchání se postupně zvyšovala. Po 30 minutách neustálého opakování jsem pochopil pohyb, co jsem si přál. Skončil jsem s tréninkem.

Z nějakého důvodu se mi dostalo potlesku. Než jsem se nadál, všechny byly tu a sledovaly mě.

„Váž~ně, podvod, co. Víš, co jsi dělal?”

„Ale byl to jenom trénink?”

Jako dosáhnout na druhý samoučný postoj nebo tak něco?

Arisa mi položila ruku na zátylek, přitáhla si mou tvář blíž a zašeptala: „Zdá se, že to nechápeš, co? Normálně člověk nedokáže vlít magickou moc do meče tak rychle. Tohle řeknu znovu, něco jako pohlcení moci je nemožné.”

Vážně?

Jelikož to u Lizina kopí šlo, myslel jsem si, že to je běžné?

„Není to kvůli tomu, že si myslí, že to nejde, že to nakonec nedokážou?”

„Není možné, aby to bylo takhle, ne? Kdyby to lidé mohli udělat tak snadno, pak by nebylo třeba manových lektvarů. Když na magii potřebuješ MP, mohl bys prostě pohltit magickou moc z nabitého magického nástroje. Stala by se z toho jediná baterie.”

Arisa sundala ruku z mého zátylku a zaujala pózu, jako kdyby to vzdala.

Aha, to byla dobrá historka.

Děkuju, Ariso. Jelikož jenom slovy by to bylo chabé, objal jsem ji. Jelikož Arisa byla záhadné stvoření, útočit ji nevadilo. Ale když na ni zaútočil proaktivní protivník, bylo jí trapně. Byla zábava sem tam provést takový překvapivý útok.

Prozatím bych měl zkontrolovat účinnost vlévání a pohlcování magické moci do a z meče. Pak ho dát na noc do uložiště a pak z něj magickou moc vysát. Rozhodl jsem se zjistit, jak je to s rozpadáním magické moci.

Očekával jsem, že by měl udržet stejné množství magické moci, které do něj obvykle vlévám.
-----------------------------------------------

~ A tak Satou zase o krok pokročil k neporazitelnosti. ~

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>