DM - kapitola 115

Kapitola 115 – Na břehu průplavu

Tady Satou. V jednom filmu o romanci tří království je tato slavná scéna, kdy se obrovské lodě spojují při plavbě po řece. Není to něco, co by se mohlo stát v reálném životě, ale aspoň jednou bych to chtěl vidět.


Sto metrů od silnice, po které jel náš vůz, tekla velká řeka. Teď nebyla vidět, protože ve výhledu bránil kopec, ale za zhruba 10 minut se ukáže. Stejným směrem momentálně plula velká loď, možná ji uvidíme.

Na tomto území byla velká řeka o délce 800 km. Z města Daregan, které jsme včera objeli, řeka propojovala čtyři města počínaje hlavním městem. Pokud se dá věřit tomu cestovnímu průvodci, ten průplav postavila velká říše, co předcházela království Shiga. Postavili ho magií, že? Myslím, že ta scéna, kdy veřejné konstrukce provádějí obři a golemové, je skvělá.

Trochu jsem to propočítal. Kdyby použili zemní magii jako já předtím, udělali by za den zhruba 2~3 km průplavu. Takže celý průplav by pravděpodobně dokončili za rok, kdyby se dřeli. Co jiného čekat od fantazie. Rozsáhlé konstrukční práce jsou celkem snadné.

Když jsem spatřil tak obrovskou řeku, pochopil jsem, že vévodství Oyugock bylo rozsáhlé. Nestačilo by to na 10 malých zemí?

Území Muno oválného tvaru bylo zhruba stejně široké jako Hokkaido. A ačkoli vévodství bylo v šířce asi jenom poloviční, zdálo se, že celková plocha byla stejně rozlehlá jako japonská pevnina. Stejně jako u baronova území, většina plochy sestávala z nerozvinutých hor a lesů. Pročpak je asi nezúrodňují?

I když to území bylo takhle rozlehlé, bylo tam jenom sedm měst. Kromě vévodského hlavního města s 21 tisíci lidí tu bylo také velké město. Mělo 13 tisíc lidí a bylo v ústí velké řeky u moře. V jeho okolí bylo 10 vesnic s různým počtem obyvatel od méně než 1.000 až zhruba k 5.000. Celková populace čítala kolem 720 tisíc lidí. 80% populace byli lidé, zatímco zbývajících 20% byli pololidé. Většina pololidí byli zotročení krysí lidé.

V cestovním průvodci se tvrdilo, že na území nejsou pololidé, copak to asi znamenalo? Tak mě tak napadá, že i baron Muno mi řekl, že když pobýval ve vévodství, jen zřídkakdy viděl zvířecí lidi.

Jelikož se v tom cestovním průvodci píše o území barona Muna jako o území markýze Muna, možná to byla informace z doby před více než 20 lety. Kdyby to šlo, chtěl bych novější vydání.

Co se týče jiných zvláštností, ve vévodství bylo zhruba 10 zvláštních enkláv, co byly jako autonomní území trpaslíků. Každé to území bylo stejně velké nebo větší než území trpaslíků. Bylo tu spoustu malých enkláv, které měly jen něco přes pár kilometrů, ale jelikož se nemůžu obtěžovat je všechny počítat, označil jsem si jenom ty, co byly po cestě.

Podle cestovního průvodce byla na tomto území útočiště pro ptačí lidi a lidi se zvířecí hlavou. Mělo by tu být ještě jedno, ale o tom se nepsalo. Jelikož ho během naší cesty nenavštívíme, nechám to tak. Nevadí, když ho navštívíme, až nám dojdou cíle k turismu.

Nakonec jsem hledání zúžil na reinkarnované nebo transportované lidi. Ulevilo se mi, že na tomto území žádní nebyli.




Dneska jsem po dlouhé době řídil vůz. Pochi a Tama seděly vedle mě a ze všech sil foukaly do něčeho, co vypadalo jako rákosová píšťalka. Znělo to jako pipupipu. Dneska ráno jim Mia udělala přednášku, ale zdálo se, že to nedokázaly napodobit.

Blížila se Liza se svým koněm. Zdálo se, že něco našla.

„Pane, podívej se támhle. Na druhé straně lesa něco je.”

Podíval jsem se, kam Liza ukazovala, ale kromě plachty lodi, co plula za lesem, jsem nic neviděl. Ne, počkat, ta plachta byla pravděpodobně to, o čem Liza mluvila. Jelikož stromy rostly níž, v mezerách mezi nimi byly vidět plachty. Bohužel ještě nebylo vidět řeku.

„To je plachta lodi. Za lesem je velká řeka, pravděpodobně po ní pluje.”

„Pipo~?”

„Pupuru.”

Tama a Pochi, co měly u úst pořád rákosové píšťalky, vyprodukovaly podivný zvuk. Jelikož jsem si uměl představit jejich následující počínání, rychle jsem je zadržel. Pevně jsem sevřel Pochi paží, ale Tama mi hladce vyklouzla.

„Loď~?”

Tama snadno odhodila rákosový list, vyšplhala mi po těle a zadívala se k lesu. Oblečení se mi natáhlo. Byl bych rád, abys mě přestala tahat za vlasy, protože to trochu bolelo. Ale než jsem mohl Tamu varovat, Liza přijela s koněm blíž, nabrala Tamu a postavila ji na krk koně.

„Loď, chci to vidět nodesu.”

Zdálo se, že si Pochi uvědomila, že ji nepustím bez ohledu na to, jak moc sebou bude vrtět, a tak intenzivně vzhlédla a začala prosit.

„Kdybys v klidu seděla, za pár minut bys ji viděla.”

Přesvědčil jsem ji, a tak mi seděla na klíně. Poté se chovala krotce, ale pak mi Mia vyšplhala na rameno, když si vypomohla kozlíkem.

„Mio, je zakázáno mi sedět na rameni, když máš sukni.”

„Hm.”

Mia ukázala na kalhoty, co měla na sobě. Neviděl jsem jí do tváře, ale dokázal jsem si představit, že vypadala hrdě.

Arisa si stoupla na opěrátko kozlíku a přitom se opírala o celtu vozu. Podívala se na Miu a řekla: „neohrožená dívka”. Ale já to ignoroval.

Zanedlouho se ukázala řeka.

Značně velká plachetnice plula stejným směrem jako my. Jelikož plula po proudu, byla rychlejší než my.

Tama, co jela na Lizině koni, lodi velmi mávala. Jelikož jsme se ještě nedostali tak blízko k řece, nemyslím si, že by nás někdo viděl.

„A~hoj.”

„Támhle nám oplácejí pozdrav nodesu,” řekla Pochi a také zamávala na loď.

„Vidí nás, hm. Jestlipak je ta osoba tam také zvířecí člověk.”

„Pták~?”

„Pan ptačí hlava nodesu.”

Arisa měla pravdu. Ta osoba byla pravděpodobně ptačí člověk.

Pochi a Tama mávaly, až dokud loď nezmizela za lesem.



Dneska večer jsme tábořili u přítoku velké řeky.

Na obou stranách byly tábořiště, ale my jsme přejeli most na druhou stranu. Normálně by tu byla rybářská vesnice nebo podobně, ale tady byla jenom opuštěná vesnice a uvnitř nikdo nebyl.

Když jsem se podíval do mapy, dokázal jsem si představit příčinu jejího opuštění.

Pravděpodobně to bylo kvůli smečce netvorů, co se nacházeli nedaleko kotliny 15 km proti proudu od tohoto přítoku. Level měli 25+, byli to netvoři zvaní Tvrdí mloci v levelu 26~29. Zdálo se, že měli zvláštní útok s pomocí kyselinového dechu. Bylo jich devět.

Zdálo se, že číhali na hmyzí netvory v levelu 10, co žili v jeskyni v té kotlině.

Jelikož jsem chtěl získat křišťály a stalaktity, co byly v jeskyni, zítra ráno nebo dneska v noci se tam zajdu podívat.

Dal jsem Pochi a Tamě harpuny a měkké košíky, co se daly uvázat k pasu. Šly lovit malé rybky a měkkýše v řece.

Já šel jen pro jistotu zkontrolovat opuštěnou vesnici. V domech už nic nebylo, ale na obdělávaných lánech byly známky rýžových políček. Bylo tu spoustu vody, takže možná k pěstování využívali zaplavená pole. Zkusil jsem se podívat po zdivočelých polích, ale přece jenom tam nic nebylo.

„Velký úlovek~?”

„Nanodesu!”

Když jsem se vrátil z průzkumu vesnice, Pochi a Tama se už také vrátily. Zdálo se, že přinesly kořist, protože měly velký úlovek.

Ve vědru, co mi Pochi vesele ukazovala, bylo velké množství měkkýšů, co vypadaly jako střenky. Ve vědru s vodou, co mi ukazovala Tama, bylo hodně krabů velikosti dlaně a krevet.

Při pomyšlení na střenky pečené na drátěné síťce a pokapané sójovou omáčkou se mi sbíhaly sliny. Taky mi znělo dobře je jenom osolit a ochutit sakém, ale rozhodně nenechám nikoho opít.

Možná by bylo pěkné kraba rozpůlit a z jedné půlky udělat polévku. Krevety budou smažené. Bylo těžké zříct se nápadu udělat z nich tempuru.



Takže, přípravu jídla nechám na Lulu a na břehu řeky udělám jednu věc.

Nedalo se nic dělat, že se mi o tom těžko mluvilo. S pomocí magie Hliněná zeď jsem udělal 2,5 metru dlouhou vanu a vytvrdil ji Tvrdým jílem. Navíc jsem na břehu řeky nasbíral oblázky a dal je na dno vany. Pokud bude takhle široká, vejdeme se tam všichni.

Jen tak mimochodem, když říkám všichni, myslím tím ženský tábor. Odděleně jsem udělal koupel pro jednoho člověka. Nebylo to tak, že bych se cítil nějak zvlášť trapně a nevadilo by mi, ani kdybychom se vykoupali spolu. Ale jelikož si myslím, že Lulu, která byla v pubertě, by se nedokázala uklidnit, rozdělil jsem to na mužskou a ženskou část.

Dál jsem vzal velký sud a použil ho na nošení vody z řeky, zopakoval jsem to několikrát. Byla to těžká práce, ale když jsem využil svou vysokou statistiku a techniku Nebeská jízda, v mžiku jsem to dodělal. Samozřejmě jsem se přesvědčil, že to nikdo neviděl.

Dál jsem vodu zahřál Výhní. Přestal jsem s ohříváním na 45°C. Jelikož jsem teď Výheň používal každou noc, dokonale jsem zvládl regulaci teploty.

Nakonec jsem použil Čistou vodu, abych se zbavil mírných nečistot.

Navíc jsem vedle nechal sud s čistou vodou na kontrolu teploty a vědro; hotovo. Také jsem pomocí Tvrdý jíl vytvořil místo na mytí. Pod to jsem nainstaloval desku na odkapávání, když se budeme mýt. A hotovo.

Jelikož na hradě Muno byla jenom sauna, po dlouhé době máme zase koupel. Užijme si ji v klidu.

Když jsem všem řekl, že je lázeň hotová, zažil jsem různé reakce. Vysvětlil jsem to prostými termíny, neboť nikdo kromě Arisy o lázních neví.

„Ku, smíšené lázně s chlapcem! Ach, takže tohle je odměna za ty dosavadní těžkosti!”

„Lázně jsou rozdělené na ženské a mužské, víš.”

„C-cos to řekl---! Tohle je důvod, býložravci! Tohle měla být chvíle na flirtování v horkých lázních!”

Čekal jsem, že Arisa bude natěšená divným směrem.

Přece jenom to nebyly horké lázně.

„Pane, hlásím se do služby umýt ti záda.”

„Ne.”

„Ano, to je ne.”

Také už jsem čekal Miino a Luluino zamítnutí Naniných slov, ale Luluina následující slova byla nečekaná. Navíc znaly takové zvyky jako umývat někomu záda.

„Pánovy záda, t-to udělám já.”

„Jelikož pán je vznešený, možná bude v rozpacích ukázat svá záda ženě ze stejné rasy. I když je to ode mě troufalé, umyju je.”

„Tama to zvládne~!”

„Pochi umyje nodesu.”

Dokonce i Liza se chtěla podílet. Záda by mi zrudly, kdyby mi je mylo tolik lidí.

Už jsem si vyrobil nástroj na mytí zad, takže s tím není žádný problém.

Když jsem jim to řekl, vypadaly tak nějak zklamaně. Liza a Lulu mě pobízely, abych se vykoupal jako první, ale když jsem jim řekl, že já mám samostatnou lázeň, poslušně šly do vany. Jak se dalo čekat, Arisa řekla, že mě bude následovat do mužské lázně, ale Lulu ji odtáhla.

Vešel jsem do mužských lázní a podíval se nahoru na oblohu. Když jsem spatřil hvězdy, začal jsem se cítit dobře. Škoda, že se neodrážely na vodní hladině, ale odraz měsíce byl celkem krásný. Od svého času na univerzitě, kdy jsem navštěvoval neprozkoumané lázně, jsem nebyl v otevřených přírodních lázních.

Vana v mužské části byla v porovnání s ženskou částí malá, byla zhruba stejně velká jako vana v obyčejné domácnosti. Byla jen dost velká na to, aby si tam mé malé já natáhlo nohy. Když jsem se zády opřel o stěnu vany a uvolnil se, zaslechl jsem šplouchnutí a tělo mi najednou přišlo těžší. Věděl jsem, že někdo přišel s technikou Uchopení prostoru, ale nevěděl jsem kdo, protože jsem vypnul radar. Vzhlédl jsem, byla to Mia.

„Mio, tohle jsou mužské lázně, víš?”

„Hm.”

Jemně jsem ji pokáral, ale nezdálo se, že by ji to zajímalo. Posadila se přede mě a opřela se o mě zády. Velmi bych uvítal, kdyby měla vnější vzezření jako Nana, ale jelikož u Miy se ani nezdálo, že by se začaly vyvíjet její sekundární pohlavní charakteristiky, měl jsem pocit, jako kdybych se koupal s nějakým dítětem z rodiny.

Nechám ji, ať si dělá, co chce, protože se zdálo, že se sem blížila záchranná jednotka.

„Máte v elfské vesnici lázně?”

„Společné.”

Hádám, že to jsou veřejné lázně?

Když si Mia opřela hlavu o mou hruď, zatímco jsem se já díval na hvězdy, dorazila záchranná jednotka, nebo spíš druhá nájezdní jednotka.

„Společně~?”

„Dovnitř nodesu.”

Pochi a Tama vešly z obou stran. Holky, bez ohledu na to, jak jste malé, překročili jsme kapacitu téhle vany. Tohle bylo spíš jako lázně v malých holkách a ne ve vodě. Ne, co to říkám? Jelikož Pochi a Tama zaujaly stejnou pózu jako Mia, podepřel jsem jim záda rukou, aby se nepotopily.

„Počkejte, vy tři! Ukrást výpad je zakázáno!”

Arisa zaujala znepokojující pózu s ručníkem, nebo spíš s tenkou látkou ovinutou kolem těla. Ta látka, co se jí lepila na tělo, byla průhledná, ale to mi nevadilo. Mnohem důležitější bylo, že mi pohled padl na starší skupinu, co dorazila za Arisou. Nana byla příliš brutální, to nebudu komentovat, ale měl jsem pocit, že i Luluiny proporce se zlepšily od té doby, co jsem se s ní setkal.

Nakonec jsem se na Arisin návrh přesunul do ženských lázní. Samozřejmě jsem se také zeptal na názor Lulu a Nany, ale ty dvě nečekaně snadno souhlasily.

Široké lázně jsou přece jenom pěkné.

Pod hladinou už nějakou dobu byla zbrklá fialka. Dokázal jsem odhadnout, co měla za lubem, ale jelikož jsem měl nové plavky, neměla by být schopna vidět, co chtěla. Bylo to hrubé, ale jelikož to byla pohotovost, rád bych, abyste to přehlédli.

Lulu byla nedaleko ponořená až po ramena, ale bylo mi trochu nepříjemně z toho jejího zraku upřeného na mou osobu.

Opřel jsem se zády o stěnu vany a vrátil se ke své předchozí póze. Pára vážně neodváděla svou práci, takže ten pohled přede mnou byl obtížný. Bylo mi trochu horko, a tak jsem vytáhl ruce z vody. A okamžitě se z nich staly podušky. Moje pravá paže pro Pochi a Tamu, levá pro Miu. Lulu tak nějak čekala, až na ni přijde řada.

„Pane, zjistila jsem něco závažného! Požaduji potvrzení,” zavolala na mě Nana zpoza Lulu. Když jsem se tam podíval, bezbranná---

„Prsa se ve vodě vznáší! Kromě toho jsou měkká a tak nějak roztomilá.”

Byla tam silueta nádherné ženy, co si sundala látku, co ji do teď halila, a co vesele nadnášela svá prsa na horké vodě. Nano, dobrá práce. Kdyby tohle byla manga, byla by to scéna, kdy by se mi spustila krev z nosu.

„Nano, ne!”

„Erotika.”

Lulu se postavila před Nanu a zakryla mi výhled. Nevadilo, že se ke mně otočila zády, ale její roztomilá prdelka byla naprosto odhalená.

Mia, co se mírně opozdila, se postavila přede mě a roztáhla údy. Samozřejmě na sobě nic neměla, takže jsem viděl různá místa, která by neměla být vidět. Kdybych byl lolicon, pravděpodobně bych byl tak rád, že bych brečel.

Čas na koupání uplynul takhle hlučně.

Zdálo se, že Lize se koupel líbila nejvíc a vydržela tam nejdéle. Druhého rána vypadala vážně smutně, když spatřila vychladlou lázeň, a tak jsem ji ohřál a ona si dala ranní lázeň. Hádám, že bych měl udělat přenosnou lázeň?

Od toho dne začala Nana studovat vodní magii od Miy.

Jelikož byla se svými nadnášenými prsy strašně šťastná, jestlipak si z vody udělá šaty?
-----------------------------------------------

~ Taky by se mi zamlouvalo mít na zahradě takovou lázeň, samozřejmě s kompletním magickým servisem. ~

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>