DM - kapitola 124

Kapitola 124 – Noc, o které nikdo nevěděl

Tady Satou. Jelikož jsem žil v Japonsku, kde bylo jen velmi laxní omezení náboženství, země, co šly do války kvůli rozdílům v náboženských náhledech, mi přišly podivné. Jestlipak jsou i na jiném světě náboženské války?

HK - kapitola 70

Kapitola 70 – Hlášení Arna Salonen Levantreta

~ Tento příběh je po 10+ letech od hlavního příběhu. ~
Ráno ve vzdálené vesnici začíná před úsvitem.

Vyčistil jsem psí boudu a ohradu pro soby a nakrmil je. Zkontroloval jsem, kolik jsme měli ještě dřeva na otop. Nebylo ho moc, takže jsem naštípal trochu sekyrou.

Zatímco jsem pracoval, někdo na mě zezadu promluvil: „Bratře, je čas na snídani~”

Ten člověk stojící za mnou byla moje mladší sestra Veronika, co byla o dva roky mladší než já. Necítil jsem, že by ke mně přišla, takže mě to překvapilo.

DM - kapitola 123

Kapitola 123 – Plavba lodí (2)

Tady Satou. Když slyším termín plavba lodí, představím si nádhernou osobní loď, ale vždycky jsem plul jenom na nočním trajektu. Jelikož jsem z větší části spal, vzpomínám si jenom na nahodilou znělku, co mi utkvěla v uších.

HK - kapitola 69

Kapitola 69 – Dovětek

Můj pokoj mi zabral otec a byl zahlcený knihami. Měl je dokonce i na posteli. Neměl jsem slov. Mezi nimi jsem našel starou a opotřebovanou knihu. Bylo to něco jako cestopis od nějakého dobrodruha. Šel na mnohá místa a setkal se s mnoha lidmi. Nejvíce mě zaujal lid lovců jménem Inuité, co také žili v nesmírně chladných oblastech jako my.

Jako tato vesnice žili za polárním kruhem, ale psalo se tam, že žili ještě na chladnějším místě. Lovili zvířata žijící pod ledem. Hlavní zdroj jejich jídla, tuleni, byli vykreslení jako dlouhá a útlá zvířata. Tuleni byli savci a dýchali plícemi. Když se potřebují nadechnout, vyplouvají nad led, takže je lovili v tomto okamžiku.

DM - kapitola 122

Kapitola 122 – Plavba lodí

Tady Satou. Představoval jsem si, že Evropa měla vůči chobotnici předsudky a nazývala ji ďábelskou rybou. Ale překvapilo mě, když jsem se dozvěděl, že ji v Itálii a Španělsku normálně jí. Akayashi je výborné, ale já preferuji normální takoyaki.

HK - kapitola 68

Kapitola 68 – Hlášení Lukase Salonen Levantreta

~ Z pohledu Ritzhardova otce. ~

Když jsem se vrátil do své domoviny, čekalo tam na mě otcovo přijetí.

„Kukuku, ha~hahaha!!”

„...”

Otec se nahlas smál a ukazoval na mě.

„Hej, co kdyby ses uklidnil?”

„Ha, ha, jako kdybych se tomu nemohl smát! Fu, fuhaha!”

DM - kapitola 121

Kapitola 121 – Noc ve městě Gururian

Tady Satou. Během období ekonomické bubliny se zdá, že bylo normální svého partnera pozvat každé výročí na několika chodové jídlo. Nemyslím si, že mám štěstí, že jsem vyrůstal během recese, ale vypadá to, že lidé z dobrých časů mají taky svoje vlastní problémy.