DM - kapitola 128

Kapitola 128 – Noc, o které nikdo nevěděl (5)

Tady Satou. Zdá se, že generace, co zažila úsvit domácích konzolí, dělala seznam hiragany pro Kouzlo obnovy. Když jsem to slyšel, smál jsem se a myslel jsem si, že to je vtip, ale byla to pravda. Lidé dokázali nečekaně pilně pracovat, když přišlo na zábavu.

HK - kapitola 73

Kapitola 73 – S prasátkem!

Dneska jsem s tchánem dělal šunku.

„Budeme dělat sušenou šunku. Není uzená.”

„He~”

Na rozdíl od normální šunky se neuzená šunka zvaná sušená připravuje bez zahřívání a dá se uskladnit zhruba tři roky. Na rozdíl od normální šunky je vlhká a má hlubokou chuť. Ta dojemná chuť je prý podle tchána nezapomenutelná.

HK - kapitola 72

Kapitola 72 – S neteřemi!

Dneska jsme šli ven s roztomilými dívkami Edelgardou a Adeltraudou. Šli jsme do obchodní čtvrti ve městě. Ty dvě hodné dívky chtěly uspořádat čajový dýchánek a pozvat Sieg, takže jsem se nabídl jim pomoct.

„Nejdražší strýčku, vážně víš, jak připravit položky na banket?”

„Samozřejmě.”

Tentokrát to nebyl normální čajový dýchánek. Nabídneme sladkosti a džem, co sami vyrobíme, bude to jiné než místní šlechta.

DM - kapitola 127

Kapitola 127 – Noc, o které nikdo nevěděl (4)

Tady Satou. Přemýšlím, od kdy začal ten trend, že se postavy bossů tolikrát proměňovaly, než jste je konečně porazili? Když to nebyla hra, ale skutečný život, bylo to obecně otravné...

DM - kapitola 126

Kapitola 126 – Noc, o které nikdo nevěděl (3)

Tady Satou. Od chvíle, co jsem přišel na tento svět, jsem měl nepřirozeně vysoké šance setkat se s nádhernými ženami, ale nebylo to omezené jen na nádherné ženy.

DM - kapitola 125

Kapitola 125 – Noc, o které nikdo nevěděl (2)

Tady Satou. Na konci dvacátého století bylo spoustu novel a her, kde byly za zlosyny náboženské skupiny, ale mám pocit, že jsem to poslední dobou neviděl tak často.

HK - kapitola 71

Kapitola 71 – S tchánem!

~ Tento příběh je z období, kdy žili v Siegině rodném domě před narozením Arna. ~
Ráno. Vzbudil jsem se kvůli křiklavému ptačímu zpěvu. Slunce ještě nevyšlo. Dneska jsem hodlal vypomoct tchánovi na ranči, takže to byla dokonalá doba vstát? Ale přemýšlel jsem, že jsem nebyl vděčný, že mě vzbudili. Stěžoval jsem si ptákům, že by měli čvrlikat harmoničtěji.

Sieg pořád spala. Zašeptal jsem „já jdu”, pohladil ji po vlasech a políbil ji na čelo. Taky jsem řekl dítěti v jejím břiše, aby bylo hodné.

Převlékl jsem se do pracovního oděvu, umyl si tvář, vyčistil zuby a zamířil ven.