DM - kapitola 125

Kapitola 125 – Noc, o které nikdo nevěděl (2)

Tady Satou. Na konci dvacátého století bylo spoustu novel a her, kde byly za zlosyny náboženské skupiny, ale mám pocit, že jsem to poslední dobou neviděl tak často.



„Hej, jdete pozdě, rituál už začal. Otevřu dveře, takže v tichosti zaujměte svá místa.”

Člověk, co vypadal jako vůdce, nás hrubým hlasem pokáral před dveřmi vedoucímu do rituálního sálu. Skončil s tím káráním rychle, proklouzl jsem se členy společenství dovnitř. O tomhle jsem přemýšlel už od chvíle, co jsem se mezi ně vmísil, ale měli tu spoustu mezer.

Nevypadali jako skupina, co by dělala takové ohavnosti jako povolávat předměty z pekla. Něco mi na tom nesedělo. Přemýšlel jsem, jestli tu byl někdo, kdo ze zákulisí tahal za drátky?

No, to je jedno.

Pravděpodobně měli jenom pár míst, kde by mohli pořádat rituál, takže pokud zničím toto místo, lidé, co pomýšlí na špatnosti, se budou držet při zemi.

Rituální sál byl široký. Byl široký 200 metrů a vysoký 20 metrů a na délku měl skoro 1 kilometr. Samozřejmě tam bylo spoustu sloupů, ale vážně to byly silné sloupy, že podpíraly tak obrovskou tíhu. Bylo to díky Zpevňovací magii?

Myšlenky se mi trochu rozutekly.

Těch téměř 200 mužů a žen uvnitř opakovaně recitovalo slova jako z básně. Nezdálo se, že by to bylo zaříkávadlo.

Na oltáři byla tři kamenná lůžka a na nich spaly tři dívky. Dívky měly na holé kůži nakreslené něco, co vypadalo jako magické kruhy. Nezdálo se, že by byly oblečené.

„Povolejte svaté relikvie výměnou za tyto neposkvrněné dívky!”

„„„Povolat!”””

Zdálo se, že jsem přišel mírně pozdě. Po výkřiku muže, co vypadal nejdůležitěji, a po následných odpovědích pozvedli tři výše postavení členové obřadní dýky nad hlavu a máchli jimi dolů k dívčiným srdcím.

Možná to nebylo jako mé obvyklé já.

Jakmile jsem ty členy viděl pozvednout dýky, okamžitě jsem vyrazil.

Cítil jsem, že to členy za mnou smetlo ke zdi. Vypadalo to, že to byla reakce na moje náhlé zrychlení.

Běžel jsem rychlostí šípu, ale takhle to nestihnu.

Vzdálené omráčení by v takovémto případě bylo výtečné, ale Nebeská jízda byla rychlejší.

Dostřel magické pistole byl 200 metrů. To bylo pořád daleko.

„Z-V-L-Á-D-N-I-T-O!” snažil jsem se sám sebe přesvědčit křikem.

Ten okamžik, kdy členové máchli dýkou dolů, byla jenom chvilička. Ve skutečnosti by se tomu dokonce dalo říct hned. Ale zdálo se, že moje počínání nebylo marné.

V následujícím okamžiku jsem měl podivný pocit, jako kdybych běžel ve vodě, a když jsem se vzpamatoval, vykopl jsem ty dýky členům z rukou.

>[Získal jsi techniku Sražení země]




„Kdo jsi!”

Ten muž, co to řekl, musel být bezpochyby hlava celého společenství.

Ale já všechny omráčil, než mohli cokoli říct. Jelikož jsem využil techniku Sražení země, co jsem zrovna získal, z jejich úhlu pohledu jsem musel vypadat jako štěp jednoho člověka. Díky tomu jsem nepotřeboval moc času, abych těch skoro 200 členů oddělal.

Rád bych sesbíral ty krátké rohy, ale hádám, že nejdřív něco provedu s těmi lidmi s démonickým posednutím.

„Takhle rušit rituál, jak neomalený druh deojaru.”

„Ano, ano, vskutku jako podřadné bytosti, kterými lidé jsou nari.”

Z těl dvou členů, co spadli na zem, se objevili dva démoni, jako kdyby si jenom sundali oděv. Nebyly to krátké rohy. Byli to stejní vyšší démoni jako démon ze Seryuu. Ten Ojaru měl rudé tělo s rohy jako jelen a neměl křídla. Ten Nari měl bronzové tělo s rohy jako buvol a měl dva páry křídel. Oba dva byli v levelu 63.

„Můj ty světe, je tak bláhový, že mu není pomoci, když takhle ruší náš rituál obrození nanoda.”

Na kamenném lůžku seděla dívčí silueta. Dívka— ne, ten, co dívku posedl, neukázal své skutečné tělo. Když pominu životy členů, chci zachránit ty obětované dívky.

Použil jsem techniku Sražení země a odnesl jsem ty dvě dívky k východu.

„Nenechám tě odejít deojaru.”

Démon s rudým tělem se teleportoval mě přímo před oči. Vypadalo to, jako kdyby se tam prolomil prostor. Jelikož jsem měl obě ruce plné, zadržel jsem ho Vzdáleným šípem a Krátkým omráčením. Oboje jsem vystřelil na maximum.

„To ti vrátím deojaru.”

Magie, co jsem na démona vystřelil, se ke mně naprosto vrátila.

Prostorová magie, co!

Vzdálené šípy změnily svůj směr zpět na démona, ale Krátká omráčení měla udeřit přímo mě. Hned jsem nastavil Štít, abych to zastavil. Štít se okamžitě roztříštil, ale úspěšně jsem dorazil ke dveřím.

Nechal jsem dívky na druhé straně dveří a zavřel je.

Démon s rudým tělem za mnou byl otrávený, že se kolem něj svíjely Vzdálené šípy. „Rozčilující deojaru.”

Rudý démon zařval, čímž se v prostoru vytvořily trhliny a zničily Vzdálené šípy. Díky Vnímání magie jsem viděl proud magie, co fungoval jako včasné varování, než se prostorem prohnala trhlina.

Nastavil jsem si za oděv se stříbrnou maskou a titul hrdiny, než bude příliš pozdě. Jako meč jsem měl Durandal a ne Excalibur. Nebylo to tím, že bych nebyl ochotný si vzít Excalibur. Ale když jsem experimentoval s ukládáním magické moci, uložil jsem do něj nebezpečné množství magie. Takže jsem se bál, že kdybych s ním nebyl opatrný, nechal bych zhroutit celé vévodské hlavní město.

Durandal byl výkonově horší než Excalibur, ale v porovnání s Gjallarhornem byl výjimečně silný, takže s tím pravděpodobně nebyl žádný problém.

„Houhou? Myslel jsem si, že to je krysa, a on se z toho vyklubal hrdina nari.”

Blížil se bronzový démon, zatímco něco žvýkal. Z místa vedle oltáře se stala krvavá lázeň. Tentokrát se obětí pro démony stali oni sami, co? Zrovna teď nebyl čas s nimi soucítit.

Odložil jsem boj s rudým démonem na později a hodlal jsem se jako první zbavit bronzového démona.

S technikou Sražení země jsem se pohnul, jako kdybych se teleportoval, a vklouzl jsem bronzovému démonovi pod hruď, sekl—

Přemohl mě obrovský tlak.

>[Získal jsi techniku Gravitační démonická magie]

>[Získal jsi techniku Odolnost vůči gravitaci]

Ale i tak jsem tu vysokou gravitaci silou snesl a máchl jsem mečem. Ale těsně před tím, než se svatý meč dotkl démona, zastavil jsem ho a ustoupil zpět. Trochu jsem se od něj vzdálil.

„Nynější hrdina je slabý, ale jeho intuice je místo toho ostrá nari.”

„Kdyby sekl tak, jak byl, jeho tělo by to rozseklo ve dví, skoro deojaru.”

Zdálo se, že nastavili nějakou magii jako past. Kdyby mi Vycítění krize varovně nezazvonilo, bylo by to nebezpečné.

Nahodile jsem vystřelil Vzdálené šípy a bronzového démona jsem strefil Krátkým omráčením. Zdálo se, že to ta magická past roztříštila, co?

Měl jsem pocit, jako kdyby to moje tělo mírně táhlo k rudému démonovi. Když jsem se podíval do protokolu, zdálo se, že používal magii jménem [Kresba (Zlá momentka)]

>[Získal jsi techniku Prostorová démonická magie]

>[Získal jsi techniku Odolnost vůči prostoru]

Aktivoval jsem tu odolnostní techniku.

„Magie není moc účinná, i když je v nízkém levelu deojaru.”

„Ushashashasha, vymlouváš se na senilitu nari hm?”

Teď obrátili pozornost k sobě navzájem.

Plně jsem využil Sražení země a Nebeské jízdy a zahltil je 16 Krátkými omráčeními v 3D směrech. Jak se dalo čekat, Krátká omráčení začala měnit kurz a vracet se. Jedním tím kurzem byl směr na bronzového démona.

Když Krátké omráčení narazilo do bronzového démona, ta magická past to převedla na rudého démona. Od mého plánu se to lišilo, ale výsledek byl v pohodě.

Samozřejmě utrpěli jenom malá zranění.

Ale to nevadí.

Ta okamžitá šance, co jsem získal, mi stačila.

Když se modrá záře z Durandalu rozplynula v temnotě, z rudého démona se stala flákota masa a spadl na zem. Posypal jsem ho dračími šupinami, co jsem vytáhl z inventáře, a spálil jsem ho, aby nemohl obživnout.

>[Získal jsi techniku Bleskový sek]




„Tohle je divné nari.”

Využil jsem toho okamžiku, kdy byl bronzový démon omráčený, a vytáhl jsem z inventáře Svatou šipku nabitou magickou mocí a vystřelil ji.

Bronzový démon se ji snažil odrazit rukou, na které se objevila černo černá spirála.

„Vyhni se tomu noda!”

Po slovech posedlé dívky se bronzový démon naklonil, aby se té šipce spěšně vyhnul, ale nedokázal to. A jeho horní polovinu těla to roztrhalo na kousky. Vyhlazen.

Původně jsem čekal, že ta šipka bude jen pouhé rozptýlení, ale bylo to nečekaně efektivní. Přesekl jsem bronzového démona, zatímco jsem ho také využil na to, abych otestoval techniku Bleskový sek.

„Tohle je úžasné nanoda. Musím se omluvit, že jsem si myslel, že jsi titěrný hrdina nanoda. Ne, musím ti poděkovat, že jsi zničil mé dvořany nanoda.”

Dívka, co seděla na kamenném lůžku s jedním kolenem pokrčeným, zamumlala, jako kdyby se mě na něco ptala. Když vstala, začala splétat svá slova jasným hlasem, jako kdyby byla herečka. „Čas mého obrození nadešel. Ach lidstvo, boj se! Dnes, v tuto chvíli svět započne svou cestu ke zkáze noda!”

Tohle by měla být scéna, kdy bych se měl zachvět, ale měl jsem pocit, jako kdyby to byla nějaká komedie. Možná to bylo těmi podivnými slovíčky, co přidávala na konec svých vět.

Takže, vypadalo to, že začalo druhé kolo.
-----------------------------------------------

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>