Prolog – Obchod a nedostatek zákazníků
Jednopatrová zbrusu nová dřevěná budova bez známek vybledlosti od slunce měla prostou výzdobu a vstup byl vyložený kočičími hlavami.
Interiér budovy byl podobný obvyklému soukromému domu z fantastického prostředí. Podíval jsem se na světlo pronikající dovnitř doširoka otevřenými dveřmi.
„...nikdo nechodí...”
Haa, unaveně jsem si povzdechl. Nebylo tolik zákazníků, co by přišli do [Ateliéru].
Trochu rozmrzele jsem přitiskl tvář na pult, ten chladný pocit byl velmi příjemný.
Po chvilce takového čekání bez motivace někdo najednou světlo zastínil. Bezděky jsem vstal.