KNM - kapitola 106

Kapitola 106 – Svět plný úsměvů

V zadní zahradě paláce v Dračí říši v tichosti stála postava v dlouhé róbě. Když by se člověk podíval pozorněji, zjistil by, že tato osoba měla štíhlou postavu a jeho dlouhé vlasy černé jako noc mu sahaly až k bokům. Měl na sobě černou róbu, co nebyla nijak moc zdobená, jen na límci měla zářivý diamant. A kolem ramen tyrkysově modrý plášť.

Zdálo se, že ten prostý oděv podtrhával jedinečnost jeho chladu a pýchy, a stačil jediný pohled a bylo jasné, že tato osoba nebyl nikdo obyčejný. Ale jeho totožnost byla ještě více zřejmá z té luxusní koruny, co měl na hlavě. Jediný člověk, co kdy měl korunu, nebyl nikdo jiný než císař Dračí říše.

„Liolo, ty ses stejně změnil...”

KNM - kapitola 105

Kapitola 105 – Už nezabiju

„Prohrál jsem? Prohrál jsem... hahaha!”

Zdálo se, že Dračí císař byl na pokraji šílenství. Jeho úsměv působil šíleně, naprosto přišel o svou obvyklou eleganci a klid. Z plných plic zakřičel: „Prohrál jsem. Tak mě zabij a radši to udělej rychle, protože pokud budeš otálet, použiju tohle tělo, abych se skryl všude, kam půjdeš, a zabiju všechny lidi, na kterých ti záleží!”

„Začněme s mým vlastním dítětem. Už dlouho jsem v sobě dusil hněv na Cappuccina. On bude první!”

DM - kapitola 208

Kapitola 208 – Na území barona Muna

~ baronský hrad – soukromá komnata barona ~
„Pane barone, přišli sir Zotor a Hauto.”

„Dobře, ať jdou dál.”

„S dovolením.”

DM - kapitola 207

Kapitola 207 – Anekdota z města Muno

„P-paní Nino, u hradní brány je skupina vozů s dopisem od pana rytíře Pendragona, co mám dělat?”

„'Skupina' vozů? Kde je ten dopis?”

„Tady.”

Pečeť z vosku na dopise byla rozhodně Satouova. Řekla jsem Yuyurině, aby nechala vozy čekat na nádvoří, a rozlomila jsem pečeť.

Cože? Nákladní list, co?

KNM - kapitola 104

Kapitola 104 – Závěrečný souboj

'N-nedokážu vyhrát... ale pokud prohraju, papa se ještě zhorší. Co bych měl dělat?'

Baolilong měl vlhké oči a hrozilo, že mu co nevidět vytrysknou slzy. Bez ohledu na to, jak se starého tátu snažil bombardovat, nezdálo se, že by se toho bál.

'Nedokážu vyhrát, ale musím vyhrát. Co mám dělat?' Baolilong se cítil bezmocně a v duchu zavolal na Liolu. Kdyby tu Liola byl, Baolilong by mu vběhl do náručí.

'Papa! Proč pořád spíš? Baolilongovi se po tobě strašně stýská.'

OSO - kapitola 13 (2)

Ryui a já jsme to v poklidu pozorovali, zatímco jsme se vyhýbali plamenům vycházejícím z ohnivého sloupce.

„<Očarování>——Rychlost!”

Očarováním jsem si ještě víc navýšil rychlost.

Zatímco Ryui se plamenům vyhýbal tak, že plně zužitkoval iluze, na které se specializoval, já jsem si tvrdohlavě předsevzal, že nesmím vypadat o nic hůř.

„<Kletba>——Inteligence!”

KNM - kapitola 103

Kapitola 103 – Dračí duel mezi otcem a synem

Baolilong se proměnil na nádherného a elegantního draka a nesl všechny k největšímu cvičišti. Ačkoli Dračí císař neoznámil, kdo bude jejich protivníkem, Kaiser a ostatní už odhadli, že to bude Miluo. Jelikož Miluo se velikostí těla nijak nelišil od malé hory, samozřejmě potřebovali velkou arénu.

„Baolilongu, poslouchej mě. Nesmíš prohrát, rozumíš?” Kaiser vážně nedokázal vymyslet dobrý způsob, jak Baolilonga s jeho dětinskou povahou přimět, aby ten boj bral vážně. A tak musel použít drsnější tón... Situace byla po pravdě řečeno celkem vážná, takže byl prostě naprosto upřímný.

Baolilong letěl, zatímco na Kaisera zíral svýma růžovýma očima, co byly naprosto zmatené.