DM - kapitola 224

Kapitola 224 – Cena bezpečného návratu

Tady Satou. Během mých školních dní na základce jsem byl na návštěvě u dědečka a účastnil jsem se pátrání v horách po dítěti z druhého stupně základky. Měli za to, že se ztratilo. Dokonce i teď si ještě pamatuju vážné tváře dospělých. Zdálo se, že si to dítě hrálo ve městě, a potom mu přísně vyhubovali.

ICDS - kapitola 91

Kapitola 91 – Karmínový řev (3)

V porovnání s Korejci byli Britové uvolněnější. Ne, možná bych všechny Brity neměl takhle zobecňovat. Mohlo to být prostě tak, že takoví byli uživatelé schopností.

Bylo to proto, že několik týdnů opakovaně lovili ve stejné oblasti? Nezdálo se, že by je nějak trápilo, aby kobku nějak brzy pokořili, neboť jedli večeři a srkali černý čaj, zatímco sledovali, jak tuňáci šplouchali nad hladinou jezera.

„Ach, prší.”

„Brzy by to mělo přestat, ačkoli se to zase vrátí.”

ICDS - kapitola 90

Kapitola 90 – Karmínový řev (2)

Windermere bylo nádherné dokonce i v zimě. V loděnici bylo uvázaných pár lodí a stříbrné jezero se táhlo za ní. Nedaleké město bylo malé a mělo čisté, pěkné cesty.

Ale tamější lidé měli smrtelně bledé tváře a většinou to byli uživatelé schopností. V jezeře tu a tam vyskočilo něco jako velký tuňák a pak zase zmizel pod hladinou. Tihleti, nebyli na špatném místě? Tohle nebyl oceán, bylo to jezero!

„Jdeš pozdě!”

ICDS - kapitola 89

Kapitola 89 – Karmínový řev (1)

[Kukuku, to je on.]

[Přišel nováček.]

Jakmile jsem zahájil průzkum 36. podlaží, kvůli tomu šepotu, co jsem slyšel, jsem se uklidnil. Cesta byla mnohem širší než obvykle a ve stěně byla dokonce okna, takže jsem viděl vně kobky.

Tohle bylo poprvé, co se v kobce objevila okna. Navíc za okny byla černočerná noc a fialově zbarvený měsíc. Dotkl jsem se oken, zvědavý, co to bylo za svět za kobkou, ale instinktivně jsem si uvědomil, že se svou schopností jsem ta okna nedokázal rozbít. Ne že bych to udělal.

ICDS - kapitola 88

Kapitola 88 – Řád S Yeon Hwawu (5)

| Oblékl jsi Dullahanovu sadu. Tvá síla a konstituce +17. Když máš oděnou Dullahanovu sadu, můžeš jednou denně použít Erupci. |

| Mozek máš posílený na maximum. Tvá inteligence a magie +3. Zdá se, že konzumace dalších těchto předmětů nebude mít žádný další účinek. |

„Hu, je konec...”

Přemýšlel jsem proč, ale měl jsem pocit, jako kdybych drilování skončil během pouhého jednoho dne. Ve skutečnosti to trvalo něco přes měsíc. Ačkoli jsem během toho procesu párkrát skoro zemřel, podařilo se mi dokončit dril bez jediné smrti. Kvůli tomu pocitu dosažení se mi zvedlo sebevědomí. Důležitější bylo, že jsem se zbavil svého zvyku snažit se vytáhnout techniky Pánů podlaží, kdykoli se něco stalo.

ICDS - kapitola 87

Kapitola 87 – Řád S Yeon Hwawu (4)

Bílý blesk v mžiku bodl do sekyry řítící se dolů. Jelikož Dullahan byl při použití svých technik ve stavu super-brnění, sekyra mu z ruky nevyletí bez ohledu na to, s jakou silou ho udeřili.

Rychle jsem kopí stáhl vzad a znovu bodl kupředu. Do stejného místa, kam jsem zrovna bodl, jsem bodal znovu a znovu. Neboť technika použila většinu mé many na ochranu mého těla, spotřeba HP klesla, zatímco spotřeba MP se zvýšila. Při každém výpadu kopím jsem použil zhruba 3% MP a 1% HP. Ve chvíli, kdy jsem do něj udeřil po sedmé, se na jeho sekyře objevila puklina. Ačkoli Dullahan doširoka rozevřel oči, nepřestal jsem. Osmá, devátá!

[Dokážu to vykrýt!]

„Nedokážeš!”

KY - kapitola 48

Kapitola 48 – Odpočinek po procitnutí

„Samozřejmě že jsem skončil tady.”

Loren ležel na nemocničním lůžku a poslouchal Lapis, co se zdála být ve špatné náladě. V tichosti vzhlédl ke stropu ve snaze se na ni nedívat.

Nacházel se ve městě Kauffa.

Loren ležel v pokoji v jedné z pár nemocnic ve městě.

„Víš, jak to potom pro mě bylo těžké? Jsi až moc těžký, abych tě těmi svými útlými pažemi nesla. A navíc jsi mnohem vyšší než já, víš? Nohy jsi táhl za sebou, i když jsem tě nesla na zádech.”