pondělí 8. února 2021

DM - kapitola 228


Kapitola 228 – Rudý železný štítek


Tady Satou. Pročpak množství mého volného času klesalo, kdykoli mě povýšili. No, netřeba říkat, že důvodem byl mírně zvýšený plat a mnohem víc práce, co jsem musel dělat.

ICDS - kapitola 110


Kapitola 110 – Podmínky k Dimenzionálnímu žoldnéři (3)


„Co... co ty?”

[K-kobka. Utekla jsem do kobky. Většina průzkumníků na bojišti zemřela a jenom mě a Shuně se podařilo utéct do kobky. Jsem vyděšená, nemůžu se vrátit zpět. I-i když jsem korunní princezna. I když musím být na bojišti...!]

„...A Démonický lord?”

[V boji s Hrdinou byl těžce zraněn, než vyždímal poslední zbytek sil a proměnil všechny na kámen. Shina tam byla. Já utekla... zatímco jsem se dívala, jak se to všechno dělo.]

pátek 5. února 2021

ZW - kapitola 16


Část 2


Šéf oddělení na mě po telefonu křičel, když jsem mu řekl, že to bude 50 tisíc jenů za noc. Když jsem se s ním dohadoval, že to na hostinec v luxusní Intelektuální vesnici byla celkem rozumná cena a zeptal se ho, jestli by bylo pro Tokijskou policii dobrá vizitka, kdybychom spali na ulici, udělil mi svolení prokládané dalším naštvaným křikem. Pravděpodobně by to nebylo tak snadné, kdyby zakročil ředitel nebo vedoucí pracovník.

Netřeba ani říkat, že všichni ostatní jásali nad mým úspěšným vyjednáváním.

Hodnota peněz daňových poplatníků se mohla trochu zamlžit, když se dostali k těm, co je používali.

A pak...

ZW - kapitola 15


Kapitola 2 – Ohledně Uchimakua Hayabusy
Část 1


Budu přímý.

Zase tolik nemám rád venkovské oblasti. Proto jsem se chopil šance začít žít sám ve městě, zatímco jsem chodil na střední školu. Také to mělo hodně co dělat s tím, proč jsem se přidal k Tokijském metropolitnímu policejnímu oddělení. Bohužel jsem měl jenom nízkou hodnost, byla to pozice ve slepé uličce. Zašel jsem tak daleko, že jsem použil starý systém rodinných odnoží, abych si změnil rodný list, i když jsem byl svobodný, abych unikl omezení Intelektuálních vesnic. Bez ohledu na to, jak moc to mělo škodit zdraví, chtěl jsem žít ve městě a taky v něm zemřít.

Totiž... nenáviděl jsem youkai.

čtvrtek 4. února 2021

ICDS - kapitola 109


Kapitola 109 – Podmínky k Dimenzionálnímu žoldnéři (2)


Když jsem si přečetl první řádku, složil jsem ten dopis, co možná nejpřirozeněji jsem dokázal, a dal si ho do kapsy. Pak jsem se v poklidu zeptal Walkera: „Walkere, četl jsi to?”

„Ne, tak mě nezabíjej.”

Když si pomyslím, že prohlédl mou pokerovou tváří, zdálo se, že si Walker prošel mnohým tréninkem. Usmál jsem se na něj, naznačil jsem mu, aby nic neříkal, a pak jsem pohladil Yuu, co jedla toast.

„Yuo, já půjdu.”

pondělí 1. února 2021

ICDS - kapitola 108


Kapitola 108 – Podmínky k Dimenzionálnímu žoldnéři (1)


Měl jsem pravdu, že jsem se snažil využít Obrovského vlka k rozvinutí bojových strategií proti obrovským netvorům. Ačkoli vzorce chování Obrovského vlka byly téměř příliš prosté, rozhodně měl rychlost a sílu na úrovni pohromy. Při své velikosti měl nezměrnou životní sílu a já musel trénovat svou trpělivost a udržovat soustředění po několik desítek minut, abych s ním bojoval. Ačkoli mi boj s Obrovským vlkem nemohl dát vzrušení, při kterém mi bušilo srdce, neměl bych v bojích ke svému růstu hledat akorát vzrušení. Bral jsem to jako šanci, jak vytrvale zvyšovat své schopnosti.

Další schopnost, kterou jsem musel zlepšit, byla moje komunikace s Ruyue. Musel jsem posílit své pouto s ní tím, že s ní budu důvěrnější. Ačkoli si Peika stěžovala, že jsem materializoval jenom Ruyue a že jsem k ní byl důvěrnější, nemohl jsem s tím nic dělat, neboť Peika byla mnohem silnější, když prosytila mé kopí Duchovní aurou, než když se zmaterializovala. Abych jí to vynahradil, když jsem trénoval mimo skutečnou bitvu, měl jsem materializovanou Peiku. Volat elementály, materializovat je a navazovat s nimi častější kontakt zvyšovalo naši vzájemnou blízkost a pak bylo pro ně snazší růst.

sobota 30. ledna 2021

ZW - kapitola 14


Část 14


Třicet Šest Stratagemů se nedokáže srovnávat s prostým útěkem. Prostě prchnout od problémů, které jste nedokázali zvládnout, bylo klíčem k dlouhému životu. A od začátku jsem mu říkala, že mu dojde štěstí, pokud bude čekat, že mám nějaké podivné zvláštní schopnosti.

Upřímně řečeno, jak má pouhá Zashiki Warashi porazit něco tak smrtícího jako tamto?

Myslí si, že jsem královna světa nebo že mám nějakou rozhodující skrytou techniku?

„Hej, Zashiki Warashi. Chceš ječmenný čaj?”