ICDS - kapitola 108

Kapitola 108 – Podmínky k Dimenzionálnímu žoldnéři (1)

Měl jsem pravdu, že jsem se snažil využít Obrovského vlka k rozvinutí bojových strategií proti obrovským netvorům. Ačkoli vzorce chování Obrovského vlka byly téměř příliš prosté, rozhodně měl rychlost a sílu na úrovni pohromy. Při své velikosti měl nezměrnou životní sílu a já musel trénovat svou trpělivost a udržovat soustředění po několik desítek minut, abych s ním bojoval. Ačkoli mi boj s Obrovským vlkem nemohl dát vzrušení, při kterém mi bušilo srdce, neměl bych v bojích ke svému růstu hledat akorát vzrušení. Bral jsem to jako šanci, jak vytrvale zvyšovat své schopnosti.

Další schopnost, kterou jsem musel zlepšit, byla moje komunikace s Ruyue. Musel jsem posílit své pouto s ní tím, že s ní budu důvěrnější. Ačkoli si Peika stěžovala, že jsem materializoval jenom Ruyue a že jsem k ní byl důvěrnější, nemohl jsem s tím nic dělat, neboť Peika byla mnohem silnější, když prosytila mé kopí Duchovní aurou, než když se zmaterializovala. Abych jí to vynahradil, když jsem trénoval mimo skutečnou bitvu, měl jsem materializovanou Peiku. Volat elementály, materializovat je a navazovat s nimi častější kontakt zvyšovalo naši vzájemnou blízkost a pak bylo pro ně snazší růst.

[Shine! Miluju tě, Shine!]

[To stačí! Vždycky se k pánovi lepíš. Čas od času se musíš naučit se dělit!]

Ruyue se ke mně nadměrně tiskla a ačkoli se Peika snažila Ruyue zastavit, Peika nebyla o nic lepší než Ruyue. Jelikož míra náklonnosti elementálů vůči mě akorát pomůže jejich růstu, prostě jsem se hořce usmál a obě jsem je objal. Ale přišlo mi to trochu divné. Měly mě rády víc, než co naznačoval můj level technik Elementalisty... Ale věděl jsem, že emoce se nedaly vyjádřit levelem techniky. Také jsem nedokázal pochopit, proč se zdálo, že mě Ruyue, s kterou jsem se setkal nedávno, měla ráda víc než Peika. Možná to bylo kvůli okolnostem, za kterých jsme se setkali.

Když se vrátím k tématu Obrovského vlka, jeho nečekaný útok částečným zvětšením byl nepochybně nebezpečný. Ačkoli jsem se díky svým výtečným smyslům necítil v ohrožení, obyčejným průzkumníkům bez dostatečných schopností detekce by ten útok přišel smrtící.

Dokonce i v boji s bossem s průzkumníky, co se zasekli na 45. podlaží, dva z nich zemřeli kvůli útoku zvětšením, i když si dávali pozor. Ostatní průzkumníci, co přežili, si také mysleli, že bylo divné, jak jsem se tak dokonale dokázal vyhnout útoku Obrovského vlka. Protože to bylo frustrující, pokusil jsem se to prostě vysvětlit.

„Jsou u toho náznaky. Vidíte, jak se jeho svaly pohybují, ne? Když se najednou rozšíří svaly, co nemají co dělat s jeho nynějším pohybem, víte, že se ta část zvětší. Snadné, ne?”

„Korunní princ je nefér.”

„Zatraceně, chci ho zabít.”

Poprvé jsem získal někoho, kdo mě nenáviděl. Sakra, nenáviděli mě, i když jsem jim to tak prostě vysvětlil...!

Po pravdě řečeno jsem se vážně netěšil na posilující elixíry, co dával Obrovský vlk. Posilující elixíry zvyšovaly dvě hodnoty až 10 krát, což bylo celkem 12 bodů u každé hodnoty, a to se rovnalo zhruba bodům za 5 levelů. Elixíry na posílení kůže a na posílení duše mi zvýšily hodnotu Charisma, která neměla moc vliv na přímý souboj. Ale nedávno jsem zjistil, že hodnota Charisma hrála důležitou roli, takže jsem nebyl tak nespokojený, že se zvyšovala. Měl jsem podezření, že posilující elixíry z Obrovského vlka budou něco podobného.

Ale překvapil mě naprosto nečekaný výsledek. Dokonce i jméno elixíru bylo jiné.

| 1. Elixír posílení Vlčího tetování |

Jakmile jsem to spatřil, pleskl jsem se do kolen. Elixír na posílení tetování! Pro lidi, co nedokázali porazit Obrovského vlka sólo, to nemělo žádnou cenu! Bylo to absurdní. Silně jsem cítil, že kobka se měnila, čím výš jsem stoupal.

Kobka od průzkumníků něco očekávala a povzbuzovala je, aby jednali jistým způsobem. Splňoval jsem její očekávání? Cítil jsem se šťastný pokaždé, když jsem se ujistil, že kráčím po správné cestě, ale také jsem se cítil špatně, že jsem nahrával do rukou někoho, koho jsem neznal. Kdybych tomu někomu měl přiřadit jméno, byl by to „Lord”, o kterém mluvili členové Elfí zahrady. Bude o této kobce vědět všechno? Budu se s ním moct jednoho dne setkat? Samozřejmě jsem teď neměl odpovědi.

Jelikož tajnou odměnou bylo Tetování Obrovského vlka, každopádně se zdálo, že odměnou za normální sólo bylo jenom Tetování vlka. Cítil jsem hrdost a následně poté hanbu, jak jsem ten elixír snědl.

| Tvé Tetování Obrovského vlka je teď posílené. Rychlost +0,5% a mrštnost +1. Jelikož máš Tetování Obrovského vlka, navíc rychlost +0,5% a mrštnost +1. |

Přál bych si, aby to nevytvářilo další větu na řečení toho samého. Mohlo to prostě oznámit, že moje rychlost vzroste o 1% a mrštnost o 2. Zdálo se, že Tetování obyčejného vlka zvyšovalo rychlost jen o 0,5% a mrštnost o 1. A tak mohl Elixír posilující tetování plně účinkovat jen na mě.

Mírně jsem si zoufal, že se moje rychlost zvýšila o další 1%, když jsem zrovna získal nárůst 15%. Měl jsem pocit, že teď budu chvíli bojovat sám se sebou, a povzdechl jsem ji. Moje předtucha se ukázala být správná, neboť jen co jsem si zvykl na nárůst rychlosti, co mi dal Elixír posilující tetování, po zkonzumování několika dalších Elixírů jsem získal další 1% nárůst. Ani nemluvě o tom, že to světlo sálající z tetování pokaždé sílilo, až to bylo strašně nápadné, pokud jsem si ho nezakryl kalhoty. Ačkoli to během zimy bylo v pořádku, zdálo se, že v létě nebudu moct nosit kraťasy. Ačkoli teplota mého těla už nekolísala kvůli délce kalhot.

Od té doby uplynul jeden měsíc. Březen byl hned za dveřmi a já se musel vrátit do školy na druhý semestr. Jelikož jsem učinil extrémní rozhodnutí, že si vezmu čtyři online přednášky, musel jsem do školy chodit jen čtyři dny! He, být vysokoškolským studentem byl vážně jenom převlek mé skutečné totožnosti. Důležitá pro mě nebyla univerzita. Ye-Eun, rozhodl jsem se vzdát se svých známek!

Během té doby se lidé vypořádali s jednou Plošnou kobkou za druhou a jenom Amerika a Japonsko měli problémy se svými. Zdálo se, že Japonsko udělalo nějaký ten pokrok, ale Plošná kobka v údolí Antelope Hnízdo wyvernů rozšiřovala své území, přesně jak se lidé báli. Americká vláda se vzdala několika výhod a žádala každou zemi o pomoc. Jelikož uživatelé schopností teď byli největším zdrojem, který mohla země mít, bylo nejisté, jestli některá z nich přijme jejich žádost tak snadno. Země samozřejmě nefungovala jen díky uživatelům schopností a některé země vyjednaly, že pošlou své řády SS pod podmínkou, že uniknou, když dojde k nebezpečné situaci.

Kdyby nedošlo k té záležitosti s Brightmanem, Británie se svými dvěma řády SS by mohla s Amerikou vyjednávat snadněji, ale jelikož ututlali Brightmanovy nepředloženosti, naprosto ztratili Hwayinu důvěru a s největší pravděpodobností panikařili a snažili se znovu získat její spolupráci. Zasloužili si to.

Tohle stranou, chtěl jsem zkusit lovit wyverny... Jelikož jsem měl v zásobě několik nástrojů k útěku, pomyslel jsem, že tam časem půjdu.

Každopádně. Bez ohledu na to, jak moc problémů všichni měli s Plošnými kobkami, já se soustředil na Pána 45. podlaží, Obrovského vlka. Dneska byl den, kdy drilování skončí.

[Krrrrruuuuaang!]

„Korunní princi, dávej pozor!”

„Tohle je nic!”

Obrovský vlk dokázal zvětšit jakoukoli část svého těla. Když zvětšil jen jediný dráp a pak ho poslal do vzduchu, skoro mě to k smrti šokovalo. Dneska si dokonce zvětšil hlavu a snažil se mě celého spolknout. Jelikož Ruyue skočila přímo před něj, nedokázala se jeho útoku vyhnout, pokud neuměla volně létat.

Bez náznaku zaváhání jsem vyskočil Ruyue z hřbetu a dematerializoval jsem ji. Obrovský vlk sklapl tlamu na místě, kde jsme před chvilkou s Ruyue byli, a já přistál Obrovskému vlkovi na můstku čenichu. Po zvětšení měl oči větší než moje vlastní tělo. Jak na mě zíral těma očima, běhal mi z toho mráz po zádech, ale použil jsem Ruyueinu moc, abych si nohy upevnil k čenichu a zašklebil jsem se.

Ruyueina moc naprosto zmrazila moje boty a zabránila mi v pádu z Obrovského vlka bez ohledu na to, jak moc třásl hlavou. Takhle řečeno bych trpěl závratí, kdybych takhle zůstal, takže jsem to musel rychle skončit!

„Je čas na ohňostroj! Uaaaaak!”

| Použil jsi Karmínový řev. Všechno vzplane plameny. |

Všechno v mém dohledu v mžiku pohltily plameny a intenzivně to hořelo. I když jsem věděl, že mě ty plameny nezraní, nemohl jsem si pomoct a zavřel jsem oči. Pod přímým útokem velkých plamenů bylo přirozené, že oči Obrovského vlka utržily nenapravitelnou újmu a naprosto shořely.

„Jéje, už jsem o tom slyšel, ale vážně to je krutá technika!”

„Prolomí to bariéru! Zesil ji!”

Jak už jsem členy své družiny varoval, vykopali si v dálce díru a skrývali se pod bariérou. A i přesto na ně plameny měly vliv. Nebyl to trénink plynové komory u armády? S touhle celkem zbytečnou myšlenkou jsem pozvedl kopí a namířil jím na Obrovského vlka, co byl v bolestech ze ztráty očí.

„Dobrá, skončeme to!”

[Kruaaaaang!]

Můžeš kňučet, jak jen chceš! Kvůli tomu tě nepřestanu mlátit!

| Zkonzumoval jsi Elixír na posílení Vlčího tetování až na limit. Tetování Obrovského vlka bylo zesíleno až na vrchol. Rychlost +6%. Mrštnost +6. |

| Z posílení Tetování Obrovského vlka až na vrchol ses naučil techniku Stezka vichřice! Je to technika typu výpadu, co používá extrémní rychlost a usiluje jen o ničení! Při použití jsi během jejího trvání ve stavu super-brnění a odstrčíš všechno, co ti stojí v cestě. Po každém odstrčení nepřítele se tvá útočná síla zvýší o 5% až na maximum 100%. Moc techniky se zvýší spolu s rychlostí. Pokud máš techniku Jízdy na zvířeti, můžeš ji použít při jízdě na zvířeti. Při útoku na nepřítele v cíli tvou zbraň prosytí živel větru a zvýší její moc. Rychlost a moc výpadu se zvýší s levelem techniky. |

„Ach.”

Přemýšlel jsem, kde se ta technika výpadu skrývala, ale aby byla v mém tetování! A navíc po tom zbrklém výpadu dokonce uštědřila konečný úder! To bylo podle mého gusta. Mávl jsem rukou a poslal jsem členy své družiny pryč. A pak jsem šel všechno nahlásit Lorettě.

„Vážně? No, Shine, jsi první, kdo získal Tetování Obrovského vlka, a neviděla jsem nikoho jiného zkonzumovat Elixír na posílení tetování až na limit... Takže co za techniku měla Sada Obrovského vlka?”

„To...”

Po Lorettině otázce jsem se mohl akorát podivně usmát. Potají jsem doufal v Krvavé vytí, co veškerou obranu proměnilo na útočnou sílu, ale...

| Oblékl sis sadu Obrovského vlka. Mrštnost a magie +20. Když máš na sobě sadu Obrovského vlka, můžeš jednou denně použít techniku Gigantik. Gigantik je silná technika, co ti umožní zvětšit a použít část těla nebo zbraň nebo vybavení spojené s tvým tělem. Ale pokud nemáš sílu použít zvětšenou část, tato technika pro tebe může být katastrofou. |

„Nemusíš se tak tvářit, Loretto. Už to vím.”

„Ahaha, no, všechny techniky Pánů podlaží nemůžou být dle tvého gusta. Ehm... Hodně štěstí.”

„Kdo ví, možná přijde den, kdy tuhle techniku použiju.”

Jen tak mimochodem, vyzkoušel jsem zvětšit své kopí, ale jelikož se prodloužilo na několik metrů, nedokázal jsem ho ani uchopit a máchnout jím. Ačkoli jsem měl sílu zesílenou elixíry, co jsem zkonzumoval, budu potřebovat alespoň dvakrát více síly, než co mám teď, abych to řádně použil. Jelikož jsem z Tetování získal nečekaný dárek, budu se muset spokojit s tou nevýraznou technikou ze sady vybavení.

„Takže jdeš teď na 46. podlaží? Než půjdeš, zůstaň tu chvilku se mnou. Prosím?”

„Loretto, měla bys válečníka povzbuzovat a ne se jím nechat rozmazlovat... to bych chtěl říct, ale...”

Když jsem svou řeč prodloužil, Lorettě zajiskřilo v očích a pevně mě vzala za ruce.

„Budeš se mnou?”

„Dneska začíná škola.”

„...Tsk.”

Lorettiny oči rychle pozbyly své světlo. Nespokojeně mlaskla a pustila mi ruce. Bezmocně jsem se zasmál a odešel jsem z kobky. Jelikož to byla teprve první přednáška, pravděpodobně jsem nemusel jít, ale měl jsem pocit, že je špatné promarnit byť jen jediný den přednášek.

Ale když jsem sešel do přízemí, spatřil jsem něco nečekaného. Matka servírovala čaj Walkerovi, co ukazoval svou pravou tvář. Yua také jedla toast s džemem a připravovala se jít do školy.

„Walkere, co tady děláš?”

„Pozvala mě tvoje matka. Tvoje rodina vážně ví, co je slušné vychování.”

„To zní, jako kdybys říkal, že já žádné vychování nemám.”

„Máš tu dopis. Nemyslel jsem si, že máš jinou zahraniční kamarádku než Mastifordovou.”

He? Cože? Naklonil jsem hlavu ke straně a přijal od Walkera dopis. Byl z Ameriky a jméno odesilatele bylo také v angličtině. Ciara Kenexová...? Naopak jméno adresáta bylo řádně napsané v korejštině. Roztrhl jsem obálku a přečetl si malý, růžový dopis.

Tohle byla první řádka.

„Drahý hrdino Země.”

-----------------------------------------------

~ Hm, někdo tady ví o systému Hrdinů, i když o něm sám Hrdina ještě neví... kdopak je tahle Ciara? To se nechte překvapit. Chtěla bych napsat "ne, nebude to členka harému", ale sama Ciara na to bude mít trochu jiný názor. ~

<Předchozí>...<Následující>