ICDS - kapitola 111

Kapitola 111 – Podmínky k Dimenzionálnímu žoldnéři (4)

„Pán 50. podlaží je slabší než Smrťák, takže si jsem jistá, že ho dokážeš snadno porazit.”

Obchod na 49. podlaží. Po Lorettiných slovech jsem přimhouřil oči.

„Zrovna jsem ti dal 50.000 zlatých za informace o bossovi, ne?”

„A já ti řekla, že na toho slabocha můžeš snadno dupnout.”

„Kdo řekl, že to byla nejprostší, a přesto nejobtížnější metoda?”

„Tím jsem myslela pro ostatní průzkumníky. Není možné, abys s tím klubkem chlupů prohrál, Shine.”

Loretta mluvila, jako kdyby to bylo očividné, a lehla si na postel, co si připravila za pultem v obchodu. I když jasně ležela, jedna její část jasně mířila nahoru... rychle jsem odvrátil pohled. Naštěstí se zdálo, že si toho Loretta nevšimla.

„Tak si pospěš. Pokud jim vitalita klesne na nulu, nebudeš moct svou kamarádku zachránit, ne?”

„Tím jsi mi nijak nepomohla, jenom přidáváš na stresu!”

Ale pokud Loretta řekla, že to bylo snadné, pak to bylo opravdu snadné. Pochyboval jsem, jestli měla její slova hodnotu 50 tisíc zlatých, ale když uvážím, že mi normálně dávala velké slevy, stěžoval jsem si jenom trochu, než jsem se vydal na 50. podlaží.

Čím dřív se stanu Dimenzionálním žoldnéřem a zamířím na svět Luka, tím lépe. Klíčem k vítězství bylo zaútočit na nepřítele, když měl slabé síly! Když jsem dorazil na 50. podlaží, okamžitě jsem materializoval Ruyue a dal jsem si do pusy Manový lektvar.

[Uhuhu, jak úžasný člověk.]

[Pojď si se mnou hrát.]

Na 50. podlaží se objevil podivný netvor jiný než ledoví červi, zmrzlí tučňáci a zmrzlí medvědi. Byla to sněžná žena z japonského folklóru. Jak jsem ji pozoroval, přemýšlel jsem, jestli se na vyšších podlažích objeví netvor jako korejský goblin. Všechny ty sněžné ženy měly bílé šaty, dlouhé vlasy a ukazovaly své nádherné vzezření.

| Ubránil ses před stavových efektem „okouzlení”. |

| Ubránil ses před stavových efektem „okouzlení”. |

I když jsem nic neudělal, v uších mi zvonila hlasitá upozornění. Přemýšlel jsem, proč tam jen tak stály, ale používaly útoky stavovým efektem! Na sekundu jsem se tázal, jak se otec dostal přes toto podlaží, a napadlo mě, že bych o tom měl říct matce. A pak jsem kopím probodl zmrzlé tučňáky a zmrzlé medvědy, co se ke mně přiblížili.

[Ten muž je silný.]

[Kuk, nepodlehl mému kouzlu? Jak ponižující!]

[Ale já, mě se ten muž líbí!]

| Technika Succubovy slzičky odrazila stavový efekt. Okouzlil jsi sněžnou ženu. |

[Chlapče, proč jsi se mnou nezahraješ? Pojď! Hej, lidi, přestaňte se mi plést do cesty!]

[Kyak, zbláznila se! Útočí na nás!]

[Oči má naprosto mimo! Braňte se!]

Zatímco se sněžné ženy potýkaly mezi sebou, já jsem v poklidu posekal ostatní netvory a pak jsem probodl sněžné ženy.

[Kuk, bez váhání jsi nás zabil?!]

„Promiň, ale vzhled už mnou neotřese.”

Ačkoli byla sněžná žena okouzlená, byl to jen stavový efekt. Jelikož nebyla zkrocená nebo tak něco, ten stavový efekt nakonec pomine. A tak jsem zabil všechny sněžné ženy a pokračoval kupředu. Ačkoli jsem se cítil strašně, neboť jsem měl pocit, jako kdybych sekal lidské bytosti, už dlouho jsem minul fázi, kdy by mě něco takového nějak moc trápilo.

46. až 50. podlaží sestávalo ze zasněžených plání. A tak se museli průzkumníci starat nejen o netvory, s kterými museli bojovat, ale i o prostředí. Ale kvůli mé úmluvě s Ruyue pro mě bylo prostředí jen malým problémem. Ale 50. podlaží bylo divné. Čím dále jsem kráčel, tím bylo chladněji.

[Shine, jsi v pořádku? Budu se víc snažit!]

„Ne, Ruyue. Nemyslím si, že to je tvoje chyba.”

Bylo to kvůli sálu, ve kterém čekal Pán podlaží...? Nebo to bylo kvůli něčemu jinému? Pevněji jsem sevřel Kopí nenasytnosti. V jeden okamžik se přes nás převalil mráz. Pokud já, kdo měl úmluvu s Ruyue, cítil mráz, mohlo to být jenom jedno.

[Krev na tvém kopí. Je z nás, sněžných žen.]

„Ty jsi kapitánka sněžných žen?”

Pozvedl jsem kopí a zamířil jím na oblohu. Oblohu zaplnilo tisíce a tisíce černých vlasů, jako kdyby na zasněženou pláň dorazila noc. Uprostřed toho se vznášela neuvěřitelně nádherná žena.

[Domýšlivý člověče, co sní o zemi za tímto místem, vyberu si od tebe cenu krve mých sester sněžných žen... Kuk!]

Promiň, ale nemám čas poslouchat vás netvory! Použil jsem Boží rychlost, rozběhl jsem se a pomocí Hrdinného úderu jsem zavrtal své kopí do hrudi sněžné ženy. Boží rychlost, co mi násobila rychlost, měla vyšší účinek, čím jsem byl rychlejší. Neboť se má rychlost nyní zvýšila o 45%, pohyboval jsem se s Boží rychlostí, jako kdybych se teleportoval. Pouhý netvor se jménem z 50. podlaží nemohl vykrýt můj útok.

[Kuk... s-silný... ty...!]

„Promiň, ani nemám čas vyslechnout si tvoje poslední slova.”

Bez špetky zaváhání jsem jí usekl krk. Ozvala se malá fanfára, což značilo, že jsem zabil netvora se jménem. Ale před tím se ozvalo upozornění, že se level mé techniky navýšil.

| Boží rychlost se dostala do levelu 6. Při použití 15% many se tvoje rychlost na 1 sekundu zvýší o 700%. |

„Boží rychlost je teď v levelu 6...”

700% na 1 sekundu. S mým základním nárůstem rychlosti na 45% jsem se při aktivaci Boží rychlosti mohl pohybovat na 1015% své rychlosti. Možná bych se měl víc zaměřit na svou techniku Boží rychlosti. Každopádně se mi v inventáři něco objevilo.

| Získal jsi Ledový křišťál prodchnutý Dechem sněžné ženy (jedinečné). |

| Ledový křišťál prodchnutý Dechem sněžné ženy (jedinečné) |

| Spotřební předmět |

| Dá se aktivovat úderem křišťálu o cíl. Naprosto ignoruje odolnost cíle a zmrazí ho. Po 5 sekundách může cíl v závislosti na své odolnosti roztát. |

Jelikož se to zdálo jako naprosto podvodný předmět, uložil jsem ho do inventáře a složil mu hlubokou poklonu. A pak jsem čile kráčel k sálu Pána podlaží. I teplota se vrátila zpět do normálu, takže jsem do svého cíle dorazil bez větších problémů jen za pár hodin.

Dveře byly z ledu. Cítil jsem, jak z nich sálala silná, divoká aura. Zdálo se, že to vydávalo varování, jako kdybych neměl přemýšlet vyzvat to na souboj sám.

Bez váhání jsem rozrazil dveře.

„Bojuj se mnou!”

[Guoooooooooooooo!]

Pán podlaží nezradil téma 46. až 50. podlaží, neboť byl také na zasněžené pláni. Viděl jsem stromy a kameny pokryté sněhem a dokonce i strop chyběl, jak z doširoka otevřeného nebe padal sníh.

Nejdůležitější bylo, že jsem za kopcem v dálce spatřil velké řvoucí stvoření. Byl to obr, co měl alespoň 7 metrů. Vyschlou kůži to mělo pevně nataženou přes kosti, byla bledá a popelavě šedá a také měl velkou hlavu, co se mu k tělu nehodila. Oči měl vpadlé hluboko do důlků. Jak jsem se díval na jeho krvavé rty, uvědomil jsem si, co to bylo.

„Wendigo!”

Bylo to legendární stvoření z folklóru kanadských a amerických Indiánů. Byl známý svou kanibalistickou povahou. Existovala dobře známá metoda, jak s ním bojovat?

Ne.

[Guoooooooo!]

Wendigo po mě vyrazil neuvěřitelnou rychlostí. Ačkoli byl vyzáblý, jeho velikost stačila na to, aby otřásl zemí a aby ze zasněžené hory padal sníh.

Upevnil jsem svůj úchop na kopí a prohlédl si ho od hlavy až k patě. Kde bylo nejefektivnější místo k útoku? Jaké zvláštní schopnosti bude mít? Jaké měl zbraně?

„Hu, nejdřív pojďme bojovat! Hřmící kopí!”

Peika, co byla den ode dne silnější, vytvořila ve vzduchu kopí z blesku a poslala ho po Wendigovi. Překvapivé bylo, že ho to kopí z blesku zasáhlo do čela. Schopnost vyhýbání Wendiga byla na nic! Akorát běžel rychle.

[Guooooo!]

„Pojď!”

Také jsem na Ruyue vyrazil dopředu. Prvně jsem se s Ruyue setkal na zasněžené pláni! V tomto prostředí dokázala plně vynést své schopnosti. Byla rychlejší a rychlejší a když jsme se přiblížili k Wendigovi, už dávno překonala jeho rychlost.

[Guooooo!]

Když jsem se k němu přiblížil, okolní mana se začala chvět. Zároveň s tím se na mém brnění objevila jinovatka. Jinými slovy měl absurdní schopnost zmrazit každého, kdo se k němu přiblížil!

[Auuuuuuuu!]

Ale narazil na špatného protivníka. Ruyue byla elementál ledu! Jak Wendigo vydával víc mrazivé energie, Ruyue byla větší a její energie sílila. Jinovatka, co rozkvetla na mém brnění, také zmizela, než jsem se nadál.

[Cítím se plná síly! Proč mi dáváš sílu?]

[Guoooooo!]

Zdálo se, že byl Wendigo zmatený, když nás to nezmrazilo, neboť zvedl své velké paže a máchl jimi po nás. Ale teď jsem byl s útokem na řadě já.

„Ruyue, můžeš se zaměřit na obranu? Peiko, jdeme plnou silou!”

[Dobře!]

[Rozumím, pane!]

Snížil jsem množství many, co jsem Ruyue dával, a víc jsem vlil do svého kopí, v kterém prodlévala Peika. Wendigo na mě zahlížel se svou velkou tváří. Pažemi mě minul a udeřil do země, takže kolem nás vytvořil malou sněhovou bouři, ale já jsem mu v poklidu zíral do tváře.

[Guoooo...!]

„Promiň, ale nemám čas si s tebou pomalu hrát. Spěchám, víš.”

Usmál jsem se. Kopí, co jsem držel, se proměnilo na bílý blesk a v naprosto bílé zasněžené oblasti z něj sálalo oslňující světlo. Probodlo Wendigovi oko a ještě víc se zvětšilo.

„Takže to pojďme skončit! Temná hřmící exploze!”

Než spatřil bílou auru v mém kopí a než mohl říct „cože, tenhle chlápek byl Hrdina?”, ukázal jsem svou plnou sílu.

Užij si tento festival blesku posílený silou elementála blesku!

B-B-B-B-Bum!

[Kuaaaaaaa!]

Obdivoval jsem Wendigův smích a pokračoval jsem Ustavičným úderem bílého blesku. Mým cílem byla jeho pravá paže! Nejlepším způsobem, jak se vypořádat s velkými netvory, bylo jim jeden po druhém znehybnit údy. Nejenom že na mě tak nebudou moct útočit, ale i jejich HP a odolnost se sníží, takže pro mě bude snadné jim useknout hlavu. Tohle jsem se naučil z boje s Obrovským vlkem.

[Guaaaaaa!]

„Nepřestanu! Tě! Mlátit! Dokud! Nezemřeš! Ustavičný úder bílým bleskem!”

Za přesně 26 minut, co jsem vstoupil do síně Pána podlaží, Wendigo bezmocně padl, aniž by použil všechny své schopnosti. Skončilo to tak rychle, že nepoužil ani jednu ze svých specifických technik Pána podlaží. Tenhle chlápek byl prostě příliš slabý...

| Dostal ses do levelu 51. Získal jsi právo pokročit na 51. podlaží. |

| Získal jsi 5 bonusových bodů. |

| Dostal ses do Zlatého řádu 9. Stal ses průzkumníkem Zlatého řádu! Nyní můžeš průzkumníkem jmenovat dalšího člověka. Můžeš posílit svou nynější třídu a můžeš získat další vedlejší třídu! |

| Úžasné! Jsi první v historii První kobky, kdo úspěšně porazil Wendiga na první pokus sólo! Kobka si tě bude pamatovat jako Skvělého průzkumníka. Za odměnu jsi získal 2 technické body. Můžeš si zvolit boží pravé jméno, co se hodí k tvé lize! Počet technických bodů k dispozici: 20 |

| Liga tvé existence se zvýšila a posílila pravomoc Herma. Doba trvání Talarie se zvýšila na 30 minut denně. Získal jsi novou pravomoc Herma, Caducea. |

| Získal jsi titul „Mistr Wendiga”. Všechny hodnoty statistiky +2. Tento účinek přetrvá, i když titul deaktivuješ. |

| Porazil jsi Wendiga sólo. Získal jsi zvláštní odměnu: Wendigův kožešinový čepec. |

| Získal jsi 250.000 zlatých. |

| Získal jsi jedinou odměnu, co Prvnímu průzkumníkovi zůstala skryta. Blahopřejeme! Hodnota tvého štěstí +1. |

| Tajemství. Magická kniha Dimenzionální cestování. |

| Můžeš si vybrat jedno ze dvou božích pravých jmen. Vyber si požadované pravé jméno: Bůh hromu Thor nebo Bůh nebes Zeus. Jakmile jméno získáš, už další získat nemůžeš, takže si vyber pečlivě! |

...Ech? Co to bylo?

„...Nové boží pravé jméno?!”

-----------------------------------------------

~ Shin nemá čas, ale přitom dostává jeden dárek za druhým... A ke všem by se hodilo řádné vysvětlení. ~

~ Thor či Zeus. Hádejte, kterého boha si Shin vybere. Klidně se i podělte o svůj názor, proč je ten či druhý lepší. ~

<Předchozí>...<Následující>