překlady od Tadomi: ZW

Část 4

Když do bambusového hájku dorazilo auto, Nure Onna mě najednou pustila a odešla. Evidentně byla ten typ, co rychle ustoupí, když čelila boji, co nemohla vyhrát. Jako policejní důstojník jsem nemohl jen tak přehlédnout mladou ženu, co byla oblečená nalehko a ještě v promočeném oblečení (a při bližším pohledu se ukázalo, že na různých místech jí oblečení prosvítalo) a co vrávorala zpět do bambusového hájku, ale tohle nebyl člověk. Byla to youkai a ještě k tomu smrtící. Než abych ji chránil, bylo třeba, abych se od ní držel dál. Jinak bych mohl ohrozit vlastní život. Policista s vyšetřovací prací, co nikam nevedla, měl velmi malou úlohu. Kdyby se někdo takový pokoušel chovat jako protagonista, velmi rychle by se našel na věčném odpočinku, takže jsem si musel dávat pozor.

Toho dne naše vyšetřování nepřineslo žádné výsledky.

Pracovali jsme, dokud slunce nezapadlo, a jakmile zapadlo, vrátili jsme se do hostince.

I když jsme byli vyšetřovatelé z oddělení 1 na Tokijské metropolitní policejní stanici, nedokázali jsme případ vyřešit během 60 minut jako v detektivkách. Jelikož bylo pravděpodobné, že se objeví další oběti, museli jsme ten případ vyřešit co možná nejrychleji, ale policie byla stěží tak mocná.

„Vážně to fouká,” řekl pan Wajima, forenzní vyšetřovatel, co na ostrov Zashou přijel s námi.

Sešli jsme se v salónku k večeři, ale Wajima musel mít ještě méně práce než detektiv jako já. Přece jenom bez místa činu nebo nějakého důkazu neměl co na práci.

„Prý se sem žene tajfun. Jeden z těch, o kterém předtím mluvili. Udělali jsme dobře, že jsme to tělo odeslali helikoptérou, jen co to šlo.”

„Ugh, vážně?”

Maximální rychlost větru v bouřlivé zóně byla 30m/s. A ostrov Zashou mu evidentně stál přímo v cestě, takže bylo pravděpodobné, že v oblasti nebudeme moct použít žádné lodě, helikoptéry nebo letadla.

„Stejně kvůli práci nemůžeme 2 týdny odejít z ostrova. Ten tajfun se do té doby určitě přežene.”

„Stejně z toho mám špatný pocit, že se nebudeme mít jak přesouvat.”

„To jsi sledoval ty 2 hodinové napínavé seriály?”

„Víc se obávám o jídlo a jiné věci, co budeme potřebovat.”

Povzdechl jsem si.

Intelektuální vesnice byly dobře udržované, takže pravděpodobně nedojde k žádným problémům s vodovodním potrubím nebo elektřinou.

„Když na to přijde, možná se budeme moct spolehnout akorát na deštník Jizo.”

„To není historka o youkai. A zdá se, že jedinou youkai v okolí je Nure Onna.”

„To jméno se mi líbí. A místní rybáři říkají, že se v takovémto období ukazuje Funa Yuurei.”

„Hee. Přijde mi, že se to hodí k Intelektuální vesnici, co se zaměřuje na rybaření.”

„Já jsem vyrostl ve městě, takže tyhle záležitosti s youkai jsou pro mě pořád nové.”

„To ti závidím.”

Já odešel ze svého rodného městečka, protože jsem chtěl žít na nějakém takovém místě, ale zdálo se, že to nikdy nevyjde. Po chvilce povídání během jídla jsme začali mluvit o práci, což se k jídlu hodilo méně.

Například...

„Tohle mě akorát tak napadlo, ale tohle možná není případ sériové vraždy.”

„I ty, Wajimo?”

„Vyplavilo to tři těla v sudech, ale v jinou dobu. Ale to neznamená, že je na oceán vypustili v tomto pořadí. A jelikož v době vypuštění byli stále naživu, nemůžeme se spolehnout na odhadovaný čas smrti.”

„Říkáš, že je na moře vypustili z lodi nebo z jiného ostrova a že je to akorát vyplavilo v tomto pořadí?”

„Sráží se tu spoustu různých proudů, takže je to komplikovaná oblast. Ale kvůli tomu vyvstává ještě jiná otázka.”

„Ano, vypustili jenom ty tři?”

„Možná jich bylo víc. Neslyšeli jsme nic o tom, že by sud vyplaval na nějakém jiném ostrově, ale ten sud se mohl převrátit a potopit do oceánu. Také je možné, že pořád ještě někde plují. Jak jsem řekl, jsou tu komplexní proudy.”

„Také se zdá, že to jsou lovci rostlin.”

„Ano. Všichni tři měli značková semínka.”

„Ale...” začal jsem, ale blížila se žena provozující hostinec.

Nabídla nám saké, ale já ji zdvořile odmítl a místo toho jsem ji požádal o další misku rýže.

„Používáte tady nějakou speciální rýži?”

„Ne, máme smlouvu s Akitou. Říká se, že místní je nejlepší, ale subtropické prostředí ostrova není vhodné k pěstování japonské rýže.”

„Děkuju,” řekl jsem, jak jsem si od ní vzal misku rýže, a žena odkráčela k další skupině. Tichým hlasem jsem začal mluvit k Wajimovi: „Tady to máš. Oběti měli tuhle značku rýže, ale odkud ji vzali a kam ji brali?”

„Na ostrově rýži nepěstují, takže ji pravděpodobně neukradli z ostrova, takže ji mohli vzít jinde. Takže ji sem přinesli zvenčí, aby ji mohli pěstovat na ostrově?”

„Ale řekla, že místní prostředí není vhodné k pěstování japonské rýže. Jinak by začali pěstovat vlastní značkovou rýži. Bez ohledu na to, jak výborné budou mít semínka, nebude to mít smysl, pokud ji nemůžou pěstovat.”

„Takže je nepravděpodobné, že ji brali odtud nebo že ji sem nesli. To znamená...”

„Ano.”

-----------------------------------------------

~ Deštník jizo = pokud jsem si to vyložila správně (a ano, označení deštník je trapné, takže kdo by měl nějaký nápad, pište), měl by to být takový ten slamák (případně bambusák) do deště...

~ Funa Yuurei = duchové lidí, co zemřeli na moři. Objevují se v noci za novu/úplňku, během mlhy nebo silné bouře z počátku jako zářící mlha, co se přibližuje, až je z ní přízračná loď s duchy. Duchové mají naběračky a vědra, kterými vlévají vodu do lodi obětí, aby se potopila a oni si tak rozšířili posádku. V některých případech se objevuje v podobě obrovského ducha, co se dožaduje sudu (kterým pak nalévá vodu do lodě a ta se potopí...). ~