ICDS - kapitola 109

Kapitola 109 – Podmínky k Dimenzionálnímu žoldnéři (2)

Když jsem si přečetl první řádku, složil jsem ten dopis, co možná nejpřirozeněji jsem dokázal, a dal si ho do kapsy. Pak jsem se v poklidu zeptal Walkera: „Walkere, četl jsi to?”

„Ne, tak mě nezabíjej.”

Když si pomyslím, že prohlédl mou pokerovou tváří, zdálo se, že si Walker prošel mnohým tréninkem. Usmál jsem se na něj, naznačil jsem mu, aby nic neříkal, a pak jsem pohladil Yuu, co jedla toast.

„Yuo, já půjdu.”

„Dobře. Určitě mi řekni, pokud se něco stane.”

Jelikož si toho všiml Walker, nebylo možné, aby si toho nevšimla Yua. S hořkým úsměvem jsem ji znovu pohladil po vlasech.

„Samozřejmě. Nic to není, takže se tím netrap.”

„Ehehe. To lechtá.”

„Uvidíme se později, synu.”

„Ano, matko.”

Yua se nevinně usmívala a matka mě vyprovodila, jako kdyby se nic nestalo. Ženy v mé rodině byly vážně ohleduplné. Ačkoli jsem to nechtěl přiznat, byly mnohem vytříbenější než otec nebo já, my jsme byli stejní jak uvnitř, tak navenek. Ačkoli jsem se občas děsil, že nedokážu zjistit, co si myslí!

[Drahý hrdino Země.

Tento náhlý dopis tě určitě musel překvapit, ale elektronická forma komunikace se dá zachytit a bála jsem se ti zčistajasna poslat telepatickou zprávu, a tak jsem se rozhodla poslat ti tento dopis prostřednictvím svého známého v Koreji.

Jsem Ciara Kenexová, Osvícený řádu S+ přebývající v Americe. Není to tak, že bych byla silná. Důvod, proč jsem se stala řádem S+... ačkoli je to trochu trapné to sama říkat, je proto, že mám zvláštní schopnost.

Pane Hrdino, i o tobě vím díky této své schopnosti.

Už to je rok, co se svět změnil. Vím, vím, že se pomalu stáváš kompletním. Kvůli tomu jsem se také rozhodla kontaktovat tě nyní.

Chci se s tebou setkat. Vím o kobkách, co pronikly na tento svět, a přeji si se na ně připravit spolu s tebou, pane Hrdino.

Pokud ti to nevadí, pane Hrdino, mohl bys navštívit Plošnou kobku řádu S v Americe jako Hřmící rytíř pod záminkou, že jim pomůžeš? V tom případě budu tam a navštívím tě.

Omlouvám se, pokud to zní, jako že se snažím využít tvé síly, pane Hrdino. Jelikož se svým tělem nejsem v postavení, kdy bych mohla něco udělat, bohužel nemám způsob, jak tě sama navštívit. Jen stěží jsem tentokrát dostala svolení navštívit Plošnou kobku. Obvykle jsem...

Prosím. Chci se s tebou setkat. Brzy dorazí druhá vlna. Než začne být znovu obtížné se přesouvat, chci se s tebou setkat.

Vím, že už máš s něčím napilno. Můžeš přijít, až se o to postaráš. Pokud kontaktuješ adresu v tomto dopisu, všechno tu pro tebe zařídím, abys mohl potají vstoupit do Ameriky. Samozřejmě si dávej pozor, abys nevyjevil příliš mnoho informací.

Pokud si po setkání se mnou nebudeš přát vstoupit do Plošné kobky řádu S, zařídím, aby ses mohl okamžitě vrátit. Tak mi prosím věř a přijď.

S úctou a láskou, Ciara Kenexová.]

Ciara Kenexová. Okamžitě jsem si vyhledal její jméno, ale nebyly o ní žádné informace. Řád S+ by měl být dobře znám globálně. Jelikož na Zemi bylo méně než 200 řádu S, bylo jen očividné, že se informace o nich rozšířily. Ale o Ciaře Kenexové nebylo žádné info. Skoro jako kdyby neexistovala.

Skoro jako kdyby někdo vymazal veškeré informace o její osobě.

Nikdo ze Země by neměl vědět, že jsem Hrdina Země. Tak jak to věděla ona? Měla nějakou spojitost s Kobkou? Ne, pořád bylo jen 6 průzkumníků kobky a já jsem byl v pořadí čtvrtý, za Hwayou, otcem a Walkerem. Za mnou by měla být Minami Violet Sumire a moje kamarádka Su Ye-Eun.

Tohle pořadí nebralo v úvahu, v které kobce jsme byli, a propočítávalo se na základě podlaží, kam jsme se dostali. Proto jsem byl na čtvrtém místě. Hwaya byla jasně nejvýš, otec se nedávno prolomil 50. podlažím a Walker byl na 48. podlaží. Zdálo se, že Walker stoupal rychle, neboť celé odpoledne zasvětil stoupání kobkou.

Tato Ciara Kenexová každopádně neměla žádnou spojitost s Kobkou. Podle toho, co řekla, věděla, že jsem byl Hrdina kvůli své schopnosti. Takže měl bych se s ní setkat?

'Je to trochu ošemetné, ale...'

Nevěděl jsem, kolik toho o mě věděla. Ani nemluvě o tom, že znala adresu mého domu a mohla dopis doručit prostřednictvím svého známého v Koreji. Nemohl jsem prostě říct: „Ach, víš, že jsem Hrdina? Tak se setkejme!” Ale pokud pomocí své schopnosti přišla na mou totožnost a adresu domu, bezpochyby se znovu objeví, pokud ji nepůjdu zabít.

Když jsem o tom chvilku přemýšlel, došel jsem k závěru, že to nebylo něco, čeho bych se měl bát nebo od čeho bych měl couvat. Ani nemluvě o tom, že jsem chtěl nakonec navštívit Hnízdo wyvernů. Věděla ta žena i o tomto a snažila se mě tím nalákat?

„Shine, vyučování skončilo.”

„Ach, jo, máš pravdu.”

Pokud profesor nebyl neuvěřitelně přísný nebo přednáška nebyla neuvěřitelně obtížná, první přednáška obvykle skončila brzy po krátkém představení. Když jsem měl hlavu plnou Ciary Kenexové, Ye-Eun mě vytáhla.

„Pojďme jíst.”

„Dobrá, ale ne korejské jídlo.”

„Ale to je levnější...”

„I kdybych měl zaplatit desetkrát víc, dám si něco jiného.”

Za nedůležitého hovoru jsme odešli z přednáškové auly. Když na tom výletě ekonomické fakulty došlo k tomu masakru, všechny to neuvěřitelně šokovalo, ale zdálo se, že teď po zimních prázdninách to bylo mírně lepší. Jelikož zemřela stovka lidí, mnoho lidí se nepochybně přátelilo se zesnulými studenty. To samozřejmě neplatilo o mě. Ačkoli bych z toho neměl mít radost, po pravdě jsem byl šťastný, že jsem nemusel truchlit nad smrtí někoho, koho jsem znal.

Museli jsme si zvyknout na svět, kde jsme žili. Smrt po „setkání s netvorem” odsunula z popředí rakovinu, infarkt a ostatní příčiny smrti a stala se nejčastější příčinou. Žili jsme na světě, kde nebylo nic divného se ráno doslechnout, že netvor zabil našeho kamaráda. Bez ohledu na to, jak byl Strážce a Křídlo svobody aktivní, nemohli se postarat o netvory hned, co se objevili.

„Hej, chceš se přihlásit do studentské skupiny?”

„Radši bych se soustředil na kobku.”

„Shine, nemyslíš si, že by sis měl trochu víc užívat života?”

„V mém životě byl jenom trénink a kobka... Ačkoli můj život začínají plnit i jiné věci, studentský život pro mě prostě není.”

„Aha, vážně, já říkám, že bychom spolu měli trávit víc času!”

„To budu muset odmítnout.”

„Nenávidím tě!”

Studentské skupiny byli jenom lidé s podobnými zájmy, co spolu chodili ven a na pití. Každé prázdniny jeli na výlet a pili spolu.

Pokud to bylo celé, já už dělal něco podobného. Bojoval jsem s Pánem podlaží s lidmi podobného levelu a když mi HP a MP kleslo, pil jsem lektvary. Když na Zemi došlo k Akčním kobkám, šel jsem tam se svými spojenci a pil jsem lektvary. Bylo to to samé. (Pozn.: lol)

„Kuuu, brzy tě doženu, jen počkej! Už jsem skoro na 40. podlaží!”

„Všechny bossy porážíš sólo, že?”

„Jo! Ačkoli jsem poslední dobou ve družině, dočasně ji opustím a nejdřív ho porazím sama!”

Ye-Eun si stěžovala, že Dullahan byl ošemetný. Jak jsem ji poslouchal, odhadl jsem její sílu a byl jsem si jistý, že se už dostala na řád S. Ale i tak, Pán 40. podlaží byl jiný než předchozí Pánové podlaží.

„40. podlaží je obzvláště ošemetné, takže si dávej pozor. I když se budeš skrývat, najednou se objeví za tebou a sekne po tobě svou kosou.”

„Budu v pořádku, pokud mě všechno naučíš, Shine! Takže co takhle dneska večer, my dva—au.”

„Můžeš se vrátit, pokud jednou zemřeš. Jelikož stejně nezískáš první dosažení, nevadí, že jednou zemřeš.”

„Pche, nemůžeš mě to prostě laskavě naučit? Víš, tohle a tamto...”

Když jsem viděl, jak Ye-Eun špulila pusu jako kachna, zašklebil jsem se. Cítil jsem se hloupě, že jsem se trápil kvůli té záležitosti s Ciarou Kenexovou. Kdykoli jsem poslední dobou mluvil, neustále jsem zjišťoval, že se všude skrývá temnota, a zachmuřil jsem se, ale Ye-Eun jsem měl rád, protože to tak s ní nebylo. Nic neskrývala, byla prostá, upřímná a přímočará. Navíc mě měla doopravdy ráda. Možná že setkání s Ye-Eun bylo to nejlepší, co se mi přihodilo od nástupu na univerzitu.

Ye-Eun pokračovala ve svém mumlaném monologu: „Můžeme spolu pít pozdě do noci... dělat tohle a tamto... a pak bude další ráno.”

S úsměvem jsem Ye-Eun štípl do tváři a zatahal ji za ně.

„Hej, přiznej se ke svému zločineckému plánu. Vážnost tvého trestu bude záležet na tom, jak odpovíš.”

„N-není to zločinecký plán! Je to rodinný plán!”

„To je ještě nebezpečnější!”

Také byla nebezpečná! Zapomeňte na nějakou temnotu, byla naprosto černá!

Během večeře té noci jsem od Ye-Eun dostal zprávu.

[Je to divné. Členové mé družiny nepřicházejí.]

„Na rozdíl od našeho světa je ten jejich možná něčím zaneprázdněný. Možná je zavolali do bitvy nebo tak něco, tak se moc netrap.”

[Dobrá, ale neodpovídají mi na zprávy, takže si nemůžu pomoct a trápí mě to.]

Řekl jsem Ye-Eun, že se nemusela tak moc trápit. Jakmile jsme naši konverzaci ukončili, uvědomil jsem si, že jsem byl sám nervózní. Zatraceně, zdálo se, že Shina už byla vně mých hradeb.

„Haa, jestlipak je ta princezna v pořádku... pravděpodobně bych jí měl poslat zprávu.”

Okamžitě jsem Shině poslal zprávu, ale nedostalo se mi odpovědi. Kdyby to byla obvyklá Shina, odpověděla by bez ohledu na to, jestli by spala nebo byla ve sprše, takže tohle bylo rozhodně divné.

Momentálně jsem byl na 47. podlaží. Od 46. podlaží se kobka začala podobat zasněžené pláni. Díky své úmluvě s Ruyue jsem se 46. podlažím prolomil bez větších těžkostí a momentálně jsem procházel 47. podlažím, zatímco jsem bojoval s ledovými červy a zmrzlými tučňáky. Ale jakmile jsem se začal trápit kvůli Shině, duch v mém kopí poklesl. Proč jsem se cítil tak nervózně? Odpověď jsem už znal. Protože jsem si vzpomněl na ten sen, co jsem měl.

Ne, to nemůže být pravda. Sen je jenom sen. Shina je v pořádku. Musí být.

Když jsem se uklidnil a dorazil jsem na 48. podlaží, dostal jsem zprávu od kamarádky. Nebyla dlouhá, ale stačilo to na to, aby se mi nálada změnila k horšímu.

[Hrdina ze světa Luka... zemřel. Démonický lord... vzal Shinu. Shine... co mám dělat?!]

Jakmile jsem si tu zprávu přečetl, měl jsem své tušení. Že můj poklidný život brzy skončí.

Že k té nezadržitelné změně nedocházelo jenom na Zemi.
-----------------------------------------------

Autorova poznámka:

Haa, povedlo se mi předstírat, že dnešek byl o Shinově každodenním životě, a překvapit čtenáře?! Kdo je Ciara Kenexová a co Shin udělá?!

Těšte se na další vývoj, lidi ^^

-----------------------------------------------

~ Určitě je každému jasné, že na Ciaru si budeme muset počkat, dokud Shin nevyřeší trable v kobce, nezachrání princezny jako princ na bílé koni atd... ~

<Předchozí>...<Následující>