KY - kapitola 66

Kapitola 66 – Záchrana po pochopení situace

Pro Lorena a Klause bylo největší prioritou něco provést s těmi slizy, co je pronásledovali.

I když byli trénovaní nebo měli moc Nadání, byli jenom lidé a nedokázali uniknout hranicím únavy. I když se mohli pohybovat dlouho, nebylo to navěky. A oba věděli, že se nakonec unaví a že je spolknou slizové, co je pronásledovali.

„Klausi. Jdi je trochu posekat. Já mezitím ponesu Ange.”

„Chceš, abych se tam šel zabít?!”

ZW - kapitola 55

Část 18 (Jinnai Shinobu)

Zdálo se, že se čas roztrhal na kusy. Nebo to možná byly moje vzpomínky. Časový sled událostí byl každopádně v naprostém zmatku. Když jsem se na to později pokoušel vzpomenout, přišlo mi to všechno pomíchané. Každou jednotlivou scénu jsem měl živě vypálenou do paměti, ale nedokázal jsem je rekonstruovat v pořadí, v kterém jsem je viděl.

Ty scény byly víc než jen obrazy. Dusivý pach krve, co visel ve vzduchu. Chuť spáleniny, co se mísila se vzduchem, když jsem se nadechl. Hluk, co mi rval uši. Lepkavý, měknoucí pocit. Všechno to bylo v minulosti, ale kdykoli se mi to pravidelně vracelo, zaplavila mě jedna vrstva senzací za druhou.

ZW - kapitola 54

Část 17 (Jinnai Shinobu)

„Gh?!”

„Geh?!”

„Gweh!”

ICDS - kapitola 152

Kapitola 152 – Karmínové chaotické kopí (2)

Japonsko nemělo žádné brány řádu S+, ale mělo tři brány řádu S. Kromě toho mělo jedenáct kobek řádu A a níže. Ačkoli to bylo méně než v Koreji, když se uvážilo, že po Zemi zbývalo rozesetých jenom zhruba 200 Akčních kobek, Japonsko jich mělo podivně hodně. Správně, podobně jako Korea, i Japonsko mělo nepřirozeně mnoho Akčních kobek.

Kvůli tomu, co se stalo v Koreji, nás média vykreslila jako skupinu, co nerespektovala zákony. Ovšem zajímavá byla reakce civilistů, když jsme se přiblížili k Akční kobce.

„Jejda! Proboha to je Dračí rytíř!”

ICDS - kapitola 151

Kapitola 151 – Karmínové chaotické kopí (1)

Když jsme skončili s pokořováním všech zbývajících kobek v Koreji, bylo 11 dopoledne. Ani jednou nedošlo na Akční nájezd. Podle Hwayi nebyla tak velká šance, že dojde na Akční nájezd. Ačkoli bylo pro bezpečí všech lepší, že k nim nedošlo, mě by se aspoň jeden líbil, abychom davům mohli jasně ukázat svou sílu.

Momentálně jsme byli v Hwayině soukromém letadle. Ačkoli by bylo nesmírně rychlejší, kdybych letěl na Lotte, všichni jsme si potřebovali odpočinout poté, co jsme pokořili 4 Akční kobky řádu S a S+. Zrovna když jsem se chtěl trochu prospat, mi najednou něco vytanulo na mysl.

ZW - kapitola 53

Část 16 (Uchimaku Hayabusa)

Do restaurace jsem mířil jen proto, že jsem měl hlad, ale než jsem tam vůbec vkročil, dokázal jsem říct, že na tom bylo něco špatně. Co byl tento pach, co mě tak naprosto zbavil veškerého hladu? No ovšem, nic jiného než pach čerstvé krve!!

Záhadofanatička, co kráčela vedle mě, nakrčila nos, jako kdyby zavětřila nějakou polévku.

„Tohle by mohlo být zlé. Jen doufám, že se do toho nezapletl nikdo, koho známe.”

„?!”

DM - kapitola 239

Kapitola 239 – Večeře a osobní konexe

Tady Satou. Vzpomínám si, že můj třídní učitel na střední říkal: „Až vstoupíte do společnosti, řádně se starejte o své konexe s ostatními.” On sám říkal jen stereotypické hlášky, ale když jsem vlastně vstoupil do společnosti a uvedl to v chod, připomnělo mi to.