DM - kapitola 91

Kapitola 91 – Bitva ve městě Muno (3)

Tady Satou. Jeden můj kamarád byl s rozumem v koncích kvůli hledání práce a nachomýtl se k jednomu podezřelému semináři. Chodil na něj, dokud nebyl na pokraji finanční katastrofy.

Historie vymývání mozku je dlouhá. Stává se to dokonce i v jiném světě, akorát jejich metoda je trochu jiná.

DM - kapitola 90

Kapitola 90 – Bitva ve městě Muno (2)

Tady Satou. Jeden můj přítel mi kdysi řekl, že moe zachrání svět. Obdiv k roztomilým věcem tě zhojí, a to je pravda na jakémkoli světě.

Moe možná nečekaně zachrání svět.

DM - kapitola 89

Kapitola 89 – Mladá dáma a rytířský zloděj

„Otče, sestro, klamou vás desuwa.”

Kolikrát jsem jim to už řekla. A přesto to nikdo nepochopil. A teď se ti sprostí násilníci promenádovali na hradě, jako kdyby jim to tady patřilo.

Možná proto. Mám pocit, jako kdyby mě něco volalo, a já se zatoulala ke staré, zbořené budově uvnitř hradu. Byla to stará budova, co tu byla i za markýze Muno před 20 lety.

DM - kapitola 88

Kapitola 88 – Bitva ve městě Muno (1)

Tady Satou. Říká se, že trest pro člověka, co poruší zákon v dopravě, je lehký. A přesto se zdá, že zdejší situace se kloní k opačnému očekávání.

Když jsem řídil vůz, měl jsem na mysli bezpečí.

DM - kapitola 87

Kapitola 87 – Lidé na území barona Muna (11)

Tady Satou. Bunshin neboli odštěp je vzorovou technikou ninjů, ale když jsem byl malý, moje dospívající mysl si myslela: „Když se dokážete pohybovat tak rychle, že dokážete udělat odštěp, měli byste jím radši zaútočit.”

V boji proti střelným zbraním by to možná byla správná volba.

DM - kapitola 86

Kapitola 86 – Lidé na území barona Muna (10)

(Pozn.: Už zas...?!)

Tady Satou. Slyšel jsem, že ve svých snech vidíte střípky svých vzpomínek.

Ačkoli od té doby, co jsem se stal pracujícím dospělým a vedl život krátkých šlofíků, jsem už nikdy nesnil.

KNM - kapitola 95

Kapitola 95 - Sázka

~ Chybičky hlásit do komentářů, aby se mohly opravit! ~

„Stát! Všichni!”

Liola stál Baolilongovi na hřbetě a prodchl svůj hlas Ki. Kousl se do rtu. Takovéhle místo bez náznaku úsměvu nechtěl vidět.

Ale všichni byli v zápalu bitvy, takže by nikdy neuznali křik nahodilého člověka. Na bitevním poli stále vládl chaos a nikdo se nezastavil.

Jak to Liola viděl, zamračil se a hlubším hlasem ještě jednou řekl: „Já jsem následník Dračího císaře, Stříbrný Měsíc. Všichni rytíři z Dračí říše poslechněte můj rozkaz, okamžitě přestaňte.”