DM - kapitola 87

Kapitola 87 – Lidé na území barona Muna (11)

Tady Satou. Bunshin neboli odštěp je vzorovou technikou ninjů, ale když jsem byl malý, moje dospívající mysl si myslela: „Když se dokážete pohybovat tak rychle, že dokážete udělat odštěp, měli byste jím radši zaútočit.”

V boji proti střelným zbraním by to možná byla správná volba.



„Slibuju, že to nebude nebezpečné.”

Pokud budu sám, pak to bude v pohodě. Protivník byl jen v levelu 30. Navíc jsem měl magický útok a magický štít a ne jenom fyzické prvky.

„Ne, půjdu s tebou.”

To bylo zlé. Ten démon byl nyní v lese, ale nevěděl jsem, kdy se vrátí. Chtěl jsem Arisu nechat v bezpečné zóně.

„Pokud ještě něco řekneš, použiju Rozkaz.”

„Zkus to, moje nevinné srdce neprohraje s něčím takovým jako Rozkaz.”

Nedalo se nic dělat. Co možná nejvíc jsem nechtěl Rozkaz používat.

„Ariso, tohle je rozkaz. Jdi do vesnice, o které jsem mluvil, a požádej jejího starostu o tu práci. Počkej ve vesnici, dokud se tam nedostanu.”

Jak jsem to řekl, sestoupil jsem z vozu.

Slyšel jsem, jak za mnou něco spadlo na zem, následoval Lulin krátký výkřik. Když jsem se otočil, viděl jsem, jak se Arisa plazila s modrající tváří.

„J-já půjdu rozhodně s tebou. Tentokrát... tě... nenechám... jít samotného... Ha.”

Když neuposlechla můj rozkaz, nejenom že ji mučila magie smlouvy, ale zdálo se, že i otrocký obojek na krku jí fyzicky zraňoval. Obojky na zvířecích dívkách byly jenom ozdoby, ale ty na Lulu a Arise byly skutečné magické nástroje. Měly je na sobě už z království Kubooku.

Ne, teď nebyl na tyhle myšlenky čas. Když Arisu nechám jen tak, umře.

„Ariso, ruším ten předešlý rozkaz.”

Arisa s bolestí lapala po dechu. To je ale zbrklé děvče. Přemýšlel jsem, kvůli čemu zašla tak daleko. Po obojku jí na krku zůstala rudá značka.

„Můj ty světě, ty jsi vážně zbrklá holka.”

„To ty jsi tady zbrklý. Skočil jsi do stínu, abys zachránil Miu. A nedávno jsi dokonce vylákal netvora se skoro dvakrát vyšším levelem, abys zajistil jídlo pro děti... Bojím se o tebe, přestaň dělat ty nerozumné věci sám,” mluvila Arisa s kanoucími slzami.

Něco jsem si z těch slz a toho „skoro dvakrát vyšší level” všiml. Kruci. Tohle jsem vůbec nečekal. Myslel jsem si, že si Arisa, co si mazaně všimla, že jsem skryl své techniky, všimne také to, že jsem zfalšoval svůj level. Myslel jsem si, že si hrála na hlupačku kvůli mému nedorozumění.

Když jsem uvážil tohle, dokázal jsem ten Arisin nepřirozený stav pochopit. Rozhodně by se bála, kdyby se kluk v levelu 10 pouštěl do nemrtvého netvora v levelu 40, co měl neznámé jedinečné schopnosti. Omlouvám se, že jsem si myslel, že jsi jako příliš se strachující matka.

Ale tohle bylo znepokojující. Kdybych jí zrovna teď a tady řekl, že skrývám svůj level, Arisina hrdost by se sesypala. Taky nemůžu šaškovat, i když se tak opravdově bojí. Hádám, že nemám na výběr a musím ji vzít s sebou. Je to můj trest za to, že jsem ji zbytečně strachoval. Bude těžké ji ochránit, ale pokud to bude jenom Arisa, za každou cenu ji ochráním.

„Dobře, Ariso, pojďme spolu.”

„S-správně, měls to říct od začátku. Když budu s tebou, budeš mít sílu jako sto lidí dohromady.”

Dokonce i když si Arisa utírala slzy rukávem, chvástala se. Byla zpět v normálu. Ale stejně měla zastaralý slovník jako obvykle.

Arisa se vrátila do vozu, aby si převlékla oblečení, co měla teď zamazané hlínou.

Takže, přemýšlel jsem, koho bych měl vybrat, co by nahradil Arisu. Mezi nimi byla nejlepší volbou Liza, ale když jsem uvážil její kmen, bylo by pro ni těžké vyjednávat s izolovanými vesničany.

Což znamenalo, že další kandidátkou byla Lulu nebo Nana. Nedokážu si představit, že by vyjednávala náladová Tama. A kdyby vyjednávala tichá Mia, pravděpodobně by stejně dobře mohla spadnout obloha.

Kdyby to šlo, chtěl bych, aby vyjednávala Lulu. Měl bych radost, kdyby získala nějaké mezilidské techniky, ale jelikož se před lidmi stydí, možná to je nemožné.

Takže mi zůstala jenom Nana, co? Normálně se chovala excentricky a mluvila jednotvárně, ale nerozhodí ji žádný protivník a navíc to byla nádherná žena.

Hádám, že požádám Nanu, aby nesla ten největší nápor, a Lizu, aby to po ní zahladila.

„Nano.”

„Ano, master.”

„Už jsi někdy vyjednávala?”

„Ne, jsem panna. Nemám žádné zkušenosti.”

...Kdo se tě ptal na sexuální zkušenosti? (Pozn.: v japonštině se „vyjednávání” a „pohlavní styk” liší pouze jedním znakem, tak asi tak)

Když jsem viděl její výraz a atmosféru kolem, myslel jsem si, že byla prostě naivní, ale měl jsem o tom své pochybnosti. „Nespletla ses naschvál?”

Řeknu jí víc podrobností.

„Chci tě požádat, abys vyjednávala o zaměstnání vesničanů. Máš nějaké znalosti v takovém oboru?”

„Nemám.”

„Dobrá, takže chci, abys spolupracovala s Lizou, a společně se s tím vypořádejte. Nano, ty budeš při vyjednávání vpředu, ale ve skutečnosti bude vyjednávat Liza ze zákulisí.”

„Ano, master.”

„Budu se snažit ze všech svých sil.”

Lizina odpověď byla zkostnatělá. Byla pořád nervózní.

„Lizo, nemusíš být z toho tak nervózní. Nevadí mi, ani kdyby to vyjednávání nevyšlo. Pokud by to nevyšlo, chci, abyste se usadily u řeky nedaleko vesnice.”

„Rozumím, pane.”

Zdálo se, že jí z ramen vyprchala všechna síla. Bál jsem se, že si to možná vyložila jako: „Nic od tebe neočekávám.” Ale zdálo se, že to byla jenom moje představivost.




Arisa, co se vrátila, měla na sobě oblečení, co si ušila po té dřívější módní přehlídce. Tahle sukně měla uvnitř kostru z drátu, takže se rozkládala do tří rozměrů. Měla i blonďatou paruku.

To je všechno pěkné a všechno, ale kdo je ta malá holka s hnědými zapletenými vlasy za ní? ...Ne, viděl jsem za tím Pochin paobraz.

„To je Pochi?”

„Ale, vážně jsi to poznal. Arisa verze 2, Pochina lidská verze.”

Ty dvě energicky dělaly pózy. I když se oblékly do roztomilých šatů, ta superhrdinovská póza to zničila.

„Verze 2 to je jedno, jak jsi to Pochi provedla?”

„Neříkej, že to je jedno! Nemůžu odpustit, že nemáš žádnou reakci na tuhle blonďatou paruku s dvěma culíky, i když není natočená.”

Dva culíky vypadají dobře na figuríně nebo 2D, ale myslím si, že ve skutečnosti kvůli culíkům jenom vypadáte jako děti?

„Přijala jsem Arisinu magii nodesu.”

„A~ach, copak jsem neřekla, že to je tajemství. Pomocí světelné magie jsem vytvořila iluzi. Původně je to magie na vytvoření odštěpu, ale trochu jsem to předělala.”

Aha, takže to byla světelná magie. Ale aby za tak krátkou dobu předělala magii, tahle holka je jako nějaký hlavní hrdina z novely.

Pochina lidská verze vypadala úplně jako Arisa. Tedy když pomineme účes a barvu vlasů.

„Ale pokud by se Pochi dotkla iluzorní magie ve větším měřítku, odhalí ji to. A pokud nebudu vedle ní, kouzlo se zlomí. Možná jí nedovolí vstoupit do hradu, když zjistí, že pochází z psího kmene.”

„Projde to něčím jako magická detekce?”

„I kdyby ji odhalili, přiměju Torumu, aby ji bránil. Jsem si jistá, že nás jenom pokárají. Navíc chci, aby s námi byla Pochi, co má vysoké útočné schopnosti a techniku vyhledávání nepřátel.”

Měl jsem pocit, že si Arisa byla jistá, že Pochin převlek odhalí. A taky jsem si myslel, že Tama měla lepší schopnosti ve vyhledávání nepřátel. Ačkoli pravděpodobně vybrala Pochi, neboť Tama by se k infiltrování nehodila.

„Víš, v tom včerejším snu se mi zdálo, že se ten démon převlékl za barona. Velmi těsně se ti podařilo vyhnout démonovým útokům, ale nakonec tě zahnal do kouta... Samozřejmě vím, že to je jenom sen. Ale kdyby to byl věštecký sen...”

Ne, spíš než optimistická mi přišlo, že chce, aby Pochi šla navzdory tomu riziku, co? Když pominu to, co já sám vidím, zdálo se, že se všechny přehnaně bály kvůli svým nočním můrám.

Arisa užuž chtěla něco říct, než se zakoktala a odmlčela se. Pak potřásla hlavou, jako by ze sebe střásla nějakou nervozitu. Svými vlajícími vlasy uhodila Pochi do tváře a Pochi se za ně chytila.

„To nic! I kdyby to byl věštecký sen, společně se mnou a Pochi se z toho dostaneme.”

„Ano nanodesu. Pokud jsi s Pochi, jsme neporazitelní nanodesu!”

Bylo to nepochopitelné, protože výraz na té iluzi se neměnil, ale dokázal jsem si v duchu představit plně motivovanou Pochi.




Ten sen, co se Arise zdál, byl pravděpodobně jenom sen.

Ale Arisa se doopravdy bála. Její přehnaná starost byla jako u nějakého loajálního vazala jako samuraj. Bylo to trochu děsivé.

Až budeme zase v bezpečí, najdu si příležitost a udělám něco, co ty její starosti odfoukne. A zároveň si dám záležet, aby to Arisa prohlédla.

S Arisou se nedalo nic dělat. Ale vážně jsem chtěl, aby Pochi byla v Lizině týmu. Ale v téhle situaci jsem nedokázal vymyslet žádnou výmluvu.

Myslím, že díky Arise jsem přestal být schopen samostatného přemýšlení.

Nedá se nic dělat, nechci Arisu a Pochi vystavovat nebezpečí, ale pokud dojde k nehodě, obě je ponesu a něco s tím udělám.

Ve městě nebyl nikdo s technikou identifikace, aby spatřil statistiku jiných lidí. A taky tam nebyl nikdo, kdo by měl magické techniky z větve detekce.

Bylo to pro nás praktické. Ale ty lidi mohli zemřít démonovou rukou, aby utajil své tajemství.

Bál jsem se, že Lizina skupina teď měla menší bojovou sílu, ale jelikož jsme tentokrát nebyli cílem útoku, mělo by to být v pořádku. A pokud se cokoli stane, ta vesnice byla jenom 10 km odtud. Dokážu tam přikvačit za 90 sekund.
-----------------------------------------------

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>