DM - kapitola 85

Kapitola 85 – Zlatý svatý meč a Magické nástroje

(Pozn.: Ach, konečně něco, co nezačíná Lidé na území...)

Tady Satou. Poté, co jsem se stal pracujícím dospělým, si nevzpomínám, že bych se kdy koupal u sebe doma po půlnoci. Pravděpodobně kvůli přesčasům. Většinou jsem si dával horké sprchy, když jsem se brzy ráno probudil.

V klidu se naložit do vody jsem si mohl dovolit jen ve velkých veřejných lázních, když jsem přespával jinde.



Posledních pár dnů byly noci chladné, takže Toruma a Hayuna spali ve voze. Když pominu Chlápka, bylo by hrozné, kdyby Hayuna onemocněla a nakazila dítě.

Kombinace na dnešní noční hlídky byly jiné než obvykle.

Obvykle jsme Mia, Lulu a já první, pak jsou Pochi, Tama a Nana jako druhé a poslední jsou Liza a Arisa. Ale dneska Mia nahradila Arisu.

„Co to děláš?”

„Obvodovou tekutinu.”

Ve většině učebnic se tomu říkalo jenom magická tekutina nebo Tekutina. To, co jsem vyráběl teď, bylo trochu jiné než normální Tekutina. Dělal jsem to podle receptu, co jsem našel v tom svazku papírů (Pozn.: Kdo zapomněl, ty svazky papírů z blešího trhu v Seryuu). Jo, i když byl surový materiál jiný, způsob přípravy byl stejný jako u normální Tekutiny.

„Fu~n, ha? Copak to normálně nezáří červeně?”

Arisa byla celkem pozorná, co? Neodpověděl jsem jí, protože jsem se zrovna soustředil. Dál jsem vléval magii, zatímco jsem sledoval, jak Tekutina zářila modře.

Dokončenou Tekutinu jsem vlil do okruhu vyrytého do poloviny dřevěného meče. Jelikož jsem Tekutinu nechal zchladnout, neshořelo to jako ten dřevěný podstavec předtím.

„Je to černé, vážně to je dřevěný meč?”

Přitakal jsem mírným pokýváním, protože bylo žalostné ji příliš ignorovat. I když Lulu to sledovala v tichosti, tahle holka byla hlučná.

Na zbývající půlku dřevěného meče jsem natřel lepidlo a pak to obalil provázkem. Pak jsem meč položil na magický stojánek a pomocí něj jsem Tekutinou na dřevěném meči pomalu manipuloval a kreslil jí malý složitý vzorek.

Zdálo se, že Arisu sledování znavilo, lehla si stranou, kolena si přitáhla k sobě a žvýkala sušené maso. V téhle pozici se dívala tímhle směrem. Lulu, co seděla vedle mě, mi kapesníkem jemně otřela pot z čela. Její dívčí moc byla určitě kolem 530.000 bodů.

Zkusil jsem do hotového dřevěného meče vlít moc. Plynutí magie bylo horší než u Lizina kopí, ale samo o sobě to bylo celkem dobré. Celé tělo dřevěného meče zářilo modře. To světlo zůstalo, i když jsem ustal ve vlévání magické moci, ačkoli se trochu utlumilo.

„Hele, hele, magické meče nezáří modře... T-to nemůže být pravda. Není možné, že by se daly tak snadno vyrobit.”

V Arisiných slovech byl slyšet neklid. Zdálo se, že si všimla skutečné podstaty tohoto meče.

Znovu jsem vlil magii do dřevěného meče.

To modré světlo bylo pěkné.

„Hej, vážně to je ono?”

Čekal jsem, dokud se to přetrvávající světlo nevytratilo do temnoty, a pak jsem Arise odpověděl: „Ano, je to svatý meč.”




„P-počkat, tos řekl svatý meč?”

„Přesněji řečeno to je pseudosvatý meč.”

Ta věc, co Arisa odpoledne objevila na papíru svým vertikálním čtením, byl záznam výzkumu jednoho muže ohledně výroby svatého meče.

Hlavním tématem bylo, že k výrobě svatých mečů potřebujete zvláštní Obvodovou tekutinu. Bylo třeba surového materiálu jako dračí prášek, drahokamy rozdrcené na prášek, zlaté valouny a tak. Utratil jsem 15 zlatých, jen abych udělal tento prototyp. Kdyby tohle bylo MMORPG, tak by hodně lidí vzdalo snahu si navýšit tuhle techniku.

Originální část byla jenom tohle, zbytek byl stejný jako u výroby magického meče. Tato část byla vysvětlena v knize od Trazayuyi, takže jsem to bral odtamtud.

Měl jsem důvod, proč jsem ho nazýval pseudosvatým mečem.

Ten dřevěný meč před chviličkou byl úspěch, ale nejsem schopný udělat svatý meč z kovaných mečů. Nedokážu do kovaného meče vyrýt přesný obvod, protože se vyrábí tepáním horkého kovu. Tentokrát se mi to povedlo, protože dřevo bylo relativně měkký materiál.

Odlévací proces při výrobě magických mečů vyžaduje člověka s magickým uměním na vysoké úrovni, někdo jako Trazayuya. Takže u svatých mečů je pravděpodobně třeba ještě komplikovanější rituál.

„Pseudo? Ale září stejnou barvou jako svatý meč, co má hrdina.”

„Dokáže vyvinout stejnou moc jako originál, pokud je jeho protivník slabý a nehmotný. Ale pořád je to přece jenom dřevěný meč. Neznám magický kruh, co by zvyšoval ostrost a útočnou sílu, takže prozatím to není nic víc než dřevěný meč se svatým atributem.”

V rozporu s tím, co by člověka napadlo, ten muž, co po sobě nechal tento recept, nebyl z říše Saga, ale z království Shiga.

Zdá se, že to byl bývalý výzkumník z královského institutu, kde se s někým pohádal a kvůli tomu ho vyhnali až k hranicím. Tohle bylo také skryté v tom vertikálním psaní na papírech. Většina těch papírů obsahovala jeho zášť, ale na jednom byl popsán jeho úspěch ve výrobě svatého meče s pomocí člověka, jehož nazývali Elfí mudrc. Jméno toho meče bylo také zmíněno, ale bylo celkem extravagantní, takže to nebudu zmiňovat.

Co se týče tohoto dřevěného svatého meče, po jednom úderu při srážce i s tím nejslabším svatým mečem, co mám v inventáři, Gjallarhornem se rozbije. Pravděpodobně nebyl ani tak silný jako Lizino kopí a zhruba se vyrovnal jenom Pochinu a Tamině krátkému meči.

Tato modrá Obvodová tekutina – ve výzkumném hlášení to označují jako Modrá tekutina – nemá svatý atribut jenom ve svém modrém světle, ale také nasává magickou moc z přírody, i když do něj uživatel magii nevlévá. Když jsme o této funkci řekl Arise, zakřičela: „A je tu perpetuum mobile!” Spíš než tohle je to jako energie generovaná větrem nebo sluncem. Myslím, že to je celkem praktické. Vyrábět to ve velkém měřítku pravděpodobně není dobrý nápad, protože by to mohlo způsobit zničení přírody jako se stalo v horách, kde žila Dryáda.

„Půjč mi ho~” řekla Arisa a natáhla ruku.

A tak jsem jí ho dal. Později jí vyrobím stejný dřevěný meč. Dokázal jsem si představit, jak Arisa držela meč oběma rukama, zatímco říkala nějaké trapné hrdinské hlášky.

Arisa si užívala to modré světlo, jak do meče vlévala magickou moc.

Pak do meče začala rychle vlévat magickou moc, nevěděl jsem, co si myslela. Co bys dělala, kdyby to bouchlo? Vzal jsem jí ho, než se aktivovalo vnímání krize.

„To je nebezpečné, co bys dělala, kdyby to vybouchlo.”

„Promiň, byla jsem zvědavá, kolik to dokáže absorbovat, a nemohla jsem přestat. Nedosáhla jsem limitu ani po 100 MP.”

Rád bych zjistil ten limit, ale vypadalo to, že teď mě Arisa nenechá jít někam do tmy. Rozhodl jsem se počkat na příležitost, protože jsem nechtěl zranit nikoho v táboře.

Stejně dobře jsem si s mečem mohl vyhrát.

Povrch dřevěného meče jsem nabarvil zlatou barvou. Do jílce jsem vyryl vzor růží a aplikoval na ně prach z rozdrceného safíru. Nakonec jsem do něj zasadil safír, co vypadal jako okvětní plátek. Pod safírem jsem povrch natřel tenkou vrstvičkou modré tekutiny a když jsem do toho vliv magickou moc, zářil modře.

Jelikož čepel vypadala pustě, nakreslil jsem modrou tekutinou na zlatou barvu vzor arabesky. Když jsem do meče vliv magickou moc, zlatá čepel zářila modrým světlem, třpytila se a bylo to pěkné. Obzvláště ta část s růžičkami na jílci vypadala dobře.

„Master, je to rozkošné.”

„Jé~ co to je, vypadá to jako ozdoba, kvůli které by i arogantní člověk vykřikl radostí.”

No ano, bylo to příliš křiklavé, co? Udělejme dřevěný magický meč stříbrný.




Takže jelikož jsem skončil s ověřováním, začnu s pokusy vyrobit magický nástroj do budoucna. Návrh už jsem dodělal během našeho poklidného cestování. Už jsem měl několik vzorků, takže akorát v klidu spojím jednotlivé části.

Nejdřív jsem jedním druhem Tekutiny, co vytváří teplo, nakreslil vzorek na velmi tenký měděný plát, co jsem dneska odpoledne vyrobil stlačením a natažením měďáků.

Dál jsem ořezáním kusu dřeva vyrobil vrtuli velikosti pěsti. Do středu jsem udělal díru a sestavil okruh, díky kterému se po vlití magie bude vrtule otáčet.

Vzorek pro rotující Okruh je snadnější, než jsem si mysle. Jen jsem rozebral tu káču, co jsem koupil, a prozkoumal její okruh. Byl přesně tak jednoduchý, jak jsem čekal, protože spotřebovával jenom málo magické moci.

Náklady celkem byly zhruba jeden stříbrňák.

Vyrobil jsem to snadno, ale když přihlédnu k míře rozšíření, pravděpodobně bylo jen pár lidí, co jsou schopní vyrábět magické nástroje.

Dokončenou část jsem vložil do válce a jako poslední jsem přidělal rukojeť.

„To nemůže být pravda!”

„Ano, je to ta věc, co chceš, když si umyješ vlasy.”

Testování jsem nechal na Arise. Jak do nástroje vlila magickou moc, vrtule se začala pohybovat a tvořilo se teplo, co plynulo spolu se vzduchem.

„Nemyslela jsem, že kdy dojde na to, že tu budu moct použít fén.”

Tím „tu” pravděpodobně myslela tento jiný svět. Přece jenom chtěla praktické věci, jo.

Brzy bude chladno, jako další bych měl udělat vyhřívání. Možná by bylo dobré vyrobit ohřívač vody, než si Lulu zničí ruce praním prádla ve studené vodě.

Můj sen se rozšiřuje.
-----------------------------------------------

~ Satou a začátek technologického vývoje na jiném světě. ~


Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>