HK - kapitola 81

Kapitola 81 – Ve vesnici vil (1)

~ Z pohledu Siegina otce ~

Rok poté, co Sieg a Ritzhard odjeli, jsem dostal pozvánku, abych přijel k nim do vesnice.

Myslel jsem si, že mě pozve, když jsou časté polární záře, ale napsal mi, že v zimě to možná bude drsné, protože přístav blízko vesnice zamrzá a je nepřístupný a člověk musí vyrazit na pětihodinovou jízdu saněmi. Místo toho navrhl, abych přijel na návštěvu v létě.

No ano, když člověk stárne, chlad je pronikavější. A tak jsem se držel Ritzhardova návrhu a rozhodl jsem se je navštívit během relativně teplého letního období.

DM - kapitola 146

Kapitola 146 – Vikomt a Svitkařská dílna

Tady Satou. Někdy se mi stýská po svých studentských létech, kdy se moje rychlost a kapacita v programování při použití integrovaného vývojového prostředí snižovala, protože jsem si přitom četl seznam mnemotechnických pomůcek na binární převod. Ale nechci se do té doby vrátit. Technologie musí přece jenom pokročit. (Pozn.: Hiiii, pokud je mezi čtenáři nějaký programátor, help please <integrated development enviroment> a <mnemonic binary conversion list> . Tohle je jen taková střelba od boku!)

DM - kapitola 145

Kapitola 145 – Období čajových dýchánků

Tady Satou. Čajový dýchánek byl často vykreslený v shoujo mangách, co jsem v dětství četl, ale ani jednou jsem něco takového neviděl ve skutečnosti. Moderní čajový dýchánek by mohl být nápojový bar v rodinné restauraci.

KNM - kapitola 97 (2)

„Přestaň...” řekl Liola bezmocně. Jednou si prošel tou samou bolestí jako teď Yizhou a znal hrůzu těch pocitů. Takže ho tato situace děsila a rozčilovala zároveň.

Měl jen tak stát a sledovat, jak se Yizhou stane netvorem bez pocitů? Liola pomyslel na svou předchozí situaci. Tehdy měl pocit, jako kdyby mu někdo vyprázdnil tělo. To jediné, co měl, byla kůže zvnějšku a uvnitř nebylo nic pevného. Dokonce i teď pozdě v noci někdy uvažoval, jestli se vážně stal zase člověkem. Jestli byl vážně člověk s pocity a ne maxun, co měl na sobě lidskou kůži.

A teď Dračí císař zase dělal to samé. Zase posílal dalšího člověka na cestu bez emocí. A ten člověk byl rytíř, co mu byl věrný. Jak mohl něco takového dovolit?

DM - kapitola 144

Kapitola 144 – Do vévodského hradu (2)

Tady Satou. Je spoustu žen, co jí jen málo, ale říká se, že je ještě více žen, co mají na zákusky druhý žaludek. A toto se nemění ani na jiném světě.

DM - kapitola 143

Kapitola 143 – Do vévodského hradu

Tady Satou. Během mých školních let tu byla ta úžasná chytlavá hláška z často vysílané reklamy: „Ujít tisíce mil kvůli jídlu.” Ani nemluvě o tisících mil, já jsem překročil světy.

DM - kapitola 142

Kapitola 142 – V Torumově domě (2)

Tady Satou. V příbězích se často objevují lidé podobní šíleným psům, ale v předchozím světě jsem takové lidi viděl jen během svých školních dní. To se věkem mírnili? Na jiném světě jsem měl pocit, že je to vykořenilo, ještě než se mohli umírnit.