DM - kapitola 142

Kapitola 142 – V Torumově domě (2)

Tady Satou. V příbězích se často objevují lidé podobní šíleným psům, ale v předchozím světě jsem takové lidi viděl jen během svých školních dní. To se věkem mírnili? Na jiném světě jsem měl pocit, že je to vykořenilo, ještě než se mohli umírnit.



„Hoo, ta, které říkají Stříbrná Valkyrie bojiště si hraje s děckem, co?”

Lidé, co vtrhli do hodiny šermu této vzácné slečny Ringrande, byli tři rytíři v bílém brnění. Byli to podřízení krále království Shigy, svatí rytíři; a postarší muž a komický, pohledný mladík měli titul [Osm mečů Shigy]. Ten komický, pohledný mladík se jmenoval Sharlick Shiga. Třetí princ království Shiga.

Jen tak mimochodem, tím děckem myslel mě?

„Princi Sharlicku, není nezdvořilé vtrhnout do domu jiných, i když to je váš vazal?”

„Ringrande, jsi příliš zkostnatělá. Hej, mladší bratře vikomta Shimena—”

„Toruma. Vaše výsosti,” doplnil Toruma princi, co váhal.

Chlápek dokázal rozpoznat takovou náladu, co? Svým způsobem byl vážně jako šlechtic.

Princ nevypadal nijak natěšeně a řekl: „Omlouvám se za vyrušení.”

A Toruma mu také dovolil zůstat, jako kdyby to bylo přirozené.

Nicméně jsem věděl, že chtěl něco po slečně Ringrande, ale proč přišli ti chlápci sem?

„Musím s Ringrande něco vyřešit. Odstupte.”

Řekl to jako žádost, ale byl to rozkaz, jasné.

„Vaše výsosti, omlouvám se, ale toto je můj dům a toto je moje sestřenice. I když se jedná o vás, vaše výsosti, bude lepší, když se vyhnete situaci, kdy budete sám s neprovdanou ženou.”

„Hm, co je špatného na tom, když jsou snoubenci spolu sami.”

„Naše zasnoubení se mělo zrušit před sedmi lety.”

Takže, chtěl jsem se z této komplikované situace dostat, copak bych měl dělat.

„Vaše výsosti, měl byste přestat s těmi nepříjemnými řečmi a prostě to udělat takhle.”

Mladý svatý rytíř, co vypadal jako uličník, už před chvilkou vytasil svůj meč a vyrazil proti mně, zatímco jím máchl.

Co je s tím chlápkem? Byl zdravý?

Jeho výpad byl rychlý, ale v porovnání se slečnou Ringrande bylo jeho umění šermu plné slabin.

„Och, vytasil jsi svůj meč před jeho výsostí, takže tě můžu v pohodě označit za rebela, že?”

Co to je za logiku. Naprosto přitažené a špatné falešné obvinění.

Jelikož používal meč z mitrilové slitiny známé pro svou tvrdost, vyhnul jsem se jeho útoku, aniž bych ho vykryl svým elfím mečem. Ale chlapec dál bez ustání útočil.

To byl maniak do soubojů?

„Oja? Ten mitrilový meč není jen na okrasu, he? Aha, dokážeš vykrýt tohle?”

Chlapec vypustil techniku neustálých útoků jako tornádo.

Copak tohle byla bojová hra.

Kdybych se tomuhle vyhnul, vypadal bych příliš nápadně, takže jsem to přijal svým mečem a předstíral, že mě to odrazilo vzad. Slečna Karina a paní Hayuna ustaraně zvolaly mé jméno. Arisa to pravděpodobně pochopila, protože mi nekleslo HP, a zdálo se, že Nanu to od samého začátku netrápilo. Vážně mi věřily~ Vážně mi věřily, co?

Slečna Karina doslova vyskočila s Rakovou mocí a podržela mě v objetí.

ACH! Tak měkké, tak měkké.

„Hee, taky dokážeš použít fyzické posílení, co? Pokud vezmeš do ruky jeho meč, budu tvůj protivník, víš?”

Zadržel jsem ruku slečny Kariny, co hodlala zvednout můj meč. Nedokázala by vyhrát.

„To nemůžeš, slečno Karino.”

Mezitím Toruma se ze všech sil snažil zastavit prince. Byl to slaboch, ale snaž se.

„Vaše výsosti, je to vazal barona Muna a šlechtic s titulem. Můžete prosím toho muže zadržet?”

„Hou, sloužit tomu prokletému území, to musí být celkem švorc.”

Hm? Ta hláška mě mírně naštvala. Kdybych to měl sám říct, měl jsem barona Muna a jeho vazaly celkem rád. Arisa vypadala celkem uraženě, ale jak se dalo čekat, náš protivník byl až moc špatný, nemohla se do toho míchat.

„Neodpustím ti, že jsi urazil naše území, i když jsi princ. Přiměju tě to vzít zpět, i kdybych musela riskovat svůj život.”

„Fuhn, to se snažíš získat přízeň toho děcka a přidat se ke šlechtě? Ženy by prostě měly zůstat doma a poslušně vychovávat děti, co porodily.”

Slečna Karina mi řekla, že se ani jednou neúčastnila žádné události ve vyšší společnosti. To byl pravděpodobně důvod, proč ji neznal. Zdálo se, že si myslel, že je manželka nebo milenka vazala barona Muna. Jinými slovy bezcenná šlechtična a ne baronova dcera. Jak ubohé.

„Já jsem druhá dcera barona Muna, Karina desuwa. Není důvod chovat se ke mně jako ke služebné, víš?”

Slečna Karina se postavila před prince, založila si ruce v bok, pevně se dívala kupředu a zahlížela na něj. Já jsem se zvedl ze země a oprášil jsem se. Protivníkem byl princ, teď by bylo správné se stáhnout.

„Nemůžu zůstat zticha, neboť dům mého pána došel urážky. I když jste princ, přiměju vás odvolat vaše předchozí slova.”

Hm~?

Ačkoli bylo správné opatrně počkat. I tak jsem se postavil slečně Karině po boku a řekl něco takového. To musel být vliv tohoto náctiletého těla. U toho to nechám.

Přinejmenším jsem byl dost diskrétní na to, abych nechal meč v pochvě. Kdybych svůj meč namířil na královskou rodinu, určitě bych si vysloužil trest.

„Slečno Karino, naše šance na vítězství je bezmezná nula, rozumíš?”

„Rako, někdy jsou chvíle, kdy se žena nesmí stáhnout.”

Ti dva se dostávali do ráže? Ale neměli byste ho konfrontovat fyzicky, neboť pochází z královské rodiny, dobrá?

„Pořád si myslíš, že ženy jsou jenom nástroje na rození dětí,” řekla slečna Ringrande hlasem, co se třásl hněvem, a stoupla si mezi slečnu Karinu a prince.

Toruma přišel ke Karině a poplácal ji po rameni. Nohy se jí třásly. Vážně se do toho nutila.

„Vaše výsosti, ten člověk, kterého jste falešně obvinil, je hrdina v obranné válce města Muna. Navíc porazil démona, co se objevil ve městě Gugurian, a momentálně pobývá v tomto hlavním městě vévodství jako čestný host vévody Oyugocka. Když pominu Vaši výsost, určitě by to přineslo potíže lidem támhle.”

Přenést vinu z prince na toho maniaka do soubojů, co?

Princ by se přece jenom nestáhl, kdyby ho začal kritizovat.

„Hm, nedá se nic dělat, předpokládám, že to nechám tak. Bylo by nepříjemné, kdyby se dostupné síly snížily, ještě než se démonický lord probudí. Správně, říkal jsi, že se jmenuješ Toruma? Jediné hlavní město je královské hlavní město. Říkat městu Oyugock hlavní město je tak trochu rouhání.”

Princ odešel po téhle replice na rozloučenou.

Nemyslel jsem si, že to bude Toruma, co v této situaci znovu nastolí mír.

Nicméně mě trápilo, jak princ mluvil, jako kdyby se měl démonický lord určitě probudit tady. Neříkejte mi, že vedoucí osobností Křídel svobody je třetí princ, že ne?




„Hodlá se ten princ také účastnit turnaje bojového umění?”

„Ne, tak to není – po tom útoku se ti vede dobře.”

„Měl jsem v kapse magický lektvar a ve správnou chvíli jsem ho použil.”

Zamával jsem prázdným flakónkem, abych ji oklamal.

Toruma odpověděl na mou otázku: „Myslím si, že se Jeho výsost zúčastní svatebního obřadu Rinina mladšího bratra Tisrada, co se má konat po skončení turnaje.”

Tisrad byl vnukem vévody Oyugocka, zdálo se, že se měl oženit s dcerou markýze Eletta. Příštím vévodou bude otec slečny Ringrande a zdálo se, že dalším v řadě byl Tisrad. Zdálo se, že i slečna Ringrande se vrátila domů, aby se zúčastnila této svatby.

„Také se povídá, že se této svatby zúčastní i Jeho veličenstvo.”

„Bratře Torumo, to je důvěrná informace. Prosím, moc to nešiř.”

Služebná mi doporučila, abych se převlékl ze svých potrhaných šatů do nových, takže jsem odešel.

Ale stejně situace se vyvíjela velmi rapidně.

Ustálené záležitosti byly: [Třetí princ Sharlick chce slečnu Ringrande za nevěstu.], [Slečna Ringrande ho nechce.], [Mladší bratr slečny Ringrande se bude ženit.]. Asi tak. Nepotvrzené záležitosti byly: [Král možná přijde na svatební obřad.], [Třetí princ a jeho společníci si jsou možná jistí, že se démonický lord objeví ve vévodském hlavním městě.]

Bylo by děsivé, kdyby se během svatebního obřadu objevil jiný démonický lord.

Když jsem se převlékl a chtěl jsem odejít z Torumova domu, zavolala na mě slečna Ringrande.

„Jsi lepší, než jsem si myslela. Pokud chceš zesílit, přijď do hradu. Během svého pobytu ve vévodském hlavním městě ti dám pár lekcí.”

Rád bych se od ní něco naučil, ale nebylo mi po chuti dělat to na tak nápadném místě jako hrad.

„Tohle řeknu jen pro případ, ale tvůj vztah se Serou jsem neuznala, jasné?”

Jak jsem řekl, to bylo nedorozumění.

Když mě unavilo říkat jí, že to je „nedorozumění”, místo toho se naštvala s tímhle: „Co se ti na Seře nelíbí?” To byla ale nesouvislá osoba.

Arisa potají řekla: „Ukázala se tsundere.”

Tohle byla tsundere?




„Neodpustím mu.”

„Správně. Je dobře, že to je třetí princ.”

„Máš pravdu~ To je záchrana.”

Zdálo se, že pobouřená slečna Karina nedokázala pochopit mojí konverzaci s Arisou.

„Hele, kdyby se tenhle princ stal králem této éry, bylo by těžké v tomto království žít.”

„Kdyby na to došlo, neměl bych na výběr a musel se přestěhovat do říše Saga.”

Abychom Karině trochu zlepšili náladu, chvíli jsme s Arisou žertovali.

„T-to nemůžeš desuwa. Satou, jsi otcův vazal, takže nesmíš odejít.”

Slečna Karina na mě tlačila, jako kdyby to s ní otřáslo, mluvila utrápeně. Blízko. Slečno Karino, jsi blízko. Když jsi takhle blízko, různé věci udeří—

Nanina prsa jsou skvělá, ale objem slečny Kariny byl výjimečný. Skoro mě to nebezpečně uneslo.

„Kop.”

Povidali jsme si na dvoře vily hraběte Walgocka, ale zničehonic se objevila Mia a kopla mě. Silou se vpasírovala mezi mě a slečnu Karinu a dala nám trochu prostoru.

Řekl jsem slečně Karině: „To s tou říší Saga byl jenom žert.” A přitom jsem Miu hladil po vlasech. Myslím, že řekla něco jako: „V-vážně, tak potom v pořádku desuwa.” A přitom trochu zčervenala.




Toho dne večer jsem se připletl k reptání slečny Kariny a jejích služebných ohledně té záležitosti s princem. Jedna ze služebných přinesla alkohol, takže jsem Arisu a ostatní držel mimo. Nechtěl jsem, aby se znovu opakovala ta tragédie.

Lizu vyslaly jako strážného psa, účastnila se té pitky se mnou. Liza rozhodně nemívala kocovinu, ale šla místo toho rovnou spát. Dokonce i teď spala vsedě v nádherné póze.

Dvě mladší služebné byly odrovnané, spaly mi na klíně. Pohledy slečny Kariny byly děsivé.

„Satou! Měl bys být ke mně něžnější desuwa.”

„Správně, pan rytíř by mi měl udělat rýžovou kaši.”

A proto byli opilci takoví...

Slečna Karina a Pina říkaly jenom to, co chtěly říct. Zítra si pravděpodobně nevzpomenou, co říkaly.

Raka moudře mlčel.

Hodlal jsem se držet jeho příkladu, ale ty dvě mi visely po stranách a říkaly: „Hej, posloucháš mě?” a „Preferuje pan rytíř plochou hruď nebo kyonyuu, co z toho!” Jedna strana se cítila až moc dobře, nebyl jsem schopen je odstrčit.

Od zítřka veškerá pozvání na takový dýchánek odmítnu.

Jelikož opilá slečna Karina byla erotická, bylo trochu těžké se do tohohle takhle zaplétat. Zítra k snídani udělám jako hlavní jemný chod rýžovou kaši.
-----------------------------------------------

~ Kyonyuu. Otrlejší lidé můžou o radu požádat strýčka Googla a ten vás velmi nápomocně navede na pár scén z hentai. Pro konzervativnější lidi to znamená abnormálně velká prsa. ~

~ Princ Sharlick je tak nepříjemný člověk, ale na svou arogantnost dojede... jen si budeme muset chvilku počkat. ~

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>