HK - kapitola 93

Kapitola 93 – Růžový likér a Příjemná sešlost

Jednoho dne od tchána dorazilo spoustu zavazadel. Když jsem je se Sieg otevřel, abych se podíval, co to bylo, byly to ovocné likéry, co jsem předtím vyrobil.

„Úplně jsem na to zapomněl.”

„Já jsem na to myslela.”

No, bylo to pití pro Sieg.

DM - kapitola 173

Kapitola 173 – Ve městě magických lovců

Tady Satou. Během svých školních dnů jsem často chodil na brigádu, ale jen zřídka jsem měl problém s penězi. Možná jsem měl štěstí, že jsem se během stáže vyhnul nepochopitelné struktuře platů.

OSO - kapitola 6 (1)

Kapitola 6 – Trionský prsten a Hodnota informací 

A následujícího dne poté, co jsem se poučil ze včerejška, jsem se rozhodl celý den nevycházet z města. Ne, nemám v plánu se stát extrémním introvertem, jenom si hodlám vydělat peníze, abych si mohl koupit luk.

Ačkoli mám spolehlivý zdroj peněz z Modrých lektvarů, neměl jsem nic jiného, takže mě napadlo, že bych se pokusil prodat domácí šperky.

Co se týče mých pocitů, bylo to něco jako: bylo by pěkné, kdyby se to prodalo.

Díky bonusu DEX ze zbroje klesl počet selhání při leštění drahokamů a byl jsem schopen vytrvale pracovat; pokusil jsem se pokročit k další fázi.

OSO - kapitola 5 (3)

Následující den mě zkontaktovala Magi.

Netrpělivě jsem čekal, až bude moje zbroj hotová. Mezitím jsem v tichosti pokračoval ve výrobě lektvarů a cvičil očarování.

Jelikož se mi zdálo, že jsem neměl dost Pilulek, lovil jsem kolem města a sbíral Žlučové kameny a Kožešiny.

Na polích jsem provedl naprostou změnu a začal jsem sklízet Léčivou duchovní trávu a Magickou duchovní trávu a bylinky jsem teď jen kupoval od NPC.

I moje statistika rostla.

HK - kapitola 92

Kapitola 92 – Emmerich a Vrtkavá koťata (3)

Dorazil svatební dar od strýce. Koza. Malá kozička.

Zdálo se, že jsme ji mohli dojit jenom v zimě. Bylo mi řečeno, abych jí projevoval lásku, protože byla krotká. No ano, vedle Ainy se chovala velmi pěkně.

Jelikož se nemohla nechat venku, použil jsem materiál, co se povaloval kolem, a postavil jí chlívek. Nářadí jsem si půjčil od strýce. Když jsem dovnitř dal slámu, vypadalo to celkem dobře. Zdálo se, že i koza byla spokojená, protože rychle šla dovnitř a odpočívala tam.

HK - kapitola 91

Kapitola 91 – Emmerich a Vrtkavá koťata (2)

Dostat se do vesnice, kde byl můj strýček, trvalo zhruba šest hodin vozem. Byla to celkem dlouhá cesta. Zavazadla jsem poslal napřed. Jediné, co jsme měli s sebou, byly malé tašky s jídlem a kromě toho košík, kde byl nový člen naší rodiny, kočka Rosa.

Bylo na čase nastoupit do vozu. Potvrdil jsem si s kočím destinaci a nastoupil. Za oknem projížděly parní vozy. Poslední dobou se zdálo, že jich bylo víc a víc. Cest pro kočáry ubývalo.

Zatímco jsem byl svědkem takové změny doby, zanechal jsem za sebou město, kde jsem vyrostl.

HK - kapitola 90

Kapitola 90 – Emmerich a Vrtkavá koťata (1)

Už to bylo pár měsíců, co jsem začal žít s Ainou v mé domovině. Protože brzy půjdu do výslužby z armády, byl jsem pod náporem práce, a tak jsem si nemohl udělat dost času, co bych s ní strávil.

Byl to dlouho očekávaný život s ní, ale nebyl v tom ani náznak po sladkosti. Nebo spíš Ainino chování bylo trpké.

Ráno na mě obezřetně zahlížela, zatímco připravovala snídani. Než jsem se nadál, měl jsem krabičku s obědem v tašce. Vždycky mě to udivilo, jako kdyby to byla magie. Protože jsem se vracel pozdě v noci, vždycky spala dřív než já. Ale na stole bylo mnoho jídla. Jen z toho jsem měl radost. Aina se kvůli mně snažila ze všech sil.