ICDS - kapitola 211

Kapitola 211 – Třetí zkrocení (2)

Ačkoli jsem byl stále v pozici, kdy jsem ji mohl bodnout kopím, Královna succubů se vzdala obrany. Pak se chopila mého kopí a odstrčila ho.

„Mohl bys tuhle hrubou věc dát pryč? Chci, aby mě můj drahý manžel nabodl kopím jen v posteli... Kyak?!”

Pleskl jsem ji po hlavě. Mělo by to bolet.

„Nedělej tak vulgární žerty. Pokud chceš mluvit, promluvme si. Poslouchám.”

ICDS - kapitola 210

Kapitola 210 – Třetí zkrocení (1)

Okolní scenérie se začala rozplývat, jako když člověk vstoupí do brány. Než jsem se nadál, ocitl jsem se na kopci v záři zapadajícího slunce. Přede mnou byl gotický hrad, co zdánlivě probodával nebesa.

Brána hradu se pak se zaskřípěním otevřela, i když na ni nepůsobila žádná vnější síla. V mžiku se atmosféra změnila, neboť se zdálo, jako kdyby se ke mně ten hrad přiblížil. Zevnitř se linula sladká vůně, zdálo se, že byla schopná muže očarovat. Zjistil jsem, že moje Absolutní duše už byla plně aktivovaná.

TK - Ego (5)

„—Sagara Keisuke.”



Kishitanimu—ne, Sagarovi v převleku za Kishitaniho se údivem rozšířily oči.

„Promiň, že jsem chodil kolem horké kaše. Chtěl jsem tě vydráždit a trochu zahnat do slepé uličky, když jsi byl vůči mě tak ostražitý. Kromě toho jsem se chtěl ujistit, že máš pořád nějakou tu svobodnou vůli. Od teď buďme upřímní, dobře?”

TK - Ego (4)

Kishitani byl v obležení druhých jako obvykle.

Evidentně jim vysvětloval náš domácí úkol. Co jsem já věděl, jeho známky byly na naší škole v nejnižších hladinách. Přece jenom mi dělal společnost při reparátech. Kromě toho se vyhýbal práci navíc, jako kdyby to byl mor. Navzdory tomu se velmi zlepšil jak ve škole, tak ve sportu, a teď dokonce učil ostatní.

Nový a lepší Kishitani nebyl jen náznak naděje a jeho pověst se zlepšila.

TK - Ego (3)

Dneska moje kopie přišla dřív, než jsem čekal.

„Co se děje? Neříkej mi, že sis myslel, že bude v pořádku se ulejvat?”

Nechtěl jsem si to přiznat, ale bylo to velmi možné. Vzhledem k tomu, že to byla moje kopie.

„To bych neudělal! Tedy dokud mi to nerozkážeš. Ach, začal jsi být nervózní, protože jsi mi rozkázal akorát to, abych šel do školy? Neboj se, nebudu si hrát se slovíčky!”

TK - Ego (2)

„Haa... haa... haa...”

Lapal jsem po dechu a co nevidět jsem se měl zhroutit kvůli nedostatku kyslíku. Třásl jsem se tak moc, že jsem nedokázal stát, aniž bych se rukama opíral o kolena.

„Tady!”

KY - kapitola 87

Kapitola 87 – Vyšetřování po sežrání

Na první pohled se to podobalo Shayně.

Dívka velikosti dlaně s plavými vlasy po ramena, v bílých šatech a s párem průhledných křídel na zádech.

Ale rozhodným rozdílem bylo, že všechno měla pokryté krví, a kvůli její tak nějak roztomilé tváři to působilo ještě podivněji.

„Co to kruci...”