čtvrtek 20. října 2016

KNM - Kapitola 62 (Falešné obvinění)


Kapitola 62 – Falešné obvinění


Kaiser pomalu otevřel oči a jako první spatřil dřevěný strop a okamžitě ucítil, jak ho bolí svaly. Divné bylo, že bylo normální, aby měl z přepínání své duchovní síly bolesti hlavy, tak proč ho místo toho bolely svaly?

Kaiser se lenivě posadil a prozkoumal své okolí a konečně našel důvod.

Kaiser se za stěžování protáhl: „Takový bezcitný mizera, hodil mě spát přes noc na podlahu. Aspoň jsem se nenachladil.”

„Bezcitný mizera? Pche!”


Gle se posadil do lenošky a řekl se zdviženým obočím: „Dřív jsem vážně zraněného Liho hodil do divočiny a přinutil ho připlazit se zpět. Už teď se k tobě chovám pěkně, když ležíš tady na zemi. Kdybys nebyl můj potomek, tak bych se o tebe tak nestaral.”

„Musí být zázrak, že je Liola pořád naživu.” Kaiser to konečně pochopil.

„Hahaha, já mám ten samý pocit.” Gle se zlomyslně usmál.

„Hej! Slyšel jsem, že ses znal s manželkou Dračího císaře Susannou?” zeptal se Kaiser najednou a se zájmem. „Tak jak to, že jsi Liolu nepoznal? Slyšel jsem, že vypadá přesně jako jeho matka?”

Jakmile Gle zaslechl Kaiserovu otázku, jeho zlomyslný úsměv dočista zmizel a chladně na Kaisera zahlížel.

Zdálo se, že Kaiser necítil, jakému nebezpečí čelil, a dál mluvil: „Ach, ach, ach. Možná že už jsi Liolu dávno poznal, ale kvůli své zemřelé kamarádce... Počkat, nemohl jsi přece vědět, že Susanna zemřela. Takže kvůli své staré kamarádce jsi ho vychoval a dobře vycvičil.”

Gle natáhl ruku a popadl Kaisera pevně pod krkem.

Kaiser si konečně uvědomil, že jeho život je v ohrožení. Nejprve zavřel pusu, ale pak ji zase otevřel a řekl žalostným tónem: „Moje babička byla tak opuštěná, protože jsi ji tam zanechal. A protože byla tvoje dcera, všichni se ji snažili zabít. Musela si změnit totožnost. Kdyby věděla, že její vnouče uškrtí její vlastní otec, tak by nikdy nemohla odpočívat v pokoji.”

Ačkoli Gle věděl, že Kaiser mluví nesmysly, vzpomněl si na svou nejstarší dceru a postupně své sevření uvolnil.

Zabručel a vyhrožoval Kaiserovi: „Přestaň s těmi svými nesmysly. Jak jsem vůbec mohl poznat Susannina syna? I když to byl Susannin syn, tak to byl také syn toho mizery Dračího císaře. Stejně bych ho v okamžiku zabil.”

„Ano, ano. V okamžiku bys ho zabil.” Kaiser se lichotivě usmál.

Gle znovu zabručel a pak si vzpomněl, proč sem přišel.

Řekl Kaiserovi: „Správně. Trénink Bůh-ví-co-je-zač je skoro u konce a také jsem obnovil paměť toho Xin.něco. Ať se teď stane cokoli, není to na mojí zodpovědnost. Pro mě za mě si teď můžou dát ten souboj na život a na smrt.”

Ačkoli se zdálo, že je Gle tak nějak neurčitý, Kaiser zhruba pochopil, o čem přemýšlí. „Lin Jiyun už skončil se svým výcvikem? Tak brzy? To není možné, teda pokud taky není génius?”

Gle se chladně zasmál, což Kaisera vyděsilo.

Kaiser si pomyslel, že pokud tu zůstane, tak ho nic dobrého nečeká, a tak řekl „tak já se půjdu podívat” a pak odběhl.




„Lin Jiyune!”

Kaiser z dálky viděl Lin Jiyuna a Voida, jak trénují souboj, dřepy a dálkový běh a přitom jim stéká pot po zádech. Ačkoli jejich trénink vypadal obtížně, nijak se to nelišilo od obyčejného tréninku. Kaiserovi to přišlo divné. Podle toho, co věděl, Liolův trénink takhle nevypadal.

Gle si vždycky stěžoval, jak desetiletého Liolu hodil do vlčího doupěte s několika tucty vlků uvnitř.

„Nakonec se mu podařilo zabít všechny vlky kromě alfa samce. Liola byl tak vyčerpaný, že když bojoval s alfa samcem, tak oba dva padli k zemi. Takovej idiot!”

Kaiser vykřikl: „Vážně dokázal ve věku deseti let vyhladit vlčí doupě? Určitě do nich sekal tak dlouho, až se mu z toho nůž otupil.”

„Ach, to se mu neztupil, protože jsem mu žádný nedal.”

„...”

Navíc když bylo Liolovi dvanáct, tak ho teleportoval na místo vzdálené tisíc kilometrů, aby tam vykonal nějaký úkol, ale trvalo mu celý měsíc, než byl schopen se vrátit zpět k organizaci.

„Copak má problémy s orientací?” zeptal se Kaiser. „Dal jsi mu mapu!”

„Můj ty světě! Já mapy nepoužívám, tak kde bych nějakou vyhrabal, abych mu ji dal?”

Kaiser se znovu zeptal: „Zeptal se na cestu?”

Gle odpověděl: „Koho by se zeptal? Nikdo neví, kde se nachází cvičiště Sálu Shalong, kromě lidí z organizace.”

Oba dva zmlkli. Tak jak se Liola dostal zpět k organizaci?

Při jiné příležitosti si Gle myslel, že Liola neprocvičuje své Ki dostatečně, takže na něj osobně dohlížel a nutil ho neustále používat své Ki.

Kaiser se zeptal: „Takže kolikrát procvičoval své Ki?”

Gle odpověděl: „Já nevím, usnul jsem. Když jsem se probral, ten kluk neustále zvracel krev a byl v neustálém nebezpečí. A v té době už zapomněl, kolikrát procvičil své Ki.”

Za poslední dva měsíce, co si vyslechl Gleovy stížnosti, si Kaiser konečně uvědomil, že Liola je houževnatý jako šváb a že kohokoli Gle nazval idiotem, je ve skutečnosti skutečným géniem.

U lidí, kteří byli méně než géniové, si Gle často nepamatoval ani jméno. Například Lin Jiyun a Void byli s Gleem za poslední dva měsíce, ale on je pořád oslovoval jako 'jak-se-jen-jmenuje' a 'Vo-něco'. Soudě podle toho měl Void více talentu než Lin Jiyun. Gle si pamatoval alespoň část jeho jména.

Když Lin Jiyun a Void viděli, že k nim jde Kaiser, ustali v tréninku a setkali se s ním na půl cesty. Ale zdálo se, že je Kaiser nezaregistroval, o něčem hloubal. Někdy se mu na tváři objevil hořký úsměv, ale někdy jenom potřásl hlavou. Lin Jiyun a Void se na sebe podívali, nevěděli, co by měli dělat.

Nakonec si Kaiser povzdechl: „To, že ten chlápek Liola zůstal naživu, musí být ten největší zázrak v historii.”

„Cože?” Voida a Lin Jiyuna to omráčilo.

„Nic, správně, Vůdce mi řekl, že obnovil Xin Jietanovu paměť a vrátil všechno do normálu. Lin Jiyune, radši do měsíce vymysli plán, jak Xin Jietiana zničit. Musíš ho přimět trpět tak moc, že by radši zemřel, jinak se to samé stane tobě,” varoval ho Kaiser.

„Do jednoho měsíce? Proč tak spěcháme?” Lin Jiyuna to velmi překvapilo. Měl jenom jeden měsíc na to, aby Vůdce Aliance Bojových umění svrhl z jeho trůnu?

„Protože za jeden měsíc chce Gle sledovat souboj mezi mnou, Daylightem a Liolou. Můj trénink je skoro u konce, takže zbytek je na mě. Takže Vůdce nebude mít mě jako svoje rozptýlení, takže pokud ho příští měsíc budeš nudit, mohl bys zemřít strašlivou smrtí.”

Kaiser to podivně vysvětlil, ale věřil, že zná Glea celkem dobře. Ve skutečnosti Gle celou tu záležitost mezi Lin Jiyunem a Xin Jietianem sledoval jako nějaký zábavní pořad.

Lin Jiyun se zatvářil zhrozeně. Nehledě na to, kolik absurdních věcí vzešlo z Kaiserových úst, on mu z nějakého důvodu věřil každé slovo, jako kdyby to byly skutečně Vůdcovy myšlenky.

„Tak co mám dělat?” zpanikařil Lin Jiyun.

„Neboj se. Už jsem ti vymyslel scénář!” řekl Kaiser, jako kdyby byl odborník. „Ale Void se mnou musí spolupracovat, jasné?”

Když Void spatřil Lin Jiyunův prosebný pohled, kývl. „Žádný problém, budu spolupracovat.”

„Pche! Vezmi si tohle.” Kaiser si sáhl za záda a vytáhl celkem velký bambusový koš až po okraj naplněný nějakými vejci.

Ta vejce nebyla obyčejná vejce a Lin Jiyun si toho byl plně vědom, neboť si jedno takové od Glea koupil. Na nich byly nakreslené různé podivné obrazce a jakmile na ně dopadla kapka krve, dokázali povolat různé podivné netvory.

„Na první pohled se zdá, že vás Xin Jietian mocí dalece překonává...” Kaiser se mlhavě usmál.

„A co ve skutečnosti?” zeptal se Void se zájmem.

„Ve skutečnosti je jeho moc vážně mnohem větší!”

Void uklouzl, ale pak se honem zeptal: „Tak co budeme dělat?”

„Pche! A co že je silnější? Kdo by mohl být v souboji 1 na 1 silnější než Gle? Ale stejně ho Dračí císař přinutil odejít do jiného světa.”

Kaiser si založil ruce v bok a nahlas zakřičel: „Na světě záleží jen na tom, jak je člověk ohavný!”

„Ohavný?” Lin Jiyun a Void se podívali po Kaiserovi, co mluvil, jako by jim zrovna řekl jednu jedinou pravdu.

„Správně! Jelikož už někoho křivě obvinil, proč bys ho měl porazit spravedlivě? Co se týče ohavnosti a křivého obviňování, kdo je lepší než já, Kaiser? Já vám něco řeknu, nehledě na to, kolik stovek nebo dokonce tisíc mocných podřízených má, pokud si znepřátelil mě, Kaisera, jsou všichni k ničemu!”

Lin Jiyuna to dojalo a nahlas zaječel: „Seniore, prosím, veď mě!”

Kaiser se zlověstně zasmál a pak rukou pokynul Lin Jiyunovi a Voidovi, aby přistoupili blíž, aby jim mohl něco zašeptat.

„Není... tohle trochu moc ohavné?” zakřičel Lin Jiyun a najednou o pár kroků odstoupil.

I na Voidovu tvář bylo těžké se podívat. „To je prakticky nestoudné...”

„Pokud nechcete, aby vás Vůdce roztrhal na kousky, dál poslouchejte,” zavrčel Kaiser na oba a zatahal je za uši, zatímco jim do nich dál šeptal.




Následujícího měsíce zachvátil celý Svět bojového umění zmatek. Nejdřív Xin Jietian uspořádal Symposium, ale když si šel vítěz Void z Nebeské vyhlídky pro meč jako odměnu, Xin Jietian najednou odvolal svůj slib a Voidovi meč nedal.

(Kaiser: „Pche! Potají jsem jako odměnu dal Xin Jietianův nejcennější meč, samozřejmě že ho nebude ochoten vydat.”)

Void v zlosti odešel a nechal se slyšet, že po celém světě svolá taoisty, aby mohl povstat kvůli této nespravedlnosti. Také světu vyhlásil, že navzdory Xin Jietianovu nedodrženému slovu, lov démonů byl zodpovědností taoistů a kvůli tomu se bude Void ze všech sil snažit, aby tu zodpovědnost naplnil, i kdyby ho to mělo stát život.

Celý Svět bojového umění obviňoval Xin Jietiana z jeho špatností a zároveň chválili Voida za jeho ohleduplnost ke světu.

Během tohoto zmatku se začalo povídat, že někdo viděl, jak vrahové ze Síně Shalong přicházejí a odcházejí z Xin Jietianova domu a Xin Jietian zabil sluhu (ten zabitý sluha byl zvláštní papírový člověk, kterého poskytl mistr Lee), protože něco zjistil a další sluha skrývající se venku pod oknem to viděl: ta věc byl symbol pěticípé hvězdy. A všichni ví, že to je symbol Síně Shalong.

(Kaiser: „Riskoval jsem život a jeden ten symbol jsem Vůdci ukradl!”

Void zamumlal: „Vážně? Jak to, že jsem tě viděl, jak jsi jeden zvedal z kouta?”)

Taoistická aliance vedená Voidem dělala všechno proto, aby démony pochytali a našli jejich zdroj. Konečně našli vejce s podivnými malbami na nich a zjistili, že se dají použít na přivolání démona, když na ně skápne krev.

V té době pár sluhů, co uteklo z Xin Jietianova domu odhalilo, že takové vejce viděli v jeho domě, a celý košík!

„Utekli jsme od něj co nejdál. Nehledě na to, jak moc platí, pořád musíme být naživu, abychom ty peníze utratili, ne?” řekl zelenovlasý mladík Voidovi, evidentně v šoku. Samozřejmě to řekl za přítomnosti mnoha taoistů a mnoha praktikantů bojového umění, kteří se k nim dobrovolně přidali.

Když Void požádal Xin Jietiana, aby mohl prohledat jeho dům, Xin Jietiana to rozzuřilo. Zoufale zamítl, že by mu utekli nějací sluhové a že by měl v domě ta podivná vejce. Ale nakonec kvůli nátlaku celého Světa bojového umění neměl na výběr a musel Voidovi a ostatním dovolit vstoupit do jeho domu a prohledat to tam.

Z počátku nic nenašli, ale když Void a ostatní zklamaně odcházeli, střechu Xin Jietianova domu najednou prolomil zástup netvorů. Bylo jasné, že ti démoni vyšli z domu. Po okamžiku zmatku Void všechny vedl, aby je konečně zlikvidoval.

(Void obětoval pár kapek své krve a v tajnosti je nechal v domě.)

Teď dokonce ani Xin Jietian neměl slov.

A aby to bylo ještě horší, vrátil se vyhoštěný, hledaný zločinec Lin Jiyun. Jeho tělo poseté ranami a na čele měl bílou látku s nápisem v krvi: „Xin Jietiane, vrať mi životy mé rodiny!”

Každý den si přišel kleknout před Xin Jietianův dům a pokaždé s bílou látkou na tělo, na níž byl krví napsaný celý Xin Jietianův plán, jak zabil předchozího vůdce Aliance a jak křivě obvinil celou jeho rodinu.

Z počátku ven vybíhali lidé, roztrhali Lin Jiyunovy krvavé poznámky a surově ho ztloukli. Lin Jiyun přitom křičel k obloze, že nebesa jsou slepá. A v tom okamžiku začal najednou z jinak čistého nebe padat sníh (Nové širokosáhlé kouzlo, co se Kaiser nedávno naučil, Blizard, slabší verze).

Všichni už pochybovali o tom, co Xin Jietian předtím řekl, a teď, když spatřili tohle, osm lidí z deseti věřilo tomu, co řekl Lin Jiyun. Navíc mnoho z nich věřilo, že zdrojem těch démonů byl vlastně Xin Jietian.

A nakonec už Svět bojového umění nedokázal dál snášet tohoto směšného vůdce Aliance. Mnoho lidí se dalo dohromady a připravovalo se ho svrhnout. Xin Jietian měl pocit, že se ocitl ve slepé uličce, takže se ukryl ve svém domě.

„Proč? Proč to dopadlo takhle?” řekl Xin Jietian s krví podlitýma očima. Jak země, tak stůl byly pokryté láhvemi od alkoholu.

Před ním se pomalu zhmotnila postava a líně řekla: „Když křivě obviňuješ druhé, měl jsi pomyslet na možnost, že budeš sám křivě obviněn.”

Xin Jietian najednou vyskočil, vytasil svůj meč a bláznivě zaječel: „Kdo? Kdo jsi? Proč mě křivě obviňuješ?”

Když se Xin Jietian k té postavě rozběhl, najednou zmizela. Xin Jietian, aniž by někoho viděl, zaslechl ubohý pláč: „Bratře Xine, vůdce Aliance se k tobě choval tak pěkně, proč jsi ho zabil?”

„Kdo? Kdo jsi? Lin Jiyun? Ty mizero, vylez, přestaň s tím nesmyslem!” Xin Jietian máchal svým mečem a sekal na kousky vlastní nábytek.

„Bratře Xine, byli jsme jako bratři, ale tys mě vážně rozsekal na kousky. Moje rodina nedostala ani celé tělo, aby mě mohli pohřbít.”

Jak si Xin Jietian vzpomněl, jak zabil Lin Jizhiho, najednou pocítil vinu a jeho hlas se třásl: „Kdo je to? Přestaň s tím a vylez!”

Najednou se objevil člověk. Před Xin Jietianem se zjevila postava pokrytá krví, ale vypadala tak nějak rozmazaně. Xin Jietian s poslední troškou odvahy a pochybnosti, jestli duchové existují, máchl svým mečem k postavě.

Meč tou postavou projel, jako by jím máchl vzduchem. Očividně tam nic nebylo...

„AAAAAaaaaa... duch!”

Xin Jietian nahlas zaječel, když viděl, jak k němu ten duch vyrazil. Nakonec padl na zem. V očích měl prázdný pohled a z úst mu vytékaly sliny. Vypadalo to, že se zbláznil.

Postava ducha zmizela a do místnosti vstoupili tři lidé.

„Nemůžu uvěřit, že ten chlápek skončil takhle,” povzdychl si Void.

„Otče... Jiyun tě konečně pomstil!” Lin Jiyunovi po tváři stékaly slzy a měl na sobě to samé zkrvavené oblečení jako duch.

„Duch... byl prostě jenom odraz.”

Za Kaiserem se vznášelo pár velkých zrcadel. Jelikož se Xin Jietian zbláznil, zrcadel už nebylo třeba. Kaiser ty zrcadla nechal padnout k zemi, jako kdyby se snažil zvukem rozbitých zrcadel oslavit nástup nové éry.
------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>

2 komentáře: