DM - kapitola 78

Kapitola 78 – Lidé na území barona Muna (3)

Tady Satou. Scéna lidí, co při jídle brečí, patří do válečné nebo poválečné historky, ale pokud bych se k tomu měl vyjádřit, mě to připomnělo jenom to, jak jsem utěšoval svého zdrceného kamaráda, co se účastnil flámu. Takový Satou.



„Dědo, máme jídlo.”

„Dneska to nejsou kořínky~”

Když jsme se starými lidmi jedli obilniny, zeleninu a vlčí maso, přiřítily se k řece děti, co jsme potkaly odpoledne. Slyšel jsem o těch dětech od starých lidí, ale jelikož nevěděli, kdy se vrátí, začali jsme jíst bez nich.

„Ach, to jsou ti lidé předtím.”

„Přišli si pro to jídlo?”

„Čekají na nás.”

Děti se bojácně schovaly svému vůdci za zády. Copak ty děti nevidí poklidnou atmosféru tohoto jídla?

„Máme spoustu kaše, proč si nedáte s námi?”

„Správně, děti, taky se najezte.”

„Tak hele, rychle se posaďte, děcka.”

Děti byly ohledně mého pozvání obezřetné, ale jelikož na ně volali i staří lidé a navíc je upoutala předložená kaše, zanedlouho se k nám přidaly.

„V-výborné.”

„Nejsou to kořínky?”

„Jé, to pěkně voní.”

„Je tam vařené maso.”

„To kecáš?”

„Je to pravda, je to maso~”

„Vážně dobré... Uuu.”

Bylo dobře, že je to potěšilo, ale prosím přestaňte být dojatí až k slzám.

Pochi, co dojedla jako první, začala válku o pár slovech.

„Nášup~ nanodesu!”

Po těhle slovech napětí v dětech vzrostlo. Nana, co byla vždycky tak bezvýrazná, to napětí pravděpodobně cítila jenom mírně nebo možná vůbec, takže si také řekla o nášup.

„Děcka, nemusíte se ostýchat. Jděte si dát ještě.”

„Pořád máme dost, takže pokud chcete přidat, můžete si bez rozpaků říct.”

Po Arisině slovech se rozveselily, takže jsem ani nedořekl.

Děti začaly jíst rychleji. Staří lidé pokárali chlapce, co se zakuckal: „Dobře žvýkej.”

Jelikož to vypadalo, že nám jídlo nebude stačit, šel jsem zpět do vozu, abych uvařil brambory. Oloupal jsem zhruba 20 brambor a spolu s Lulu, co mi přišla pomoct, jsem je uvařil. Pak jsem zaslechl šustění a když jsem se podíval stranou, spatřil jsem Miu.

„Satou.”

„Taky chceš nášup, Mio?”

Mia mírně zakroutila hlavou. „Lidé... proč,” snažila se dát ta slova dohromady. „Vyhazovat... děti... stařešiny?”

Když jsem se jí na to podrobně vyptal, zdá se, že elfové si svých dětí a starých elfů váží, takže ji tahle situace šokovala.

Takovéhle těžké téma přenecháme učitelce Arise.

„Zeptala ses na to Arisy?”

„Hm.”

„Co na to řekla?”

„Nechápu to. Věci jako bohatí a chudí nebo společenská struktura.”

Kruci Ariso, nepoužívej složitá slova, aby ses z toho vylízala.

„Mio, nejenom lidé, ale i rasy, co rodí hodně dětí, jsou z podstaty slabé.”

„Hm.”

„Jelikož jsou slabí, těžce bojují a zachrání sami sebe, i kdyby měli obětovat mnoho jiných.”

„Všechny?”

„Jo, jelikož nemůžou zachránit všechny, stane se z části oběť.”

„...Aha.”

Je dobře, že se tím nechala přesvědčit, ale já sám jsem o tom moc nepřemýšlel. Většina toho, co jsem teď řekl, nebylo dokonce nic než informace, co jsem získal z internetu a televize.

„Pokud by se králem stal někdo jako ty, pane, byl by na světě vážně mír,” řekla Lulu s úsměvem, ale přecenila mě. Kdyby se někdo jako já stal králem, celá země by okamžitě zbankrotovala, konec.




„Hoo, přemýšlel jsem, proč měla během jídla kápi, takže je elf, co?”

Přišla za námi stará žena. Mia si rychle nasadila kápi, ale bylo příliš pozdě.

„Před lidmi se stydí.”

„Vážně, mladá slečno, neřeknu to ostatním, tak mi odpusť.”

„Hm.” Mia přikývla a zlehka vyběhla, aby se schovala za zády Lulu, co držela hrnec.

„Teď mě nemá ráda?”

„Jenom se stydí. Ale spíš než to, děje se něco?”

„Trápí mě, že jsem akorát přijala vaši laskavost a najedla se, takže mě napadlo, jestli bych nemohla s něčím pomoct.”

„Jelikož jsme zrovna začali vařit víc brambor, nic nepotřebujeme.”

„Myslela jsem si, že jste šli uklízet, nevadí to? Nemám nic, čím bych vám to splatila, i když jste nám dali tolik jídla.”

„Je to jen můj rozmar, netrapte se tím.”

Ta stará žena na okamžik vypadala, že nemá slov, ale pak pokračovala v řeči, jako kdyby se k něčemu zrovna odhodlala: „Pane kupče, neuděláte si z těch dětí otroky?”

„Je mi to líto, ale už mám dost otroků. Víc jich nepotřebuji.”

„Stačí, když si vezmete jedno nebo dvě. Pokud tady zůstanou, dřív nebo později stejně umřou hlady. Nevadí mi, že umře taková stará babka jako já, ale bolí mě, že vidím umírat děti.”

Bylo mi té staré ženy líto, ale odmítl jsem ji.

Upřímně řečeno, cestování je na tomto světě příliš nebezpečné. Pokud je třeba, abych ochránil jen Lulu a Nanu, tak to zvládnu, ale pokud se počet lidí, co je třeba chránit, zvýší o těch devět dětí tady, pak bych to nezvládl.

Abych se zklidnil, prozatím jsem tu otázku jídla odložil stranou.

„Bylo by dobře, kdyby si ty děti dokázaly vypěstovat vlastní zeleninu, ne?”

„To je pravda, bylo by pěkné, kdyby tu bylo pole, kde bychom si mohli pěstovat zeleninu.”

„Země tady není dobrá?”

„Slunce tu svítí dost, ale země je příliš tvrdá, takže to nejde.”

Mia naslouchala konverzaci mezi starou ženou a Lulu a nic nedělala, ale pak mě zatahala za rukáv.

„Copak?”

„Les.”

„Jo, je to les, dobře.”

Mia našpulila rty, vypadalo to, že ji moje odpověď zdánlivě otrávila.

„Ne, humus.”

Co to říkáš, dá se použít listí z míst, kde žijí roháči.

„Je dobrý.”

„Tak mě tak napadá, že i Arisa řekla něco takového.”

„To ohledně zemědělské reformy?”

Ano, to. Pokud se nemýlím, řekla, že došlo ke zjevení velkého množství hmyzích netvorů.

„Hmyzích netvorů?”

„Jo, Arisa řekla, že když to zkusila, vylezlo z toho spoustu netvorů.”

„Ne, pověra.”

„Aha.”

„Řekla to Lia.”

Lia? Není to Miina matka?

„Jinými slovy bychom měli vykácet les a zúrodnit tu zemi?”

„Hm.”

„To je pěkné, kdyby se nám to podařilo, děti a my bychom na ní mohli pracovat,” řekla stará žena, ale nevypadalo to, že by to brala vážně.

Kdybychom měli těžkou techniku, tak by vykácení lesa nebylo vůbec těžké, ale nic takového tady samozřejmě nebylo. I kdyby se nám úspěšně podařilo zúrodnit zem, mohli by sklízet až druhý rok. A během toho jednoho roku by trpěli.

„Správně, jsou plodiny, co se dají sklízet rychle, ale tenhle rok jenom gabo. To se dá sklízet za měsíc. Ačkoli pěstování rostlin gaba je zakázáno s výjimkou šlechty, takže se nedostaneme k semenům.” Stará žena měla zkušenosti s pěstováním gaba, když ji přinutili pracovat na šlechtickém sídle. „Gabo roste nechutně rychle. Proto se považuje za plevel.”

Potřebují mít akorát dost jídla do jara, vážně není nic, co bychom mohli udělat?

„Kdyby taková metoda existovala, tak by nás staré nevyhnali z vesnice.”

„Nevadí mi, ani když to bude absurdní nápad.”

„Správně, tak bychom mohli jít do lesa a ulovit pavoučího medvěda. Kdybychom měli maso ze tří pavoučích medvědů a naudili ho, vydrželi bychom v klidu až do jara.”

To byl netvor, co žil na různých místech hluboko v tomto lese. Bylo jich pět s levelem kolem 24~28. Ale i tak, je to medvěd nebo pavouk, mluv jasně (Pozn.: medvěd – kuma, pavouk – kumo. Netvor se jmenuje Kumo kuma).

„Vážně nepřemýšlejte o tom, že byste šel, dobře? Vím, že jsou vaše otrokyně silné, ale proti pavoučímu medvědovi v lese nevyhrají. Když jsem byla malá, rytíři a vojáci ho vyrazili zabít, ale nikdo z nich se nevrátil.”

Myslím si, že bojovat v lese není problém. Že to bylo spíš kvůli prostému rozdílu v levelech.

„Až tady mladá elfí slečna vyroste, s pomocí lesní magie z pohádek by dokázala snadno přesunout velké stromy a zkultivovat zemi.”

„Muu.”

Mia trucovala, protože ji brala za dítě.

„I když vypadá takhle, je starší než ty.”

„Ale ale, aha. Elfové mají vážně dlouhý život.”

Miina nálada se nezlepšila, ale když stará žena zapískala na píšťalku z listu, aby ji utěšila, vypadalo to, že to Miu zaujalo.

Jelikož Mia také pocházela z lesa, pískala si tam na různé lístky, takže její hudební zabarvení a síla výrazu je na hony vzdálená staré ženě, i když používaly stejný list. Tohle bylo možná nečekaně díky výsledkům studia za její dlouhý život.

Než jsem se nadál, všichni se srotili kolem Miy, ale když Mia přestala hrát, vyhrály to brambory. Nakonec jenom brambory nestačily a nakonec jsme znovu vařili obilnou kaši.
-----------------------------------------------

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>