Kapitola 236 – Ochránce (6)
Říše Sion byla nejústřednějším národem na světě Sylon, hodna svého názvu říše. Při své velké moci od okolních národů neustále přijímala tribut a měla mocnou armádu rytířů a mágů, co říši dokázala ochránit před lidmi a netvory, co ohrožovali její bezpečí. Většina obyvatel říše Sion byli samozřejmě lidé.
„Před invazí Knihochodců byli nepřítelem říše Selone.”
„Proč?”
„Šedí elfové, nádherné vzezření, okouzlující postavy.”
„Tak proč jsi malá a ne— Kuhuk!”
„Lidé z říše zbožňovali šedé elfy... jako sexuální otroky.”
Daisy mě praštila po hlavě a pak normálně pokračovala. Zaskřípal jsem zuby a zahlížel jsem na ni.
A pak s hořkým úsměvem promluvil Lin: „Takže invaze Knihochodců je přinutila stát se spojenci.”
„Ale i tak spolu bojovali. Ti otravní mizerové, dostali, co si zasloužili.”
Daisy dala své podráždění najevo tím, že svými lakovanými botami kopla do vzduchu. Kapsy vybuchujícího vzduchu dávaly znát, jak moc se jí Hydelcyon protivil.
„Lodert Hydelcyon, obzvláště otravný. Pohled, co nahání hrůzu. Když na něj myslím, je to ještě otravnější. Rakovina, zvrhlík.”
„Tak proč je do něj tahle ženská Sipua zamilovaná?”
„Lidé se nerodí zlí, musel se změnit. A navíc pokud by se páry dívali jen na svůj vzájemný charakter, nebyli by všichni sezdaní světci?”
„Tsk.”
Zeptal jsem se jen na prostou otázku a přitom jsem ukázal svou nezkušenost s randěním...! Copak moje postavení mezi Daisy a Linem nevypadalo slabě?!
Momentálně jsme byli na hřbetě cválajícího Iana. Iana byl stejně rychlý jako Lotte, co se vyvinula na Planoucí královnu. Byl jsem zvědavý, jak mohl být tak malý divočák tak rychlý, ale vlastně to bylo celkem prosté. Daisy na Iana soustředila veškerou svou magickou moc.
Jak už jsem řekl, na Ianově hřbetě nebylo moc místa. A proto jsme se my tři museli tísnit u sebe. Lin byl vpředu, já uprostřed a Daisy byla vzadu a držela se mých zad.
„Kang Shine, nelísej se tak ke mně. Sálá z tebe divný pach a rozčiluje mě to.”
„Ty to taky říkáš, Line?! Taky se tuhle věc snažím mít pod kontrolou!”
„To jsi snědl osvěžovač vzduchu nebo tak něco?”
„Nedělej stejné vtípky jako můj otec!”
Zatímco jsem na Lina ječel, Daisy potichu promluvila: „Chci vytáhnout Laki.”
„Laki? Co to je?”
„Nepřítel světa, co se proměnil na nemrtvého.”
Lin zakřičel, téměř bez rozmyslu: „Ne! Pokud ho vytáhneš, hned si nás všimnou!”
„I když je slabý?”
„Jaký slabý! Když přijde na nepřítele světů, nic takového neexistuje! Ty, vypadá to, že ti musím dát další trénink Hrdiny!”
„A kdy jsi mě vůbec učil?!”
Počkat, když teď o tom přemýšlím, možná mi tu a tam dal nějakou tu dobrou radu, ale možná taky ne... Jelikož jsem to nechtěl uznat, prostě jsem to hodil za hlavu.
V té chvíli se do toho vložila Daisy: „Knihochodci, objevují se ve skupinách. Moje informace, už znají. Přijdou mě polapit.”
„Polapit tě?”
„Knihochodci, jen pár žen. Pářením s jinými rasami, se mohou rozmnožovat.”
„Ugek.”
„Mají moje data. Budou předpokládat, snadné polapení.”
Jak to Daisy říkala, tvářila se nesmírně klidně. To se spoléhala na Linovu nepotvrzenou sílu? Naklonil jsem hlavu ke straně a Daisy pokračovala:
„Obnovení dat, nedošlo k němu. I při rozdílu jednoho levelu, adaptace trvá dlouho. Od dřívějška jsem, hodně vyrostla.”
„Ach, už to chápu.”
„Zlé oči, boží skutečné jméno, těžko se to propočítává a přizpůsobuje. Držitel božího pravého jména a Zlých očí, jsem jediná na tomto světě.”
„Takže i když ví o božích pravých jménech a Zlých očích, je těžké je zaznamenat do knih a vymyslet opatření?”
„Ano. Proto vydržím dlouho.”
Zdálo se, že to bylo to, co měli nepřátelé světa společné. Ačkoli bylo poměrně snadné čelit systému kobky, bylo pro ně těžké čelit moci, co pocházela z kobky, ale překročila její kontrolu jako boží pravá jména, Zlé oči a Enigma... Ačkoli jsem měl na mysli další otázku, chtěl jsem se zeptat ještě na něco jiného.
„Daisy, můžu se tě na něco zeptat?”
„Pokud budu znát odpověď, jistě... I prsa mám velká.”
„Nejsem zvědavý na velikost tvé hrudi! A už vím, že jsou velká!”
„...Jak to víš?”
„Radši bys měl odpovědět dobře, Kang Shine. Na tvé odpovědi záleží, kam se zavrtá moje kulka.”
„Už je rozhodnuto, že mě střelíš?!”
Vykopal jsem si vlastní hrob...! Jen jsem tím poukazoval na první setkání s Daisy! Zatraceně, kdyby na to přišla Loretta, moje oči budou znovu v ohrožení...! Zoufale jsem změnil téma.
„To není to důležité! Moje otázka je: jsou boží pravá jména a Zlé oči součástí systému kobky?”
Daisy po mé otázce naklonila hlavu ke straně a pomalu odpověděla: „Zlé oči a pravá jména, podobný princip. Vnější podpora, propůjčuje si systém kobky.”
„Můžeš být podrobnější?”
„Co jiného čekat od průzkumnice Beyond, ví svoje. Ale zbytek vysvětlím já,” promluvil Lin, zatímco vytáhl revolver. Bál jsem se, že mě s ním střelí, ale naštěstí namířil nahoru a vystřelil do vzduchu.
„Nic tam není, že... Ach.”
„Och, teď to cítíš? Správně, byla tam hlídka.”
Jakmile to Lin řekl, Iana zrychlila. Z dálky se k nám vzdouvala zlovolná krvežíznivost. Cítil jsem dokonce i magii. Lin střílel kulku za kulkou, vyhlazoval každou tu krvežíznivost a mluvil, jako kdyby se nic nedělo.
„Bohové z mýtů kdysi existovali. Neznáme smysl božství, které získali, ale víme, že ví mnoho věcí, vidí mnoho věcí a existují zároveň v mnoha érách. Divné na tom je jedině to, že i když dokáží všechno tohle, nemohou se objevit se svým skutečným tělem.”
„Skutečné existence, skutečná těla...”
„Dokonce i před existencí kobky byli tací, co získali boží pravá jména. Když člověk nastřádal to, co kobka nazývá dosažení, a dosáhl boží říše, bůh tomu člověku udělil své jméno. Když vznikla kobka... Lord a bohové uzavřeli dohodu.”
„Bohové souhlasili, že přijmou dosažení z kobky?”
„Přesně. Bohové souhlasili, že je přijmou, ale také nastavili přísné podmínky. Přece jenom své jméno nemohli dát jen tak někomu. Lidé, co byli hodní jejich existence, museli přijmout jejich jméno, aby si bohové mohli navýšit božství.”
„Tím myslíš, že propůjčují svá jména lidem, co po nich touží, aby mohli svá jména šířit široko daleko?”
„Vypadá to, že tvoje hodnota Inteligence není jen tak na oko. Správně.”
Lin plynulým pohybem znovu nabyl revolver a pokračoval ve střelbě.
Daisy mi zašeptala do ucha: „Nemůžou vymyslet protiútok. Nedokáží vidět jeho útoky. Pokud zemřou, než to zapíšou do svých knih, nemá to smysl.”
„Budu to mít na paměti.”
„Přesně takhle začalo být pro průzkumníky kobky snadné získat boží pravá jména. Ale nejsou součástí moci kobky. Boží pravé jméno je boží pravé jméno. Nic víc nic míň. Tituly kobky jsou kopií nižšího řádu pravých božích jmen.”
„Aha...”
Šokovalo mě, když jsem se doslechl, že tituly byly méněcenná kopie božích pravých jmen. Ale Lin ještě neskončil.
„Zlé oči jsou vedlejším produktem mýtů. Například hm... Kdo je na tvém světě znám díky Zlým očím zkamenění?”
„Ehm, bazilišek z evropských legend, Medusa ze slavnější řecké mytologie... Ach.”
„Také existuje Balor Zlé oko z irské mytologie, Sariel v judaismu... Teď už to chápeš? Proč se Zlé oči berou jako něco zvláštního. Získat Zlé oči je to samé jako získat boží pravé jméno. Ačkoli jsou v kobce i jiné odměny, co mají původ v mýtech nebo legendách, vyjma Zlých očí to jsou jen méněcenné kopie jako tituly kobky. Někteří dokonce tvrdí, že získat Zlé oči je ještě těžší než získat boží pravé jméno.”
„Takže Zlé oči jsou také...”
„Také v sobě nesou hojnou božskou moc. Liší se od předmětů z kobky. Dokonce ani já nemám Zlé oči.”
Nebylo možné, abych si tuhle šanci nechal ujít.
„Já je mám!”
„Ty mizero...!”
Daisy se také přidala: „Já je taky mám, huhu.”
„Tahle holka!”
Linova střelba ustala a i Iana přestal běžet tak rychle. Než jsem se vůbec nadál, dorazili jsme před rozpadlé hradby.
„Město Ellian. Pokud je Odbojová armáda naživu, pak tady.”
„Na tomto světě ovládaném Knihochodci jsou stále nějací přeživší?”
„Podzemní základny jsou masivní. Největší magická moc, co lidstvu zůstala, je všechna tady... Loderta Hydelcyona naposledy viděli tady.”
Její slova byla jako závěrečný úder. Lin se široce usmál.
„Dobrá práce. Bylo správnou volbou tě vzít s sebou, Šedý elfe.”
„Říkej mi Ectradion.”
„Dobře, Ectradion. Sipua je tady, cítím to. Vypadá to, že to vyřešíme během dneška.”
„To je skvělé!”
Ale neznamenalo to potom, že byl Lodert Hydelcyon naživu? Zabít ho bylo vážně těžší než švába. Zatímco na mě padlo vyčerpání, Lin vytáhl další pistoli, sevřel ji v pravé ruce a rameno se mu napjalo.
Nemohl jsem si pomoct a zeptal jsem se: „To jich je tolik?”
„Jako hnízdo švábů. Tohle bude otrava.”
„Nech mě se taky účastnit. Kang Shine, jen se dívej.”
„Jo, jo, já vím.”
Pro případ, že bych se rozhodl bojovat, Daisy nasadila strašlivý výraz, strčila svoji tvář před mou a vážně si na tom trvala. Rychle jsem o krok ustoupil a přikývl jsem. Chovala se ke mně jako k přítěži! Zatímco jsem potřásl hlavou, Daisy otevřela inventář a vytáhla obrovskou kudlanku. Byla to Meki.
„Meki zvládne přední voj. Můžeš se do toho vrhnout.”
„Dokonalé. Pojďme!”
Lin okamžitě přeskočil zhroucené hradby a vyrazil do města. A ze všech stran se začali objevovat Knihochodci.
„Člověk, na kterého jsme čekali!”
„Člověk, co zabil mnoho našich brachů, se směje!”
„Bude trvat dlouho, než analyzujeme jeho data!”
„Žena, co posledně unikla, se vrátila!”
„Naše data říkají, že to je výtečná samička. Vypadá to, že ještě víc vyrostla!”
Lin se nedokázal krotit a rozstřelil jim hlavu s křikem: „Aaaaaak! Ten jejich způsob řeči mě vážně vytáčí!”
Linovy výstřely nikdy neminuly svůj cíl a měly strašlivou ničivou moc. Na zabití Knihochodce nebylo třeba víc než jediné kulky. Jelikož se tu shromáždili, aby našli a zabili Odbojovou armádu, musela to být elita mezi Knihochodci. Ale Lin stejně potřeboval jen jedinou kulku, aby je zabil.
„Nemůžeme dovolit útoky a musíme snížit újmu! Musíme sledovat z dálky a zaznamenávat!”
„Data si vybavují, že náš brach ustanovil bezpečnou vzdálenost!”
„Mrtvý! Už je mrtvý!”
„To zní dobře! Přichází víc brachů! Můžeme jeho data analyzovat zapisováním drobností!”
„Nenechávám vás! Meki!”
[Guooooooooo!]
Královna kudlanek Meki, co se znovu zrodila jako nemrtvá, zuřivě zakřičela a rozevřela křídla. Zároveň s tím ta aura větru, co Meki vystřelila, rozsekla pár slabších Knihochodců. I Královna kudlanek zesílila poté, co se stala nemrtvá!
„Meki, zabij ty, co zaznamenávají!”
[Guooooo!]
Meki zařvala na souhlas a vyrazila ke Knihochodcům. Kdykoli pročísla vzduchem přední nohou, seseklo to budovy, co ještě stály, spolu s hlavami Knihochodců.
„Ta je také silná! Forma, o které nemáme žádné záznamy!”
„Mocná sečná moc! Požadujeme odolnost vůči sečné moci!”
„Požadujeme zvláštní entitu! Odolnost stačit nebude!”
„Nevíme, kdy se zrodí nový brach! Nevíme, jestli některý náš brach ví, kdy to bude!”
„Za dva dny! Musíme vložit nová data!”
„Čas, ten vám nedám!”
Po Daisině výkřiku Meki ještě víc zrychlila. Meki máchala svýma předníma nohama téměř stejně rychle, jako Lin střílel ze svých pistolí. Ne, možná že Meki byla ještě rychlejší. Zatímco jsem sledoval, jak to Knihochodce trhalo na kusy, Daisy promluvila:
„Jakmile něco zaznamenají, všichni získají odolnost. Děsivější ale jsou nově zrozené entity. Překonají odolnost, je to schopnost podobná naprosté imunitě.”
„Takže ti, co se zrodí později, jsou silnější.”
„Hm. Učí se, vyvíjejí se. A to v mžiku.”
„Není jich konce, zatraceně!”
„Zabraň jim v zaznamenávání, poraž vhodný počet. A pak se přesuň do podzemní chodby.”
„Dobře!”
Lin ještě víc zrychlil. Knihochodci, co se stáhli do obrany a snažili se zapsat Linovy a Mekiny pohyby, rychle přišli o hlavu.
„Záznamy z pozorování nepřesné, ale stejně vytváří odolnost. Pokud to lze, všechny vymýtit.”
„Nejdřív se jimi prolomme!”
Sejmuli jsme všechny Knihochodce, co nám stáli v cestě, a vřítili se do města. Kvůli nekonečnému proudu Knihochodců jsem si vzpomněl na tu noční můru na světě Panan, ale nikdo z nich nic nezmohl proti Linovým kulkám a Mekině předním nohám. Ale strašlivé bylo, že víc a víc se začínalo vyhýbat Mekiným útokům.
„Odolnost se začíná vytvářet. Mekin vzorec pohybů... se musí změnit.”
„Tohle jsou ty záznamy z pozorování, o kterých ses zmínila?”
„Hm. Schopnosti, co se i jen trochu použijí, Knihochodci zapíšou. Nedá se tomu zabránit,” promluvila Daisy, zatímco skřípala zuby. „Aby se tomu zabránilo, je třeba schopnost přesahující obyčejné pochopení.”
„Boží pravá jména a Zlé oči...”
„A Kang Shinova moc Enigma. Nebo ta moc Dračí roh.”
„Dračí roh?! To jsi tomu zrovna řekla Dračí roh?!”
V té chvíli Meki vystřelila svýma předníma nohama dvě aurové čepele a naprosto zdecimovala Knihochodce vpředu, a pak nečekaně vyrazila k nám. Zatímco Knihochodci zaujali svou pózu na zaznamenávání pozorování, Daisy se skulila na zem. Meki zmizela v jejím inventáři...
A my jsme bezděky vešli do podzemí.
-----------------------------------------------
~ ~
Děkuji za překlad. :D
OdpovědětVymazatDěkuji .-)
OdpovědětVymazatďakujem, už dlhšie nebola žiadna relaxačná víkendová kapitolka. Dávaš si pauzu?
OdpovědětVymazatTo je ta takzvaná jarní lenóra ^_^
VymazatĎ/THX za info, aspoň nebudem (platí to iba počas jari) cez víkend nervózne klikať.
VymazatDěkuji :)
OdpovědětVymazatDěkuji.
OdpovědětVymazat