Kapitola 11 – Kobka s málo zákazníky
Osmého dne od doby, co jsem začala spravovat kobku, nás konečně navštívili první dobrodruzi.
V obytné části, jež teď kvůli nově přidaným patrům byla na 12. podlaží, jsem si po obědě vychutnávala čaj, když jsem zaslechla alarm. Král Neživota je stále umístěn na 10. podlaží. Umístila jsem ho tam jako finálního netvora, aby strážil obytnou část, ale jakmile jsem si usmyslela, že později budu přidávat další podlaží, přišlo mi, že 10. podlaží je pěkné a čisté místo na umístění středního netvora. Takže jsem se rozhodla, že nebude od věci, když bude dál ovládat 10. podlaží. Jen tak mimochodem i když tu je střední netvor, nemáme žádného finálního netvora. Tím myslím, že já vůbec nemám v úmyslu bojovat.
Král Neživota je v komnatě, kterou musíte za každou cenu projít, pokud chcete sejít po schodech z 10. patra do 11. patra, takže ho tam nechávám. Navíc by byla nuda, kdyby člověk byl schopen prostě jen tak vyzvat na souboj etapového netvora, takže jsem se rozhodla, že připravím hlavolam, u kterého musí člověk správně uspořádat kamenné destičky schované na stejném patře. Podobně jako hlavolamy, které jsou často v RPG. Pokud na podstavec úplně na konci 10. podlaží správně umístíte destičky se sluncem, měsícem a hvězdou, stěna se otevře a pustí vás do komnaty etapového netvora. Jen tak pro jistotu jsem na podstavec přidala zprávu: Ty, jenž přicházíš vyzývat před trůnem nesmrtelného, uspořádej správně oblohu.” Mám pocit, že tímhle je to v podstatě vyřešené, ale je to jen tak pro estetiku.
Takže to o 10. podlaží stačí. Tentokrát se musím na ty vetřelce podívat. S černým čajem, co mi Tena uvařila, pořád v ruce jsem zamířila do pracovny.
V pracovně nebylo nic kromě židle, malého stolku a podstavce s jádrem kobky na něm. Když jsem se posadila na židli, položila jsem ruku na jádro kobky a použila jsem své mysli, abych zobrazila informace o vetřelcích. Otevřelo se okno a na něm se ukázal vnitřek kobky. Na obrazu z prvního podlaží byli dva muži, co vyhlíželi jako dobrodruzi, a když jsem se na ně zaměřila, zobrazily se jejich statistiky.
- Jméno: LufreeRasačlověkPohlavímužVěk25Level14PovoláníšermířTitul---
- Jméno: BenetRasačlověkPohlavímužVěk16Level4PovoláníšermířTitul---
Celou dobu jsem o tom nevěděla, neboť v kobce nebyl nikdo kromě Teny a mě, ale zdá se, že za použití jádra kobky dokážu zobrazit statistiku vetřelců. Ale na rozdíl od našich statistik nevidím dovednosti nebo vybavení.
Ale stejně se zdá, že mezi těmi dvěma je celkem velký rozdíl ve věku a levelu. Na rozdíl od Lufreeho, co na sobě měl kovovou zbroj, Benet byl vybavený lehkou koženou zbrojí. Oba dva měli v rukách dlouhé meče, ale ten Lufreeův působil zajímavěji než ten Benetův. Viděla jsem rozdíl nejenom ve věku, ale také v jejich vybavení. Jestlipak je to tak, že veterán podporuje nováčka při získávání zkušeností?
Když o tom pořádně přemýšlím, pokud se zpráva o proměně kobky ještě nerozšířila, tak sem tihle dva přišli s úmyslem pokořit „začátečnickou kobku” a vypadá to, že tahle úvaha byla správná. Pravdou bylo, že se ve vchodu zmateně zastavili, zmátla je změna kobky. Ale nakonec se zdálo, že se rozhodli podívat se, jak to vypadá uvnitř. A ti dva obezřetně vstoupili do kobky.
Před dvojicí, co se opatrně propracovávala od vchodu dovnitř se jeden po druhém objevil přízrak a černý ocelový golem. Ti dva šokem ztuhli, ale zkušenější Lufree se vzpamatoval rychleji a zakřičel něco na Beneta, zatímco pozvedl meč k obraně.
Ale Benet byl ztuhlý strachem a nedokázal na ten výkřik zareagovat.
Přízrak vypálil shluk stínu a ačkoli Lufree okamžitě odskočil ke straně a vyhnul se přímému zásahu, Benet nezareagoval a náraz ho odhodil na stěnu.
Zatímco se Lufree strachoval o Beneta, co zhroucený sjížděl po stěně na zem, znovu bez jakékoli lehkovážnosti připravil svůj meč.
V tom okamžiku se k němu přiblížil černý ocelový golem a máchl svou pěstí. Lufree uskočil napravo, zatímco mečem odvedl úder po diagonále, než mečem obloučkem máchl k levému boku golema. Ale výsledkem toho byla krutá scéna toho, jak se mu jeho dobrý meč okamžitě zlomil. Lufree, co máchl svým mečem, byl celý zaražený, že zlomená polovina meče odlétla pryč.
V tomto okamžiku černý ocelový golem máchl svou pěstí, kterou dobrodruh předtím horizontálně vykryl, a jelikož se zmatený Lufree nebyl schopen krýt, dostal přímý zásah do hrudi a odlétl zhruba 5 metrů ke zdi, než spadl na zem. Lufree se nějak snažil vstát, ale v tom okamžiku přízrak zase odpálil shluk stínů. A Lufree zhroucený na zemi nebyl schopen se okamžitě pohnout a když ho do boku zasáhl shluk stínů, znovu ho to odstřelilo. Tentokrát evidentně upadl do bezvědomí a nevstal.
Černý ocelový golem se přiblížil k bezvědomé dvojici a posbírali jejich předměty a peníze a poté, co je odtáhl k místnosti s východem z kobky, je hodil dovnitř.
Jelikož místnost s východem je na tom v ohledu netvorů podobně jako obytná část, netvorům je do ní zakázáno vstoupit, takže černý golem nemohl jít dovnitř. Teleportační kruhy z každého podlaží také vedou do této místnosti.
Když golem vyhodil bezvědomé vetřelce, posbíral svou sebranou kořist a začal kráčet k teleportačnímu kruhu určenému pro předměty na prvním patře. Předměty, co sesbíral, to pravděpodobně pošle přímo do obytné části, v které se teď nacházím.
Tentokrát pravděpodobně mohu vetřelce prohlásit za odražené.
Ve skutečnosti i když jsem dala rozkazy nikoho nezabít, stejně bylo děsivé přihlížet. Měli se držet dostatečně zpátky, ale i tak dokud budou útočit, ta možnost, že někdo zemře kvůli úderu na špatném místě, přece jenom není nulová. Dospěla jsem k názoru, že dokud budou mít vetřelci určitou úroveň síly, pravděpodobně by měli být schopni reagovat tak, aby se vyhnuli smrtelnému zranění. A proto by pravděpodobnost smrti měla být celkem nízká, ale jelikož tu tentokrát byl začátečník, nemohla jsem si pomoct a bála jsem se.
Teprve teď jsem si vzpomněla na svůj vychladlý čaj a vypila zbytek, než jsem odešla z pracovny a zamířila do místnosti vedle s teleportačním kruhem na kořist.
Zatímco jsem kráčela chodbou, přemýšlela jsem o té dvojici dobrodruhů. Pravděpodobně teď leželi na prvním podlaží v místnosti s východem, ale uvědomili si, že se kobka změnila. Jakmile nabydou vědomí a vrátí se do města, pravděpodobně nahlásí změnu kobky v Gildě dobrodruhů.
Až se tak stane, napadají mě dvě možnosti, jak Gilda dobrodruhů může zareagovat.
Zaprvé, poslat dobrodruhy na vysoké úrovni, aby kobku prozkoumali. Druhá možnost by byla to oznámit a veřejně lidi požádat, aby kobku pokořili. Akorát že bez prozkoumání bude těžké kobku pokořit, takže očekávám, že přinejmenším jednou pošlou průzkumný tým. Na rozdíl od teď pravděpodobně pošlou dobrodruhy na celkem vysoké úrovni. Byla jsem připravená, že k tomuto někdy dojde, ale teď když je to tu, mám pocit, že mě ubíjí nervozita.
Když jsem vešla do místnosti s teleportačním kruhem, zrovna dorazily meče a další předměty. Odrazit dobrodruhy a pak je okrást... Aniž bych o tom musela nějak moc přemýšlet, je to to samé, co dělají zloději. Ale když se vyzyvatel kobky zhroutí a přijde jenom o zbraně, předměty a zlato a vrátí ho to zpět na začátek, to je výjimečná služba. Kdyby tohle byla jakákoli jiná kobka, tak by určitě zemřeli. Takže i když po nich nebudu chtít, aby mi byli vděční, doufám, že si aspoň pomyslí, že by to mohlo být horší. Co se týče toho, že jsem jim ukradla zbraně, ale vybavení ne... to není ze soucitu, ale spíš že nesnesu smrad. Na tomto světě, kde se lidé normálně nekoupou, stačí, jen abych si představila ten smrad z brnění, které chlapi nosí mnoho dní bez mytí, a už mi vstávají vlasy na hlavě.
Válečná kořist tentokrát jsou 2 dlouhé meče (ačkoli jeden je rozbitý), 3 stříbrňáky, 25 měďáků, 4 léčivé trávy a 2 karty dobrodru—počkat, karty dobrodruhů?! Ach kruci, jak se dá čekat, vzít jim tohle je celkem zlé. A vůbec bez karty dobrodruha nebo bez peněz se ti dva nebudou moct vrátit do města, takže moje očekávání se mnoha různými směry zhroutila.
Když jsem se v panice přemístila do místnosti u vchodu, potvrdila jsem si, že ti dva jsou stále v bezvědomí a rychle jim vrátila jejich karty dobrodruhů. Zatímco se mi ulevilo, že jsem své dodatečné počínání více méně stihla, přemístila jsem se zpět do původní místnosti. Později určitě musím netvorům v kobce nařídit, aby nebrali karty dobrodruhů.
Dva dny po prvním průniku nepřátel se v kobce znovu rozezněl poplach. Zdá se, že nyní dorazili dobrodruhové vyslaní Gildou dobrodruhů, aby to tu prozkoumali. Ta dvojice, co jsem minule porazila, přišla brzy odpoledne před 2 dny, vrátila se do města a nahlásila to v Gildě dobrodruhů. Když se dohodli, jak budou postupovat, celý další den shromažďovali lidi a připravovali se a dneska vyslali průzkumný tým...
Hm, načasování se shoduje.
Rychle jsem zamířila do kanceláře a stejně jako minule jsem se posadila do křesla a natáhla ruku k jádru kobky.
Objevil se obraz prvního podlaží a na něm 4 muži.
- Jméno: VaifRasačlověkPohlavímužVěk32Level25PovoláníšermířTitul---
- Jméno: BanardRasačlověkPohlavímužVěk29Level22PovoláníšermířTitul---
- Jméno: TheodoreRasačlověkPohlavímužVěk29Level20PovolánímágTitul---
Jméno: EselRasačlověkPohlavímužVěk26Level19PovolánízvědTitul---
Zdá se, že tentokrát je družina celkem dobře vyvážená. Navíc dokonce i Esel s nejnižším levelem je na vyšší úrovni než Lufree minule. Je to pravděpodobně nejlepší družina, kterou mohla Gilda dobrodruhů v Riemel okamžitě vyslat do terénu. Jak se dalo čekat ten zvěd veterán, co šel vpředu, pátral po pastech a nepřátelích. Obezřetně a bezpečně zkoumali. Dokonce i když po cestě narazili na černého ocelového golema, byla to družina s jasně rozdělenými úlohami. Například šermíři zajišťovali silnou obranu, zatímco mág použil zemní magii, aby pod golemem zničil zem a zastavil ho tak.
Poté, co hladce prozkoumali první podlaží, našli schodiště do druhého podlaží a zamířili dolů. I na druhém podlaží šlo jejich zkoumání zpočátku hladce, ale z nějakého důvodu se zdálo, že v půlce jejich nadšení najednou opadlo. Stáli na místě a energicky se spolu dohadovali, ale z jejich výrazů jsem cítila netrpělivost. Nevěděla jsem, o čem si povídají, takže jsem nedokázala říct, co se děje až na to, že se stalo něco nepraktického. Je nesmírně praktické, že můžu sledovat, co se v kobce děje, jako nějaký film. Ale je nepraktické, že neslyším zvuk, takže pokud s tím něco zmůžu, určitě bych to ráda vylepšila.
Potom pokračovali v průzkumu, ale Esel byl roztěkaný a stoupl do pasti s paralyzačním plynem. A kromě Theodora, který byl vzadu, byli všichni tři paralyzovaní. Zdálo se, že tu příležitost využili dva černí oceloví golemové, a kvůli tomu byla družina příliš rychle vyhlazená.
-------------------------------------------------------------
tak to dobrodruzi dostavaj dobre na frak :P
OdpovědětVymazat